broskev28 přečtené 2205

Přestřelka 1964, Jan Procházka

Nesnáším knihy s vojenskou tematikou, nikdy jsem nečetla a nebudu číst Švejka. Tuhle knihu naopak miluju a dokážu některé části citovat zpaměti. Už v době, kdy jsem ji četla poprvé, byla dávnou historií, a přesto mi připadala skvělá. Když můj manžel "kroutil" na konci 90. let povinnou vojenskou službu, posílala jsem mu v dopisech citáty typu "Jestli je celá naše armáda stejně bojeschopná jako vojíni Turoň, Légendy a spol, potom nás může zachránit už jen mírová akce." Hláška "méně lihu, kup si knihu" též v našem početném příbuzenstvu pevně zapustila kořeny, a to nemluvím o trefném zakomponování klasiků (Jiráska, Němcové) do propagační akce místní knihovny . . . Jan Procházka se sice nedožil změny systému, ale jestli se odněkud shora může dívat na své potomstvo, určitě je spokojený. Obě jeho dcery vyrostly nejen v obdivuhodné osobnosti, ale především ve skvělé spisovatelky, které jméno svého otce nesou dál, jako záruku kvality a cti.... celý text

Středa nám chutná 1994, Iva Procházková

"Jsi sám se sebou spokojen, Františku?" To je věta, kterou kárám svého syna, ač se vůbec nejmenuje František. A oba si v ten moment vzpomeneme na knížku, z níž jsem si citát vypůjčila, hlavně na tu pohodu, která z ní při našem společném čtení doslova tryskala. A jelikož máme tuze rádi jablečný štrúdl neboli závin, hned bychom Cilku adoptovali! Iva Procházková je pravou dcerou svého otce a její knížky patří k tomu nejlepšímu, co bylo v naší dětské literatuře napsáno. Asi proto se tak obtížně shánějí a my jich v naší školní knihovně máme jen pár . . .... celý text

Příběh nového jména 2017, Elena Ferrante

Nějak jsem se s adorovanou knihou minula. Už první díl mě moc nebral a druhý mě utvrdil v přesvědčení, že další zkoušet nebudu. Plně se přikláním k názoru Bookcase - každý máme nějaké problémy a snažíme se s nimi popasovat, ale proč s tím mám unavovat okolí? Atmosféra Neapole na mě nedýchla, bohužel, italský neorealismus v knižním provedení mě neoslovil. Když to srovnám třeba s knihou A. Franklinové Město stínů - autorka zasadila smyšlený příběh do reality 30.let v Německu. Zajímavý, napínavý děj a k tomu jako bonus spousta informací o situaci země, která rozpoutala 2.světovou válku. To vše napsané úžasným jazykem (zasněžený park jsem - na rozdíl od Neapole - viděla přímo v barvách) a prokládáno mnoha zajímavými postřehy a moudry. Nemám nic proti knihám, kde vnitřní život hrdinů není lapidárně popisován, ale je potřeba se k němu postupně dopracovat, např. sestavením střípků jeho minulosti; proto miluju třeba knihy Toni Morrisonové, Grahama Swifta a mnoha dalších. Neapolský příběh E. Ferrante pro mě neměl ani tajemství, ani hlubší ponor, takže jsem ztrácela chuť ke čtení. Po odložení knihy jsem si připadala, jako bych skládala uhlí - unavená a otrávená. A tohle od čtení knih rozhodně nečekám. Takže já zbaběle končím, ale obdivovatelům čtyřdílného eposu E. Ferrante přeju spoustu krásných zážitků při čtení dalších dílů!... celý text

Boj o ostrov 2004, Arthur Ransome

Ronja, dcera loupežníka 2007, Astrid Lindgren

Luccy78 zmiňuje "po-po-tvůrku po-podivnou", v naší rodině frčí skřítci čumbrci, kteří se poznají podle širokých zadečků. Takže pro své tři syny jsem jednoduše čumbrčí maminka . . . Podobná úsloví najdeme v Pipi (nábosilku děti vyloženě milují) i v Bullerbynu (dědeček vzdychající "achjojo, zase na oslavu!") a určitě i ve všech dalších knihách. Paní Lindgrenová je zkrátka nesmrtelná. Jestli je A. Christie první dáma zločinu, pak A.L. je první dámou idylického dětství.... celý text

