Nejnovější komentáře

„Kniha byla spíš pro teenagery, mně přišla nudná, a dovršil to konec, kdy se odhalí, kdo to vlastně celé zosnoval, plus pokus o další vraždu, a rodiny si mezitím romanticky přiznávají, kdo je čí otec a kdo koho miluje.“... celý text
— SimonaP

„81% Sophia: Občas mě na okamžik zachvátila prudká panika a já se snažila bojovat, ale čím dál víc jsem se nechala unášet, jako bych plula na teplých šplouchajících vlnách. Pořád jsem ještě byla vzhůru, ale už jsem se nebála spánku. Už jsem se mu nebránila - začínala jsem ho chtít. _________________________________________________________________________________ Tak takový typ thrillerů mám ráda. Nebo spíš psychologických románů s thrillerovými prvky. Ve vyprávění se střídají dvě časové roviny. Sophie předtím a Tash teď. Je tam tolik zvratů, že jsem se nestačila divit a ty ke konci opravdu stojí za to. Pro mě mnoho překvapení. Jak byste se zachovali vy, být Tash? Doporučuji!“... celý text
— ArwenAragorn

„Moje druhé setkání s panem autorem a opět krásně zamotané. Po zkušenosti s jinou jeho knihou jsem byl připraven na nečekané rozuzlení takže mne to až tak nepřekvapilo. Což samo o sobě nevadí, protože ten postup příběhu k tomu byl úžasný.“... celý text
— Pan_Skala

„Já fakt nevím, jak to ta Jane Austenová dělá! Vždyť píše pořád na jedno brdo a vlastně o ničem. Stále stejné situace, stejné prostředí, stejné typy lidí. Tak proč Jane Austenová okouzlila svými knihami už miliony lidí (včetně mě) na celém světě? Jde o to, JAK píše! Její knihy jsou poklidné, nic moc se zdánlivě neděje a její hrdinky chtějí vlastně jedna jako druhá pořád totéž. Štěstí, lásku a uznání. A v tom jim rozumíme, a přestože mají také svoje chyby, sympatizujeme s nimi. Emma je přesně tento typ hrdinek, kvůli kterým autorku tak rádi čteme. Držíme jí palce a z celého srdce jí přejeme, aby toho "svého", který ji bude chápat a milovat, potkala.“... celý text
— boxas

„Velmi silný příběh.“
— Clea3112

„Občas celkem napínavý román, akorát asi není potřeba věnovat tolik prostoru Kettovým dcerám. Kdybych chtěl číst tohle, přečtu si deníček moderního fotra. Ještě bych doporučil, číst knihy v této sérii ve správném pořadí.“... celý text
— Bediczek

„Dětem na večerní čtení před usnutím se moc líbila, i já byla nadšená - akorát ten konec nás zklamal... My bychom s ledovým drakem odletěli hned napoprvé... A ty ilustrace! Určitě několik z nich poputujou na trička :)“... celý text
— Tivvy

„Myšlenka dobrá. Autor chce poukázat, že s daty se dá manipulovat a interpretovat je podle potřeby, což může být nebezpečné a zneužitelné. A to je asi to hlavní, co by si čtenář měl z knihy odnést. Nejsem si jistá, zda autor sám někdy (nevědomky) nepropadá stejné demagogii, proti které brojí. Některé teze pro mě nebyly zcela přesvědčivé (např. zpochybňování vlivu některých chemických látek na lidský organismus, jen proto že úmrtnost je z tohoto hlediská nízká a přitom nezmiňování faktu, že toto dlouhodobé působení chemických látek má na organismus škodlivé důsledky právě z dlouhodobého hlediska, viz řada autoimunitních a chronických nemocí). Nepochybuji, že autor byl veden ušlechtilou snahou poukázat na v dnešní době nebezepčné hry s daty a vznikem možných dezinterpretací a dezinformací, ale je to snaha natolik křehká, že se do ní sám může zamotat.“... celý text
— Clea3112

