Nejnovější komentáře
Pod fasádou
„Tohle byla dost povedená povídka. Míša Merglová umí psát a námět povídky je neuvěřitelně chytlavý, stejně jako styl psaní, který vás nepustí. Nebo tedy aspoň mě moc bavil a až hmatatelně jsem cítila Kafku. Tajemné, trochu strašidelné, broučí. Akorát konec mě trochu zklamal. Nebo to není správné slovo, nechal mě neuspokojenou. Čekala jsem víc odpovědí, možná trochu větší finále. To ale nemění nic na tom, že je povídka kvalitní a zábavná.“... celý text
— Morisa
Okno do bezejmenného parku
„Mrzí mě to, ale styl psaní Miloše Urbana prostě není pro mě. Četla jsem Hastrmana a nebavil mě (protože se mi špatně četl) a totéž musím, bohužel, říct i o Okně do bezejmenného parku. A přitom úvod, až na to, že hned na začátku obsahuje větu, které nerozumím, mě bavil. A pochopila jsem, v čem tady tkví ta kafkovitost. Jenže potom se vyprávění přesouvá jinam a to už mě nebaví. Jediné, na co jsem dokázala myslet bylo, jestli se autor inspirovat v Bridget Jones, ve které figuruje fiktivní kniha Kafkova motorka. Přesto věřím, že ostatní čtenáři budou nadšení.“... celý text
— Morisa
Ohrada
„Ondřej Neff je vynikající autor a jeho letité zkušenosti jsou na povídce prostě znát. Pokud nechcete číst zrovna Kafku, ale chcete něco kafkovského, pak rozhodně sáhněte po téhle povídce. Je skvělá a bezkonkurenčně ta nejlepší z celé antologii. Jako byste namixovali Proces se Zámkem a dali tomu nový, neotřelý kabát poskytující zajímavé myšlenky, úhly pohledu i emoce. Kdyby pro nic jiného, tak pro Ohradu se vyplatí Proměny Kafkovy Prahy číst.“... celý text
— Morisa
„Chvílemi to bylo takové nepřehledné a docela jsem se v tom ztrácel. Konec moc rychlý a jednoduchý.“
— wena
Nech brouka žít
„Další povídka z řady podařených depresáren, která v sobě skrývá velké emoce i myšlenky, je vypointovaná a chytrá. Já osobně velice cením malé, vtipné detaily, jako je například odkaz na píseň Amerika od Lucie. Moc mě bavily myšlenkové pochody hlavní hrdinky, i popisy toho, co zažívá - zvlášť na koncertě. Atmosféra Prahy, i pocity odtržení od ostatních se mě zmocňovaly v pravidelných dávkách a kredit bych chtěla přidat i za to, že v povídce není Kafka cíleně zmíněný, ale opatrně vykukuje za každou stránkou. Trocha absurdity, trocha byrokracie, hodně deprese a hodně Prahy. Mirka Rezlerová umí psát postavy s propracovanou psychologií a tady to jen potvrzuje.“... celý text
— Morisa
Max, Marta a zámek v Berlíně
„Rychlá jednohubka, která mě hrozně bavila! Je chytrá, vypointovaná a kafkovská. přesto si dovolím tvrdit, že kromě Kafky na mě z řádků Jaroslava Rudiše dýchl závan beatníků. Nemůžu si pomoct, ale při čtení jsem se nemohla zbavit pocitů a myšlenek na Jacka Kerouaca... a vůbec mi to nevadilo. Tahle povídka dokazuje, že nezaleží na kvantitě slov, ale jejich kvalitě.“... celý text
— Morisa
Doktor Favarrol
„Nudila jsem se. A to vůbec nemyslím jako výtku, ale naopak benefit. U čtení Kafky jsem totiž vždy pociťovala do určité mír nudu - a bavilo mě to. Jak absurdně to zní, tak kafkovské to je. Stejně jako povídka od Markéty Pilátové, která celou antologii začíná. Baví mě pointa povídky i její zpracování, jen je mi, bohužel, hlavní hrdina moc vzdálený a celý příběh pro mě tak až moc odosobněný. Nicméně start je to kafkovské antologie vydařený.“... celý text
— Morisa
Den, kdy se vrátila paní Vránová
„Pavel Fritz je skvělý autor sci-fi a kdo by to byl čekal, i kafkovskou povídku pojal zcela jako scifárnu. A mně to vůbec nevadí! Nápad je neobyčejně chytrý a v pravdě docela realistický - skutečně by to v budoucnu mohlo fungovat podobně. A to mě děsí a fascinuje zároveň. Nicméně kromě začátku, který si mě zaháčkoval, tak zbytek příběhu esenci Kafky trochu ztratil. Ale to je jenom drobná výtka k jinak výborné povídce.“... celý text
