000nugatovej přečtené 674

Hry 1964, Edward Albee

Kdo se bojí Virginie Woolfové? 2008, Edward Albee

(Zlý) smích s pláčem na krajíčku. Nenávist a úzkost. Absurdní drama je jedinečným prostředkem pro vyjádření rozporuplného světa lidských vztahů v moderní době. A ještě k názvu: Kdopak by se Kafky bál? v překladu se mi líbí více než originální název s Virginií Wolfovou díky rytmu, který v sobě nese.... celý text

Zabijáci 2012, Jussi Adler-Olsen

Nevadí, že od počátku víte, kdo vraždil. Napětí je v něčem jiném. A tak čtenář sleduje paralelně osudy jediné ženy ze zabijácké skupiny, psychopatickou skupinu samotnou a Carlovo a Assadovo pátrání. Vše se pak spojí ve vygradovaném závěru. Pro mne čtivější než Žena v kleci.... celý text

Bílá loď / Sbohem, trpký živote / Jeřábi v předjaří 1979, Čingiz Ajtmatov

Ajtmatov je bytostný humanista, proto jsou všechny novely tohoto svazku tak silné. To, že je v nich vždy nakonec dobro poraženo zlem, odráží zkušenost těžce zkoušených sovětských lidí i osobní zkušenost samotného autora: když mu bylo necelých 10 let, stal se jeho otec obětí Stalinova "velkého teroru". Vedle Bílé lodi a novely Sbohem, trpký živote, o nichž jsem napsal v komentářích u jejich samostatných vydání, obsahuje tento svazek ještě novelu Jeřábi v předjaří. Ten název, resp. jeho český překlad, mne okouzlil svou zvukomalebností. Ale nejde jen o název. Život dospívajících hrdinů této novely je ovlivněn dobou, v níž žijí - zuří válka: jejich otcové v ní bojují a umírají, jejich matky s obavami čekají na dopisy z fronty a kluci složitě prožívají své první lásky. Jsou hrdí na náročný úkol, kterým jsou pověřeni, a i když to vypadá, že je vlastně nesplnitelný, zvládají ho. Jenže zlo je všudypřítomné... Zajímavý je i motiv vlka, který pak hraje důležitou roli v Ajtmatových románech.... celý text

Zvuk slunečních hodin 2001, Hana Andronikova

Autorka si svůj debut spisovatelsky užívá. Ta tematická rozmanitost! Indie, Baťovi mladí muži, Osvětim, válčiště … Ta složitá kompozice… Jenže když jsem četl nyní tuhle knihu podruhé, vnímám, že tu chvílemi chybí osobní prožitek, osobní zkušenost. Paradoxně je ta mnohovrstevnatost trochu plytká. I když některé na první pohled jednoduché (až banální) pasáže mají aktuální sílu, větší než v době, kdy je Andronikova napsala: „Největším nepřítelem lidí je jejich vlastní omezenost. Jejich strach. Strach z odlišnosti, strach z jiné kultury, z něčeho, co neznají. Symbolem jejich strachu se pak stanou symboly jiné kultury. Turbany sikhů, čelenky indiánů, muslimské šátky, cokoliv, co není součástí světa, který znají. Největším nepřítelem takových lidí je jejich vlastní hloupost.“ (str. 129)... celý text

Kniha iluzí 2005, Paul Auster

Tento mnohovrstevnatý Austerův román v sobě zahrnuje několik temných příběhů (včetně popisu dvou fiktivních filmů). Čtu jej však především jako román o tajemstvích tvorby. Jaký je vztah mezi dílem a skutečným životem? Jak se vzájemně ovlivňují? Co je pravda a co iluze. Co může být pravda a co je jen pouhá iluze? Jak řešit kafkovské dilema, zda může dílo přežít svého autora? Atd. Atd. Provokativní a kvalitní čtení.... celý text

