Nejnovější komentáře

„Tak první věc byla, že normálně bych si asi takovou knihu nekoupila. Jednalo se o společné čtení jednoho knihkupectví, tak jsem do toho šla. Jako můžu říct, že jsem četla větší pecky, ale fantazie se zde upřít nedá. Bohužel nevím, zda větší stvůrou byl Ghúl, nebo někteří dospělí. Kniha má odpich, čte se dobře, nic navíc není potřeba. Kdo se rád boji, bude spokojený.“... celý text
— katawo

„Další publikace k níž mám poměrně ambivalentní vztah. Prvně jsem ji vyloženě neměl rád. Postupně ale, když jsem ní trávil více a více času, začala se mi vcelku líbit. Takto, než začnete pozitivně či negativně hodnotit tuto učebnici, je vhodné se zamyslet nad látkou v ní upravenou. Zezačátku se totiž učebnice zdá až nechutně složitá, nepochopitelná a místy prázdná. No jo, jenže jaké je MPS? No je takové trochu složité (je to ostatně zcela unikátní právní odvětví), takové trochu nepochopitelné a takové trochu prázdné (vzhledem k mase evropské úpravy, která ovšem nebyla projudikována v každém aspektu a k autonomní interpretaci tohoto práva). No a je to samozřejmě smutné! Ale nemůže za to učebnice. Nakonec vlastně musím říct, že co se sdělit dalo, sděleno bylo. Učebnice je komplexní (třebaže vydělení obecné části MPS do samostatné knihy nadále považuji za chybné) a relativně obsáhlá. To samozřejmě pokud jde o úpravu Římu I, Římu II a Bruselu I Bis – ostatní části jsou pokryty spíše v rozsahu základního přehledu. Na straně druhé plat také to, že čas plyne, kniha se s časem nemění. Ano, ano, snažím se naznačit, že už je krapet zastaralá. Brusel II Ter? Ne, stále Brusel II Bis. Absentuje revoluční rozhodnutí Inkreal vs Dúha reality a další. Tento problém by nicméně měl být vyřešen novým vydáním na sklonku tohoto roku. Zásadní výtku lze vznést jednak na adresu stylistických schopností autorstva, druhou na celkovou redakci knihy. Co mělo být sděleno, bylo sděleno. CO se dalo pochopit, bylo nakonec pochopeno. Ale že by to autorstvo usnadňovalo, to tedy ne. Ani jeden z nich nemá přílišné stylistické nadání, bývá to jen horší, lepší ne. (Hledat zápory v jejich větách je kouzelné). Problém s faktickou užitečností publikace je také nakladatelství, které naprosto nezvládlo (nezvládá) grafickou úpravu textu, člení jej naprosto zběsile a nepochopitelně. Jednotlivé části nejsou dost oddělené, text splývá, témata jsou přinejmenším vizuálně velice nepřehledná. Upřímně bych autorům doporučil přejít spíše k nakladatelství C. H. Beck – tam si s textem vyhrát dokáží. No takže tak. Já vám nevím... Myslím, že to za přečtení stojí a vlastně to ve výsledku není špatná kniha. No ale rozhodně pro ní potřebujete trpělivost.“... celý text
— Set123

„Tak s touhle knížkou mám problém. Část s osobním příběhem autorky, jejími zkušenostmi a těžkostmi, dejme tomu. Ale v dnešní rozhárané uspěchané době má opravdu problémy či alespoň stíny na duši kdekdo, takže chápu, že občas pochopení třeba i ze strany přátel hledá těžko. S dnešním přístupem psychologů bychom nějakou nálepku po vyplnění příslušných hromad dotazníků dostali pravděpodobně všichni. Jinak mě v knize ale štvala spousta věcí, až tak, že jsem si začala vypisovat a vypsala toho na vlastní knihu. Také podotýkám, že autistu doma máme, takže nejsem moc daleko od zdroje a něco málo o tom už sakra vím. Jenže náš autista není vysokofunkční, ale nízkofunkční, takže spousta tezí pro něj neplatí. Například "my všichni jsme stejní autisté" - tak ne, nejste. Vy jste ti, kteří měli pořádnou kliku. V porovnání s těžšími případy (platí pro dámy i pány) pak vypadají youtubové skupinky "autistek" hlásajících, že si chtějí žít podle svého, jako další ukřičená menšina žádající svá práva (jen s jiným razítkem). A pak, studenti vysokoškolské češtiny prominou, ale jakmile někde dojde na "rozbor díla", je to, jako by přede mnou mávali červeným hadrem na corridě. Nebohý literát měl špatný den nebo slabou chvilku nebo byl prostě namol, ale najde se stovka chytrolínů, kteří jeho dílo budou po sto letech převracet písmenko po písmenku a snažit se v tom najít utajený smysl a význam. Nejlépe na toto studium ještě použijí pár spoluobčany hrazených grantů. Tak pozor, vážení, ne každý ujetý individualista, introvert či mimoň byl či je autistou. A moudra typu ... přijmout cizost v sobě... ... nejdůležitější úlohou pozornosti je zajistit atmosféru ticha a pozornosti... Hmmm, toto není nic pro mě.“... celý text
— gretl74

