Akléda_ přečtené 451
Král Oidipús
2010,
Sofoklés
Král Oidipús nebude jedním z mých nejoblíbenějších dramat ever, ale užila jsem si to, i když to zvlášť ze začátku bylo trochu náročné. V celé knížce jsme totiž svědky poměrně dlouhých replik, které mi že začátku dělaly trochu problém, protože jsem u nich nedokázala udržet pozornost a bála jsem se, že mě to nebude bavit. Pak jsem se do toho ale trochu dostala a když se začalo odhalovat kdo s kým kde a jak tak jsem začala být docela zainteresovaná do celé věci až tak, že mě to vlastně nakonec bavilo. Rozhodně mi pomohlo vidět to zpracované i jako činohru v Národním divadle, jinak bych byla asi dost ztracená. Úplně netoužím po tom, si to u maturity vytáhnout, ale v případě že by se to stalo si myslím, že by to mělo být v pohodě.... celý text
Souhvězdí osudu
2023,
Shea Ernshaw
1,5*/5* Čekala jsem hodně, ale tohle opravdu ne. Na začátku to vypadalo mega dobře. Poetický styl psaní, krásné popisy a sice velmi pomalý, skoro až stojící děj, který ale kompenzovala atmosféra, souhvězdí, hvězdy a nádech noční oblohy. Dokonce mi proběhlo hlavou, že by to mohlo být 5* No ale nebylo. Po pár stránkách se totiž Vega rozhodne opustit údolí a vydává se na cestu. Pátrá co osobě, u které neví jak vypadá a zda jí zachrání. Sama se skrývá ale vlastně moc neví proč. Je sama. Dělá zvláštní činy a rozhodnutí. Potkává záhadného a pohledného kluka. To všechno vede k velmi neuspokojivému konci. Cestou si utvoří přátele i nepřátele, pak se stane spousta věcí a na konec se dočkáme otevřeného konce a potencionálního druhého dílu? Chci série dočítat, ale tady upřímně nevím zda to zvládnu. Vega ani žádná jiná z postav mě nebavila (možná kromě Cricket) bylo to dlouhé a akce na sílu tomu fakt nepomohla. Kdyby autorka zůstala u poetického popisu krajiny tak bych byla happy, to jí šlo fakt dobře. Jediné co můžu vyzdvihnout je obálka a občasné kapitoly o první Astronomce, které nám dokreslují příběh. Jinak doporučit nemůžu.... celý text
Ahoj, tady Sam
2023,
Dustin Thao
Ani nevíte jak moc mě mrzí, že u téhle knížky nebudu moct chválit. Já se na ní totiž TAK těšila! YA heavy contemporary kde hlavní hrdinka ztratí svého přítele při autonehodě - může být snad něco, co by víc vystihovalo můj strach? Nejspíše ne. Pokud je ale něco, co popisuje jak bych se poté cítila, tahle knížka to bohužel není. Po celou dobu čtení jsem si říkala no, to je fajn, hm hezký, fajn no, ale stane se tam už něco? Ne? Pořád ne? A najednou jsem byla na konci a zjistila jsem, že se vlastně od začátku nic nezměnilo. Hlavní hrdinka tam sice měla nějaký vývoj a uvědomění, ale mně to nepřišlo moc adekvátní. Navíc vysvětlení toho, jak to, že si Julie se Samem volají, mě taky moc neuspokojilo. Vlastně mi přišlo, jako kdyby to vůbec vysvětlené nebylo. Celá tahle knížka mi prostě hrozně rychle utekla, protože se fakt skvěle četla, ale na konci jsem zjistila, že se za celou dobu vlastně nic moc nestalo. A pokud ano, tak mi to přišlo jako tak malá změna, že jsem si toho ani nevšimla. Vedlejší postavy už si teď nepamatuju a romantická linka jako taková mě nechala naprosto chladnou. Možná jsem knížku měla jen přehypovanou ze zahraničí, nebo jsem prostě čekala něco jiného, každopádně nejsem vůbec spokojená.... celý text
Hypotéza lásky
2023,
Ali Hazelwood
