adela.hol přečtené 287

Srdce v plamenech 2024, Casey Jones

Faith studuje poslední ročník vysoké školy, rozešla se s přítelem, a tak hledá nové bydlení. Práci získá v menším bistru, jehož součástí je i pronájem garsonky ve stejném domě. Do bistra chodí pravidelně dvojice mladých hasičů Damon a Cory. Cory projeví o Faith zájem ihned, zato Damon, který by mohl mít na každém prstě deset holek, se na Faith sotva podívá. Za to ji jeho tajuplná schránka přitahuje čím dál víc. Svěří se jí Damon se svým tajemstvím, které paradoxně nezná ani Cory? Kniha je vyprávěna v er formě střídavě z pohledu Faith, Damona i Coryho. Kapitoly jsou krátké, čtou se dobře, najdete v nich pár zajímavých myšlenek, ale jako celek mi kniha přišla nedotažená. Buď bych přidala strany nebo bych ubrala pohled Coryho, který byl za mě úplně zbytečný. Zpočátku to vypadalo, že půjde o milostný trojúhelník, ale Coryho snaha skončila vlastně dřív než vůbec začala. Chápu, že jeho pohled tam byl kvůli zápletce s Raven, ale i s ní to mělo rychlý konec, protože o tom, co dělala nebo cítila, se Faith ani Damon nedozvěděli. Proč to tam tedy bylo? Damon mě v první polovině knihy opravdu hodně zajímal a bavil. Jeho charakter a názory mi byly blízké a dokázala jsem pochopit, proč se vyhýbá Faith a celkově ženám. Jeho trauma bylo postupně snadno uhádnutelné, což by mi ani nevadilo, ale to jak bylo zpracované potom, co se Faith svěřil, nefungovalo. Přineslo mi to úplně jiné emoce, než by mělo. Celkově jejich chemie, která vznikla z ničeho ke všemu, neměla nic z toho, co by mě dokázalo pohltit. Nepochopila jsem, proč se Damon a Cory vlastně přátelili, když o sobě měli mínění, jaké měli. Vztahy mezi rodiči Faith i Damona také zůstaly nedořešené. Myslela jsem si, že si aspoň užiju nějakou hasičskou akci, která sice na konci byla, ale její zpracování mě spíš zklamalo a závěrečné drama bylo zase celé zrychlené.... celý text

Šest vran 2017, Leigh Bardugo

Ač Kazu Brekkerovi není ještě ani dvacet let, už se stačil vypracovat na fenomenálního podvodníka a zloděje, který si poradí s jakoukoliv špinavou prací a vyvleče se z každé situace. Když jednoho dne dostane nabídku, co mu má vynést pohádkové jmění, neváhá, ačkoliv se v podstatě jedná o sebevražednou misi. Tentokrát ale na to sám nestačí. Následuje ho dalších pět osob s různými magickými schopnostmi a s různě složitou minulostí, jakou má i on. Podaří se jim misi splnit? Všem? A co všechno se v průběhu odhalí? Kniha je vyprávěna v er formě střídavě z pohledu pěti hlavních postav. Kniha sice nemá početně moc stran, ale i tak jsem ji četla na své poměry dlouho. Počítejte s tím, že má kniha velký formát a malé písmo. Čtení mi tedy úplně neodsýpalo, ale zároveň děj byl takový, že mě vtáhnul a zajímalo mě, co bude dál. Děj není nabitý akcí, nemůžete říct, že by se na každé stránce něco dělo, ale podprahově se něco děje stále, což postupně odhalujete. Když už to vypadá beznadějně, přijde zvrat, který vás přesvědčí, že některé postavy byly stále o krok napřed. Charaktery postav jsou na této knize to nejlepší. Máte dostatek prostoru se se všemi postavami seznámit, utvořit si na ně názor a fandit jim. Můžou v podstatě všichni na první dobrou působit záporně, ale po náhledu do jejich minulosti pochopíte, že po tom, čím si prošli, neměli na výběr a že někdy není jiná cesta, než cesta pomsty. Plynule se tu prolínaly dvě romantické linky mezi Kazem s Inej a Matthiasem s Ninou, ale vzhledem k tomu, jak to mezi oběma páry bylo z různých důvodů křehké, se nic výrazného nestalo. Ale přesto jsem si k nim vztah dokázala vytvořit. Hodnocení strhávám vlastně jen za to pomalejší tempo a že kvůli tomu mi některé věci zpětně utekly, protože jsem tu knihu holt četla dlouho. Možná některé části byly zbytečně dlouhé a ztratila jsem tak potřebnou pozornost. Do druhého dílu se ale určitě pustím.... celý text

Ve větvích Yggdrasilu 2023, Tereza Kadečková

Agáta si dala svůj život konečně dohromady. Po odchodu od své matky, která ji soustavně zadupávala sebevědomí, si našla bydlení, pár věrných kamarádů a zdálo se, že našla potřebný klid. Až do osudné noci, kdy se ji nejen pokusí zastřelit kamarád, ale hlavně taxíkem srazí severského boha. Tím není nikdo jiný než Loki, bůh lsti a falše. A nalezený klid je rázem tentam. Kniha je vyprávěna v er formě z pohledu několika postav. Od autorky je to má druhá přečtená kniha, ve které si udržela svůj styl, který se dobře čte a dostanete opravdu originální příběh. Na malém prostoru dokáže autorka převést kompletní příběh s vtipnou i dramatickou zápletkou a vývojem postav. Pokud nemáte rádi bichle, u autorky si přijdete na své. Stejně tak si přijdou na své, troufnu si říct, hlavně milovníci Marvelu. Kromě Lokiho se tu setkáte s Thórem nebo Ódinem, i když ne možná tak, jak jste na ně zvyklí. Cením si, že si autorka dala práci, aby severskou mytologii prolezla skrz na skrz a zároveň si ji v příběhu vytvořila po svém. I já patřím mezi milovnice Marvelu, i když už nejsem tak věrná. Ale Loki je má nejoblíbenější postava. Proč? Protože Tom Hiddleston. Nebudu nic předstírat, takhle jsem jednoduchá. I proto jsem v knize od jeho postavy čekala víc humoru, víc zákeřností, víc jeho. V hlavní roli tu byly ale spíš Agáta s Reginleif a obou mi něco chybělo. Nějak jsem se nedokázala na jejich příběh napojit. Já bych nejspíš radši tu bichli, abych měla víc času na to se s postavami sžít. Co se mi hodně líbilo, byl samotný závěr a Agátin monolog ohledně Lokiho. Vedlo to k zamyšlení, jak snadno dokážeme druhé za něco odsoudit, aniž bychom se zamysleli nad tím, že možná děláme to samé, jen to není tak do očí bijící. Také mě pobavila bonusová povídka, kterou jsem si opravdu užila.... celý text

