Ellinek přečtené 423

Čarodějnice 2021, Finbar Hawkins

Jakmile jsem tuhle knížku uviděla v regále, bylo jasné, že je další v pořadí. A sakra jsem se na ni těšila, ale to, co jsem nakonec dostala, bylo jaksi...meh. Především mi vůbec nesedl autorův styl psaní. Asi jsme se nějak minuli, protože doteď nevím, čeho tím chtěl docílit. Osekané, ploché, krátké a úderné věty asi měly vzbudit drama a emoce, ale na mě to nefungovalo. Postavy také nic moc, hodná čarodějka, zlá čarodějka, hodná sestra, zlá sestra. Ty přezdívky mě taky strašně štvaly a samotný proces také nic moc. Více se mi líbilo vyobrazení lovců čarodějnic, nádech té doby, myšlení celé společnosti, která se nechá zlákat dobře znějícími sliby těch u moci - čarodějnice jsou zlé, dělají to a to a my vás jich zbavíme. Jinak ale žádná sláva. Je to sice knížka pro mládež, ale neumím si představit, že bych ji někomu v práci doporučila.... celý text

Prázdniny v Česku 2021, Ladislav Zibura

Sice jsem měla celou dobu pocit, že mi to čtení nějak trvá, ale i tak se mi to líbilo. Je to typický Ládík a člověk díky němu zjistí, že i ty naše končiny umí být zajímavé. Získala jsem pár tipů na výlety a pár zajímavých historek pro tlumočení rodině. O relikviáři jsem zarytě vyprávěla mamce venku ve tmě při venčení psů. :D Akorát mě mrzí, že se u nás na východě Ládík nezastavil o trochu déle. Nejdál do Těšína, ale kdyby si ještě popojel, to by bylo teprve vzrůšo!... celý text

9. listopad 2021, Colleen Hoover

Ach. Ach ach ach. Víc snad ze sebe ani nedostanu. Zamilovala jsem se do celého příběhu a i když je těžké vybrat od Colleen nejlepší knihu, asi je zrovna tahle pro mě o setinku lepší než všechny ostatní. Ben a Fallon jsou naprosto úžasné bytosti, Ben tedy o krapet víc, ale tady se snad ani nedá porovnávat. Prostě je musíte milovat. Colleen má úžasnou knihu přimět mě cilut se jako blbeček na jedné knize, aby mě na druhé rozbrečela a připravila mi ty největší infarkty, jaké jsou jen možné. Ale miluju to. Dobrovolně se takhle mučím, protože vím, že na konci mě Colleen znovu poskládá dohromady. Jinou, ale úplnou, díky jejím knihám možná ještě s něčím navíc. Tenhle příběh je tak půvabný a jímavý, že prostě....ach. Miluju to.... celý text

Kostel duchů 2021, Oldřich Rajsigl

Taju pro tebe 2021, J. T. Geissinger

Já jsem snad ještě nadšenější než u prvního dílu. Hned první kapitola mě upřímně rozesmála a chtěla jsem číst dál, i když to kvůli práci pořádně nešlo. Bylo to prostě boží. Joellen byla skvělá, zamilovala jsem se do její prořízlé papuly a Cam byl správný týpek, co jejímu sarkasmu dokázal čelit s grácií a ještě ji vytočit. :D Líbilo se mi celkové vyznění knihy - člověk by měl být spokojený se svým tělem a nejít z extrému do extrému, měl by se mít rád takový jaký je a takový je i nejlepší. S Jo jsem v mnoha takových situacích soucítila a kolikrát jsem v ní viděla samu sebe. Každý potřebujeme nějakého takového Cama. :D Je to skvělý, zábavný příběh, z něhož si ale odnesete i něco navíc. Závěry těchto knih jsou sice jasné, ale co na tom? Ta správná slow burn romantika, navíc tak skvěle napsaná, je přesně ten oddych, který člověk čas od času potřebuje, a já jsem v téhle autorce našla nového favorita. Těším se na další!... celý text

Les bez srdce 2021, Joanna Ruth Meyer

Obálka mě přitáhla, anotace nalákala, příběh naprosto vtáhl. Prostředí tajemného a děsivého lesa, stromové sirény...bylo to zkrátka nádherné. Knížku jsem přečetla za jediný den a poznávání nového světa jsem si užívala. Otázka oné nestvůrnosti, která protkává celý příběh, člověka donutí přemýšlet. Závěrečný boj, který jsem přečetla jedním dechem, sice postrádal jakousi...jiskru, ale i tak to bylo po dlouhé době skvěle popsané válčení, které jsem za dlouhou dobu četla. Totální destrukce, ztráty na obou stranách...a ten konec mě dostal. Autorka si troufla na něco, na co si leckdy netroufnou ani ostřílení autoři krvavých detektivek, za což si velebím i zatracuji především, protože tady si Seren a Owen zasloužili něco jiného! Díky bohu za to, že konec osvítila naděje! Byla to pecka. Vážně mě to hodně bavilo a milovníci různorodé mytologie a tajemství si přijdou na své.... celý text

