Chesterton přečtené 1145

Oceán na konci uličky 2013, Neil Gaiman

První kontakt s autorem a mě příběh nepoložil na lopatky ani nevyvolal extrémní emoce. Neseděl mi hlavní hrdina a to ani při vzpomínce na vlastní dětské vnímání. Je tu někde dole názor, že to je pohádka pro děti 8+. To za mě rozhodně ne. Nechtěla bych to v osmi číst. Scéna s "ópérkou" při intimní chvilce s otcem nepatří (pokud možno) do dětského světa. Srovnání s Malým princem kulhá na obě nožky. A už vůbec nechci zapomenout na Aslana :o) Tři hvězdy za vypravěčské řemeslo si autor rozhodně zaslouží. Četlo se to zprvu hodně dobře. Na druhé straně už v počátcích fantazií jsem se ztrácela a přišel mi divný překlad nebo skladba vět. Nejvíc to zde za mě vystihl Fenomenal. Pěkně o fantazii píše esma, ale vše má své hranice a kontury. Trochu mi překážely i větičky typu "Muže potřebujeme jenom když chceme, aby se narodili další muži." Ano milary, je to hodně za hranou!! 3/1... celý text

Osvícení 2019, Stephen King

[audiokniha] Grafoman. To bezesporu. Slušný psycholog. Znalec svého řemesla. Nejsem fanoušek a už vůbec ne konzument jeho díla (natož ve filmu), jen se tak trochu rozkoukávám ve světě mistra hrůzy a Osvícení zatím zabodovalo nejlíp. Naposledy a do třetice všeho zlého jsme se setkali na Řbitově, který jsem znechuceně odhodila s bídou v polovině. Nevadí mi horor ani přebujelá fantazie (byť duchařiny vůbec nevyhledávám) ovšem pouze za předpokladu, že fantazijní nadpřirozeno nepřekročí jisté meze. Imaginaci typu Tolkiena, Pratchetta či nově Anny Bolavé, miluju a jsem ochotná jít s takovým autorem až na "světa kraj". A tentokrát to do sebe konečně trochu zaklaplo i se Stephenem. Poslouchala jsem audioknihu v luxusním provedení Petra Jeništy a a byla tam slabší místa, ne že ne, ale . . . "Duch jako reziduum pocitů....." třeba není úplně blbá myšlenka a vůbec propojení démonu alkoholu s místem, kde se odehrálo minulé zlo je slušný motiv. Závěr trochu zbytečně brutálně přepálený, ale celkový dojem z nadhledu asi 90% 4/3... celý text

Před povodní 2020, Anna Bolavá (p)

[audiokniha] "Zamotala se do nezdravých vztahů, podobných jedovatým pavučinám a on jí je teď pomůže zpřetrhat." To je taková nádhera. Bolavá poetika této velmi zralé autorky a celé, do posledního detailu promyšlené, trilogie je něco, co odkryváte při opakovaných čteních vrstvu za vrstvou a se zapálením amatérského archeologa můžete objevit nové úhly pohledu? Všechny tři příběhy jsem prvně četla, podruhé vnímala ušima a vím, že za nějaký čas se znovu vrátím k Anně ze Tmy. Trochu mi vše připomíná variace na Dědinu Petry Dvořákové - přepestrý gejzír negativity a zbytečného neporozumění - jenž je ovšem velmi přímočará a zemitá oproti nádherně poetické Bolavé. Právě ta poetika a dokonale živá atmosféra, kde se stále rozhodujete mezi fantazií a realitou mi přijde naprosto nedostižná. Hana se vlastně okruhem vrací k Anně. Minimálně užíváním léků jež mohou pozměnit psychiku. Po třetím setkání odkládám pohledy fantasy, ale daleko víc vnímám propletenost až prorostlost celého děje tématem v němž "staré hříchy vrhají dlouhé stíny" a koušou stejně jako Hedin růžový svetr. Spojler: Včetně hříchů psychiatryně Borské, která přijíždí za svou pacientkou a Bolavá nám poeticky i drsně pravdivě poodkrývá spletitou historii rodiny. Ano Erbenův Vodník je v pozadí stále, jak si zde někteří všímají . . . Top komentář má enigma! Pravda je, co píše Jana283 'náznak světla, radosti, katarze' se hledá velice ztuha, ale záblesky (někdy pablesky či odlesky:) tam jsou a jasně září. Třeba Srostlík, Hanka nebo i volba jmen. Asi je nutno lehce se odstřihnout od osobních bolavých emocí, abychom si dokázali plně "vychutnat" literární talent autorky ? "Teče voda mezi domy, teče voda z hor." :o) 10/10 Top komentář Rihatama výše.... celý text