Vzpomínky na něj 2023, Colleen Hoover

Šestadvacetiletá Kenna si odseděla pět let ve vězení za neúmyslné zabití svého přítele Scottyho. Po propuštění se vrací do jeho rodného města, aby se konečně setkala s dcerou Diem, kterou vychovávají jeho rodiče. Ti ale Kenně nikdy neodpustili a nechtějí, aby se k Diem i jen přiblížila. Ty samé pocity má i osmadvacetiletý Ledger, Scottyho nejlepší kamarád, který Diem miluje jako vlastní. Jenže když se Kenna a Ledger setkají ještě předtím, než zjistí, kdo ten druhý je, nastává ta hlavní komplikace. Příběh je vyprávěn v ich formě střídavě z pohledu obou hlavních postav. Autorce se povedlo napsat další srdceryvný příběh, který vás emočně rozbije a postupně zase slepí dohromady. Chápete všechny postavy, proč se chovají, jak se chovají. Víte, že něco prostě nejde odpustit, i kdybyste sebevíc chtěli, ale zároveň chcete, aby přesně to se stalo. Protože to odpuštění je to, co všichni potřebují. Odpustit jeden druhému i sobě samým. Kenna a Ledger si prošli všemi fázemi od nenávisti, porozumění, smíření, touhy až k lásce, která by ale nikdy nemohla fungovat bez toho odpuštění. Prožila jsem s nimi každou scénu, ve které se hádali, brečeli nebo milovali, ale i ticho, ve kterém bylo řečené vše, třeba jen pouhým gestem. S emocemi autorka umí pracovat na jedničku. To samé platilo také pro situace, kdy byli v konfrontaci s dalšími postavami a vzájemná bolest se přelila i na vás. Příběh byl obohacen o dopisy, které Kenna psala Scottymu, čímž se svým způsobem vyrovnávala se vším, co se stalo. Ten hlavní rozhodující dopis vás nutil zase k zamyšlení, jak snadné je člověka odsoudit, aniž byste tušili, co se odehrává v jeho nitru. Ten, koho odsoudíte, potřebuje mluvit, jakýmkoliv způsobem. A Ledger naslouchal. Nemůžu také nezmínit jeho scény s Diem, to jak se navzájem zbožňovali, jsem zbožňovala i já. A první setkání matky s dcerou bylo přirozené a dojemné.... celý text

Němé duše 2023, Jitka Ládrová

Omden nechce jít ve šlépějích svého otce, majitele bordelu, a svou nevlastní sestru Namii chce ušetřit toho, aby i ona musela nabízet své tělo. Na vysněnou univerzitu se Omden nedostane, ale šance, jak získat lepší kontakty, se mu naskytne díky královskému velvyslanci a vyšetřování záhadných úmrtí. A tím tento příběh teprve začíná. Kniha je vyprávěna v er formě střídavě z pohledu čtyř hlavních postav. Kniha se četla velmi dobře, ale zároveň mě děj nevtáhl tolik, abych ho hltala. Dějové linky s vedlejšími postavami sice dopomohly ukázat charaktery hlavních postav, ale bylo jich až moc. Vypadalo to, že půjde o příběh zakázané lásky mezi sourozenci, ale Namiin osud se různě propletl s více muži. Ona mi přišla jako nejlépe napsaná postava. Vývoj z plaché dívky v sebevědomou a silnou ženu byl přirozený a ve spoustě situacích jsem ji chápala. Maargelus se mi nejvíc líbil, když mu to začalo klapat s Amerilou. Pak už jsem u něj postrádala bojovnost za nový vztah, i když chápu, že v jeho postavení to nebylo snadné. U Runela mi chyběl nějaký wau efekt ohledně jeho magie. Většinu knihy byl nějak prezentován ohledně vztahu k ženám, ale bylo to samozřejmě jinak. A nejen to. Vědět to jeho pozadí dříve, měla bych celkový názor jiný. Omden udělal špatné rozhodnutí, které se s ním táhlo až do konce. Byl součástí hlavní zápletky, od níž jsem čekala víc. Dlouho se nic nedělo a na konci se vyřešila rychle a bez komplikací. Postavy za mě málo bojovaly, jen vypadaly, že se smířily, že to tak je a že nemá smysl proti tomu něco dělat. Samotný závěr, kdo za tím vším stál, už mě nijak nešokoval. Přijala jsem to, ale neprožila jsem emoci, ze které by mi spadla brada. Stejně tak bych potřebovala některé situace mezi postavami prožít intenzivněji, abych s nimi trpěla nebo byla šťastná.... celý text