Titáni 2017, Leila Meacham

Kamarádi z velké dálky 2011, Martina Drijverová

Mého syna-třeťáka knížka nadchla tak, že si ji asi za rok vyžádal v knihovně znovu a pročítal si ji ještě jednou. Myslím si, že pro děti určitého věku může být velmi zajímavá: umožní jim potkávat "kamarády", které nikdy (ve svém jediném životě a ve svém věku) potkat nemohou. Zprostředkuje jim - zajímavou a čtivou formou - zážitky a poznatky, které je mohou výrazně obohatit. A možná jim budou užitečné při pochopení dnešního multikulturního světa . . .... celý text

Bibiana píská na prsty 2009, Ivan Binar

Nevím, čím si kniha vysloužila dosavadní nízké hodnocení; určitě to není podprůměr ani brak. Mně připadal nápad zajímavý, knížka mi lehce připomněla jinou podobnou, Jak voní týden. Postava babičky byla velmi svérázná - hned bych takovou brala; Honza byl dosti hloupý, asi tak, jak má Hloupý Honza v pohádce být. Příběhy, které spolu zažívali, byly různě vydařené, ale rozhodně ne nudné. Jediné mínus, které bych knize nevytkla já, ale dnešní dětští čtenáři: příliš mnoho textu, a to poměrně náročného! Ti, kteří ještě rádi čtou pohádky, si ji nevyberou, protože je to na ně moc. A ti, kteří by už měli zvládat složitější a rozsáhlejší text, už nesáhnou po pohádce, ale nasměrují svou čtenářskou energii jinam.... celý text

Mobilmánie v pohádkové říši 2015, Lenka Rožnovská

Lenku Rožnovskou mám moc ráda a vím, že psát pro děti opravdu umí; její texty jsou nejen čtivé, ale i chytré. To se mi potvrdilo i po přečtení Mobilmánie, která se okamžitě zařadila na 1.místo v mém pomyslném žebříčku knížek této autorky. Bezvadný nápad, přenést moderní techniku do pohádky, v kombinaci se spoustou žertovných situací, k tomu výrazné ilustrace a na čtyři hvězdičky je zaděláno!... celý text

Pohoršovna 2014, Daniela Fischerová

Můj syn čtvrťák z ní byl nadšený, "moji" školní čtvrťáci jí nemůžou přijít na chuť. Nevím, kde se stala chyba, ale pořád doufám, že se najde ten jeden statečný, který se odhodlá k četbě a zakletí zruší. Do té doby bude chudák Sudíček (jak já ho miluju!) s ostatními trčet v naší školní knihovně, nečtený a nežádaný . . .... celý text

Tajemství starého sklepení 2011, Jiří Miškovský

Nedokážu odhadnout, jak by se kniha líbila dětem. Určitě bych ji doporučila těm trochu starším - některé výrazivo hlavního hrdiny je na hraně, občas i za ní. Ale myšlenka je zajímavá a zážitky v době husitské představují zásadně jinou realitu, takže mně se knížka líbila.... celý text

Pevnost ve vesmíru 2015, Michael Peinkofer

První díl téhle série jsme zakoupili do školní knihovny v rámci vánočních dárků. Našim klukům se knížka tak líbila (jsou to čtvrťáci), že si sami pohlídali vydání dalšího dílu a jeden z nich přemluvil tátu, aby nám ho do knihovny přikoupil. To už vypovídá o mnohém, no ne? Takže doporučuju nejméně 4 hvězdy!... celý text

Klec pro majáky 2011, Mike Perry

Ztotožňuju se především s komentáři Servuse a Ruxandry. A přidávám svůj postřeh: přerod byl mnohem složitější, protože šlo o biologickou matku. Jak dlouho trvalo, než se odhodlal s dcerou na tohle téma promluvit? A už vůbec si nepředstavuju, jak náročné to bylo pro Mikovu dceru . . .... celý text