Bílá loď 1972, Čingiz Ajtmatov

Častým námětem Ajtmatových děl je boj (většinou vítězícího) zla s dobrem. Zlo v této povídce ztělesněné správcem lesa Orozkulem vítězí nad naivním dobrákem dědou Momunem, který se jen jednou zmohl tomuto zlu čelit. Pak ale, jak je zvyklý, podléhá. Své (kolikáté už?) dobrácké selhání utápí v alkoholu. A to netuší, že jeho selhání se stane příčinou tragédie jeho milovaného vnuka. Dost bezútěšné čtení... celý text

Mr. Vertigo 2004, Paul Auster

Trochu jiný Auster. Zase je ovšem originální, a navíc se u jeho mnohovrstevnatého díla objevila nechtěná konotace: Walt, když začíná mít problémy s létáním, odmítá Mistrův návrh, který by mohl přinést jejich překonání. Jehudi ovšem upozorňuje, že i tento postup není zaručený. Jakémusi levitujícímu Čechovi pomohl jen chvíli, pak prý raději ukončil život skokem z Karlova mostu. Četl jsem to nedlouho po té, co přišla zpráva o tragédii Honzy Třísky. I to se při komunikaci s knihou stává.... celý text

Žena v kleci 2011, Jussi Adler-Olsen

Příjemné, relativně pomalé čtení s akčním závěrem. Nesbo ani Larsson to není, uvidím, zda mne další knihy této série chytnou více.

Alkoholy 1996, Guillaume Apollinaire

Vedle krásných Rýnských básní a slavného Pásma (v překladu Petra Kopty se mi nelíbí tolik jako v Čapkově!) obsahuje tato sbírka další mistrovské kusy. A jak ach podzime tvé lomozy mám rád Plody jež padají aniž kdo trhá je plačící vítr les a sad Všechny ty slzy jež po listu jim kanou do kraje Listí Hyne Vlak se Šine Život Plyne. (poslední sloka básně Chorá jeseň, str. 124)... celý text

Druhé město 2005, Michal Ajvaz

Ajvazovy povídky mne oslovily mnohem více. Tady jsem se začítal hůře. Chvílemi jsem měl pocit, že jde o pouze artistní se předvádění. Zrnka zajímavých myšlenek se rychle rozmělnila v toku dlouhých krásně znějících, avšak vyprázdněných vět. A to jsem v minulosti míval pocit, že mi surrealismus vyhovuje. Tady ne. Zkusím ještě nějaký Ajvazův román. K Druhému městu se ale nevrátím.... celý text

Sbohem živote 1968, Čingiz Ajtmatov

Sbohem, trpký živote: Přívlastek „trpký“, který přidala česká překladatelka do Ajtmatovova originálního názvu této novely, výstižně vyjadřuje kvality života zestárlého Tanabaje rekapitulujícího svou minulost nad umírajícím hřebcem Gülsarym. Tu hořkou trpkost běžnému životnímu chodu přidala nesplněná přání, zneužité sny, komunistická ideologie, která vykleštila všechnu mladistvou sílu a energii Tanabaje a jeho přátel stejně jako vykleštili družstevní papaláši jeho milovaného plavého mimochodníka, když se jim odmítal poddat a choval se příliš svobodně. Ajtmatov (sovětský autor, syn popraveného kyrgyzského komunisty) to vše popisuje velmi věrohodně. Věrohodné je i Tanabajovo uvažování, že se před svou vlastní smrtí vrátí do strany, z níž byl nespravedlivě vyloučen. I to je trpké: Strana, která mu vzala vše normální a lidské, je pro něj pořád synonymem vlastního života.... celý text

Sklené mesto 2005, Paul Auster

Prostřednictvím této skorodetektivky nás Auster zve k přemýšlení nad mnoha tajemstvími. Nad tajemstvím identity člověka: Kým je vlastně hlavní protagonista? Básníkem Quinnem? Příležitostným detektivkářem Wilsonem? Jeho postavou detektivem Workem? Nebo samým Austerem? Či tím, kdo Austerovi údajně tento příběh vypráví? A kdo je skutečný Petrův otec - ten, kterého Quinn sleduje, nebo ten druhý? Nad tajemstvími skutečného jazyka a náhodných znaků, třeba těch, které vyčetl Quinn ze Stillmanovy chůze. Velká tajemství. Hluboká. Ovšem zároveň je to jedna velká hra, velká zábava. Když na ni přistoupíte, bude vás Auster bavit podobně jako mne.... celý text