„Psychologie lidí zavřených v jednom hotelu, ze kterého není žádná cesta zpět, a kteří musí bojovat se svými vnitřními démony. Hotel totiž není úplně normální hotel, ale působí děsivě na své okolí a má svou historii. Ale co se může stát, když se rodina miluje, že? Může se toho stát hodně, ale co konkrétně, to nebudu vyzrazovat. King zde má mnoho nosných motivů, které mu jsou blízké. Pro mě hlavním motivem je alkoholik, který se snaží svůj vztah s alkoholem ukončit, ale pomalu ho to dohání k šílenství. Kdo jiný než King, alkoholik, který se také léčil, by dokázal tento stav popsat lépe? Další Kingovo blízký motiv spisovatele, který má zrovna intelektuální sucho, postavu také provází a hraje velkou roli. A pak tu máme další, jako domácí týrání, rasismus, a samozřejmě nadměrná intuice v postavě malého chlapce. Kniha se četla tak, že jsem kvůli ní nemohl spát. Ne, že by byla tak děsivá, ale musel jsem pokračovat ve čtení, i když bylo pozdě. Děsivá je ovšem také. Podle mne ji nemá smysl číst za bílého dne a hezkého počasí. Tudíž na pokračující podzim a budoucí zimu ideální čtení.“... celý text
— berry1009

„Ahojte "Romantické dobrodružství v malebných kulisách Skotska" Kniha s názvom Překvapení ve Skotsku je debut z pera škótskej autorky @juliegeorginashackman ... Príbeh je o mladej slečne Sophie Harknessovej, ktorá pracuje v Castle Marrian ako plánovačka svadieb... Sophie býva v byte, neďaleko domu jej rodičov a takisto aj jej babičky, v malebnom mestečku v Briar Glen, prezývaný aj "Brána Škótskej vysočiny"... Keď jej zomrie babička Helena, po ktorej zdedila lásku ku všetkému čo sa týkalo porcelánu. Už od útleho veku ju babička učila poznať jemnú krásu porcelánu, jeho históriu a popíjanie čaju z malinkej šálky s podšálkou... Babička Helena ich dokonca aj zbierala a celá jej obývačka, v ktorej mala presklenené skrinky a v nich hrdo vystavovala vybrané čajové súpravy... Jedného dňa, keď sa rozhodne spolu s rodičmi vypratávať po zosnulej babičke dom, v kuchyni jej pohľad padne na bielu obálku,na ktorej je Sophieino meno,ktorá bola zástrčená za jednou čajovou konvicou... Keď si prečíta list a začne sa riadiť babičkyními inštrukciami, zisti, že jej nechala niečo ukryté v hnedých kartónových krabiciach... A aby toho ešte nebolo málo, babička Helena svojej vnučke kúpi obchod Květy s vyhlídkou, v ktorom pani Cotterová predáva kvety, ktorá sa rozhodla odísť do dôchodku a obchod predať... Podarí sa Sophie splniť babičkino želanie? Otvorí si obchod s porcelánom? Alebo bude naďalej pracovať ako plánovačka svadieb? Aaach, presne takýto nádherný príbeh som si potrebovala prečítať. A ak by ste si chceli tento krásny príbeh plný lásky, vášne, napätia, v ktorom Nás autorka zavedie aj do tajomstiev porcelánu prečítať, tak Vám môžem autorkin debut len a len odporučiť. 5*/5* Veľmi pekne ďakujem za prejavenú dôveru a možnosť prečítať si knižočku z vydavateľstva @fortunalibri_nakladatelstvi v rámci #spolupráca a samozrejme samotnej autorke @juliegeorginashackman , že napísala túto knižočku. #spolupráca #odporucam #fortunalibricz #julieshackman #prekvapeniveskotsku“... celý text
— Stanislava27

„Těžko se mi tato kniha četla, nejsem zastáncem zdlouhavých popisů a tak jsem si ji musel číst nahlas abych vnímal co vlastně čtu :D“
— Atak

