6493 6493 přečtené 229

Život válečníka

Život válečníka 2022, Tomáš Němec
5 z 5

Pro mě až doposud zcela neznámý autor a nebýt nenápadné reklamy, která na mě vyskočila při jednom večerním projíždění storíček, přišla bych opravdu o hodně. Kniha na první pohled jistě zaujme svojí vizuální stránkou a věřte mi, že unvitř je ještě krásnější. Nádherné ilustrace a celkově barevné provedení bylo pastvou pro oči a dovršilo můj celkový a vesměs kladný pocit, který jsem z knihy měla. ***** Příběh je členěn do 4 částí, kde každá z nich sleduje určitou epoizodní etapu ze života jednoho válečníka (ejhle, název knihy). Jednotlivé části na sebe zdánlivě nenavazují, ale jako celek utvářejí propracovaný a komplexní obraz napínavého a neskutečně temného fantasy světa, kam by se člověk bál sednout si i do hospody na pivo. Každá část je zároveň zasazena do jiné části světa, potkáváme nové postavy, které jsou dotaženy k dokonalosti a každá je za sebe originální. ***** Sama hlavní postava je přesně taková, jaká by měla být, aby uspokojila i ty nejrýpavější a věčně nespokojené čtenáře. Sebasttyen je zároveň padouch i hrdina, zlomený i v plné síle, šťastý i nešťastný a i tehdy, když má kolem sebe souputníky, přátelé i milované, je neustále sám. Ve výsledku si ho oblíbíte, budete nadšeně sledovat jeho dobrodružství, ale bude vám ho celou dobu dost líto. ***** Tempo knihy je svižné, díky epizodám poznáváte pořád něco nového, takže nemáte vůbec šanci se začít nudit. Kniha má spád a zároveň i spoustu prostoru k zamyšelní. Stylově mi jak členění příběhu, tak i autorův styl psaní, evokuje práci Sapkowskeho, takže všichni jeho příznivci by měli být Životem válečníka uspokojeni. ***** Meč & magie at its finest!... celý text


Království těla a ohně

Království těla a ohně 2022, Jennifer L. Armentrout

Věřte mi, že se mi špatné hodnocení na knihu, kterou tolik lidí miluje a vynáší do nebes, nepíše snadno. Ale včera jsem si při čtení uvědomila něco velmi zásadního a pro mě i znepokojivého , o čem se myslím v žádné recenzi ještě nemluvilo. A mně se o tom rothodně nebude mluvit lehce, ale byla bych ráda, abyste se všichni, co knihu plánuejte číst, i vy, co jste ji už četli, zpětně zamysleli a přehráli si v hlavě sexuální scény mezi Poppy a Casteelem. Domnívám se totiž, že se při téměř každém sexuálním aktu mezi těmito dvěma, jedná o určitou formu znásilnění. Casteel je nesmírně dominantní a pudy hnaný člověk, Poppy je naivní, nezkušená a proti němu reálně bezbranná. Zkuste schválně spočítat, kolikrát mu řekla "ne", nebo jen poprosila, aby ji nechal být, slezl z ní, pustil ji a tak dále. Někomu by se mohlo zdát, že je to z její strany jen hraná zdrženlivost, zmatení v citech, nebo cokoli jiného roztomile romantického. A tady začíná ten problém. Zkuste si samy sebe představit v její situaci, bez všech těch fantasy věcí okolo, že jste s mužem sama a on se k vám chová tímto způsobem. Já na vlastní kůži zažila pár takových okamžiků, kdy jsem se vůči muži cítila naprosto bezmocná a on byl hluchý k mým prosbám, a i když se považuji za silnou ženu, v těch chvílích jsem byla umenšená a nedůležitá. Když si nalistujete v knize stranu 461, Poppy při jedné z takových událostí řekne: "To, že tě chce moje tělo, neznamená, že tě chci já." Přesně o tom to je. Kdybyste někdo chtěl argumentovat tím, že on miluje ji a ona miluje jeho a tím pádem je v pohodě, uvědomte si, že se špatných věcí můžeme dopouštět i na těch, které milujeme, ale to neznamená, že je to v pořádku. Možná je to ještě o to horší. Původně jsem chtěla psát i o ději a nových postavách, ale vlastně na to nemám chuť. To zásadní jsem ze sebe už dostala a ať si to každý přebere jak chce. Na závěr jen jednu poznámku všem mladým dívkám, které jsou primární cílovkou téhle série; neberte si tenhle vztah za vzor, ať už je váš partner sebevíc sexy a má bůhví kolik dolíčků.... celý text