Newyorská trilogie 2008, Paul Auster

Paul Auster nás zve do světa tajemství. Otevírá mnohé otázky, ale odpovědi ne a nepřicházejí. Naopak nové a nové řádky přinášejí další otázky. Otázky lidské identity, bytí, snu a fantazie, znaku a reality, ale také spisovatelského řemesla, vztahu autora a jeho postav. Je to filozofie, ale není třeba se vyčerpávat, protože je to také příjemná hra. S Austerem ji s touhle trilogií hraju rád.... celý text

Předehra k Nadaci 2013, Isaac Asimov

Po letech, kdy jsem s chutí četl R. Bradburyho či S. Lema, jsem se vrátil touto knihou k sci-fi. Jak se pustit do Nadace? Číst v pořadí, v jakém psal Asimov, nebo podle obsahové následnosti? Dal jsem přednost druhému způsobu. Předehra se dobře čte, dobrodružné putování po Trantoru je plné fantazie a přináší i několik aktuálních myšlenek. Závěr je doslova překvapivý. Asi zkusím i A zrodí se Nadace. No, trochu mi vadí, jak překladatelé doslovně a bez invence přebírají anglické he says apod., ačkoliv máme v češtině pro uvozovací slovesa spoustu různých vhodných ekvivalentů. Když jsem si to uvědomil, to monotónní „řekl, řekla“, mi dokonce chvíli fakticky vadilo. Pak jsem to ale vytěsnil a nechal se vtáhnout do děje.... celý text

Stalo se v ZOO 1964, Edward Albee

Hra - výkřik. Jen ne lhostejnost...

Džamila 1979, Čingiz Ajtmatov

O lásce osudové: marně se jí Džamila vzpírá. O lásce spojené s uměním: Danijar oduševněle zpívá, vypravěč bude malířem a nejraději má obraz štěstí z lásky. O lásce odvážné: neberoucí ohledy na konvence. O lásce jako krásném lidském citu: bez dobového sovětského schematismu. Napsáno 20 let po té, co mu komunisté popravili otce. Novela Džamila nemá v sobě ani náznak politiky (jen popisuje reálné kulisy kirgizského venkova v dobách války), je lidská, proto přežila do dnešních dnů.... celý text

(Vražda v hotelu Intercontinental) / Návrat starého varana 2000, Michal Ajvaz

Za pokus nic nedáte 1998, Paul Auster

Auster je vynikající. V tom příběhu o nepodařeném pokusu získat peníze prostřednictvím pokeru je vše – otázka chuti k životu a osobního vyhoření, otázka svobody a odpovědnosti za vlastní činy, otázka sebeovládaní a pomsty. Co jako člověk snesu? Čemu se mohu a mám bránit? Kdy přichází okamžik změny? Kdy se naplní míra trpělivosti? Těším se na další Austerovy knihy.... celý text

Hříšnice 2006, Tess Gerritsen

Další Tessin napínavý thriller. Vedle ústředního příběhu se v každém románu série postupně vyvíjejí osudy hlavních postav. I ty jsou zajímavé, je jim v každé knize věnován poměrně velký prostor. Na první pohled to vypadá, že by asi bylo nejlepší číst knihy se soudní lékařkou Maurou Islesovou a její přítelkyní detektivkou Rizzoliovou v pořadí, jak byly vydávány. Já se však k nim dostávám zpřeházeně. A kupodivu mi to nevadí! Potrhaná časová následnost jim dává novou (autorkou nezamýšlenou) dimenzi. Při přečtení každé další knihy v rozporu s postupnou chronologií jejich osobních příběhů se ty osudy doplňují, zapadají do sebe, vytvářejí logické puzzle. Takové čtení přidává celé sérii příchuť moderní románové kompozice.... celý text