Laskavé bohyně podobné
Jonathan Littell
Může být tisíc stran téměř jednolitého textu plného suchých historických fakt strhujícím čtením? Ano – francouzsky psaný román Američana Jonathana Littella Les Bienveillantes, který čerpal inspiraci z filmu Clauda Lanzmanna Šoa, je důkazem. Vyprávění přesvědčeného nacisty a důstojníka SS Maximiliena Aueho, syna Němce a Francouzky, nás provede několika různými dějišti druhé světové války, na frontu, do okupovaných oblastí i do zázemí. Text je koncipován jako Aueho fiktivní memoáry sepsané dlouho po válce; Aue se v nich neobhajuje (k otázkám svědomí se staví spíše s vlažným cynismem), nýbrž se snaží po svém vysvětlit, jak a proč funguje jedno malé kolečko v příšerné smrtící mašinérii. Coby administrativní síla se podílí na likvidaci židovského obyvatelstva a nežádoucích živlů na Ukrajině a Kavkaze; zažije holocaust od takříkajíc amatérských začátků až po „průmyslové“ období plynových komor, jeho vzpomínky nás zavedou i do válečného Berlína a do hřbitovního inferna obklíčeného Stalingradu. Text, záměrně oproštěný od veškeré poetičnosti, je sice psán stejně suchopárným stylem, jakým Aue sepisuje svá hlášení pro Himmlera, ale zároveň z něj dýchá dojem neutuchajícího hnusu, román se valí jako temná řeka, pod jejíž zdánlivě nevzrušenou hladinou víří páchnoucí freudovské bahno, je až přehnaně dokumentárně přesný a nabitý fakty, ale jeho atmosféra je spíše hororová. Aue sám sebe prezentuje jako útlocitného intelektuála, který se minul povoláním (chtěl psát knihy, skončil jako právník), z jeho osobního příběhu, který se prolíná s nesmírně sugestivním líčením historických událostí, na nás nicméně hledí člověk sexuálně i morálně vyšinutý – nenápadný, seriózně působící psychopat, který koná zlo téměř se slzami v očích, jen a pouze s vědomím historické nevyhnutelnosti. Za svůj monumentální exkurz do duše malé ryby mezi válečnými zločinci (nebo jen obyčejného člověka ve vleku doby?) získal Jonathan Littell v říjnu 2006 Velkou cenu Francouzské akademie, v listopadu téhož roku pak prestižní Goncourtovu cenu.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2008 , OdeonOriginální název:
Les Bienveillantes, 2006
více info...
Podobné knihy (6)
Smrt je mým řemeslem Robert MerleRomán Smrt je mým řemeslem je psychologickou studií "vzorného nacisty" Langa, inspirovanou skutečnou postavou válečného zločince Rudolfa Hösse. V horizontu let 1913 až 1945 zachycuje takřka deníkovou formou proměnu "obyč... více
Hodina mrtvých očí Harry Thürk
Poutavý válečný román líčí život a akce nacistických výsadkářů, kteří prováděli sabotáž v týlu Sovětské armády. Na životních příbězích několika vojáků elitní jednotky je zobrazena zvrhlost i vnitřní slabost fašismu a tra... více
Porodní bába Katja Kettu
Je pozdní léto roku 1944 a v oblasti Pečenga na severu Finska probíhá laponská válka. Nemanželská dcera ze šamanské rodiny, odmalička odsunutá na okraj společnosti, vykonává důležité povolání porodní báby. Její život, to... více
Velký sešit Agota Kristof
Není náhodou, že románová prvotina maďarské emigrantky žijící ve Švýcarsku a píšící francouzsky získala nadšené obdivovatele v řadě zemí. Agota Kristofová píše nezvyklým a velmi výrazným stylem, ohromujícím krajní stručn... více
Na smrt Jozef Karika
Ze slovenských originálů Na smrť a Na smrť II – Bez milosti. Mrazivý thriller o přátelství a lásce, které se změnily ve smrtelnou nenávist. Dva nerozluční přátelé vyrůstají koncem dvacátých let minulého století v mal... více
Morfium Szczepan Twardoch
Varšavan Konstantin Willemann, syn německého aristokrata a popolštěné Slezanky, si z patriotických hesel a tradice posvěcené krví hrdinných vojáků nic moc nedělá. Je to cynik, lotr a bonviván. Nevěrný manžel a špatný ote... více