U knížek okolo kterých je velký hype to může dopadnout jen dvěma způsoby: buď se přidáte k uctívání knihy, nebo jí chcete spálit. Já se s hrdostí budu řadit mezi fanoušky knihy a s očekáváním budu vyhlížet další autorčinu knížku. Tady totiž fungovalo přesně to, co čekáte, že bude, tudíž romantika a humor. Nasmála jsem se tu několikrát a tu romantickou linku jsem si fakt užívala. Adam je prostě boží a chci ho taky! Líbily se mi ale i postavy jako samotné, ne jen spolu v páru. Jako jednotlivci fungovali také skvěle a já si je moc oblíbila. Dokonce jsme se dočkali i pár žhavých scén v průběhu, což jsem nečekala a o to více jsem si to mohla užít. České vydání navíc obsahuje bonusovou kapitolu z pohledu Adama, a říkám vám, že to chcete číst. Líbil se mi u knížky i konec, který sice nebyl už tolik odlehčený, ale přišlo mi, že to vzhledem k předchozímu dění dávalo smysl a tak nemám důvod mít něco proti. Myslím si, že by šla knížka o malinko zkrátit a pak by byla ještě o kousek lepší. I tak jsem si to ale moc užila a přečtení rozhodně nelituji.... celý text
Kopírák
2023,
Sam Holland
Bude divné, když řeknu, že tohle bylo vlastně fajn? Jo, je to drsné a je tam spousta věcí hodně do detailu popisovaných a asi to úplně není pro nejslabší povahy, ale mně se to líbilo. Nejsem úplně zběhlá fanynka true crime podcastů a dokumentů, spíše naopak, takže jsem se mohla nechat příjemně překvapovat tím, koho to náš vrah napodobuje tentokrát, protože z motivů jsem to neodhadla. Nemám tenhle žánr moc načtený, ale ta rodinná stránka, takové domácí drama mi přišlo trochu zbytečné. Zápletce to posloužilo, ale mi to tam nějak nesedělo. Zhltla jsem to ale za pár dní a při čtení jsem tím byla doslova pohlcená. Líbí se mi, že to není taková ta knížka u které byste se vyloženě báli, ale spíš vám bude nevolno. To asi není úplně pro každého, já to mám ale radši než klasické bubákoviny. Konec se mi "líbil", nečekala jsem to, bylo to nechutné, znepokojivé a překvapivé, něco takového jsem chtěla. Trochu mě štve ten pootevřený konec, ale vzhledem k tomu, že je naznačeno že by v budoucnu mohlo být nějaké pokračování s tím asi zvládnu žít.... celý text
Zlatá klec
2022,
Lynette Noni
Je hrozně těžké srovnávat to s jedničkou, ale přeci jen musím říct, že tohle se mi možná líbilo ještě o malinko víc. Opět jsem si extrémně zamilovala ty postavy, budující se romantickou linku, svět a i celou tu magii, ať už tu Kivy nebo Jarena. Život v paláci, to, jak se tam k ní ostatní chovají, to bylo tak neskutečně nádherné. Narozdíl od Kivy sestry, která se s tím opravdu nepáře. Občas mě až překvapovalo, jak rozdílné byly. Bavilo mě to číst, opět to bylo nabité akcí, zároveň tomu ale nechybí ani humor a ani romantika. Překvapivých zvratů se opět dočkáme požehnaně a ten úplný konec jsem fakt nečekala! Kdyby tam nebylo těch posledních pár řádků tak nejsem tolik odvařená, protože mi to, jak se to ve výsledku vyvrbilo trochu vadilo. Takhle jsem ale zůstala s otevřenou pusou a neskutečně se těším, ale zároveň i bojím, co dalšího autorka vymyslí.... celý text
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
2012,
Jonas Jonasson
