DenyRiddle
přečtené 75
Psychologie sériových vrahů
2013,
Andrej Drbohlav
U této knihy v první řadě oceňuji, že se autorovi podařilo velmi dobře shrnout tak složité, rozporuplné a obsáhlé téma jako je psychologie sériových vrahů. Knížek, které by tomuto tématu daly nějakou celistvost a dokázaly podat ty nejpodstatnější informace s odborností, ale zároveň jen s tím nejdůležitějším, co potřebujeme vědět, se moc nenajde. U první části knihy si tedy nemůžu vybavit nějaké vážnější nedostatky, které by mi zůstaly v hlavě. Co se týče profilové části, tak k té už pár výtek mám. Jak už bylo psáno v komentářích přede mnou, autor v profilech sériových vrahů podával informace, které byly chybné. Například v profilu Jeffreyho Dahmera se můžete dočíst, že při svém pobytu ve vězení usmrtil jednoho ze spoluvězňů, avšak nikde jinde, ani v knihách zaměřené přímo na Dahmera, tuto informaci nenajdete. U Richarda Ramireze zase zaměnil jeho bratrance za jednoho z jeho sourozenců apod. Chápu, že autor musel být v průběhu psaní zavalen obrovským množstvím informací, a tak snadno mohl udělat chyby, ale přece jen... Jinak by mi ani nevadilo, kdyby kniha obsahovala méně jednotlivých profilů, ale s tím, že by se jím pan Drbohlav věnoval o něco více a popsal je podrobněji, abychom tak my čtenáři mohli mít lepší náhled do mysli onoho vraha/vražedkyně. I přesto ale tuto knihu opravdu doporučuji a trvám na tom, že stojí za to si ji přečíst.... celý text
Stehlík
2015,
Donna Tartt
Stehlík se tváří jako opravdu hlubokomyšlenková kniha, která ve čtenářích vzbudí velkou dávku emocí, ale co se týče mě, tak v průběhu čtení mi přišlo, že se z velké části jedná skutečně jen o přetvářku. Pár úvah v knížce bylo brilantních, ale jinak se často bohužel stejně jednalo o myšleny, jejichž obsah byl skoro o ničem, opakovaly se, a taky mě v nich už štvalo Theovo poměrně obvyklé kňourání. Jak navíc psalo dost lidí, tak zajímavý děj se ztrácel ve vlnách informací neuvěřitelně detailního popisu, u kterého sice chápu, že měl na jednu stranu nejspíš být jakýmsi signifikantním znakem knížky a využitím autorčiných znalostí, ale na druhou to na mě působilo strašně úmorně. U postav jsem na vážkách, protože ač podle mého názoru byly napsány vcelku pěkně, tak snad každému tam musela být přidělena nějaká extra hardcore minulost a velice specifický charakter + životní styl, což dohromady sem tam dávalo pocit toho, že se postavy nacházejí za hranicí uvěřitelnosti. Dočtení Stehlíka ve mně zkrátka nic silného nezanechalo a kdyby byl jeho děj napsaný jinak, tak si myslím, že mohlo jít o daleko lepší počin.... celý text