„Kniha pro děti o tom, jak se chovat ve školce. Moc se mi líbí formát, kdy je nejdřív ukázáno jak to NEdělat a po odklopení stránky se ukáže vhodnější varianta chování i s nějakým tím textem. Ilustrace jsou hezké, knížka útlá. Doporučený věk je od 4 let, nicméně text tomu naprosto neodpovídá. Vypadá to, jakoby to čtyřleté dítě překládalo. Dlouhá souvětí, podivná slovní spojení a občas i pro mě zvláštní myšlenky (svět se poznává až ve školce, učitelka může dítě ignorovat...).“... celý text
— Turmee

„Audiokniha. Tentokrát mi kniha nesedla tak jako jiný HH, myslím že to bylo přednesem ve slovenštině. Hlas byl často tichý, málem by se zdálo že to pan Mňahončák čte šeptem.“... celý text
— Kortez

„Hra uvedená v roce 1920 je jednou z prvních, kterou Čapek napsal. Začal ji psát již v roce 1911, v 21 letech, než ji ale dokončil a uvedl, prožil deprimující první světovou válku a oslavil své 30. narozeniny. Podstatné je to proto, že hra pojednává o střetu generací. Oslavuje drzost, bezprostřednost a energii mládí, proti ustaranosti, usedlosti a majetnictví stáří. Mladý loupežník je vzor rebélie a šarmu, zatímco starý profesor nudného měšťana zaklínajícího se řádem a pravidly. Loupežník se obsazením domu profesora tak trochu sám postaví systému, který je zastoupen profesorem, jeho ženou, poučujícím učitelem, starostou, vojáky. Někteří hubují, další se vztekají, jiní domlouvají. Přesto v něm všichni dotyční muži vidí vzpomínku na nespoutaného hrdinu z beztarostného dětství. A matka zase vzpomínku na chvíli nespoutané lásky, která jinak musela být svázána a potlačena konvencemi a morálním odříkáním.“... celý text
— memphisz

„Dnes (2024) snad už všem známá kniha i s jejími principy. Každému asi musí být jasné, že vnímání lásky a její projevování je individuální. Autor představuje 5 základních přístupů k lásce a v podstatě i k životu. Teorii dokládá příklad s praxe, přičemž všechny (překvapivě) končí happy endem. Včetně Anny, která žije v toxickému vztahu, ale rozhodne se ho zachránit na základě víry v Boha. Křesťanství se nenápadně prolíná celou knihou, a přestože mě nijak extra nerušilo, obešlo by se to i bez toho. Ostatně...vynechat by se dala velká spousta omáčky. Autor se často opakuje , zdroje některých tvrzení uvedeny nejsou. Přesto je kniha čtivá a přehledná. Osobně bych ocenila ještě nějaký test na určení jatka lásky, protože třeba kontaktně ten můj se mi stále rozklíčovat nedaří.“... celý text
— Turmee

„Má to svoje mouchy, vykrádá to kdeco, ale přesto je to skvost. Kdo napsal něco podobného v patnácti, ať hodí kamenem. ;)“
— Knihontýnka

„Většinou se řídím heslem, že když člověk nemůže říct něco hezkého, měl by raději mlčet, ale tohle bylo tak strašný, že se z toho musím vypovídat. Mně nevadí oddechové čtení, romantické komedie, líbila se mi třeba Hypotéza lásky, byla jsem připravená na nenáročné čtení s předvídatelným koncem, v tom problém nebyl. Problém byl v tom, že to bylo strašně trapný! Kolikrát jsem obracela oči v sloup nebo přemáhala potřebu zvracet. Bylo to ploché, nevěřila jsem tomu, stále se opakovaly podobné fráze a popisy. Jak kdyby se někdo pouze držel šablony, jak napsat spicy romantiku. Nefungovalo to. Doufala jsem, že se to zlepší, až budou ve Španělsku, ale žádná španělská, přímořská atmosféra, na kterou jsem se těšila, se nedostavila. Celkově jsem z knihy necítila ducha místa, nepřenesla se na mě atmosféra ani New Yorku. A vím, že každý vztah je jiný, ale tomuhle jsem fakt nevěřila. Ježineči, to bylo trapné! Proč jsem to dočetla? Čekala jsem na to Španělsko a pak už jsem si řekla, že to prostě dočtu, ať vím, jak moc trapné to může být. A koupenou knihu nerada nedočítám.“... celý text
— Yukon

