Nejnovější komentáře

„Zajímavé, jak se doba změnila. Věřím, že čerstvě po revoluci byli všichni hotoví z toho, že již není cenzura a někdo mohl konečně používat volně dvojsmysly. V dnešní době je to však již jinak. Nicméně úsměvné, jak se může interpretovat část české historie.“... celý text
— Dom95

„Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla na neobvyklý styl textu (přímá řeč kurzívou), ale pak jsem do toho vpadla rovnýma nohama a dostalo mě to. Adelaide jsem si oblíbila, jistou postavu bych nakopala do... Příběh se mi dostal pod kůži.“... celý text
— bookcase

„Po nehodě má hrdinka výpadek paměti (kupodivu bez zlomenin, a strachu nasednout znovu do auta), kolem kterého se točí celá kniha. Je to romantická knížka bez napětí, která se dobře čte.“... celý text
— Alíček83

Skrýt reklamy

„Četlo se to dobře, ale z knížek od JP, které jsem četla, se mi to asi líbilo nejmíň. Možná je to tím, že už mi dávno není 16 a nemám už dost empatie pro rozervanou duši teenagera. Možná jen proto, že jsem to četla příliš brzy po jiné knížce autorky. JP ve svých knížkách píše o vyhrocených až extrémních situacích a příbězích, tenhle příběh byl navzdory velké tragédii vlastně možná jeden z těch jejích "obyčejnějších". Připoměla jsem si, že právo (resp. litera zákona) a spravedlnost v etickém smyslu není vždy totéž. A přemýšlela jsem o tom, jestli je soudní proces v USA a podobných právních systémech opravdu hlavně soupeřením mezi obhájcem a státním zástupcem, jak to často známe z románů a filmů.“... celý text
— gladya

„Jako thriller takové průměrné. Ale líbilo se mi psychologické vykreslení postav. Zejména postava Shelby. Je tu to co skrývá, ale podstatné je proč. Ona skoro každá postava tu má nějaké to svoje tajemství. Ale postava Shelby mě asi nejvíce zasáhla.“... celý text
— iška

„Na knize se mi líbila její skrytá hloubka. Na první pohled se jednalo pouze o příběh knihovnice, která občas udělá nějakou chybu, které později lituje a snaží se jí napravit. Ve své hloubce ale měla kniha hodně. Líbilo se mi také, že ač je to příběh zasazený do druhé sv. války, tak se jí věnuje jen okrajově a více se zaměřuje na pocity hlavních postav.“... celý text
— sarekaslukova

„Teda tolik stran a uteklo to jako voda. Tohle detektivní duo je v současný knižní scéně nejlepší. Zajímavě zvolené prostředí internetových trollů, kdy za počítačem většinou sedí nějakej zoufalec, co si honí triko na anonymních urážkách. Pomalejší tempo pátrání mi vůbec nevadí, naopak, postupně rozkrýváme případ a není to jen cvak a vyřešeno, ale pomalu se dostáváme přes hledání, výslechy i náhody k řešení. J. K. Rowling je skvělá vypravěčka a opět nám to dokázala. Na to, jaký má kniha rozsah byl závěr ale strašně rychlý, že mě to maličko zklamalo. Chápu, že překládat takovouhle bichli trvá dlouho, ale snad na pokračování, které už vyšlo, nebudeme čekat moc dlouho.“... celý text
— roman9276

„AUDIOKNIHA: Začnu tím, že řeknu, že nejsem úplně fanoušek charakteru Hercule Poirota a spíš mě jeho žvanění rozčiluje, takže mi vůbec nevadilo, že se tady vyskytoval tak málo. Spíš naopak, protože detektiva v tomhle příběhu jsem si oblíbila daleko víc. Hodiny jako celek se mi převážnou většinu doby hrozně líbily a těšila jsem se na vysoké hodnocení. Ta detektivka mi připadala jiná a netradiční. Byla jsem zvědavá, co se z toho vyvrbí. Jenže ten závěr byl hrozně úspěchaný a také se mi nelíbilo, jak absurdně to propletlo dvě zápletky dohromady. Dávám tři hvězdičky, abych dala najevo, že se mi kniha líbila méně, než knihy, které jsem četla před ní a po ní. Nicméně klidně to mohly být i slabší čtyři protože na takových 70 procent to je.“... celý text
— DK197