Agathe 2019, Anne Cathrine Bomann

"Stárnout nejvíce ze všeho znamená pozorovat, jak se stále zvětšuje rozdíl mezi sebou samým a vlastním tělem, dokud se člověk sám sobě zcela neodcizí." Obrovské rozpaky. Zprvu fajn dílko, lehký, neupovídaný styl psaní s jemným humorem... Ale když se zamyslím? Ano, pokud chce autorka poodkrýt slovy přebalu "nesnesitelnou lehkost bytí", povedlo se jí to dokonale! Vyhořelý terapeut nám předkládá odvrácenou stranu svého oboru a poslední kapitolou vše zpečetí. Ne, nebylo mi v příběhu moc dobře, forma vyprávění je hodně zdařilá jen z mého pohledu nekráčí ideálním směrem. I přes náznaky nadějného vývoje měl příběh na víc. "Zíral jsem před sebe a hledal svou tvář v zrcadle, bylo prázdné. Vůbec nikdo v něm nebyl! A ačkoli jsem velice dobře věděl, že tam žádné zrcadlo nemáme....zarezonovala mi myšlenka: Přesně takhle to je!" P.S. SPOJLER Z traumatu Agathy v dětství se pomalu v literatuře stává klišé, ale závěrečný náznak "Smrti v Benátkách" jen potvrdí vyhořelost :o)... celý text

Venuše ze zátoky 2019, Dominik Dán

Skutečně DD ve skvělé formě jako ve svých začátcích. Už jsem narazila na pár nevydařených, ale tato drsná, dost zapeklitá, luxusním humorem odlehčená a pěkně svižná mezi ně nepatří. Fajn zážitek.... celý text

J. R. R. Tolkien: Životopis 1993, Humphrey Carpenter

[audiokniha] Stejně jako Tolkien stvořil v Pánu prstenů mnohovrstevný, skoro dokonalý monument, který tímto část čtenářů odradí.....povedl se Carpenterovi podobně kvalitní kaleidoskop úhlů pohledů na jeho život, který zdá se být daleko víc přijatelný. Pro mě z něho zejména jasně vysvítá nakolik je určující kvalita vztahu rodičů a blízkých osob v dětství, byť prochází zkouškami a trápením. Stejně tak, kolik snese věrný partnerský vztah, ale i pevnost a inspirativnost chlapských přátelství. Jako mnohé zde, mě zaujala až nesnesitelná pedanterie tohoto nezdolného hobita v barevných vestičkách, jež se nakonec stala až podstatou úspěchu a zároveň spolu s mnohými detaily činí tento životopis lidským. 5/5... celý text

Čachtická paní 2006, Jožo Nižnánsky

Zase jedna z knih čtená a předávaná pod středoškolskou lavicí. Kolik z výuky nám asi uniklo:) Vtáhla do děje a připadala nám drastická, jak čtu komentáře snad ji někdy zkusím znovu, dá-li čas!... celý text

Smrt v sutaně 2002, P. D. James (p)

Už dlouho mi tolik nekolísaly pocity v průběhu čtení.... Mnohokrát jsem musela dát za pravdu zdejší chvále lidsky popisných až empatických schopností autorky a z toho mi přišlo mnohé kostrbaté. Čte se to pěkně, zápletka i atmosféra dost dobrá, ale zásadní souznění se nedostavilo. Snad mi vadila zdánlivá převaha negativity trochu zkostnatělého anglikanismu?... celý text