„Zajímavá kniha, která určitě přinese některým lidem užitek v cestě za štěstím. Autorka se vyjadřuje stručně a jasně, bez omáčky a okecávání (alespoň v první půlce knihy, ve druhé už se trochu opakuje). Jednotlivé principy doplňuje příklady z praxe a vlastní zkušenosti. Povzbuzuje k bezpodmínečné lásce a laskavosti k sobě samému. Líbí se mi, že klade důraz na to odlišit pocity a myšlenky a uvádí pár základních tipů jak mluvit (neříkat "nemůžu"). Přes veškerý respekt k autorčině životnímu příběhu, je jesnou zmnoha terapeutů, které mám ve škatulce"Já jsem vymyslela naprosto nový přístup, je jediný správný a ostatní nejsou dost dobré." Text neobsahuje žádné zdroje předložených tvrzení. Celkově jde spíše o filosofické úvahy než o praktické návody. Rady jsou typu: Odpusťte, věřte, přestaňte, začněte, rozhodněte se důvěřovat...což teda nepokládám za příliš užitečné.“... celý text
— Turmee

„I podle hodnocení je vidět že tento díl není tak oblíbený. Zatímco předchozí díly mají 90% tento má 89. Konec 2. dílu mě strašně nadchnul(dokonce jsem i brečela) a nejspíš jsem očekávala víc než kniha poskytla. Tím ale nenaznačuji že byla špatná. Fandila jsem Willovi aby zvítězil nad jedem. Když se pak probudil vůbec mi nedocvaklo že už je zdravý. Připadalo mi to normální. Uvědomila jsem si to až když se Evanlyn rozbrečela“... celý text
— Ninawimm

„Knihu jsem přečetla jedním dechem. Nemohla jsem se odtrhnout. Luci, přeji Ti z celého srdce, abys byla šťastná!“
— Julie Laskova

„2. díl pro mě určitě lepší než 1. Bylo tam víc napětí a kniha byla samá akce a pohyb. Některé pasáže jsou nudné, ale jsou v knize občas potřeba. Tato knižní série je jediná u které si jasně představuji postavy a užívám si děj naplno. Jako kdybych se dívala na film. Dokonce mám v hlavě přesný a třetelný hlas Horáce ,Willa ,Evanlyn a dalších postav.“... celý text
— Ninawimm

„Super! Tahle knížka mě dostala že čtecí krize a lituji jen toho, že si musím počkat na druhý díl. Violet nebyla klasická hloupá naivka a Xaden byl správný "bad boy" do toho se prostě nejde nezamilovat. Draci byly super, i když někdy mě svými charaktery pili krev :D Jak říkám příběh byl velmi čtivý něco jako Dvory akorát s draky, za mě je to super fantasy.“... celý text
— whiolet

„Po roce jsem se začetla do knihy, byla skvělá!“
— VeronikaNovotna

„Od prvního dílu jsem z této série nadšená.I když je to celkem jednoduché vyprávění,má to své kouzlo, řekla bych, že v jednoduchosti je krása“
— Ála1968

„Druhý díl s oblíbenou dvojicí Noah a Nickem. První díl se mi dostal pod kůži i přes to, že nespadám do věkové kategorie. Bylo tam tolik věcí na prožívání, že mě to párkrát sejmulo a ti dva mě z toho vždy vytáhli. Druhý díl byl ze začátku takový řekla bych vyplňující, stále řešení problémů dokola, hádky a usmiřování. Zase tam toho ale nebylo tolik aby mi to nějak kazilo knihu, věřím, že takové problémy každý párkrát zažil. Konec knihy mě teda úplně rozcupoval, stalo se naráz takových věcí, až jsem z toho byla úplně rozložená a zůstala tak až do konce knihy. Ani jeden z hlavních hrdinů nemá lehký život, a prožívat to s nimi je neuvěřitelné. Jsem opravdu zvědavá co nám přinese poslední dílů ale předpokládám, že to bude bouře emocí. Z knihy: - „ Takhle budeš nosit moje srdce kamkoliv půjdeš." (Nick) - „Milovat tě je ta nejsložitější věc, jakou jsem kdy v životě udělala." (Noah) - „Milovat tě je to nejkrásnější, co jsem kdy v životě udělal." (Nick) - „Proto odloučení nepřinese nic dobrýho. My dva na to nejsme stvořeni, pamatuješ?" (Nick)“... celý text
— Zuzíček77