„Perfektní. Tuhle serii mám radši než Tintina.“
— zuzi1162

„E-KNIHA: Na rovinu přiznám, moje nevýhoda byla, že jsem tuhle sérii začala číst až po Alchymistově šifře. Protože to je prostě v rámci literatury pro děti naprostá pecka. Zloději stínu oproti tomu jsou jednoduše... jiní. Číst série obráceně, myslím, že bych si tuhle užila rozhodně víc. Ale nechci tím říct, že je špatná. Jen Šifra měla historické pozadí, tajemné šifry spoustu akce a intrik. Kdežto Zloději stínu jsou "jen další kouzelný fantasy svět". Je to moc fajn, jen to nemá to něco navíc, co mě okouzlilo na Šifře. Na druhou stranu kouzla tu fungují celkem originálně, systém náboženství připomíná indiánské božstvo a místo hlavní trojice máme rovnou celou šestici. Která navíc (a to je jedna jediná výhoda oproti předchozí sérii) má daleko výraznější a zajímavější charaktery. A jelikož je hrdinů tolik, hůře se odhaduje, jak se budou vyvíjet jejich vzájemné vztahy a jak to zahýbá s dějem. Akce časem také přibývá... Takže za mě povedené. Jen si musíte na nový svět trošku zvyknout.“... celý text
— DK197

„Překvapilo mě vysoké hodnocení, mě osobně kniha moc nenadchla, takové nevěrohodné a chvílemi naivní.“
— Hakl54

„Také mně tahle knížka připomínala Kde zpívají raci. Jenže Buď jako řeka se mi zdaleka tak nelíbilo. Možná jsem nebyla ve správném rozpoložení. Popisy ani to, že něco z chování hrdinů mně osobně přijde ne úplně uvěřitelné, mi u jiných knížek nevadilo. Zkrátka mezi mnou a touhle knížkou nějak nepřeskočila jiskra. V podstatě bych mohla podepisat komentrář od uživatelky jarovia.“... celý text
— gladya

„První povídky je velmi krátka a asi jsem si ve svém věku ještě nedokázala dostatečně ocenit. Nicméně druhá povídka Událost mě vedla k zamyšlení a vyvolala ve mě hodně velké rozhorčení. Stalé nerozumím tomu, kdo si vůbec dovoluje mít jen sebemenší pocit, že má právo rozhodovat o tom, zda žena může postoupit potrat či nikoliv. Kde to vzniklo? Proč? Jak? Strašně moc otázek, na které dle mého názoru neexistuje správná odpověď. Přijde mi strašné a absolutně nepochopitelné, že některé státy se k tomuto zákonu vracejí!“... celý text
— annettka1098

„Od samého začátku mě pohltil velmi čtivý styl i lehký humor, který autorka v knize použila. Kniha je vyprávěna z pohledu Hany a Davida, kteří nejsou jen kolegové, ale také spolu žijí. Postupně tak jako čtenáři odhalujeme hodně z jejich osobního života a vyšetřování samotného případu jde v jistých chvílích do pozadí. Někdy mi přišlo pitvání se Davida v sobě samém zdlouhavé a ke konci jsem měla pocit, že je to mírně natahované. Nicméně autorka měla vše do detailu promyšlené, postarala o nečekané zvraty, které mě udržely v napětí až do samého konce a v neposlední řadě si udělala výborný podklad pro další díl.“... celý text
— annettka1098

„Posloucháno jako audiokniha. Na příběhu se mi moc líbil zase jiný pohled na 2.světovou válku, tentokrát z pohledu mladé německé dívky, která se v podstatě náhodou, nechtíc a nečekaně dostala mezi nejbližší pracovníky Adolfa Hitlera. Díky skvělé interpretaci Valérie Zawadské jsem si knihu moc užila. Nutno ale podoktnout, že kdybych knihu četla, některé pasáže by mi pravděpodbně přišly nudné a zdlouhavé. Přestože kniha podává velmi poutavý pohled na odvahu hrdinky, její touhu po svobodě, lásce, ale také pomstě, někteří čtenáři by mohli považovat některé části příběhu za příliš dramatizované či předvídatelné.“... celý text
— annettka1098

„Kniha se četla dobře, napínavá ,nutí čist a dozvědět se víc a víc...“
— leniska6373

„Kniha, kterou si nebudete chtít přečíst někde na pláži, ale rozhodně za přečtení stojí! Jsem ráda, že se autorka rozhodla knihu napsat. Patřím ke generaci, kdy jsme se ve škole o komunistické době prakticky neučili, protože to prostě v učebnicicích ještě nebylo a řekla bych, že hodně učitelů se o tom bálo mluvit. Po přečtení knihy se tomu vůbec nedivím, ale věřím, že ta doba, kdy jsme se museli bát, je pryč a pojďme konečně přiznat, jaké zrůdné věci se tu děli. Kniha by neměla zapadnout a naopak by se o tom mělo psát víc. Měli by si ji přečíst povinně všichni, co si někdy dovolili říct větu "Za komunistů bylo líp."!“... celý text
— annettka1098