Z krve a popela

Z krve a popela 2021, Jennifer L. Armentrout
3 z 5

Tak na úvod, přirovnat tohle k tvorbě SJM chce hodně odvahy a dovolím si říct i hlouposti. SJM má jedinečný styl a hlavně talent k vytvoření nádherných světů, dechberoucích situací a dokonale propracovaných postav. Což v knize z Krve a popela nenajdete. Ani jedno ze zmíněných. * Postavy jsou tady az neskutečně jednoduché a dost černobílé. Poppy je naivní pipka, Hawke je machistický slizák. Další postavy jsou jedna jako druhá a jejich jedinou úlohou je buď umřít, někoho zabít, nebo jen zaplnit téměř 550 stran. Když jsem už nakousla ústřední dvojici, zatraceně hodně doufám, že v dalších dílech začnou ti dva aspoň trochu dávat smysl. Protože pokud jde o romantickou linku, která je, bohužel, stavebním kamenem příběhu, vůbec z ní nejsem nadšená. Vlastně mě dost štve. * Příběh je zasazen do světa upírů a vlkodlaků, něčeho jako zombíků a pár dalších chuťovek. Díky bohu, že tohle bylo v pořádku. Svět byl zajímavý, jednotlivé rasy, nebo jak to nazvat, celkem dobře zpracované a bylo to prostě fajn. * Pokud jde o to, jak to celé ubíhá, opravdovou akci čekejte až tak na posledních 100 něco stranách, jinak je to spíš sled smrtí, zabíjení, máchání kudlou, sundavání závoje, otvírání smyslů a nekonečných myšlenek naivky Poppy. Ale co mě překvapilo, a furt se tomu divím, četlo se to dobře a byla to rychlovka. Nicméně, a teď možná budu kritizovat spíš překlad než spisovatelské umění autorky, některá slova mě vyloženě štvala. Tak třeba: agresivní, fascinující, dolíček, zachichotat. Kdo četl, asi pochopí. * Dávám tomu 3*, a to za fajn svět, ubíhající čtení, a celkově dobrý námět na psaní. A taky proto, že už mám koupený další díl a nedokopala bych se ke čtení pokračování něčeho, co mi nestálo aspoň za ty umolousaný tři hvězdičky.... celý text