Nové sliby 2022, Lilly Lucas

Izzy pracuje jako instruktorka snowboardu a dlouhá léta je zamilovaná do místního šerifa Willa. Jenže Will je mimo jiné její nejlepší přítel a bohužel v Izzy vidí jen dobrou kamarádku. Když se ale v Green Valley objeví Cole, seriálová hvězda, a najme si Izzy, aby ho naučila lyžovat a připravila ho tak na novou roli, Will se začne probírat. Ale nebude už pozdě? Zdá se, že i Cole může mít u Izzy jisté šance. Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Izzy. Do Green Valley jsem se i podruhé vrátila k již známým postavám a prožila s nimi další oddechový příběh. Díky krátkým kapitolám a čtivosti máte knihu přečtenou raz dva. Příběh Izzy a Willa mě bavil o něco méně než Leny a Ryana, kteří ani v tomto díle jako nejlepší přátelé jich obou, nechyběli. Romantická linka s motivem od přátelství k lásce patří k mým méně oblíbeným a i tady se to potvrdilo. Ačkoliv můžu říct, že jsem si příběh užila a odpočinula si od něj, i tak tu bylo pár věcí, kvůli kterým jsem Izzy a Willovi nemohla propadnout. I u nich mi něco chybělo. Nebo spíš u tohoto typu párů stačí, aby někdo přebýval a najednou ten, co byl celou dobu zaslepený, otevře oči a postupně si uvědomuje, koho měl celou dobu před sebou a koho by mohl ztratit. A to mi přijde málo. Do té doby nevěděl, jak úžasný ten člověk je? Izzy a Will měli hodně pěkných scén, ale i takové, kde to kazila jejich nekomunikace. Nechyběly momenty, kdy si jeden z nich (většinou Izzy) něco nějak vyložil, místo toho, aby si promluvili, jak to skutečně bylo. Tyto nekomunikační zápletky mi příběh vždycky pokazí. Aspoň u Willa bylo ale pěkně vysvětlené, proč se zdráhal vyslovit nahlas to své konečné rozhodnutí. I v tomto díle mi konec přišel useknutý, ale nejspíš to v této sérii bude zvykem. Počítám s tím, že s párem se budu setkávat zase v dalších dílech.... celý text

Haka za lilii 2022, M. K. Hardy

Lily pracuje jako fyzioterapeutka. Na žádost sestry přijme ve svém volném dni klienta, co akutně potřebuje srovnat záda. Klientem je Alexander, slavný novozélandský ragbista, který má velké pochyby o tom, že drobná blondýnka s ním dokáže vůbec něco svést. Jenže velmi brzy zjistí nejen on, ale celý jeho tým, že Lilyiny ruce je dokážou nejen pořádně zničit, ale hlavně i napravit. A k nápravě postupně dojde z více různých stran. Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Lily a Alexandera. Autorky styl mi sedl okamžitě a v sérii budu pokračovat. Příběh byl originální, čtivý, postavy dobře napsané a nebýt za mě trochu zrychleného konce, tak hodnotím plným počtem. Mám ráda romance ze sportovního prostředí a kontrast drobné ženy a nabušeného ragbisty byl svěží a vtipný. Bavilo mě, jak všichni Lily podceňovali a jak po prvním seznámení s jejíma rukama se z nich staly zlomené trosky. Svými schopnostmi si dokázala u nich sjednat respekt a přijali ji jako členku týmu. A jak ji chránili a byli jejími osobními strážci, nemělo chybu. Kromě Alexandera si nešlo neoblíbit i Jacka. Originální bylo i to, co Lily trápilo a čím se dostávala do svízelných situací, které by pro jiné nebyly žádným problémem. Alexander se poté projevil jako opora a vždy myslel na to, jak jí situaci, co nejvíc ulehčit. To se ovšem nedalo říct o Benovi, kterého jsem nemohla vystát. Bylo na něm ale zase dobře ukázané, jak snadno se dá pošlapat něčí sebevědomí. Jak už jsem psala, hodnocení srážím za konec. Čekala jsem dlouho, až se ti dva dají dohromady a pak spolu byli na můj vkus moc málo. Byla to škoda nejen pro jejich vzájemnou chemii, ale i humorné situace, které tam pak vznikaly. Padaly tam úplně nejlepší hlášky. Chápala jsem, proč vše bylo, jak bylo, rozhodnutí jich obou dávalo smysl, ale i epilog bych ráda trochu delší, abych s nimi prožila tu závěrečnou emoci.... celý text

Červená, bílá a královsky modrá 2020, Casey McQuiston

Jednadvacetiletý Alex je syn americké prezidentky. Vzhledem k postavení své matky je pod drobnohledem i on sám. Když na královské svatbě způsobí trapas spolu s Henrym, třiadvacetiletým princem z Walesu, naruší to americko-britské vztahy. Aby došlo k nápravě, oba musejí i přes svou dlouholetou averzi fingovat přátelství. S čím ale prezidentka a královská rodina nepočítají, že se z nich nejen stanou přátelé, ale i mnohem víc. Vztah dvou mužů způsobí kolikrát poprask i v obyčejných rodinách, natož v jejich postavení. Má takový vztah vůbec šanci? Kniha je vyprávěna v er formě z pohledu Alexe. Zpočátku jsem měla trochu problém se začtením a ani dlouhé kapitoly mi příliš nevyhovovaly. Navíc jsem se bála i politické stránky příběhu, ale postupně si vše sedlo. Samozřejmě za to mohli Alex s Henrym, kteří svou chemií zastínili vše a nakonec i to, co mi čtení ztěžovalo, se usadilo na správnou notu a příběh jsem si už jen užívala. Vztah hlavní dvojice byl skvěle vystavěn. Začali jako největší nepřátelé, pokračovali jako nejlepší přátelé, až skončili jako milenecký pár. Bavil mě jejich humor, všechny nevyřčené náznaky a poté i každé slovo, kterým si bránili lásku k tomu druhému a celé to dokreslovala jejich e-mailová korespondence. Vše mělo správnou gradaci a hlavně jsem ocenila, že každý problém se řešil hned a nenastala chabá zápletka jenom proto, že si někdo s někým nepromluvil. Právě naopak, tady mluvili všichni se všemi a jak to fungovalo. Tím narážím i na vedlejší postavy, z nichž většina byla pro Alexe a Henryho oporou, kterou potřebovali. Ať už to byla June, samotná prezidentka, která v zásadním momentu upřednostnila roli matky nebo Zahra a Shaan, kteří mě překvapili víc, než jsem čekala. A to mile. Romantika byla přesně taková, jakou mám ráda, proto si určitě někdy dám rereading a doplním svou představu i filmem.... celý text