„Opět i tento díl skvělé čtení, pohodové, místy dojemné, historicky zajímavé.“
— astroweb

„Bylo těžké se při čtení ovládnout a nedělat výpisky, které květiny potřebujeme (nutně, jak jinak) vysadit na zahrádku. Úplně stačilo, že jsem každý druhý odstavec konzultovala s googlem a pátrala, jak daná rostlina vypadá a kam se hodí a kde ji sehnat. Trochu se obávám, že Čapkovy nadšené popisy zafungovaly. Jdu shánět nové gumáky, hnojivo, rýč, ...“... celý text
— carbici

„Autorka ani kniha nesklamala. Pomaly plynúci príbeh dospievajúceho dievčaťa so všetkými problémami, ktoré tento vek so sebou nesie vrátane rodičov, ktorí ste prestali rozumieť“... celý text
— kadgam

„U této knihy jsem se nenudil docela se mi líbila“
— Luigi1

„nenáročná, taková záchodová knížka víceméně náhodně vybraných zajímavostí a plná ilustračních obrázků, připomene spoustu informací, co člověk za život posbírá, ani neví jak výtku mám k výběru "omylů", protože autoři, jejichž jména jsem v knize nenašel, nerozlišují mezi úmyslnými podvody (Beringerovy kameny), lidskou pověrčivostí a hloupostí (homeopatika, blesk neuhodí 2x do stejného místa), hoaxy (chemtrails), společenskou konvencí (Pluto označována za planetu v letech 1930-2006) a vědeckou hypotézou vzniklou v závislosti na možnostech poznání v určité době (teorie dutozemě, geocentrismus či Einsteinův stacionární vesmír)“... celý text
— los

„Od začátku do konce maximálně našlapané. Policie je ze série kniha, která po čtenáři pro maximální zážitek nejvíce žádá znalost knih minulých, takže když čtete popořadě, zatraceně se vyplatí. Prozatím jedna z top 3 ze série“... celý text
— Pazďa

„Tak to jsem si počet ten konec byl vynikající“
— Luigi1

„Kniha čekala na ten správný okamžik, kdy po ní sáhnu... "Není-li životní energie - není zdraví." Myšlenka, která mi rezonuje v hlavě... A životní energii potřebujeme a zdraví také. Nehledejme příčiny, hledejme souvislosti a snažme se je objasnit. Všichni víme, že všechno souvisí se vším. Uložme si do paměti: Cílem na naší cestě není uzdravení, ale cílem je právě ta cesta k uzdravení. To je jen pár myšlenek z knihy "Umění nemoci". Všechny tři knihy Honzy Vojáčka mám a přijdou chvilky, kdy si přečtu alespoň mnou podtržené věty...“... celý text
— ma_Run_ka

„Za mňa neuveriteľná práca. Dlhodobo X rokov pracujem na podobnej encyklopédii (napriek tomu, že je mi jasné, že to nikto nikdy na 99% nevydá) a teda viem, čo je s tým práce, aká neskutočná (až nechutná) piplačka to je. Musíte dať dokopy nie desiatky, nie stovky, ale TISÍCE informácií. A celé to navzájom prepliesť a zapliesť aby tam bolo „všetko“, ale zároveň aby čitateľa po prvých dvoch stranách nezačala úpenlivo bolieť hlava. Vydavateľstvo nešetrilo, takže je to v tvrdej väzbe, je to hrubé, má to plno farebných fotiek a to dokonca takých, že sa dočkáme vskutku fajnových detailov typu modely vesmírnych lodí z ABC. Ak sa aj tvorcovia pri tvorbe nezbláznili, nemali k tomu ďaleko, je to proste monštrum, ale v dobrom. Jediné, čo ma rušilo, bolo na konci sa nachádzajúcich 14 strán venovaných Janovi Paulovi v čele s dlhým rozhovorom. To som fakt nepochopil. Prečo práve s ním? Čím zanechal natoľko nezmazateľnú stopu v dejinách česko-slovenského komiksu, že je mu venovaný taký obrovský priestor v encyklopédii zameranej na komiks z rokov 1945 – 1989? Rušilo ma to.“... celý text
— Ivan Kučera

„To byla ale dřina než jsem to přečet“
— Luigi1

Skrýt reklamy