— Morisa
Duch Gideona Wisea / Duch Gideona Wiseho
„"Home je donašeč a darebák, ale nezapomeňte, že jako mnoho jiných donašečů a darebáků v dějinách je také básník." Mimoto je Home taky alfou a omegou zapeklitého případu tří zavražděných milionářů ve stejné chvíli na třech různých místech. Každopádně je ona poetická myšlenka otce Browna velmi pravdivá, když se nad ní čtenář trochu pozastaví. Je jen škoda, že k ní vedla povídka, která mě osobně zrovna moc nebavila. Ba téměř vůbec. Ač to mohlo být pouze osobním zdáním, byla dosti chaotická a poněkud roztřepená, aniž by mě dovedla něčím zaujmout. Snad vyjma onoho filozofování nad bojem pro a proti ideologii. Myšlenka vyřčena celkem nadčasově při vědomí, že Duch Gideona Wise se nad propastí vznášel už před sto lety.“... celý text
— Kozel
Kletba rodu Darnawayů / Kletba Darnawayů
„Případ, který dle slov otce Browna byl "strašlivě banální a hloupý". A přitom to byla tak skvostná povídka anglického střihu. Temný rozpadající se dům, šlechta padnoucí na dno, dávná rodinná kletba, která má dojít nového naplnění. Brilantní atmosférický kousek páně Chestertona. Vynikající čtení. Trochu (ač cíleně) nadnesené, ne-li přepálené. Tím hned čtenář ví, že to nebude viktoriánská detektivka, ale že si je bere tak trošku jako cíl ironie. Nebo paradoxu, chcete-li. Rád se do domu Darnawayů vrátím, už jenom pro tu figurku otce Browna, kterou autor vždy tak kouzelně nastrčí do prostředí.“... celý text
— Kozel
Žena s pastelkami
„Minimálně sedm let stará povídka. Pan Doseděl ani nebyl schopen do této antologie „na počest Stephena Kinga“ napsat něco nového. Mimochodem, již druhá povídka na téma domácí násilí. Avšak Annino kreslení pastelkami je velmi povedená zápletka. Tohle se mi líbilo. A když Anna začala přemýšlet, zda její kresby můžou fungovat i obráceně, to už jsem měl mrazení. Na Kingův vkus je konec opravdu moc měkoučký. Ale jinak povedený příběh.
Citát: Ženská je dobrej sluha, ale špatnej pán. A nikdy jí nesmí uschnout krev pod nosem.“... celý text
— Terva
Muž, co nikdy nezemřel
„Může mi někdo vysvětlit, jak víte, že někdo někoho trefil (v tomto případě prý do břicha), když se dotyčný trefený nezachvěl, nekrvácí, nereaguje, a dokonce ani necítí bolest, jen se otočí a jde dál? Viděl snad pozorovatel za sudem s rybama letící kulku, a jak mohl tvrdit, že trefený „necítil“ bolest? Ne! Tak proč to tvrzení? Divný. Po jedné pronesené větě na začátku povídky jsem si myslel, že vím, jak to skončí. Jenže pak jsem byl mile překvapen. Jsem rád, že se pan spisovatel nedržel základních dějových standardů.
Citát: Budu s tím mít fakt hodně práce. Ale radši bych ji neměl. A kde k čertu seženu tolik dřeva na rakve?“... celý text
— Terva
Tam venku
„Přesně ten tip hlavní hrdinky, který nemáte chuť vůbec fandit. Navíc paní spisovatelka si libuje ve sprostých slovech a dokáže jich hned několik vtěsnat na jednu stránku. A ke všemu styl přeskakování z jednoho děje do druhého - vůbec nemám rád. Vznikají tak zmatené konce i začátky. Tahle povídka mě neoslovila.“... celý text
— Terva
Sklep
„Mrázek a Krvavé koleno? Celej King! Povídka „Sklep“ je převedena do Českého prostředí. Pravděpodobně do Oseku u Duchcova. Jednoduchý námět, ze kterého pan spisovatel nedokázal vykřesat ani jiskřičku napětí. Omletý příběh bez špetky fantazijního zakončení. A při tom hru Krvavé koleno hrál kdysi kde kdo. Leč pointa příběhu je nedokonalá.