Dev: Příběh Devory Sharpové 2024, Kristyna Andrews (p)

Devoře je jen dvacet tři let, ale prožila toho víc, než jiní za celý život. Ztráta nejbližších, traumatický zážitek a samota ji v pubertálním věku dohnaly k partě lidí, se kterou společně utvořili novou rodinu. Nyní už jsou každý někde jinde, ale Devora stále napravuje chyby, kterých se tehdy dopustila. Jenže život jí uštědří další krutou ránu a své plány bude muset rychle změnit. Kniha je vyprávěna v er formě. Prvních několik kapitol se střídá současnost s minulostí, kdy nahlédneme do toho, čím vším si Devora prošla. Zjistíme, co stálo za jejími traumaty, proč došla až do stádia, ve kterém samotný příběh začíná. Seznamujeme se hlavně s Neddym, který ji do party přivedl a především s Nathanielem, který její život ovlivnil nejvíce. Tato část příběhu mě hodně bavila, protože jsem si tu k postavám vytvořila vztah a pochopila jejich jednání. Devora se mihla už v prvním díle, ale až tady bylo vysvětleno, proč Cornelie není jediná, co získala nadlidské schopnosti. Propojení s prvním dílem se mi moc líbilo a vše do sebe zapadlo. Celkově proces zvykání si na nové schopnosti a jejich používání bylo za mě lepší a víc mě vtáhlo do děje. Jen trochu pomalejší mi přišla část, kdy se už o Devoře vědělo, až do závěrečné zápletky. Romantická linka mě také oslovila o něco víc. Nejspíš kvůli té společné minulosti, co Devora s Neddym měli, a že byl stále jejím přítelem, i když se musel dívat, jak se ničí. V tom byl i zajímavě vyobrazen vztah s Nathanielem, jak moc dokáže někdo s druhými manipulovat a dokud si to v sobě ten člověk nesrovná sám, ostatní s tím nic nenadělají. Konec mě vůbec nenapadl a doslova mi vyrazil dech. Ačkoliv jsme dějově hodně v budoucnosti, na lidi jako je Nathaniel můžeme narazit i v současnosti a z té představy až mrazí. 4,5*... celý text

Dvě tváře lásky 2024, Marie Hamáková

Matylda poznala muže svých snů. S Jakubem jsou šťastní a plánují společnou budoucnost. Vše se začne bortit, když se Matylda seznámí s potenciální tchýní Janou, která se zpočátku tváří, že s výběrem syna souhlasí, ale vizi budoucí snachy Matylda nesplňuje. Ta Janinu masku brzy prohlédne. Jak dopadne jejich boj o Jakuba? A jak se ke všemu postaví on? Kniha je vyprávěna v ich formě střídavě z pohledu Matyldy a Jany. Krátce po začtení se mi vybavil film Příšerná tchýně s Jennifer Lopez a Jane Fonda. Podobný příběh je i zde. Film miluju a kniha se četla dobře, ale knižní pojetí se na mě nepřeneslo. Chyběly mi emoce mezi postavami. Ať už byly šťastné, smutné, naštvané, zářily nadšením nebo trpěly v slzách, nešlo mi se do nich vcítit. Nejspíš to bylo způsobené i častou nekomunikací, kdy si nedokázaly vysvětlit zásadní momenty a braly něco jako hotovou věc, aniž by si vyslechly toho druhého. Navíc když se jednalo o jednoduché zápletky. A když už komunikace nastala, občas některé dialogy nepůsobily přirozeně. Dále se mi do tohoto typu příběhu nehodily ero scény. Jednak na mě nijak nepůsobily a bylo jich zbytečně moc na úkor mnohem zásadnějších scén. Kdyby byly rozepsanější ty, které následovaly po odhalení určitých tajemství, abych věřila, že to s postavami zamávalo, bylo by to pro mě uvěřitelnější. Nejpropracovanější postavou byla za mě Jana. Ač si myslím, že víc ji v povaze ovlivnila její matka, než to velké tajemství, co tajila před Jakubem. Ten mi z hlavní trojice nesedl vůbec, Matylda byla neutrál. Proto mě zajímal spíš konec Jany, než jak to dopadne s hlavním párem. Ti mě bohužel nechali chladnou a rozhodně tomu nepomohlo Jakubovo chování v druhé polovině knihy. Kam se poděla ta obrovská láska, která tam měla od začátku být? Já ji v průběhu čtení nějak nepotkala.... celý text