Vazači zhouby

Vazači zhouby 2022, Artemian (p)
4 z 5

Disclaimer Knihu jsem četla na základě prosby autora. Tímto ještě jednou děkuji za zaslání elektronické kopie. A zároveň slavnostně přísáhám, že to nijak nezastínilo můj úsudek a rozhodně si nebudu brát servítky. ****************** Kniha Vazači zhouby je na první pohled lehkou fantasy, kterí by vás mohla zaujmout tak maximálně obálkou, a ta je mezi námi hrozně laciná a child-like. Když jsem svým kamarádům knihomolům řekla, že budu číst novou fantasy od českého autora, většina se jich hrůzou pokřižovala a pár snílků bylo nadšených. Fantasy jako takové je nesmírně složitý žánr, ačkoli je toho jak hub po dešti, a čeští autoři obecně vynikají spíš v prachobyčejných románech takže kombinace slov "fantasy" a "česká" zavání velkým průšvihem - v 90 % crap, v 10 % opravdový top téměř až světové úrovně. Pravděpodobnost tak nemluvila v autorův prospěch a já se do čtení pouštěla lehce skepticky. Ale pozor, světe div se, po pouhých pěti stranách skepse zmizela a mně se na obličeji rozlil blažený úsměv, asi jako když koukáte na štěnata, koťata nebo mimina. * Pojďme to vzít popořádku. Nacházíme se ve světě, kde řádí jistá zombie-like nemoc, která zbavuje lidi svobodné vůle a jelikož tihle zombíci útočí na ostatní lidi, není divu, že se táhne do války. Drtivou věšinu příběhu strávíme ve vojenských leženích a na bitevních polích. Tam potkáváme velkou spoustu postav, které jsou dobře napsané a jedinečné svými vlastnostmi a bizárními jmény. Obzvlášť musím vyzdvihnout trpaslíky, ti každou chvíli srší vtipem a budou vás prostě bavit. Ústřední čtveřice hrdinů je natolik zajímavá a silná, že příběh dobře utáhne a celé to hezky ubíhá. Příběh sám je poměrně jednoduchý - klaďasové bojují se záporáky a do toho hledají hlavního loutkaře, co si v pozadí vesele tahá za nitky. Havelka však z tohohle konceptu udělal něco víc protože se nechtěl spokojit jen s černobílým světem. Dostáváme tak nálož etických, morálních, existenciálních a teologických úvah, které celému příběhu dodávají nebývalou hloubku a já musím ocenit snahu, se kterou se do toho autor pustil a také zdařilost, které dosáhl. Vazače zhouby tak nemohu vnímat jinak, než jako filosofickou esej, která se dobře maskuje za žánr fantasy. Takže malá rada pro všechny rodiče, dětem tohle nekupujte, pochopí z toho leda tužku, tak si knihu radši přečtěte sami. * A teď pár poznámek o tom, co mi v knize chybělo a co mě tak docela, jako velkého šťouru, neuspokojilo. Jelikož je kniha velmi krátká, hlavní mínus je pro mě nedostatek insightů - kdo byl Senát Bohů, jak vznikl, jak fungoval? Ostrov leguánů a Velehlas, proč tam jel, co přesně se tam stalo a jaktože ho po návratu neupálili? Jak vznikla Zhouba, byla vytvořena uměle, jak se přenáší? Proč vznikl konflikt mezi trpaslíky a lidmi a proč Senát nemá rád elfy? Autor do příběhu zakonponoval kousky z minulosti hlavních postav, které výrazně pomohly k pochopení charakterů a motivů postav, tak by zodpovězení těchto a dalších otázek mohlo pomoct k celkovému vnímání a hlubšímu poznání celého fiktivního světa, který Havelka napsal a za mě především s pochopením motivů Skelena, záporné postavy s (asi?) kladnými úmysly. Zároveň bychom se mohli víc vcítit do jednotlivých postav a prožívat hlouběji jejich osudy, moje emoce při čtení byly, bohužel, pouze velmi povrchové. * Zcela na závěr ještě rýpnu do používání slov "vakcína" a "injekční stříkačka". Nejsem žádný znalec původů slov a jazyka, ale vyloženě mě to zarazilo a nutilo googlit. Svět knihy má jednoznačně historicko-fantastický nádech - meče, štítové hradby, alchymisté, kouzelníci, elfové, ... A do toho hodit "vakcínu" (z lat. vaccinus, z vacca "cow" - léčba neštovic virem cowpox) a "injekční stříkačku" (první použití až na konci 19. století) je trochu nemístné a kazilo mi to atmosféru. Ale to je jen detail a klidně se nechám jazykovědci vyvést z omylu. * Celkově knihu mohu doporučit každému, kdo hledá trochu netradičnější fantasy a nebrání se hlubším úvahám o světě a sobě samých. Zaslouží si solidní 4*!... celý text