Tkaničky 2019, Domenico Starnone

[četba Čro] Odvrácená strana evropské civilizace ve vztazích? Parádní obálka. Geniální název. Geniální proto, že příhoda se zavazováním tkaniček je přesně ta všední maličkost, která v součtu s dalšími podobně všedními detaily, má na to podržet rodinné vztahy a hlavně rodičovské vazby. Musí jim však všichni dát šanci.... Poslouchala jsem audiopodobu na Čro Dvojka a zprvu jsem dumala, zda nevyškubnu sluchátka z uší... Jenže pak mi začaly naskakovat určité podobnosti s vlastními vztahy a došlo mi, že je to vážně zajímavé dílko, které si získalo moje sympatie. Negativní emoce tam rozhodně jsou, ale nakonec celkem logické a smysluplné. Díky Čtenářská výzvo.... celý text

Probudím se na Šibuji 2018, Anna Cima

[krácená četba ČRO i audiokniha] Trochu Norský dřevo, trochu styl Prašina, ale hlavně neskutečně svěží, čtivá, či spíš dokonale poslouchatelná záležitost, která mě okamžitě vcucla čtenářsky tak do mých sladkých patnácti!! Audiokniha roku 2019 je díky Anně Kameníkové načtena naprosto luxusně! Nesnáším mystery ani magické realismy, ale toto je nenásilné, nevtíravé, přirozeně fantazijní a ještě k tomu vtipné. Ano, dějově to není žádná velká literatura stylu Radky Denemarkové třeba, ale zas daleko více potěší srdce. Myšlenka Jana mě moc bavila. Poslouchala jsem Vltavskou variantu a tuším, že se v podobě nezkrácené audioknihy ještě jednou potkáme. P.S. Potkali jsme se na Šibuji aj nezkráceně a já žasnu jak dílku rozhlasová úprava prospěla! Rozhlasová úprava za čtyři ostatní za tři :o)... celý text

Hodiny z olova 2018, Radka Denemarková

"Porouchaní lidé zaplavili Evropu...zaplavili Čínu.... Žádný letopočet nemůže změnit mentalitu. Všichni jsou na zeměkouli propojeni." Jazykově přepestrý až poetický průřez evropským komunismem okořeněným nacismem i jednou asijskou totalitou a jejich nikdy, nekončící propojení se současností. Souzvuky i protiklady Číny a Česka místy geniální. Obraz bídy, prázdnoty, stádnosti, malosti a pokrytectví lidských těl, pro která jediným naplněním jejich skomírajících duší je vratký humanismus zásadně a zákonitě ohrožený egoismem, kde člověk vzhlíží nejvýše k člověku. Soupeření mužů a žen, kteří z velké části přišli o svou mužnost a ženskost, ale zejména o ochotu k poctivé spolupráci a námaze vzájemného doplnění. Odvrácená tvář náboženství a zbožnosti. Filosofie i její tápání. Každá církev je nutně jednostranná a protidemokratická? Spisovatelka Radka je zejména usilovná až umanutá? Snad víc kritiky než hledání zdroje vyrovnanosti a pravdivosti? A tím trochu větší zamlžení cesty ven z veškeré historicky se opakující lidské bídy a ubohosti, které je v románu tolik s minimem světla. "Podle Řehoře Velikého je olovo slovem pro hrabivost. Hrabivost ovládá duši a natolik jí zatíží, že už se neprojevuje v touze po nebeských věcech." "Čím prostší je člověk, tím větší má sklony k dobytčí anonymitě, k strkání hlavy do písku, k distancování se od společnosti, od zřízení, od víry, od pravdy, od všeho, co se netýká jeho fyzické existence. Některých lidí se netýká nic. Součet konzervativních tupců, kteří věří každému, kdo jim dá najíst." Jako mnozí jsem mnohokrát chtěla knihu zahodit či strčit do mrazáku, ale za námahu asi stojí. Nevadí, že něco nepochopíme, s něčím nesouhlasíme nebo jsme zahlceni. Hlavně, že neztrácíme zájem o vlastní změnu. Ale upřímně - psychedelie je výstižné slovo pro zážitky s textem a přes veškerou úctu k autorce, nevím zda tudy vede cesta?... celý text