„Ahojte "Román o životech, které válka roztříštila na malinké kousky" "V lednici zela díra. Hrbolaté okraje se odchlíply, světlo baterky zachytilo střep přiškvařený ke stěně. Pod nohama skřípalo rozbité sklo, seshora stékala voda a na místě, kde dřív byla kuchyňská linka, ležela kupa ocelových tyčí a betonu..." Tak týmito vetami začala svoj debut Dcerka, ukrajinská autorka Tamara Duda, pochádzajúca z Kyjeva.Jedného dňa sa otec mladej slečny, ktorej nepovie inak ako" dcérka" rozhodne, že predá svoj byt, kde bývali spolu s dcérou. O svojej mame vie, len, že sa volala Marija a že zomrela mladá.Do týždňa sa mu padarilo predať ich byt, vybavil si poľské vízum a objednal si minibus do Přemyslu.Dcerku poslal svojej mame Olhe Ivanivne, ktorú nevidel dobrých desať rokov, ktorá bývala v Doněcku v Kyjevské štvrti, v chruščovke, v starom sovietskom paneláku.Hneď v prvý týždeň si zohnala prácu v supermarkete ako pokladnička, po niekoľkých mesiacoch ju povýšili na vedúcu zmeny a za ďalší rok sa jej podarilo stať sa manažérkou predajne.Všetko sa však zmenilo 18.novembra 2007 o tretej ráno, keď ticho prehlušil zvuk sirény.V bani v Zasjaďkove došlo k výbuchu, zo 400 ľudí prežilo 300, zbytok baníkov zostalo pod zemou. Spolu s babkou pomáhali pozostalím.Jedného dňa dostala nápad, zobrala všetky peniaze a vydala sa do obchodu s výtváraními pomôckami, keď prišla domov. Farby, ktoré sa jej podarilo kúpiť, vytlačila na tanierik a začala maľovať na okno.Keď im dochádzali peniaze, rozhodla sa svoje diela, ktoré už vytvorila predávať.Postupne sa jej podarilo vybudovať úspešnú firmu, ktorá vytvára vitráže, lustre a iné luxusné výrobky zo skla.Všetko sa však zmení príchodom roka 2014,keď sa rozhodne pomôcť ľuďom v núdzi, ktorí sa stali obeťami vojny na Donbase v rokoch 2014-2016.Páčilo sa mi, že autorka Nás v príbehu postupne zoznamuje s postavami a s ich osudmi, ktorým Dcerka pomohla spolu aj s jej priateľmi. Ani chvíľku nepremýšla ak má niekomu pomôcť pre mňa je veľkou hrdinkou. Za mňa je veľké plus poznámky pod čiarou a samozrejme slovník slov, ktoré sú v knihe použité. @hostbrno“... celý text
— Stanislava27

„Tuhle sérii jsem si oblíbila hned od začátku, jsou to super detektivní jednohubky. Hlavní postavy jsou mi sympatické, takže si užívám každý díl,už aby byl přeložený další :).“... celý text
— jesterka.as

„Hodně příjemné čtení! Zábavné příběhy, které vás lehce přitáhnou do děje. Pokud jste četli/viděli první sérii Tokijského Ghúlu, tak by se vám podle mě tahle kniha mohla líbit!“... celý text
— Frantralala