Ugh, co tohle bylo? Tohle byl ten slavný, vtipný román, který všichni milují? Četli jsme tu stejnou knížku? Uf, ne dobře. Já naprosto chápu, že to někomu přijde vtipné, každý máme přeci jen jiný humor. Ale já se nezasmála ANI JEDNOU. Ani jednou, a to jsem v to fakt doufala. Když už mi bylo do smíchu tak spíš tím způsobem "hahaha to je tak tragický pomoc" než "hahaha královsky se bavím". Ano, četlo se to docela fajn a stránky mizely ani nevím kam, ale ten vtip někam odešel. Ani jsem nepochopila co tam dělaly kapitoly z historie, vtipné mi to nepřišlo, kontext k ději mi to neposkytlo a jako člověku bez historického kontextu jsem v tom neviděla absolutně žádný smysl. Navíc je v celé knížce kupa postav, kdy má každá aspoň tak tři přezdívky, takže se mi to celé motalo dohromady a já vlastně nevěděla kdo co dělá s kým. Závěr mi přišlo že to vlastně žádný nemělo, jediné co bych mohla ocenit je propojení začátku a konce, jinak asi nic. Chápu, proč má autor tolik čtenářů, já se mezi ně každopádně opravdu nezařadím a ruce od něj dám raději pryč.... celý text
Lekce chemie
2022,
Bonnie Garmus
Lekce chemie by se dala zařadit do romantických komedií, ale nesmíte jí brát jako její typický příklad. To totiž není. Ano, je to vtipné a ano, je tu romantika, zdaleka to ale není všechno. Mimo to se v knížce řeší spousta jiných témat, ať už mateřství, ztráta, adopce nebo veslařství. Tím vším je ještě propletený feminismus, který byl opravdu dobře zpracovaný. Elizabeth je jednou z těch hlavních hrdinek, která vám buď bude sednout, nebo jí budete nenávidět. Já si její drzost a tvrdohlavost naštěstí oblíbila a během celé knížky jsem se od ní i něco naučila. Jo, párkrát jsem si říkala, že je fakt blázen, pořád jsem jí ale měla ráda. Romantická linka byla zvládnutá skvěle, jen je škoda že se vzhledem k událostem potom vytratila. V knížce se našly i zvraty které mě překvapily a bavilo mě, jak bylo nakonec vše propletené. Bohužel konec byl dost rychlý a celá knížka by se dala malinko zkrátit, aby neztratila tempo a udržela si mě po celou dobu. V knížce je opravdu hodně témat a to může působit až trochu překombinovaně, za mě to ale ještě bylo v přijatelné míře. Líbil se mi také pohled psa, to se v knížkách jen tak nevidí. Kdybych dostala ještě více popsanou dobu a kratší rozsah tak budu spokojenější, i takhle jsem si to ale moc užila. Uvidíme, co dalšího nám autorčina tvorba přinese.... celý text
Divá Bára
2018,
Božena Němcová
Vím, že Božena Němcová je trochu kontroverzní autorka, já mám ale její tvorbu velmi ráda. V Divé Báře nečekejte tunu děje ani překvapivé zvraty, i když na konci vás možná něco lehce překvapí. Tohle je takový pomalý a krásný popis všedního života na vesnici, kde autorka ukazuje, jaké to je, když patříte mezi ty, kteří nejsou úplně oblíbení. Bára byla od rány a to jsem na ní milovala, stejně tak vztah s Elškou a to jejich kamarádství, které by v jiné době třeba neskončilo jen u toho. Minimálně to tak na mě působilo. Knížku jsem přečetla na dva zátahy, bavilo mě to číst a konec se mi líbil, až na to, že byl stejně jako u všech jiných klasik zbytečně rychlý. Určitě doporučuji od autorky zkusit nějaké dílo a podle toho poznáte zda vám sedne. Na start může být Divá Bára ideální, je to krátké a autorka opakuje podobný vzorec, který mě osobně opravdu sedí.... celý text
Král Lávra
2020,
Karel Havlíček Borovský
V jedné z hodin literatury nám učitelka říkala, že Krále Lávru by si měli přečíst a dát do maturitního seznamu všichni. A tak jsem to udělala. Přečteno máte opravdu za chvilku, děj je jednoduchý na pochopení i přes to, že je psaný ve verších. Nemusíte číst mezi řádky aby vám došlo co chtěl autor říct, ale zároveň to stále dokáže bavit a zaujmout. Nebude to moje srdcovka, na to to bylo jednoduché až moc, ale spokojená jsem byla, v seznamu to mám a myslím si, že nic jednoduššího z klasik už číst ani nemůžete.... celý text