Žil jsem zbytečně 2010, Jiří Hejda

Poslouchala jsem zkrácenou verzi na Vltavě a zpočátku jsem taky ne vždy našla s autorem názorové souznění. "Ptali se mě zda se nastěhovat do vysídleného domu v pohraničí..... jednoznačně ano." Stejně jako 'spdb' ve mně mnohé nevyvolávalo sympatie a stejně jako 'RH factor' mě rušila sebechvála autora. Nicméně mnoho dobových detailů ilustruje naší pohnutou historii očima činorodého a nezdolného muže, který není příliš známý. Oceňuji zejména autentický popis vězeňských praktik a atmosféry v těchto zařízeních v padesátých a šedesátých letech. Trochu historie českého vězeňství tohoto období. Je to soukromé století s mnoha detaily, které by rozhodně neměly zapadnout. Období po propuštění je zprvu dojemné a po roce 1968 smutně příznačné! Ovšem uvažování autora je ve zpětném pohledu excelentní. Dostala jsem darem i eknihu, kde nechybí obrazový doprovod. Nebude dlouho trvat a k mnoha detailům se ráda vrátím podrobněji. Velká spokojenost a doporučení.... celý text

Prokletý ostrov 2009, Dennis Lehane

[audiokniha] Nedotčena filmem jsem poslouchala "divadlo jednoho herce" pana Rímského a už první mlhavé kapitoly dávají lecos tušit. V průběhu jsem si sice chvílemi říkala: "tak toto je přesně to, co stigmatizaci psychiatrie moc nepomůže", ale opak může být pravdou? Je to geniální hra autora se čtenářem, ke které použil velmi vhodnou půdu či spíš tenký led duševního zdraví. Nicméně vše vyznělo skvěle, logicky i lidsky, alespoň z mého pohledu. Je to audio, co lze poslechnout časem ještě jednou a znalost pointy dovolí užít si myšlenky autora zase trochu jinak. Nebo možná radši přečíst? Malinko jsem zaznamenala na můj vkus až přílišnou snahu o drama v hlase interpreta, ale to je jen můj pocit a na kvalitě to vůbec neubírá. Na film jednou taky dojde. Možná v mezihře. P.S. Shlédla jsem film a mohu jen souhlasit, že je VÝJIMEČNĚ LEPŠÍ NEŽ KNIHA, ale přesto si myslím, že je fajn prvně číst či poslouchat předlohu! V pořadí kniha - film, si filmové zpracování víc užijete! Ve filmu je daleko přehlednější základní myšlenka, kterou je za mě křehkost duševního zdraví a kruté překážky na cestě návratu alespoň k normě.... celý text

Strašidlo minulosti 2007, Jaroslav Velinský

Měla jsem maličko strach, jak bude Ota Fink znít do ucha a bylo to excelentní. Libor Hruška je vynikající interpret našeho Oťáska a jde mu i holka House a kdejakej komunistickej týpek. Vychutnala jsem si podruhé atmosféru padesátých let s návratem do poválečných časů Otova mládí do posledního detailu. A už vím, co je flachcangle :o) Děkuji nakladatelství Tympanum, že sáhlo do tvorby Mistra Velinského. Jen tak dál. 10/10... celý text

Sto devětadevadesát schodů 2019, Michel Faber

Styl psaní je plastický, snadno navozuje atmosféru, ale i příjemně úsporný a pro mě pohlcující. Je to můj první Faber a každou z novel jsem přečetla skoro za den, což už se mi dlouho nestalo. Balancuje lehce na hraně uvěřitelného, ale zůstává nohama na zemi, což mě asi bavilo nejvíc. Zároveň jsou oba příběhy svým způsobem jemné a laskavé. Fajn osvěžující zážitek.... celý text

Paní z Šedivého domu 1968, Eduard Fiker

[četba Čro] Čeština krásně bohatá, zápletka dobrá, ale celé až trochu únavné plahočení.