Hypotéza lásky 2023, Ali Hazelwood

Tak tohle byla jízda! Samozřejmě mě nalákaly všechny ty pochvalné recenze, které na mě skákaly ze všech stran. Ale nakonec to bylo ještě lepší, než jsem čekala. Četlo se to samo, nedokázala jsem se odtrhnout, všechny postavy jsem si zamilovala. Tohle bude asi hodně dlouhý komentář, protože ze sebe potřebuju to nadšení vypsat. Olive je doktorandka na Stanfordu. Její studium je pro ni celý její život a především její aktuální výzkum, který má pro ni i smutný osobní význam. Milostné vztahy jí nic neříkají, nemá na ně čas a hlavně je nepotřebuje. Když už si po pár letech vyjde na rande, dopadne to nakonec tak, že dotyčnému se víc líbí její nejlepší kamarádka Anh. Náklonnost je vzájemná, ale protože Anh by nikdy Olive neublížila, tak i po rozchodu se s Jeremym nechce dát dohromady. A tak na to musí jít Olive od lesa. A tím začíná zápletka příběhu, se kterou se autorka nijak nezdržovala a dala ji rovnou na první řádky první kapitoly. Olive totiž před Anh políbí prvního chlapa, který jí přijde do cesty, aby jí dokázala, že už je jinde, že Jeremyho nechce a aby ona k němu měla volnou cestu. A koho, že si to Olive náhodně vybrala k polibku? Nikoho jiného, než Adama Carlsena - přísného, nepříjemného, neústupného profesora, ze kterého mají všichni strach. A právem, protože pokud mu někdo předloží odfláknutou práci, nepustí ho dál. Jenže v případě Olive to má háček. Na ni vůbec není nepříjemný nebo protivný. V podstatě ihned ji odsouhlasí jejich předstírané chození, aby Anh mohla být s Jeremym. Před Olive jí to vysvětlí, že to dělá z pracovního důvodu, ale už od začátku je jasné, že je zatím něco víc. A tak nastává série humorných situací a postupného sbližování. Ke kterému paradoxně nejvíc dopomáhala Anh, která spolu Oliviným spolubydlícím Malcolmem nechápala, jak se to vůbec mohlo stát, že Olive a Adam jsou spolu. Opravdu nevím, které scény těch dvou byly nejlepší. Jejich středeční povinné černé-dýňovo kávo-latté ve Starbucksu - sezení Adamovi na klíně na přednášce - polibek na parkovišti poté, co Adam ukázal svou sílu - akce opalovací krém a Adamovo svalnaté tělo pevné jako skála. Hm, dobře, nejde vybrat jen jednu scénu, všechny byly dokonalé. Následovala zápletka s Tomem (hajzl), kvůli kterému se Olive sesypala, ale Adamovi nemohla říct pravdu, protože by narušila jejich přátelství a i jeho kariéru. I tak to ale dopomohlo k jejich poprvé, které jsme si díky bonusové kapitole nakonec mohli užít z pohledu obou postav. Adam je zase přesně ten typ chlapa, ze kterého se ženská roztopí. Jemu nejde odolat. Následoval nám rozchod, ale poté, co se dal Malcolm dohromady s Holdenem a Olive měla usvědčující důkaz proti Tomovi, musela uvažovat o tom přestat lhát a konečně říct pravdu. Navíc když jí Holden ještě řekl o Adamovi věci, které nemohla vědět, bylo rozhodnuto. Bože, ta scéna v restauraci, měla jsem z Adama dost. Závěr byl samozřejmě jasný od začátku, stejně tak i to, že se potkali už v prologu a že Olive je ta báječná dívka, kterou Adam ta léta tajně miloval a obdivoval. Byl to vlastně takový klasický příběh, jenže přesto byl jedinečný. Příběhů z vysokých škol je spousty, ale tady dominovala ta věda a všechno to, co řešili, bylo reálné. K tomu ten skvělý humor všech postav, jejich charaktery a zrodila se pro mě jedna z TOP knih tohoto roku. DOPORUČUJI všem romantickým duším, to prostě musíte číst!!!... celý text

Vynucených 7 dní 2024, Lenka Hnátová

Dvaatřicetiletý Marek je rozvedený a svou osamělost doplňuje hlavně alkoholem a cigaretami. Jednoho dne se mu v bytě objeví bývalý švagr. Skoro sedmnáctiletý Riki, se kterým během manželství s jeho sestrou, promluvil sotva pětkrát. Jeho nečekaná přítomnost je ale ten menší problém. Ten větší je přiznání, že Marka miluje a chce s ním žít. Jak dlouho dokáže Marek vzdorovat Rikiho náletům? Vždyť Riki nemá sebemenší šanci, Marek je přece na ženy. Nebo ne? Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Marka. Kromě krátkých čtivých kapitol osvěžují příběh chatové konverzace a citoslovce nahrazující určitou část děje. Do knihy jsem šla s tím, že se u ní pobavím a odpočinu si. To kniha splnila. Je to trhlé, bláznivé, ujeté a na mě to fungovalo. Ač chyběl Rikiho pohled, nemáte pocit, že byste o něm nic nevěděli. Právě naopak. Svou urputností a spratkovitým chováním dává Markovi i čtenářům jasně najevo, co chce a co hodlá získat za každou cenu. Nepochyboval, že se mu to podaří. Vlastně se nebylo co divit, že se na Marka tak upnul vzhledem k jejich minulosti. Ve věku, kdy se člověk hledá a dostane od života tvrdou lekci, se pak každý i malý plamínek světla promění v naději, že někde je přece jen někdo, ke komu patříte. Jejich větší chemie se projevila až někdy za polovinou, ale pro takové to definitivní propadnutí bych potřebovala větší časový prostor, aby to bylo uvěřitelnější. Bylo vysvětleno proč sedm dnů, ale přišlo mi to málo proto, aby Marek tak rychle měnil názory a pocity. I když pod Rikiho nálety neměl moc na výběr. Také mě při čtení trochu rušilo neustálé opakování milenky číslo jedna a dva. Knihu doporučuji vzít do ruky ve chvíli, kdy budete chtít vypnout a nic neřešit. Dostanete tak přesně to, co potřebujete.... celý text

