annihilation
přečtené 775
Vraždy v ulici Morgue a jiné povídky
1964,
Edgar Allan Poe
Upřímně - všechny povídky jsem zhltla se zatajeným dechem a obdivovala se E. A. Poeovi, který mi dokázal, že jeho talent sahá od dekadentnějších hororů a smutných básní ještě mnohem dál. Dedukce, které používal v příbězích byly okouzlující, analýzy které rozlouskly pointu příběhu dech beroucí a konce ohromující. Nepřeháním, tuto sbírku si jednoduše nemohu vynachválit. Osobně se mi nejvíce líbila povídka Zlatý brouk (na kterou jsem sice narazila už dříve v jiné knize, ale velmi ráda jsem si jí připomněla), protože mě opět vrátila do dětství, kdy jsem zbožňovala pátraní po pokladech pomocí šifer. Zbylé čtyři byly taktéž velmi zajímavé - občas se divím, co se dokáže zrodit v něčí hlavě.... celý text
Moudrost
1995,
Paul Verlaine
Přiznávám se, že tato Verlaineova sbírka mi svou tématikou neučarovala, ba naopak - jeho přechod k víře mi v básních přišel plytký. Bohužel jsem tuto sbírku četla jako první a nevědomky si tak na autora vytvořila špatný názor, ale po uvědomění si vlastní chyby jsem se uchýlila k četbě jeho starších děl a ta mě svou nádhernou alkoholovou dekadencí značně nadchla. Raději tedy doporučuji básníkovu hloupost.... celý text
Balada o žaláři v Readingu
2011,
Oscar Wilde
Wildeova próza mi vždy připadala úchvatná a proto jsem ráda, že jsem měla možnost zakusit od něj i něco z poezie. A ano, svého génia dokonale obhájil. V baladě vypravuje lidský příběh, do kterého umě vtiskl všechny své niterní pocity - lásku, samotu a především hlubokou neutuchající bolest. Ač se báseň váže k jeho konkrétnímu zážitku, dá se vyložit i na každou obtížnou životní situaci, čímž splňuje umělecké očekávání a stává se tak - jak tomu u kvalitní poezie bývá - lékem pro čtenářovu duši. "A každý člověk na světě svou lásku zabíjí, ten vraždí hořkým pohledem ten sladce opíjí, zbabělec vraždí polibkem muž mečem vraždí ji."... celý text
Vlastní podobizna
1975,
Karel Toman (p)
Karel Toman je dle mého názoru jedním z nejlepších českých básníků, jeho smysl pro napětí veršů přidává jeho jemně smutné lyrice na dokonalosti. Sbírku doporučuji k přečtení, protože v sobě skrývá spoustu krásných slov a myšlenek. A pro mě je tato knížečka navíc ještě kouzelná - dostala jsem jí jako překvapení a byl v ní ukrytý vylisovaný čtyřlístek, který mi teď nosí štěstí. :) I když, není větší štěstí, než ve skrytu slov nalézt pochopení? "Mým snem jsi prošla, jako zjevení alejí tmavou v půlnoci jde tiše. A skoupý vínek černé zeleni, jenž celovat chtěl čelo tvé i vlas, již vadne, chřadne, hořkou vůní dýše. A neznám ani jméno tvé. Tvůj hlas a rytmus kroků v mojich smyslech dřímá. A reflex tvojich očí radostných mi dává zapomenout, že je zima, že na stromech a v duši leží sníh."... celý text
Býti básníkem
1984,
Jaroslav Seifert
Tato sbírka probudila mou lásku k Seifertově poezii. Jeho verše jsou krásné, jemné, při čtení cítíte, že proudí z hloubky básníkova nitra. Nesetkala jsem se s nikým, kdo by pomocí poezie tak uměl vystihnout lásku k celému umění. "Život už mě dávno naučil, že hudba a poezie jsou na světě to nejkrásnější, co nám život může dát. Kromě lásky ovšem. Ve staré chrestomatii, vydané ještě c. k. knihoskladem, v roce, kdy zemřel Vrchlický, vyhledal jsem pojednání o poetice a básnických ozdobách. Pak jsem si dal do sklenky růžičku, rozžal svíčku a počal psát své první verše. Jen vyšlehni, plameni slov, a hoř, ať si třeba popálím prsty! Překvapivá metafora je víc než zlatý prsten na ruce. Ale ani Puchmajerův Rýmovník nebyl mi nic platný. Marně jsem sbíral myšlenky a křečovitě zavřel oči, abych zaslechl zázračný první verš. Ve tmě však místo slov zahlédl jsem ženský úsměv a ve větru rozevláté vlasy. Byl to můj vlastní osud. Za ním jsem klopýtal bez dechu celý život."... celý text
Dvě máchovské studie
2007,
Jan Patočka
Spousta filosofů, kteří se snaží rozebrat něčí dílo, pouze zaobalí jedno velké nic do rádoby chytrých slov a zabrání tak zrození jakékoliv nové myšlenky. Avšak Jan Patočka je pravým opakem tohoto běhu na místě. Snaží se v dílech slavného básníka najít a postupně rozebrat motivy, kterým běžně čtenář nevěnuje tolik pozornosti a tím vnáší do svých statí spoustu nových úvah. A co je navíc velmi krásné je, že je z jeho díla cítit obdiv a láska k Máchovu dílu, což pokládám za velkou přednost.... celý text