Citát: K čemu je navštívit rodný dům, než ho zbourají?“... celý text
— Terva
Ve stínu
„Marně přemýšlím, kdy pan King psal o youtuberácích . . . hmmm. A výlet za nějakým tajemstvím? Těch napsal bezpočet. Ale většinou se odehrávají v časech bez telefonů a yuotuberace. Lucie Kaňová má bezpochyb něco z Kinga načteno. Ale mám pocit, že toho splácala až moc do jedné povídky. Je to jako by člověk vešel do muzea Stephena Kinga a tam našel všechny jeho nápady splácané jeden vedle druhého. A v půlce si začal říkat, už aby byl konec, protože tohle je zmatené. A navíc, půlku vět a dialogů v povídce bych úplně vynechal. Ještě štěstí, že ta srnka na konci povídky si jen odfrkla a nezaútočila, protože by minimálně půlka, těch co si povídku přečtou začala řvát: Ty vole, to je Kulhánek!!!!
Citát: Všechno je jen o tom, jak to podáš.“... celý text
— Terva
Prolog - Vítejte v Královských zahradách
„Snažil jsem se od pana kreslíře sehnat alespoň jeden jeho komiks ze série Miriti, ale nejde to. Vydáno vlastním nákladem ve velmi malém množství. Tak že jeho tvorbu jsem poznal poprvé v této antologii. Kresba je celkem slušná. Obsahově to bohužel jen opakuje standardní znaky Kingovo tvorby. Pes (1981), auto (1983) a hřbitov (1983). Žádná hlubší myšlenka, jen nápad, jak to vše spojit dohromady.“... celý text
— Terva
Žena v pokoji
„Hodně psychologická úvaha na téma eutanazie. Zajímavé, podnětné, ale přece jenom nic zvláštního.“
— vlkcz
Okřídlená dýka
„Svižná, zápletkou jednoduchá, mysteriózní a zároveň zvláštním, jemným způsobem až děsivá povídka. Možná mrazivá nejen pro sníh, který se během jejího děje snáší. Otec Brown se svým bohorovným klidem - či odevzdaností - vstupuje do domu hrůzy obývaného potenciálním bláznem, aby zjistil, jak je na tom mysl majitele. Uchvátilo mě, na jak malém dějovém prostoru Chesterton dokázal vytvořit prvotřídní povídku. Postavenou na pouhopouhém rozhovoru a konfrontaci mezi katolickým knězem a zloduchem vskutku geniálním. Jak se děj odehrává "pod pláštěm". Jak černá magie bojuje s bílou a prohrává.
Minimalistické, atmosférické a vskutku magické. Zcela mě to vtáhlo do pokoje s pár křesly, nádobou s rybičkami, kobercem, jedním věšákem v předsíni, francouzským oknem ve vedlejší místnost a prvotřídním dialogem.
"Říct o někom, že je geniální, neznamená ho hájit."“... celý text
— Kozel
Kletba zlatého kříže
„Krásná povídka vzniklá v době, kdy svět zažíval další vlnu egyptománie. Kdy vykopávky, poklady, hrobky a kletby zažívaly boom. Atmosférou mě to vtáhlo a s radostí jsem se ponořil do příběhu, kdy Otec Brown doprovází amerického vědce, jemuž je v patách vrah. Až téměř do konce. Ač známe Chestertonovy paradoxy a unikátní přístup k detektivkám, musím se přiznat, že závěr mě...nechci říct zklamal, rozhodně mě nenaplnil. Patrně jsem jej nepochopil, a tak popravdě nevím, proč by se měl Smaill své společnosti omluvit a za co. Tajemný symbol prvotních křesťanů je mi tak nadále záhadou.“... celý text
— Kozel
Charles Augustus Milverton / Dobrodružstvo Charlesa Augustusa Milvertona
„Tato povídka je jiná, než jsme zvyklí.
Sherlock zde totiž nevyřeší vůbec nic, je pouze pěšákem a divákem,
vývoj situace pouze sleduje a jeho přičinění je minimální.
Ovšem představa, jak randí se služebnou ( se záměrem získat z naivní husičky co nejvíce informací o domě jejího pána ), mě nesmírně pobavila.
A jeho věta: ty řeči, co musím vést... to jsem se smála nahlas :-D
Jojo, jeho asexuální povaha a jakoby nadřazenost nad animalitu zde dostala pořádně zabrat.
Skvělé.
Současná knižní produkce mě nutí se vracet k osvědčené klasice,
a telka chrlící reklamy na vánoční žranice, na Allegro, T-mobile, Rychlardy a jiné zhovadilosti, mě posílá do kumbálu, kde mám uskladněny staré tisky.