Šťastně až navěky 2018, Kelly Oram

Ella a Brian zažili svůj pohádkový konec. Ovšem návrat do reality končí někdy tvrdým dopadem. Svůj vztah totiž nemají sami pro sebe a nejspíš ani nikdy mít nebudou. Slavný hollywoodský herec, který střídal ženy, si za svou lásku vybral fyzicky postiženou dívku. Ty titulky se píšou samy. Kromě Brianovy slávy tu také jsou Elliny jizvy. Jak na těle, tak na duši. Po obrovském nadšení z prvního dílu jsem z tohoto měla obavy. Hlavně ze zápletek, co by vedly k rozdělení hlavního páru. Naštěstí mé obavy byly zbytečné a nechápu, proč je tento díl hodnocen jako mnohem slabší. Za mě si udržel stejnou laťku a má romantická duše nemohla být spokojenější. Charaktery postav se nezměnily, zachovaly si svou tvář, svůj humor a plně se dořešily všechny bolavé vztahy. V prvním díle se na setkání hlavního páru dlouho čekalo, v tomto se od sebe nehnuli. Doslova. Počítala jsem, že jim některé postavy budou házet klacky pod nohy a budou je chtít, co nejdříve rozdělit, protože jejich vztah přece nemá šanci. Mohli si to myslet všichni na světě, ale oni dva to nedovolili. Autorka si mě natrvalo získala tím, že ukázala, že v romantice může být hlavní pár spolu a místo toho, aby řešili, kdo komu lhal a kdo koho podvedl, pracovali na svém vztahu. A že to měli i tak komplikované. Brianova sláva se nedala smazat, stejně tak Elliny jizvy. Ale když si jsou dva souzeni, vědí, že je to láska, co potrvá šťastně až navěky, tak překonají všechno. Brian byl nejlepší, nejúžasnější partner, kterého si Ella potom, co se jí stalo, mohla přát. Netlačil na ni vůbec v ničem, dával jí času, kolik potřebovala a postupně jí pomohl najít ztracené sebevědomí a samu sebe. Podpořil ji ve všem, pro co se rozhodla, a oddaně stál po jejím boku. Tento díl byl úplně jiný a přesto stejný. Romantika byla taková, jaká by měla být a autorka mi svým pohledem na ni, přinesla další srdcovou sérii.... celý text

Korunní princezny 2023, Catherine Doyle

Dvojčata Rose a Wren byla rozdělena krátce po porodu. Rose žila v královském paláci, vychována poručníkem, Wren žila s babičkou, která ji učila ovládat její čarodějnické schopnosti. Rose netuší, že má sestru, Wren naopak ví celou pravdu o tom, co se po jejich narození stalo. Ví i to, že jednoho dne musí převzít místo Rose, aby zabránila honu na společenství čarodějnic, jehož je součástí. Co se stane až si sestry vymění své role a jejich životy se konečně propojí? Kniha je vyprávěna v er formě střídavě z pohledu obou sester. Každou psala jedna autorka, ale není to znát. Vše k sobě dokonale pasuje a dostanete nejen zajímavý fantasy příběh, ale i pečlivě napsané postavy. Já měla blíž k Rose. Musela se rychle popasovat s tím, v jakých lžích žila a ještě se k ní někteří chovali hnusně za věci, které nikdy nemohla ovlivnit. Obě sestry mají svou romantickou linku. Zatímco Wren komplikuje její úkol Tor, strážce Rosiina snoubence, Rose se zase sbližuje se svým únoscem Shenem, nejlepším přítelem Wren. Obě linky jsou moc hezky napsané, ale i v tomto případě jsem si víc oblíbila linku Rose a Shena. Byli vtipní, roztomilí, Rose mu častokrát zdatně sekundovala a Shen se několikrát projevil jako pravý hrdina. Wren a Tor byli oproti nim více akčnější, ale vzhledem k Torově postavení to měli komplikovanější. Navíc konec byl jaký byl, ale mám svou teorii, proč se stalo, co se stalo. Bavilo mě, jak obě sestry používaly svou moc a sžívaly se s ní. Oblíbila jsem si i Celeste, která byla skvělá kamarádka a vlastně i Ansela, který působil komicky, ale vzhledem k jeho rodině, mi ho bylo nakonec líto. Dramatická zápletka na konci mi přišla trochu předvídatelná a vyřešená moc rychle. Sesterské pouto se mi líbilo, ale i to mi přišlo zrychlené. 4,5*... celý text

Cítit znovu 2020, Mona Kasten

Dvacetiletá Sawyer po smrti rodičů a těžkém dětství k sobě nechce nikoho pustit. Je spokojená za objektivem fotoaparátu a s jednorázovkami. Tím posledním, koho by mezi ně řadila, by byl o rok starší Isaac. Plachý, stydlivý, s brýlemi a zvláštním stylem oblékání nemá u žen zrovna úspěch. Přesto ti dva utvoří dohodu. Sawyer pomůže Isaacovi získat patřičné sebevědomí a udělá z něj drsňáka, zatímco ona zdokumentuje jeho proměnu jako fotoprojekt pro své studium. Co neplánuje, že právě Isaac v ní po letech probudí něco, co si zakázala - city. Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Sawyer. Z předchozích dílů se tu objevuje hlavně Dawn, díky níž se Sawyer a Isaac poznali v minulém díle. Sawyer doposud nepůsobila jako postava, kterou byste si oblíbili. Ale pod drsnou slupkou má v sobě i něco křehkého a potřebuje, aby někdo bezemoční zeď, kterou si kolem sebe vystavěla, zboural, a pomohl jí uvědomit si, že i ona si lásku zaslouží. Také Isaac měl své bolístky, proto bylo pro oba těžké, se tomu druhému otevřít. Jejich vztah byl vystupňovaný na jedničku. Sawyer postupně měnila Isaacův vzhled, přičemž proměnou prošla i ona sama. Zároveň jí docházelo, že Isaacův zevnějšek není to, co by měla zachytit. Šlo o jeho vnitřní krásu. On byl dokonalý už tak, jak byl. Plné uvědomění přišlo vždy, když se v ní probudil červíček žárlivosti. Nejlepší byly scény s Isaacovou rodinou. Ta Sawyer přijala bez předsudků a ona před nimi postupně roztávala a získávala to, co jí chybělo. Jen si to nejdřív musela vyřešit sama v sobě, aby to plně přijala. Proto bylo nejdřív snazší před city utéct, než jim čelit. Ale když se stalo něco, co ten jeden nemohl zvládnout sám, ten druhý nezaváhal ani vteřinu a byl tu pro něj. Autorka posunula už tak vysokou laťku zase o něco výš. Těším se, až se do Woodshillu zase vrátím.... celý text