„Ve své době určitě přelomový román, který má co nabídnout i dnes a nutí čtenáře k zamyšlení. Na druhou stranu dějově nevýrazný bez většího ponoření do psychologie postav a nějakého hlubšího ztotožnění se s postavami. Závěrečná debata s Ředitelem (Controller) byla hlubokomyslná, filosofická a posunula celý příběh do jiné roviny, nicméně zůstává ve mně pocit, že ona vlastně společnost bez násilí, neštěstí, strachu není zas tak špatná i na vzdory ztrátě identity. Nevnímám to tak negativně jako většina komentářů zde. Každý má svoje místo ve společnosti, každý je součástí celku a je užitečný. Lidé se nebojí smrti, mají co jíst a nikdo neumírá zbytečně a sám. Na trable a problémy je tady "soma" tablety na uklidnění. Je to sice takový umělý "Matrix", ale důležitý je výsledek ne? Lidé jsou smířeni se svým osudem a nepotřebují Boha. Ano, to je ta myšlenka, která mě obohatila: Lidé nepotřebují Boha, pokud se cítí šťastně a spokojeně. Tato společnost má jeden druhého a většina je spokojená. Co víc si přát?“... celý text
— koubin007

„Příběh Stroj času z konce 19. století není jen nadčasovým průkopníkem sci-fi románů, který se zabývá myšlenkou technického pokroku, ale přináší i rovinu společenské a filozofické vize lidské společnosti. Samotný vynález (stroj času) je Wellsovi podnětem k úvahám, jakými kroky se bude ubírat lidská společnost v budoucnosti po stránce ekonomické, společenské i morální a pobízí k zamyšlení, zda člověk může/má vědomě tento vývoj ovlivňovat. Podobně jako Čapkova díla je pro mě Wells fascinující právě touto svou nadčasovostí, která obstojí i před čtenářem 21.století.“... celý text
— Clea3112

„Knihu jsem nedočetl, takže nemůžu kompletně posoudit. Skončil jsem, (hádám) asi u strany 140? Spíš to bylo tím, že celkově nemám rád thrillery. (Tohle byl první thriller, co jsem kdy četl) To neznamená, že je tato kniha špatná! Moc se mi líbil autorův styl psaní. Pokud máte rádi thrillery a napínavé příběhy, tak by se vám podle mě tahle kniha mohla líbit! :)“... celý text
— Frantralala

„Pro malé děti je komiksova forma skvělý nápad, ale mnohdy i mě jako dospělému to nedávalo smysl, jako kdyby některé obrázky byly vynechány, rozhovory na sebe kolikrát vůbec nenavazovaly.“... celý text
— sarka.farka

„Krásná obálka. Pes-famózní nápad. Určitě doporučuji přečíst. Jen na mafii mne to přijde málo drsné.“
— Rudana

„V rámci Čtenářské výzvy jsem si zopakovala příběh, který jsem četla jako teenager. V době svého prvního vydání byl bestsellerem. Po letech na mě působil jako příjemná motivační pohádka, která má pomoct uvědomit si mladému člověku, co v životě chce a nebát se za tím jít.“... celý text
— Clea3112

„Krásný příběh, promyšlený, velice dobře odvyprávěný. Přečteno doslova jedním dechem, knížka se prostě nedala odložit.“
— L.Helena

„Přestože měla knížka zajímavý námět s velkým potenciálem, až ta úplně mi nesedla. Bylo to stylem psaní, který mi připadal spíš na efekt, charaktery postav nebyly propracované nijak do hloubky a místy knížka působila trochu chaoticky. Při pozorném čtení se pachatel dal objevit už velmi brzy a proto ani samotný závěr knížky nebyl překvapením.“... celý text
— Belanna

„Nádherná kniha plná krásných obrázků a příběh se známými jmény nejen z fantasy světa :). Moc hezké.“
— jesterka.as