Bílá nemoc
2018,
Karel Čapek
Nikdy u čapkových děl nepřestanu obdivovat tu nadčasovost. Nechápu, jak je možné, že tohle dílo bylo napsáno před tolika lety a já jsem v tom dokázala vidět korona situaci, ve které jsme se ocitli před třemi lety. Námět knížky se může zdát jednoduchý, ale přesně v tom tkví jeho genialita. Čapek skvěle ukazuje charakter lidí, davové uvažování i vývoj situace, který dost odpovídá realitě. Tohle bylo až děsivé, jak se to podobalo tomu, co jsme před pár lety zažili. Navíc to celé je napsané velmi jednoduše a smysluplně, tak, že to pochopí každý. Jediné s čím mám problém je ten konec, který se odehrál na pár řádcích. Kdyby byl rozpracovaný ve větším rozsahu, tak bych byla spokojenější. Ano, takhle jsem sice byla úspěšně šokovaná, ale myslím si, že by to mělo stejný efekt, kdyby se to více natáhlo. Jinak jsem ale spokojená a znovu tleskám tomu, co všechno Čapek dokázal vymyslet.... celý text
Křídla vážky
2022,
Michaela Dopitová
No, tak tady jsem byla bohužel zklamaná. Ráda objevuji české autory a ještě radši jsem, když můžu jejich knížky doporučovat dál, což se u Křídel vážky bohužel nestane. Nedokázala jsem si najít cestu k postavám, Elena mi přišla dost roztěkaná a nedokázala jsem se s ní kvůli tomu sžít. U Tadeáše mi zase přišlo, že ty jeho dvě stránky nejdou vůbec dohromady, nějak mi to nezapadalo. Přišlo mi to, jako bych se snažila zapojit USB do počítače a ten mi stále vyhazoval okno "nekompatibilní". Fajn mi přišel Jáchym (jehož jméno jsem teď dolovala z paměti a stejně si nejsem jistá, zda je správné) ale jedna postava to úplně nezachrání, no. Líbilo se mi to prostředí a hlavně slang, kdy jsem se jako skoro pražačka fakt bavila. Četlo se to příjemně a i když mi přišlo že ani ta romantika nebyla úplně závratně boží, tak jsem si to užívala. Dokud nepřišel konec. Ten byl zaprvé extrémně rychlý a za druhé velmi podobný After. Nemám nic proti inspiraci, ani nevím jestli to je ze strany autorky záměr, ale troufám si říct, že pokud jste viděli první díl After, tak víte jak skončí Křídla vážky. Konec jako takový by mi asi nevadil, ale sem mi to nesedělo, nehodilo se to, bylo to rychlé a shodilo to celou knížku, což mě mrzelo. Za mě tedy nakonec bohužel zklamání a obávám se, že za chvíli si už knížku nebudu vůbec pamatovat.... celý text
Slepá mapa
2017,
Alena Mornštajnová
Slepá mapa nepatří a ani se zdaleka neblíží tomu, co běžně čtu. Měla jsem jí spíše zařazenou v seznamu knížek, které bych si měla přečíst, než že bych nutně chtěla. Náš maturitní seznam mě ale popostrčil a já si tak Slepou mapu přečetla. A jsem za to fakt ráda. Bylo to něco úplně jiného než na co jsem zvyklá i než co jsem čekala, ale bavilo mě to. I přes to, že má knížka delší kapitoly se skvěle čte a já chtěla číst pořád dál a dál. Bála jsem se, že se ztratím v těch postavách, zvlášť když všechny hlavní postavy začínají na stejné písmeno. Autorka ale nějakým zázrakem zvládla udělat to, že se mi nepletly. Každá z nich byla jiná, skvěle vykreslená a bavilo mě sledovat příběh každé jedné z nich. Líbilo se mi, jak se to proplétalo a že celé vyprávění bylo dost netypické. Tohle není knížka našlapaná dějem a stejně se mi líbila. Párkrát mě zvládla i překvapit a byla jsem z ní tak uchvácená, že jsem na ní pořád myslela a chtěla se k ní vracet. Klidně bych ten příběh ještě rozplétala do dalších generací, chápu ale, že to muselo někde skončit. Nikdy by mě nenapadlo že mě bude tak "všední" vyprávění obyčejných postav bavit, bylo tomu ale tak. Moc jsem si to užila a mám rozhodně v plánu autorčinu tvorbu objevovat i nadále.... celý text