Hrdina 2016, Samantha Young

Když Alexa Hollandová zjistí, že jí otec, v jejích očích hrdina, lhal v zásadní věci, přeruší s ním veškeré kontakty. Po smrti matky chce začít nový život a tehdy jí práce do cesty postaví Cainea Carrawaye. Muže, jemuž její otec v dětství ublížil a který si z toho odnesl následky až do dospělosti. Alexa začne pracovat jako jeho asistentka, ale jejich společná minulost se nedá smazat. Alespoň zpočátku. Později si totiž oba uvědomí vzájemnou přitažlivost. Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Alexy. Od autorky je to má první kniha a ačkoliv jsem možná čekala víc, dám dalším příběhům ještě šanci. Tady mi chyběl Caineův pohled. Některé situace by pak určitě působily jinak. Nesedlo mi, že jejich vzájemné tajemství bylo odhaleno čtenáři, ale i jim vzájemně, hned na začátku knihy. Chybělo mi budování napětí v tom, proč si od sebe drží odstup, když je to k sobě zároveň přitahuje. Co je to tajemství, které jim nedovolí být si blíž? Chemie mezi nimi mi proto zpočátku přišla spíš nucená a kromě toho, že se hádali, z čehož plynulo, že jednou se z hate stane love, jsem neviděla žádný náznak k tomu, kdy došlo k té změně. Uzavřeli klasickou dohodu, co nikdy nevyjde a poté se dost točili v kruhu ohledně toho, kdo co chce a kdo víc žárlí. Zápletka s Caineovou minulostí byla snadno předvídatelná a tam jsem souhlasila s Alexou v tom, že z toho dělal víc, než bylo. Neměl důvod myslet si, že by si ji kvůli tomu nezasloužil. Stejně tak jsem čekala víc ohledně dramatické Alexiny zápletky. Místo toho bych spíš víc prostoru věnovala jejímu vztahu s otcem a celkově vzájemnému rozuzlení toho, co se v jejich dětství stalo. Nejvíc mě bavily scény s Effie, která byla příjemným zpestřením a ukazovala Caineovu dobráckou stránku. Líbil se mi i dopis, který nakonec Alexa napsala své matce. Bohužel někdy to tak je. Ne vždy si matka vybere své dítě. 3,5*... celý text

Tajnosti 2024, Lucia Franco

Jednadvacetiletá Aubrey studuje poslední ročník vysoké školy a aby uživila sebe i svou babičku, chodí do dvou prací. Když se jednoho dne dozví, co za práci dělá její nejlepší kamarádka a spolubydlící Natalie, a jaké částky vydělá, zprvu je v šoku. Natalie totiž pracuje jako placená společnice pro klienty z bohaté smetánky. Což o to, Aubrey nemá s jednorázovkami problém, ale nechávat si za to platit? Nakonec ji ale vidina rychle vydělaných peněz naláká. Jen nepočítá s tím, že se jí do toho připletou city k jednomu muži. A že by mohl být jejím otcem? To už je detail. Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Aubrey. Ač má text malé písmo, díky kratším kapitolám se do příběhu ponoříte snadno a hmatatelné napětí mezi postavami vás nenechá chladnými. Trochu mě mrzelo, že jsem se nedočkala mužského pohledu, který by to jistě ještě okořenil. S Aubrey jsem totiž od začátku bojovala. Sice se mi líbil vztah s její babičkou a i v některých myšlenkách ohledně vztahu s muži jsem chápala, jak to myslí, ale jinak jsem dost věcí těžko skousávala. Zejména to, jak se k této práci dostala. Přišlo mi, že Natalie ji do toho hodně tlačila způsobem, že bude super, když budou mít něco dalšího společného. Pak to, jak tahala za nos Daniela, i když moc dobře věděla, co jediné si nepřeje a pak se ještě divila, že ho pravda vzala až tak moc. A protože neposlechla ani Jamese po jejich dohodě, všechno se nakonec vyostřilo tím nejhorším možným způsobem. V emočně napjatých situacích často lidé řeknou něco, čeho potom litují. Zároveň by ale stačilo si nelhat. Co tato kniha splňuje na výbornou jsou ero scény. Ty fungovaly na maximum přesně tak, jak měly a velký věkový rozdíl mezi Aubrey a Jamesem nebyl absolutně znát. Když přišel za polovinou knihy ten zásadní zvrat, propadla jsem jim definitivně. Chemie mezi nimi na každé stránce div neexplodovala. Mnohdy na to stačilo i jen pár slov. Občas je ta slova vystřelila do nebes, občas je zranila hluboko na duši. Ale i to k silnému příběhu musí patřit, aby vám zůstal v paměti.... celý text