Na jejich stránkách nacházím staré dobré časy, ryzí charaktery a nekomplikované dobro a zlo. Kde jeden dopis stojí za to, aby člověk pozvedl zbraň, aby uchránil čest dámy. Kdy věta. "je to můj přítel a důvěrník" přesvědčil i padoucha, že tomu tak opravdu je.“... celý text
— Aghatte
Indiánská žena / Squaw / Stará Indiánka
„BRRR, odporné, celé.
Ten děsnej chlap zasloužil narazit na kůl,
a ti novomanželé, kterým zřejmě taky spadl šutr na hlavu,
jinak by s takovým slizounem nemohli trávit své líbánky.
Konec předvídatelný, vlastně celý příběh,
ale atmosféra byla mrazivá, tudíž úplně nezatracuji.“... celý text
— Aghatte
Zázrak v hotelu Půlměsíc / Zázrak Půlměsíce / Zázrak v mesačnej uličke
„Zázračná vražda? Ne, naopak, až nepřirozeně prostá. Zmatenost nevěřících a tichá vyrovnanost duchovního. Touha vidět nadpřirozeno proti naprosto přízemní logické úvaze. Otec Brown ví. Povídka čtivá a její rozuzlení až opravdu nepřirozeně prosté. Vzdor Chestertonovu sklonu k náboženskému poučení, se mi úvahy v povídce líbily. Především ty, že ateismus či nevěrectví vede jen k touze něčemu věřit. Víra je důležitá. A když žádnou nemáte, lehce propadnete vlivu nadpřirozena. Velmi dobrá myšlenka a příjemně přednesená. Podobně zábavná byla i konfrontace víry a psychologie.“... celý text
— Kozel
Proroctví psa / Psí věštba / Psia veštba
„Jak typická záhada zamčeného pokoje. Tedy v zásadě. Především typická, duši hladící, anglická detektivní povídka. A záhadná vražda, kterou na koleni doma do stolu vyřeší Otec Brown, zatímco hladí po hlavě retrívra. Líbila se mi postava upovídaného mládence Fiennese a jeho způsob vyprávění, kterým Brownovi předestřel naprosto do detailu celý případ. Navrch docela překvapivé, mírně komplikované a hazardem zavánějící řešení.
"Občas jste tak moc chytrý, že nerozumíte ani lidem, obzvlášt, když se chovají skoro tak jednoduše jako zvířata. Zvířata jsou velice prostá; žijí ve světe jasných pravd."“... celý text
— Kozel
Na dobrou noc / Jedna na cestu
„Návrat do Jerusalem's Lot už zdaleka nemá ten náboj, který je, v mnohem rozsáhlejším Prokletí jeruzalémském. Možná právě kvůli tomu už člověk očekává, co přijde, takže i přes perfektně popsanou zimně mrazivou atmosféru prokletého místa jde, pro mě, jen o lehce nadprůměrnou povídku.“... celý text
— vlkcz
Šíp z nebes / Šíp s nebes
„Otec Brown připlouvá do Ameriky a povídka je taková...no...americká. Přiznávám se, že takový styl mi úplně nesedí, dáno i prostředím, které je vykresleno právě tím severoamerickým stylem. Co je však na Chestertonově povídce velmi zdařilé, je otevřené morální poselství z ní plynoucí. Ztvárněno na jejím konci a rozčilením Otce Browna. Dvojí metr spravedlnosti uvedený do konfrontace zapůsobil opravdu silně.“... celý text
— Kozel
Něco končí, něco začíná
„Svatba jako řemen! Smála jsem se až do konce.“
— kopeceli
Osamělá cyklistka / Osamelá cyklistka
„Tento příběh mě nikdy nepřestane bavit a udivovat.
Napište dnes někdo něco podobného...
Excelentní záležitost.“
— Aghatte
Vzkříšení otce Browna
„Otec Brown není Sherlock Holmes. Respektive, Otec Brown nechce být Sherlock Holmes. Uklizený a uklidněný, žije si kdesi v Jižní Americe a je nenápadně vmanévrován do zajímavého komplotu, z něhož málem vyjde jako svatý. Na Otce Browna si ale nepřijdete.
Docela zajímavá povídka, kterou jsem zprvu nechápal, k čemu vlastně spěje. Až na jejím konci, s otcem Brownem u nevypité sklenky vína, jsem ocenil Chestertonův humor a hrátky, kdy snahu o "poholmesování" svého milého frátera šikovně uhnul. Nene, na Otce Browna si nepřijdete=o)“... celý text
— Kozel
Něco více
„Silné čtení! Ani hnout jsem se od povídky nemohla.“
— kopeceli
Apollonovo oko / Oči Apollonovy
„Děsivé, temné a kruté.“
— Aghatte