DenyRiddle
přečtené 75
![Psychologie sériových vrahů Psychologie sériových vrahů](https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/135739/psychologie-seriovych-vrahu-135739.jpg?v=1347887840)
Psychologie sériových vrahů
2013,
Andrej Drbohlav
U této knihy v první řadě oceňuji, že se autorovi podařilo velmi dobře shrnout tak složité, rozporuplné a obsáhlé téma jako je psychologie sériových vrahů. Knížek, které by tomuto tématu daly nějakou celistvost a dokázaly podat ty nejpodstatnější informace s odborností, ale zároveň jen s tím nejdůležitějším, co potřebujeme vědět, se moc nenajde. U první části knihy si tedy nemůžu vybavit nějaké vážnější nedostatky, které by mi zůstaly v hlavě. Co se týče profilové části, tak k té už pár výtek mám. Jak už bylo psáno v komentářích přede mnou, autor v profilech sériových vrahů podával informace, které byly chybné. Například v profilu Jeffreyho Dahmera se můžete dočíst, že při svém pobytu ve vězení usmrtil jednoho ze spoluvězňů, avšak nikde jinde, ani v knihách zaměřené přímo na Dahmera, tuto informaci nenajdete. U Richarda Ramireze zase zaměnil jeho bratrance za jednoho z jeho sourozenců apod. Chápu, že autor musel být v průběhu psaní zavalen obrovským množstvím informací, a tak snadno mohl udělat chyby, ale přece jen... Jinak by mi ani nevadilo, kdyby kniha obsahovala méně jednotlivých profilů, ale s tím, že by se jím pan Drbohlav věnoval o něco více a popsal je podrobněji, abychom tak my čtenáři mohli mít lepší náhled do mysli onoho vraha/vražedkyně. I přesto ale tuto knihu opravdu doporučuji a trvám na tom, že stojí za to si ji přečíst.... celý text
![Stehlík Stehlík](https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/234476/stehlik-Q5Q-234476.jpg?v=1559420867)
Stehlík
2015,
Donna Tartt
Stehlík se tváří jako opravdu hlubokomyšlenková kniha, která ve čtenářích vzbudí velkou dávku emocí, ale co se týče mě, tak v průběhu čtení mi přišlo, že se z velké části jedná skutečně jen o přetvářku. Pár úvah v knížce bylo brilantních, ale jinak se často bohužel stejně jednalo o myšleny, jejichž obsah byl skoro o ničem, opakovaly se, a taky mě v nich už štvalo Theovo poměrně obvyklé kňourání. Jak navíc psalo dost lidí, tak zajímavý děj se ztrácel ve vlnách informací neuvěřitelně detailního popisu, u kterého sice chápu, že měl na jednu stranu nejspíš být jakýmsi signifikantním znakem knížky a využitím autorčiných znalostí, ale na druhou to na mě působilo strašně úmorně. U postav jsem na vážkách, protože ač podle mého názoru byly napsány vcelku pěkně, tak snad každému tam musela být přidělena nějaká extra hardcore minulost a velice specifický charakter + životní styl, což dohromady sem tam dávalo pocit toho, že se postavy nacházejí za hranicí uvěřitelnosti. Dočtení Stehlíka ve mně zkrátka nic silného nezanechalo a kdyby byl jeho děj napsaný jinak, tak si myslím, že mohlo jít o daleko lepší počin.... celý text