Obsidio

Obsidio 2019, Amie Kaufman
5 z 5

RECENZE NA DÍL OBSIDIO Veledílo budiž dokonáno! Zcela upřímně jsem se bála, zda si na sebe autor neušil pěkně velký bič, jelikož laťka z předchozích dvou dílů byla nastavena v závratných výšinách, a kdyby mu měl dojít dech před cílovou čárou, byla by to katastrofa. U spousty serií se spisovatelé dopouští různých chyb a nelogičností v rámci provázání jednotlivých dílů, a u většiny serií to nemusí ani tolik vadit. Ale jelikož jsou Akta Illuminae psaná jako tři svazky jednoho díla, přešlapy by zde byly fatální. Díky všem bohům, že Obsidio udrželo laťku a nesnížilo ji ani o milimetr! Tentokrát se hlavní dějová linka dělí mezi Kerenzu (čerstvá várka nových hrdinů) a loď Mao (dobře známá partička). Nejvíc jsem si užívala chvíle, kdy postavy z Illuminae interagovaly s postavami z Gemina, to byla opravdu parádička. A asi se budu opakovat, ale opakování je matka moudrosti; emoce, vtip, logičnost, zvraty! Opravdu skvělé zakončení celé série. ***** RECENZE NA CELOU TRILOGII Jay Kristoff je literární bůh. Ať už jste od něj něco četli, nebo jsou akta Illuminae vaší kristoffovskou prvotinou, vítám vás do fanklubu. V trilogii Akta Illuminae se dostáváme do sci-fi světa z daleké budoucnosti, kde jsou planetární kolonie, červí díry, vesmíré atomovky a space chřipky na denním pořádku. Máme tu bad guys, good guys, shady guys a jednoho Hala 9000 v2.0, a to všechno protkané časoprostorovou romantikou. V rámci třech dílů postupně sledujeme příběh jedné planety, jedné meziplanetární stanice, čtyř vesmírných lodí, třech mileneckých párů, několika desítek Vetřelec-stajl slizáků, haldy zombík-stajl lidí a plus mínus milionu kilometrů ventilací. Když si odmyslím grafickou úpravu knihy, díky které Akta Illuminae na první pohled vyčnívají z řady sci-fi knih, dostanu komplexní, propracovaný, uvěřitelný a originální příběh, který má spád, hloubku, pobaví, srší emocemi a nebudete se od něj chtít odtrhnout. Kdybste se v průběhu čtení náhodou začali nudit, do víru děje vás rychle vtáhne grafická stránka knih, která je zábavná, novátorská a čtení díky ní rychle odsípá. Děkuji autorovi za skvělou práci, Akta Illuminae se lehce řadí mezi moje oblíbené série a těším se, až se k nim za čas opět vrátím.... celý text


Gemina

Gemina 2017, Amie Kaufman
5 z 5

RECENZE NA DÍL GEMINA Vesmírná jízda pokračuje! Nebezpečí zombie viru je zažehnáno, ale ejhle! S novými hrdiny přichází nové problémy a tentokrát to bude boj jak s Vetřelcem, tak i Predátorem naráz. Děj se tentokrát odehrává převážně na skokové stanici Heimdal, nicméně se starými hrdiny z jedničky se rozhodně neloučíme, jen potkáme pár dalších. Stejně jako v jedničce, i tady jsou postavy prostě top top top, celková zápletka možná ještě o kousek napínavější a hlavně si tu autor troufl i na teorii multiverza, která je teď tolik v módě. Vtip a emoce jsou opět na denním pořádku a já musím jen smeknout! Napsat druhý díl trilogie je často 50 na 50; často to dopadne nevalně a syndrom druhých dílů udělá své. Gemina je ale pyšným pokračováním v krasojízdě a nenechá vás na pochybách, že Kristoff je jedním z nejlepších a nejoriginálnějších autorů s vé doby. ***** RECENZE NA CELOU TRILOGII Jay Kristoff je literární bůh. Ať už jste od něj něco četli, nebo jsou akta Illuminae vaší kristoffovskou prvotinou, vítám vás do fanklubu. V trilogii Akta Illuminae se dostáváme do sci-fi světa z daleké budoucnosti, kde jsou planetární kolonie, červí díry, vesmíré atomovky a space chřipky na denním pořádku. Máme tu bad guys, good guys, shady guys a jednoho Hala 9000 v2.0, a to všechno protkané časoprostorovou romantikou. V rámci třech dílů postupně sledujeme příběh jedné planety, jedné meziplanetární stanice, čtyř vesmírných lodí, třech mileneckých párů, několika desítek Vetřelec-stajl slizáků, haldy zombík-stajl lidí a plus mínus milionu kilometrů ventilací. Když si odmyslím grafickou úpravu knihy, díky které Akta Illuminae na první pohled vyčnívají z řady sci-fi knih, dostanu komplexní, propracovaný, uvěřitelný a originální příběh, který má spád, hloubku, pobaví, srší emocemi a nebudete se od něj chtít odtrhnout. Kdybste se v průběhu čtení náhodou začali nudit, do víru děje vás rychle vtáhne grafická stránka knih, která je zábavná, novátorská a čtení díky ní rychle odsípá. Děkuji autorovi za skvělou práci, Akta Illuminae se lehce řadí mezi moje oblíbené série a těším se, až se k nim za čas opět vrátím.... celý text