Soptíci jsou bomboví! 2016, Franziska Gehm

Nemůžu si pomoct, ale české knížky pro děti mi připadají o hodně lepší. Jenže ze své vlastní praxe vím, že dnešní děti dávají těmto primitivním příběhům přednost. Přečíst si knihu od autorek, jakými jsou Lenka Rožnovská, Ivona Březinová, Zuzana Pospíšilová, Iva Procházková nebo Klára Smolíková, je rozhodně náročnější. Soustředění, zaujetí a vytrvalost - to se dnes jaksi nenosí. Takže jen dva hvězdičkové p....... celý text

Putování žabáka Filemona 2010, Jana Šrámková

Zanedlouho to bude 10 let, co náš syn dostal k narozeninám tuhle knížku. A dodnes - když si při své nastupující skleróze nemůžu vzpomenout na jména obou oveček - mi napovídá: přece Peřinka a Bimbalka! Knížku jsme četli před spaním a nám oběma se moc líbila, včetně básniček, které jsme si spolu spíš zpívali . . .... celý text

Zázemí 2013, Jana Šrámková

Hruškadóttir 2008, Jana Šrámková

Odpovídám na téměř poslední komentář (s-reader): nemyslím, že autorka kalkuluje s míněním kritiků či kohokoli jiného a už vůbec si nemyslím, že je zlomyslná. Naopak, připadá mi, jako by tuhle knížečku prostě musela napsat, jako by si něco podobného kdysi prožila, nebo toho byla svědkem. Jenže nejde jen o příběh, ačkoli už ten je skvělý, ale především o jazyk, kterým je vyprávěn, o styl vyprávění. Ztotožňuju se s většinou nadšených komentářů; pro mě to byl úžasný objev. Další z těch knih, které nakupuju ve velkém a rozdávám je přátelům a příbuzným. Ten, kdo o ni "nezakopne", bude totiž o mnoho ochuzen . . .... celý text

Médium 1991, Alena Vostrá

Zatímco Tanec na ledě téže autorky mě nijak nenadchnul, tohle bylo jiné kafíčko! Do postav Vilmy, Anežky, Ireny se mi - nevím proč - okamžitě projektovaly kvalitní české herečky, to se mi snad ještě nikdy při čtení nestalo. Navíc mám ráda botaniku a tady je jí věnováno dost stránek. Nechybí humor, ale ani předválečné a poválečné tajemno - život maloměsta, kde každý každého zná. Autorka naštěstí neakcentuje onu všudypřítomnou českou závist, o které neustále můžeme slyšet v médiích; já osobně si myslím, že jako národ nejsme o nic závistivější než kdokoli z našich sousedů. Popisuje jednotlivé typy obyvatel nejmenovaného městečka nezaujatě, bez odsuzujících komentářů. A nade všemi vyčnívá naivní postava studentky Anežky. Jestli vám tajemno připadá průhledné, Vilma jako femme fatale poněkud přestárlá, postava Vaška vyfantazírovaná, životní moudrost jeho táty, hrobníka Chládka, obyčejná, zkuste přesto knížku dočíst. Téměř v samém závěru se totiž - mimo jiné - objeví tahle slova: "Nežli bychom se života ptali, co je jeho smyslem, měli bychom spíš brát vážně otázky, které nám klade život sám. Žij tak, jako bys žila podruhé a jako bys v prvním životě jednala tak nesprávně, jako se chystáš jednat právě teď."... celý text

H. U. S. (Hus úplně světovej) 2015, Klára Smolíková

Souhlasím s Terjac - můj třináctiletý, velmi sečtělý syn, měl problém knížku přečíst a rozumět. Zato neteř, čerstvá absolventka VŠ technického směru, se prokousávala s nadšením. Takže zřejmě kniha pro starší -náctileté (doporučení od 12 let bych nebrala vážně - 15 až 16 let nejméně), a jak bývá u Kláry Smolíkové zvykem, kniha velmi kvalitní a čtivá!... celý text

Kosprd a Telecí 2013, Eva Papoušková