„3, 5 hvězdičky Moc dobře se mi četl, líbila se mi ta atmosféra, tak tíživá, mlhavá, k tomu cítíte určitou nedůvěru k hlavnímu hrdinovi a vy tak napnutí čekáte, kam to celé bude směřovat a hlavně jak se se zjištěním, co se kdysi odehrálo a co se asi děje právě teď, hlavní hrdina popasuje. Konec mohu za mě označit jako překvapivý, možná bych si ho dovedla představit i trochu jinak, ale tak autor to zakončil tak, jak chtěl :) Rovněž bych se nebránila ještě více informacím ohledně minulosti našeho hrdiny, pár desítek stran navíc by mi nevadilo:) suma sumárum - bavilo:) Btw. Budu se opakovat, ale.. ta obálka! Pecka! Prostě Host no:)“... celý text
— blackoutzuzi

„3,5 hvězdičky Příběh je založený na vztazích našich hlavních hrdinů, jejichž osudy se intenzivně prolínají. Je o rozchodech, zklamáních, návratech, každodenních strastech. O tom, že kdybychom spolu jednali narovinu, byli ke druhým, ale také sami k sobě, upřímní, mohlo by se nám mnohem lépe žít.. Dala jsem si za cíl číst mnohem víc knihy z našeho českého rybníčku a mít tak větší přehled o tom, co u nás vychází:) Pokud chcete i vy číst víc českých autorů, tak určitě doporučuji třeba tuhle knihu. Četla se lehce, bavila mě a navíc ta obálka? Krása, klasický Host:))“... celý text
— blackoutzuzi

„Tentokrát se v knize ukrývá více příběhů, a to rovnou 4! Hlavní příběh, Smrt v domě Gillespieů, byl, řekla bych, taková klasická hororovka ve strašidelném domě. Nečekejte nic extra originálního, ale za to něco, co se čte neskutečně lehce, kdy děj odsýpá, vy hlavní hrdince přejete hlavně aby to přežila a v duchu neustále nadáváte, ať tam proboha neleze!! :D atmosféra příjemně houstne, až se postupně dostanete k vysvětlení, co se to v tom domě, sakra, děje:) Trochu mě mrzí ten závěr knihy, kdy mi přišlo, že to autorka tak halabala zakončila, jako by to už chtěla uzavřít co nejrychleji. Možná jí křivdím, ale tak to na mě působilo.. Ovšem ty další povídky mě neskutečně bavily, všechny tři! Já jsem holt holka povídková a když se navíc jedná o horory, tak to je moje:) Skvělé nápady a atmosféra! Celkově knihu hodnotím spíše jako průměr, který mě ale bavil, jako všechno, co Darcy Coates napíše, jinak bych se k jejím knihám neustále nevracela, že :)“... celý text
— blackoutzuzi

„První myšlenka co mě napadla po přečtení knihy byla ta že okamžitě musím číst další díl. Kniha mě naprosto uchvátila. Nejen svým příběhem ale i „humorem" který jsem se naučila používat.Vřele doporučuji všem.“... celý text
— Ninawimm

„Vendula je blbá. Říkají to všichni. Co říkají všichni, je pravda. Tak to je, ne? Skvělý, skvělý, skvělý! Ukázka toho, jak s dětmi v ideálním případě nejednat..a že je opravdu důležité jim naslouchat! Tuhle knihu by si neměly přečíst ani tak děti, jako především rodiče a učitelé!!! Autorka zde otevírá téma šikany, upozorňuje, že šikana neznamená pouze to, že vám někdo bere a ničí věci, nebo že vás bije. Může mít i mnoho dalších, latentních podob, které se kór dětem těžce popisují a často to stojí hlavně na nás dospělých, abychom za určitým chováním našli to, co za ním opravdu je...“... celý text
— blackoutzuzi