Pozlacené

Pozlacené 2022, Namina Forna
1 z 5

Je to vlastně takový rip-off Prokletého roku. Ženy ve společnosti zastávají asi tak stejnou roli, jako koza ve chlévě, ale koza se aspoň nemusí tolik bát, že ji někdo upálí/utopí/znásilní/rozčtvrtí/setne/ukamenuje, pokud se náhodou neodlišuje od definice normálu. Téma je dobré, ale už jsme ho viděli mockrát: teen holčičí hrdinka se vypraví za dobrodružstvím, po cestě potká nej kámošku, partu skoro nej kámošek a pěknýho týpka, zjistí, že je dost speciální a zachrání svět. Jo a během toho ještě dostane zvířecího mazlíčka, co je taky dost speciální. Konec. Kdyby mi bylo 13, milovala bych to a baštila každou větu, ale po přečtení si přijdu těžce nespokojená a při čtení jsem byla místy až frustrovaná z nešikovných obratů, pitomých přídavných jmen, vztahů jak z Bravíčka a totální absence hlubšího poznání světa. Ten svět by mohl být fajn, asi, ale jakmile i autorka vytvoří nové druhy zvířat, například, a jejich názvy vytvoří zkomolením jmen zvířat z reálného světa, očekávám, že alespoň dostanu nějký detailní popis. Co jsme dostali bylo zhruba tohle: "Tohle je zarizard, táhne kočár." "Equus napravo měl bílou hřívou a širokou hruď." Nebo další pecka:"Má tmavou pleť, takže je z jihu." "Má světlou pleť, takže je ze severu." Nevím jak vám, ale mně to nestačí. Závěr byl tak neskutečně směšný a uspěchaný, jako by to autorka chtěla co nejdřív zabalit, nebo prostě neuměla nic lepšího. Klidně by to mohla být standalone kniha, ale čekají nás ještě další dva díly a vzhledem k dosavadnímu hodnocení dvojky (v originále z března 2022) to nebude lepší...... celý text