Mrtvý z Olivetské hory 1990, Jaroslav Velinský

Nalákal mě komentář marlowe. Je to neskutečně luxusní záležitost, co vcucne po pár větách a už nepustí. Napětí ani úsměv na tváři se nevytratí ani na chvilku! Jen neměla jsem sešitovku, ale pouhé studené éčko, jediná chybka :o)... celý text

Bety 1963, Antonín Zhoř

Sudetská pouť aneb Waldgang 2005, Petr Mikšíček

Celkem osobité až osobní putování bolestnou historií i nesnadnou současností, byť před patnácti lety. Zpočátku mě úplně nebral styl psaní, ale nakonec jsem ráda, že jsem knihu neodložila - díky čtenářské výzvě. Zdá se, že i autorův vztah ke krajině a tématu postupně dozrával. Jako nenásilné seznámení s tématem jde, vzhledem k věku autora a jeho dalším aktivitám, určitě o dobrý počin, na který lze navázat. Zároveň souhlasím i s výhradami prvního komentáře zde.... celý text

A já pořád kdo to tluče 2005, Radka Denemarková

“Žít mezi lidmi je pro anděla to pravé peklo." Příběh může být nadsázkou a nemusí. Je to koncentrace deviace a není. Lze brát jako zvrhlý, ale nikoli nutně. Román je skutečně košatý, chvílemi až příliš, což vadí jen zpočátku. Přestává to překážet ve chvíli, kdy vám dojde odkud kam autorka směřuje, co se pokouší říct a vyvolat. Vypořádání se s dlouhými stíny minulosti je nad lidské síly? Přetvářka v hlavní roli? Zlo se chová stejně jako metastázy rakoviny? Mimochodem divadelní, potažmo umělecké prostředí je zvoleno naprosto geniálně, stejně jako narážka na pelíšky nebo roli herců ve společnosti!!! "Potemnělý obraz lidského rodu, kde ďábelský kruh nelze přetnout.", píše anotace. Autorka zúročila svou divadelní i překladatelskou profesi způsobem v české literatuře nevídaným. Ano. Styl psaní je podmanivý. Kultivovaný až virtuózní slovní projev, přirovnání neotřelá. Už podruhé mě vcucla po pár větách. Bála bych se napsat, že to je lahůdka. Spíš hořká pilulka, co v sobě má šanci na uzdravení pro každého, kdo si připustí, že není vždy Johankou :o) Zároveň chápu každého, kdo dal od jedné hvězdy do tří. Neproniká se snadno příběhu pod kůži, hodně mi pomohly Peníze od Hitlera a rozhovor s autorkou, uložený zde pod jejím životopisem. "Birgit je rozjitřená, ve vzrušivé náladě, v noci psala celé hodiny, bez přestávky, energií sršela, odlétávaly od ní zářící jiskry, prozářily každý papír, kterého se tu noc tužkou dotkla. Než dopadly, posvěcovala je svou neuhýbavou, mučivou krutostí, kterou si otevírala vrátka k podstatě dění. Neuhýbat před ničím. Hlavně si nic neulehčovat. Pak nemohla usnout, vrhnout se do studně spánku se jí nepodařilo. Přecházela neklidně bytem sem a tam, být jako vězeňská celá, už ne záchranný bunkr před světem. V hlavě se jí rozbzučela další myšlenka, vrhala se zpátky k dopsanému, pokračovala, chytala ten přelétavý zlatý poklad. Neumytá. Rozcuchaná. V roztrhaném, vybledlém triku." Top koment Rihatama Dávám plný počet, což je málo, ale doporučit bych se neodvážila. Parádní fotky.... celý text