Cílovníci
2018,
Eva Papoušková
Jako takhle, já asi chápu co mi tahle knížka měla dát a proč existuje, jen se to u mě nesetkalo s úspěchem. Cílovníci popisují události války očima malého kluka, což je bezpochyby velmi zajímavý styl vyprávění, nicméně mně to nesedlo. Velmi krátké kapitoly přispívaly tomu, že se to rychle četlo, stejně tak spousta ilustrací, které byly opravdu nádherné. Já jsem ale po dočtení neměla pocit, že by to ve mně cokoli vyvolalo. Možná je to tím, že nemám absolutně žádný historický kontext a v případě, že mi ho nedá právě hlavní hrdina, tak jsem ztracená a nedává mi to smysl. Myslím si ale, že by tohle mohla být ideální knížka třeba do školy na první stupeň nebo pro rodiče s dětmi, kteří budou umět dětem vysvětlit co se v té době dělo a proč to fungovalo zrovna takhle. V tom případě si myslím, že je tahle knížka ideální. Mně to nesedlo, nedalo mi to nic a nejspíš na knížku brzy zapomenu.... celý text
Prašina
2018,
Vojtěch Matocha
Do Prašiny jsem se nakonec pustila v audioknižní podobě, což rozhodně můžu doporučit i vám. Knížku načetl Matouš Ruml, což byl jeden z důvodu proč se do knížky pustit, že ano. No každopádně si s tím opět poradil bravurně, bavilo mě, jak si hrál s postavami, tónem hlasu a celou atmosférou knihy, nerušily mě ani ostré sykavky a přednes jsem si fakt užívala. Příběh jako takový byl taky super, vůbec bych se nebála toho přirovnání k Foglarovi, něco na tom bude. Máme tady partu kamarádů, tajemství, podrazy, temnou atmosféru Prahy a všechno to dohromady fakt dobře funguje. Líbil se mi ten nápad, kdy je část Prahy bez proudu a začne se tam dít něco divného. Bavilo mě to spolu s hlavními hrdiny objevovat, byla jsem napjatá a párkrát i překvapená. To, že je knížka pro mladší rozhodně neznamená, že by byla předvídatelná. Postavy jsem si oblíbila a líbilo se mi, jak to nakonec (ne)skončilo s tou romantickou linkou. Jen konec mě trochu zklamal, nebo minimálně mi přišel nedostatečný oproti zbytku knihy. Nevím, nějak jsem asi čekala víc. U audioknižního zpracování ještě musím vytknout hudební přechody. Nikdy jsem s nimi neměla problém a obecně mi v knížkách nevadí, tady mi ale přišlo, že se zvolené přechody vůbec nehodily a akorát mi to kazilo atmosféru celé knihy. Jinak jsem ale spokojená velmi a těším se na další díly v podání Matouše Rumla.... celý text
Když voláš moje jméno
2023,
Tucker Shaw
Budu mít nepopulární názor, ale mně knížka prostě zklamala. Nebo mi nedala to co jsem chtěla, to je asi přesnější. Ten nápad je boží a čte se to neskutečně dobře, stránky mi mizely pod rukama ani jsem nevěděla jak. Bohužel, kdybych knížku nečetla v MHD "ze zvyku" tak bych asi měla problém jí vůbec otevřít, jelikož mě k sobě vůbec ničím nepřipoutala. Postavy mi nedokázaly přírůst k srdci, takže dává smysl, že ani tu romantiku jsem si moc neužila. Nepůsobilo to na mě a ani kapičku citů to ze mě nevymáčklo a to to u mě není těžké. Stejně tak jsem se těšila na popis té doby, ale přišlo mi, že ta tam byla spíš takovou kulisou a moc důležitou roli tam neměla. AIDS a HIV je bezesporu důležité téma, ale mně přišlo, že autor nedokázal pracovat s informacemi. Buď jsem nevěděla vůbec nic a nebo na mě házel termíny jako lymfocyty a podobně a já vůbec nevěděla o co se jedná. Za mě tedy bohužel, knížka se sice hezky četla, ale za mě to nefungovalo.... celý text