„RT je moje oblíbená (nejen) spisovatelka. Ať si říká kdo chce co chce, ona psát umí - tečka :) Tuhle její prvotinu jsem přečetla až potom, co jsem přečetla (skoro) všechny její následující knihy, takže je malinko cítit, že je to její první kniha:) Ale bavila mě ta dějová linka i postavy, ten humor, to jakou má RT, jak bych to nazvala, "typickou skladbu vět", která je pro její psaný styl typická. Bavilo, ač ne tolik jako její jiné knihy.“... celý text
— blackoutzuzi

„Nemůžu si pomoct, ale hrozně mi to připomíná sérii o andělech od Lauren Kate Pád... Ale jinak to bylo moc hezké i i když přes ten začátek se mi prokousávalo dost těžko. Za mě určitě úžasný start série a jsem zvědavá na pokračování .“... celý text
— Misa_ctenarka

„Tento díl se mi líbil více než ten první. Možná je to tím, že je hlavní detektiv již zcivilizovaný. Autorka si uchovala svůj rukopis, často využívá pohledy jiných postav. Připadalo mi ale, že to občas bylo na škodu. Zvláště úplně ten poslední. Nicméně příběh rychle ubíhá. Je napínavý. Nelíbila se mi ale jedna drobnost. Postavy si nejnovější zjištění nechávaly pro sebe. Z toho důvodu působil závěrečný obrat nedůvěryhodně. Matoucí pro mě bylo i to, že jsem v ději vyskytovaly dvě školy. Závěrem chci zdůraznit, že tyto příběhy ze Slovenska mají své kouzlo.“... celý text
— Madelisi

„Tento díl byl za mě asi zatím ten nejlepší. Mělo to dobrodružství, šťávu, lásku, fantasy, horor, napětí, humor... asi zkrátka všechny prvky, co od knížky očekávám. Líbilo se mi, že se kniha odehrávala v jiném prostředí, seznámili jsme se s novými postavami i šokujícími zvraty. A jelikož ten díl nekončí, předpokládám, že dobrodružství ještě bude... :-) Těším se a moc!“... celý text
— Carol1122

„Na tuto knihu jsem se moc těšila. Anotaci jsem nečetla, ale obálka mě uchvátila tak, že jsem okamžitě kupovala celou sérii. Hodnocení bylo také vysoké takže nebylo o čem přemýšlet. Knihy o čarodějkách mám celkově ráda a ve spojení s pekelnými princi to bylo úplně skvělé. Kniha se odehrává na Sicílii což je samo o sobě krásné prostředí, jen ty pokrmy a místní trhy dokážou tak vtáhnout do knihy až jsem z toho byla sama překvapená. Čarodějky, které se schovávají mezi normálními lidmi ale řeší problémy, které můžou mít následky pro celý Svět. Emilii jsem si oblíbila, od začátku byla rozumná a poslouchala rady babičky, ovšem její dvojče už tak rozumné nebylo a zaplatilo životem. Líbila se mi celková proměna Emilie, která prostě za každou cenu chce najít vraha své sestry. Nebojí se kvůli tomu riskovat a přivolá pekelného prince Iru. Ira, který je pekelný princ války na mě okamžitě zapůsobil svým charismatem. Celý vývoj a spolupráce mezi těmi dvěma byla dokonalá. V knize se pořád něco děje tak se člověk opravdu nenudí. Jsem zvědavá a napnutá jak tato trilogie dopadne. Hned jdu sáhnout po druhém dílu. Z knihy: - „Žij dost dlouho na to, abys mě mohla nenávidět." - „Na to, že jsi živým ztělesnění hříchu, moc hříšný nejsi." - „Strategické hry často přinášejí cenné lekce. Jen hlupáci jimi pohrdají." - „Život ti často rozdá karty, které sis nevybrala. Záleží na tom, jak je využiješ ve svůj prospěch."“... celý text
— Zuzíček77

„Dobře jsem se u knihy bavila, dej utikal a nešlo o povrchní zamyšlení. Vidíte i nad černou magií a myšlenkami se dá vyhrát. Stačí správné načasování a správné osoby. Jen to někdy trvá i 500let. U knihy by se měl člověk zamyslet, co pro moc je ochotný udělat. Ztratit duši fakt není veselost.“... celý text
— gabriela8704

„Jeden z nejkrásnějších příběhů, co jsem doposud četla.“
— Enny06

„Skvělé zakončení trilogie ... četlo se to úplně samo a po pravdě jsem se od knihy nemohla skoro odlepit... předchozí díly jsem četla už před nějakým časem... tak jsem se bála, že nebudu přesně vědět ten děj, na který napojuje tato kniha ... ale s prvními stránkami jsem si to vybavila ... a náramně mě kniha bavila...“... celý text
— Ronnie68