„Z knihy mám smíšené pocity. Autorka zpracovala dvě nesmírně závažná témata, smrt milované osoby a šikanu. Velmi uvěřitelně je propojila, v takové kombinaci by nešťastnou rodinu určitě mohly postihnout. V tomto ohledu mě mrazilo z pomyšlení, že v Británii se představitelé školství chovají v případě šikany úplně stejně jako zde, ačkoli se oba vzdělávací systémy významně liší. Není to hezké zjištění. Jak se píše ve všech upoutávkových sloganech, slzy střídají smích, příběh není zpracován nijak tragicky, ale zároveň ani lehkovážně. Hlavní hrdinku jsem chápala, ačkoli ne vždy jsem s jejími rozhodnutími souhlasila. Asi nejsilnějším momentem knihy pro mě bylo, jak zdůvodňovala otřepanou pravdu, že štěstí si za peníze nekoupíš. V tomto případě to neznělo vůbec jako profláknuté klišé. Celkově bych proti románu neměla připomínek, postavy byly vykreslené velmi plasticky od zoufalé Brooke až po nešikovného Dennise. Text byl napsaný čtivě, hravým a bohatým jazykem, tímto pochvala za překlad. Bohužel však ve střední části mě otrávily dvě věci. Sociopatka Iris. Na konci spáchala pár záslužných činů a asi bych si jí měla vážit za neuvěřitelnou činorodost. Ovšem její nedostatek empatie, vlezlost a manipulativnost vyvolávaly vyloženě odpor. Jak neuvěřitelně musíte být hloupí, abyste nepochopili, že jídlo, které uvaříte, se nedá jíst a všichni nad ním po několik desetiletí ohrnují nos? Nebo se jednalo o velmi neohrabané použití humoru? Nevím, a nelíbilo se mi to. A potom dějová linka. Uprostřed se celý příběh zasekl, víceméně se omílalo pořád jedno a totéž dokolečka, a já netrpělivě čekala na průšvih, o který si Brooke koledovala od začátku, a pouťovou akcí ve vesnici svých rodičů jej spolehlivě přivolala. Celé drama se nakonec odehrálo na několika posledních stránkách, což celou koncepci silně degradovalo. Jo, a cestování je lékem úplně na všechno. Epilog mě otrávil spolehlivě. Nakonec z celé knihy musím nejvíc vyzdvihnout tatínkovy filosofické citáty, z nichž jsem si mnohé vypsala. Knihu doporučuji, ovšem s výhradami.“... celý text
— SBH

„Neskutečné dobrodružství, skvěle napsané, takže to čtete jedním dechem. Závidím všem těm objevitelům 19. a začátku 20. století tu přemíru tajemna, které mohli objevovat.“... celý text
— keselylenka

„Za dobrý námet by som dal viac, ale postupy vyšetrovania britskej polície mi pripomínajú skôr nejakú agendu slniečkárskej mimovládky na prevýchovu spoločnosti. Angela Marsons má padáka...“... celý text
— allart

„Musim rict, ze ze vseho nejvic me bavily ty uvodni povidani kapitol. Recepty jsou fajn, osvedcene a z dostupnych surovin. Zadny chlup z jednorozce. :-)“
— Sandalkar

„Najlepší sci-fi komiks aký som kedy čítal. Robert Kirkman napísal kvalitatívne vyrovnaný scenár, ktorý ma od začiatku chytil a nepustil až do samého konca. Po dočítaní som bol dehydrovaný a hladný. Nevedel som sa od čítania totiž odrhnúť. Veľmi pútavý príbeh, v ktorom sa neustále niečo deje. Normálne som si už vravel, že už musí prísť nejaké zhoršenie scenára, veď neexistuje, aby mal Kirkman celú dobu svieže nápady a určite mu čoskoro dôjde dych. Nestalo sa. Pre mňa dokonalosť. Veľmi silná kresba, krásne farby a scenár, ktorý dokáže neustále prekvapovať a baviť. Sympatické postavy, uveriteľné jednanie postáv, pútavo napísané dialógy, dobré tempo a mohol by som takto pokračovať. Krásne spracovanie knihy a pekné bonusy sú už u Mighty Boys samozrejmosť.“... celý text
— GoodGames

„Otevrene, inspirujici a velmi ctive. Opravdu se mi libilo a v ruznych vecech i otevrelo nove obzory. Doporucuji.“
— Sandalkar

„Velmi důstojné pokračování. Autor čtenáři nic neodpustí a nutí ho k plnému soustředění. Pokud se to čtenáři podaří, získává odměnu.“
— Hobo