Illuminae

Illuminae 2016, Amie Kaufman
5 z 5

RECENZE NA DÍL ILLUMINAE Po velmi dlouhé době jsem sáhla po žánru sci-fi a jsem nad míru spokojená! Ze začátku můžete být trochu zmatení, jelikož kniha nemá klasický narativ a je místo toho složená ze spousty různých materiálů, jako jsou emaily, přepisy kamerových záznamů, chatových konverzací, deníkových zápisů a dalších. Po pár stránkách si ale snadno zvyknete a příběh vás jednoduše vtáhne do děje a už nepustí. Díky sledování několika hrdinů dostaneme i několik úhlů pohledu, které se dohromady skládájí jako puzzle a společně tvoří smršť akcí, emocí a zápletek. Hrdinové jsou velmi dobře napsaní a rozhodně ne podle nějaké otřepané šablony, každá postava je originální a jedinečná a jejich vzájemné vazby a interakce poutavé a přirozené. Célé to prostě funguje na výbornou, takže pokud se chcete o víkendu zabavit, tahle kniha je to pravé ořechové. ***** RECENZE NA CELOU TRILOGII Jay Kristoff je literární bůh. Ať už jste od něj něco četli, nebo jsou akta Illuminae vaší kristoffovskou prvotinou, vítám vás do fanklubu. V trilogii Akta Illuminae se dostáváme do sci-fi světa z daleké budoucnosti, kde jsou planetární kolonie, červí díry, vesmíré atomovky a space chřipky na denním pořádku. Máme tu bad guys, good guys, shady guys a jednoho Hala 9000 v2.0, a to všechno protkané časoprostorovou romantikou. V rámci třech dílů postupně sledujeme příběh jedné planety, jedné meziplanetární stanice, čtyř vesmírných lodí, třech mileneckých párů, několika desítek Vetřelec-stajl slizáků, haldy zombík-stajl lidí a plus mínus milionu kilometrů ventilací. Když si odmyslím grafickou úpravu knihy, díky které Akta Illuminae na první pohled vyčnívají z řady sci-fi knih, dostanu komplexní, propracovaný, uvěřitelný a originální příběh, který má spád, hloubku, pobaví, srší emocemi a nebudete se od něj chtít odtrhnout. Kdybste se v průběhu čtení náhodou začali nudit, do víru děje vás rychle vtáhne grafická stránka knih, která je zábavná, novátorská a čtení díky ní rychle odsípá. Děkuji autorovi za skvělou práci, Akta Illuminae se lehce řadí mezi moje oblíbené série a těším se, až se k nim za čas opět vrátím.... celý text


Znamenitá mrtvola

Znamenitá mrtvola 2022, Agustina Bazterrica
3 z 5

Téma super skvělé a originální, mrazivé, hnusné a fuj tajksl. Za to ty 3*. Styl psaní autorky mi úplně nesedl a celkově to na mě bylo až moc metaforické, abstraktní, filosofické a tak dále. Běžně ale thrillery nečtu, tohle bude pravděpodobně to první, co jsem v rámci žánru přečetla, takže nejsem cílovka, proto nechci házet hejty na něco, co nemám dobře načtené. Kanibalům zdar!... celý text


Krevní pouto

Krevní pouto 2022, Scott Reintgen
3 z 5

Bizární jízda pokračuje, naštěstí už další pokračování nehrozí. Druhý a závěrečný díl nenabízí nic extra, svět je stále zvláštně iritující, postavy jsou ploché a zároveň až neskutečně geniální a odborníci více méně na všechno, asi jako Láďa Hruška. Začátek je ok, nějaká ta zajímavá akce se naskytne, prostředek je nedopečený a uspěchaný, konec je jednoduše hrozný a naivní. Znova bych si to už nepřečetla.... celý text


Vládci popela

Vládci popela 2021, Scott Reintgen
3 z 5

Jsme ve světě, kde se koně rodí z popela, influencers sbírají lajčíky na svůj pseudo instáč, božstva mění top technologii za krvavé oběti a otroctví a oprese je naprosto v pohodě. Celé dohromady je to jako kdyby se v Hunger Games vraždili vzájemně pouze Židé s afroameričany, vítězi by poblahopřál Hades, který přijel v Tesle a celé by se to živě vysílalo na Hulu. Nejde to dohromady. A nejenom kvůli tomu světu, ale postavy jsou tak trochu nudné, moc vám na nich nezáleží a vlastně jsou vám jedno jejich motivy a jak to s nimi celé dopadne. Tak, teď si asi říkáte, proč jsem se vůbec namáhala s těma třema hvězdičkama. 1. I když je ten svět bizár nad bizár, je to vlastně až fascinující a s každou otočenou stranou jste zvědaví, co tam autor zase plácne. Třeba se z nebe snese Thor! 2. Autor má velice dobrý styl psaní, takže i když čtěte blbost, je to moc a moc dobře napsané. A za 3., některé části jsou opravdu zajímavé, plné validních témat a úvah. Takže mám z toho celého v hlavě jeden velký nepořádek. Nikdy jsem asi nečetla knihu, která by mě tolik iritovala a zároveň ji nechtěla odložit. Přečteno za 3 hodiny, ehm ehm.... celý text