Spalovač mrtvol
1983,
Ladislav Fuks
Spalovač mrtvol mě kupodivu příjemně překvapil. Vůbec jsem nečekala že to bude tak drsné čtení, kde opravdu byly části kdy jsem si musela dávat přestávky. Neskutečně moc mě bavilo sledovat hlavního hrdinu, jak se změnil a jak si interpretoval to co se dělo tak, že to vlastně ve výsledku vyznívalo správně. To bylo tak skvěle udělané, že to bylo až mrazivé. Nepřišlo mi totiž nemožné, že by se něco takového mohlo stát. Celé prostředí spalovny už tomu jen dodává na ponuré atmosféře, která mě bavila a byla tak příjemně protknutá celou knížkou. Bohužel ale musím říct, že jsem se nemohla moc začíst a i přes to, že je knížka tenká tak jsem s ní bojovala dost dlouho. Chtělo se mi u ní usínat a na čtení jsem se musela hodně soustředit. Ve výsledku to za to ale stálo, takže doporučit můžu.... celý text
Wíbuch Plýny
2022,
Jeffrey Patrick Kinney
Nebudeme si lhát do kapsy, já čtu Poseroutku čistě kvůli té vlně nostalgie, kterou při čtení zažívám. Už pár let nejsem cílovka, ale čtení mě stejně baví a k postavám se ráda vracím. Musím říct, že v tomhle díle mě autor dost překvapil, protože to bylo originální a nijak to nevykrádalo předchozí díly. Bylo to vtipné, svižné, přečteno jsem měla za hodinku a půl, odpočinula jsem si a prostě mě to bavilo. Dostala jsem to, co jsem chtěla a to mi stačí. Pokud máte ovšem ve svém okolí někoho v mladších náct letech, věřím tomu, že si celou sérii zamiluje.... celý text
Cela
2020,
Benjamin Oliver
U téhle knížky mě mrzí, že nevyšla o pár let později a nebyla zasloužile zpropagována, protože by si to fakt zasloužila. Dystopie mě vždycky překvapí v tom, jak děsivě reálné umí být, jak ve mně dokáží vyvolat tolik znepokojení i když si říkám, že se to přece nikdy nemůže stát. Pak si ale uvědomíte, že testování léků na nezletilých odsouzených k smrti není zase tak nereálné... No co vám budu povídat, tohle bylo děsivé čtení, ale ne ve smyslu nadpřirozena. První třetina byla fajn, ale bylo vidět, že to je rozjezd, oproti zbytku knížky zpětně můžu říct, že je začátek kvalitou úplně jinde. Když se to ale začne rozjíždět tak je to fakt hustý. Zvlášť ke konci byly pasáže kdy jsem musela přestat číst, protože se mi dělalo fyzicky špatně a silně nevolno. Bavilo mě objevovat svět, to, jak to v něm funguje i jednotlivé vězně, včetně našeho hlavního hrdiny. Líbilo se mi, že jsme byli seznámeni s tím, jak to v celách funguje, zároveň nám byl vysvětlen Odklad a vše co jsme potřebovali vědět. Autor se rozhodně nebojí krve a smrti, toho se tu dočkáte v úctyhodném množství. Zprvu jsem se bála té romantické linky, pak se ale vyvinula dost jinak a vlastně tam neměla tolik prostoru, za což jsem byla ve výsledku ráda. Dostala jsem odpovědi na svoje otázky a konec je sice otevřený, ale není to zase takový extrém. Tohle mě moc mile překvapilo, navíc jsem celou knížku přečetla do dvou dnů. Pokud hledáte návykové a znepokojivé čtení, Celu rozhodně můžu doporučit.... celý text