Musím tě zradit 2022, Ruta Sepetys

Sedmnáctiletý Cristian by mohl přemýšlet o tom, jak se jednou po škole stane spisovatelem. Jenže to by nesměl žít v roce 1989 v Rumunsku. Všichni obyvatelé tu žijí ve strachu z diktátora Nicolaea Ceaușesca. Jednoho dne se na Cristiana zaměří tajná policie, která ho nutí donášet na své blízké. Má ale také šanci jistým prostřednictvím odhalit celému světu, jaký režim v Rumunsku vládne. Podaří se mu to? Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Cristiana. Jak bývá v knihách autorky zvykem, i zde si vybrala jednu historickou událost, kterou zpracovala do příběhu, který je vhodný pro různé věkové skupiny. Krátké kapitoly vás posouvají ve čtení neuvěřitelnou rychlostí a než mrknete, jste na konci. S pocitem, že víte něco dalšího z moderních dějin, na které už na hodinách dějepisu nevyzbyl čas, a také s uvědoměním, že si v dnešní době nemáme na co stěžovat. Revoluce v Rumunsku proběhla měsíc po té naší. V knize byla také zmíněná, spolu s dalšími několika státy, které pro Cristiana byly nadějí, že by se to snad jednou mohlo povést i u nich. Nicolae Ceaușescu skončil svým vzděláním na základní škole, přesto spolu se svou manželkou dokázali ovlivnit celý stát, jehož obyvatelé žili v úděsných podmínkách a báli se cokoliv říct, protože nikdy nevěděli, kdo z nich je zrádce. S tím přesně bojoval i Cristian. Byl zrádcem někdo z jeho rodiny? Dívka, která se mu líbila? Nejlepší přítel? Komu se mohl svěřit s tím, co se po něm chce, když nevěděl, komu věřit? Říct pravdu nebo lhát bylo v tomto režimu to nejtěžší rozhodnutí. A tresty za jedno nebo druhé byly takové, že na to dotyčný už nikdy nemohl zapomenout. Zůstaly jizvy na těle i na duši. Autorka mě opět nezklamala a já už se teď těším na její další zpracovaný náhled do historie.... celý text

Leť & zapomeň 2022, Nena Tramountani

Dvacetileté Liv se v jednom dni vše zhroutí. Rozejde se s ní přítel, musí si najít nový byt a ještě ji vyhodí z práce. Ten samý den se setká s Matyldou, která jí nabídne volný pokoj ve sdíleném bytě. V něm bydlí ještě s Briony a s mužem, který nenechá na pokoji žádnou sukni. Liv se toho nebojí, protože poslední, co by teď řešila, jsou muži. Jenže tím mužem je Noah, její spřízněná duše a nejlepší přítel, který s ní před třemi lety přerušil veškeré kontakty. Proč? Co se tehdy stalo? Kniha je vyprávěna v ich formě střídavě z pohledu obou hlavních postav. Autorka má příjemný styl, který se spolu s originální zápletkou z minulosti, četl sám. Ze začátku jsem měla pochyby, jak mě příběh chytí, ale s každou další stránkou jsem se ujistila v tom, že autorka umí napsat krásnou romantiku. Bylo v ní něco navíc v podobě složité minulosti, kterou musí hlavní hrdinové odhalit, aby teprve mohli začít psát společnou budoucnost. Kromě děje ze současnosti nahlédneme ve vzpomínkách i do minulosti, kdy Liv a Noah byli nejlepší přátelé, ještě spolu s jejím starším bratrem Rileym. Autorka brzy odhalila, co zapříčinilo, že se Noah stáhl, ale zároveň na ten hlavní důvod nechala čtenáře čekat a rozhodně se to vyplatilo. Noahovo chování, ať už ohledně střídání žen a uzavření se před Liv, dávalo smysl a musel si projít těžkým obdobím, aby sám došel k tomu, že si lásku zaslouží. Moc mi nesedělo, jakým způsobem se Liv s Noahem znovu setkali a také Noahův přerod ze zlého kluka na "začnu se chovat jako dřív" nepůsobil přirozeně. Stačilo by tam dát větší časovou prodlevu. Co bylo ale naopak skvělé, byla komunikace nejen mezi hlavními postavami (když pominu ten článek, tam se to dalo čekat), ale i například závěrečné rozhovory s Joshem a Grace. Těmi ten příběh autorka také hodně pozvedla. 4,5*... celý text

Alespoň prozatím 2022, Amélie Salingerová

Sedmnáctiletá Marina se odhodlá vyměnit fiktivní kluky z knih za spolužáka ze třídy. Domluví si rande, ale už ho nestihnou. Píše se rok 2020 a kvůli pandemii koronaviru se zavřou školy. Marina se tak se svými rodiči dočasně stěhuje z Prahy na venkov. Blíže poznávají své sousedy, mezi nimiž je i o rok starší Jakub. A Marina si postupně uvědomuje, že rande, které ji čeká ve městě, možná není to pravé, na které by chtěla jít. Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Mariny. Příběh je rozdělen do deseti částí a mapuje dění roku, který změnil celý svět do podoby nošení roušek nebo zákazu vycházení. Na toto období nevzpomíná rád nikdo, ale v tomto příběhu není tím hlavním. Jen doplňuje romantickou linku v podobě první lásky. Kniha je nádherná nejen zvenčí, ale i uvnitř. Ač má kniha poměrně malé písmo, čtení vám utíká doslova pod rukama. Měla jsem přečteno za dva dny, nešlo se odtrhnout. Všechny postavy jsou vykresleny reálně a přirozeně. České prostředí a romantika mi většinou nejdou dohromady, ale tady mi sedlo úplně všechno a objevilo se mi na tvářích i culení, které je u mě vždy důkazem toho, jak moc je příběh dobře napsaný. Marina a Jakub byli sympatičtí hrdinové, u kterých jsem si užila každou etapu jejich vztahu. Ať už začátek ve stylu mírné hate to love, přes vyznání lásky, až k nějakému tomu zádrhelu, který musel nastat. Bylo tu krásně ukázané, jak je důležitá ve vztahu komunikace. Pokud něčí myšlenky nevyjdou nahlas, nikdy si nemůžete být jistí, co se tomu druhému honí hlavou. Marina a Jakub byli občas tvrdohlavé trubky, ale když už si konečně promluvili, stálo to za to. Dialogy tu byly naprosto famózní. Kromě hlavních postav excelovali i jejich rodiče, Marininy kamarádky a především Jakubova mladší sestra Erika. Byla to roztomilá rozumbrada, která ty dva dokonale doplňovala svým humorem, bláznivými nápady a velkou dávkou energie.... celý text