Temná kněžka

Temná kněžka 2022, Margaret Rogerson
4 z 5

Bylo to dobré, ne tak dobré jako Kouzla rodu Thornů, ale stačilo to na 4*. Svět je moc bezva, duchové, kněžky, tajemno, zo všechno bylo na jedničku. Hlavní hrdinka je absolutně mimo jakýkoliv stereotyp, což je zase na jedničku. Vedlejší postavy dávají smysl, jsou zábavné, šokující a komplexní. Problém mám ale s tím, že vlastně vůbec nerozumím motivaci hlavní hrdinky. Ta má propracovanou back story, nicméně její postup v rámci příběhu je pro mě nepochopitelný a matoucí. Abych se vyhla spoilerům a navádění, nechám to otevřené, třeba to při druhém čtení pochopím lépe. Těším se na další díl!... celý text


Kouzla rodu Thornů

Kouzla rodu Thornů 2021, Margaret Rogerson
5 z 5

Tahle kniha je prostě mokrým snem každého fanouška YA fantasy! Z tohohle žánru si můžeme s přehledem vybírat ze spousty kvalitních kousků, nicméně standalone kniha, která je opravdu kvalitní, je tak trochu jednorožec. Krásný příběh, který nemá klasickou strukturu jedné záhady a zápletky za druhou a šokující odhalení v posledních třiceti stranách - tady odhalíte padoucha velmi brzy a pak sledujete téměř až detektivní akční story, kde hrdinka shání spojence, důkazy, intrikuje, dostává se z různých fakt blbých situací a k tomu zvládne i nějakou tu romantiku. Dostanete tak příběh, který dokážete plus minus předvídat, ale jeho spád a vývoj vás bude neskutečně bavit. Zásluhu na tom má i hlavní hrdinka, která rozhodně není žádná Mary Sue a je, podržte si klobouky, o hlavu vyšší než normální chlapi. Konečně někdo napsal hrdinku, se kterou se můžeme ztotožnit i my vysoké dámy. Mám pár nedostatků, kterých jsem si všimla, nicméně jsou maličkosti a na hodnocení rozhodně nemůžou mít vliv. Jediný větší problém jsem měla s vnímáním žen společností. Autorka napsala svět, kde ženy zastávají obrovsky důležité funkce a těší se velkému respektu i u mužů, nicméně jsou ve vteřině právě takovou ženu označit za magora s diagnózou hysterie. Nevím, zda to byla zamýšlená narážka na současný svět, nebo jen jakási berlička pro děj, ale nějak mi to nesedělo. Děkuji autorce za skvělé čtení a těším se na Vespertinu!... celý text


Dům na kopci

Dům na kopci 2015, Shirley Jackson
2 z 5

Pokud byste patřili k těm lidem, co neviděli Netflix adaptaci, asi by vás kniha zaujala trochu víc než mě. Seriál měl takovou atmosféru, že jsem měla husinu každou minutu každého dílu. Doufala jsem, že se toho dočkám i v knižní předloze, ale nestalo se. Kromě jedné krátké kapitoly, kdy jsem byla po hororové stránce alespoň trochu spoko, zbytek knihy byla jedna velká vyšumělá nuda. Postavy byly až neuvěřitelně hloupé, dětinské, bez jakéhokoliv příběhu a obecně non-relatable. Dokonce i důvod, za kterým se tahle awkward parta potkala v Hill House, byl tak maximálně na pozvednutí obočí. Taky nedostatek vysvětlení záhady Hill House mi chyběl a celou dobu jsem si připadala, jako bych se koukala na druhořadý sitcom. 2 hvězdy za paní domácí a tu jednu fajn hororovou pasáž.... celý text