Všechny stránky Amelie 2021, Ashley Schumacher

Čekala jsem něco trochu jiného a úplně mě to nechytlo. Autorka umí krásně pracovat se slovy, spřádá nádherné metafory, ale samotný děj a postavy toho zase tolik nenabídly. Je to krásný příběh a jeho poselství je důležité, akorát to zpracování mě tolik neoslovilo. Amelii jsem si nedokázala představit jako osmnáctiletou, čerstvou vysokoškolačku, spíše jsem pořád viděla dvanáctileté dítě, takže mi některé její hlubší myšlenky prostě k takovému předobrazu neseděly. Postavu Nolana bych si dokázala představit v nějakém delším, propracovanějším příběhu, tady se pořád zdráhám si ho...tak nějak opravdu zamilovat. Vlastně jeho příběh i postava pro mě byly naprosto super, jen mě mrzelo, že došel k takovému skokovému vývoji, porazil svoje démony a to...během asi šesti dnů, které strávil s holkou, kterou jsem pro změnu chtěla občas plácnout po hlavě? Tohle mě na tom trochu mrzelo, ale na druhou stranu, špatná kniha to určitě není a nabízí mladším čtenářům vážnější téma, což je určitě ku prospěchu. Kroniky Ormanu bych si s chutí přečetla. A klidně se tam i podívala.... celý text

Fantom z Blackwoodu 2021, Darcy Coates

Za mě si Darcy trochu opravila reputaci, takže jsem spokojená. Já od jejích knížek nic heroického nečekám, čili nemůžu být zase tolik zklamaná. Asi jako jedné z mála se mi první ústřední pár mezi strašidelnými domy líbil. Neil byl ten hlas rozumu, leckdy zábavný, protože konečně někdo ví, že když se jde na půdu, tak se zákonitě umře! Šablona všech coatesovkých příběhů je stejná a pozorný čtenář záhy zjistí, kdo tady tahá za nitky a jak to nakonec dopadne. Ale to nevadí. Je to čtivé, atmosféru to má, zrovna tady se napětí budovalo docela dobře, takže proč ne? Fantom mě hodně bavil, ilustrace peckovní, posouvá se na první příčku v žebříčku jejích knih a já jsem spokojená.... celý text

Někdo nový 2021, Laura Kneidl

Předcházející série mě od autorky dvakrát nezaujala a upřímně jsem ji ani nedočetla, protože jsme si se Sage nerozuměly. Ale nádherná obálka téhle knížky mě okamžitě přitáhla a popis zaujal. Netušila jsem, do čeho jdu...a to na tom bylo nejlepší. Miluju knížky, které mě dokážou emocionálně totálně rozbít. A tady se to povedlo. Už po první kapitole jsem se do příběhu zamilovala a doteď nechápu, jak velký rozdíl mezi první duologií a touto knihou je. Alespoň pro mě. No a pak...už prostě nešlo přestat. Jakmile se do příběhu pořádně položíte, nemáte šanci nepřečíst to najednou. I když to zpočátku vypadá jednoduše, protože se v ději neděje nic převratného, baví vás to a jedete dál. A pak se začnou vynořovat otázky. Tajemství. Začnete být zvědaví. A taky se začnete bát, protože vidíte, jak moc rozbitá postava Juliena je. Ale to vás stejně nemůže připravit na to, co přijde. Nejdřív jsem jen s otevřenou pusou zírala na rodiče Mickey, když to u nich bouchlo. A přitom to ještě nebylo to nejhorší. Pak musíte čelit té druhé matce. A konečně se dovíte Julienovo tajemství. A právě tam na vás autorka shodí kombinaci atomové a vodíkové bomby vylepšené ještě o TNT a kdo ví jaké zbraně hromadného ničení. Totálně mě to rozsypalo. Nejdřív ta část s první rodinou, kterou jsem ale hodně ocenila, protože takhle prostě někteří lidé v reálu smýšlejí. A umí být podobně hnusní. Autorka nic nepřikrášluje a nesnaží se nic vylepšit. Nehodlá dojít ke smíření jen proto, že by to tak bylo fajn, protože mnoho lidí ve skutečném světě ví, že to prostě fajn být nemusí. Šťastné konce se nedějí za každou cenu. Někdy to prostě bolí. A všechny problémy jsou důležité a v očích toho, kdo je prožívá, jsou ty nejhorší. A tak je to v pořádku. Pak vám Julien vyloží svůj příběh. Potkáte jeho matku a projdete si snad veškerou škálou emocí, jaké jen existují. A nakonec...se to úplně nevyřeší. Protože všechno se prostě vyřešit nedá. Vždycky zůstanou temná místa. Ale když najdete člověka, který vás miluje a přijímá takového, jaký jste, nic víc nepotřebujete. Nepotřebujete lepit rozbité vztahy, pokud o to druhý nejeví zájem. Důležité je, mít někoho, o koho se můžete opřít a bude vás milovat nezávisle na tom, jak vypadáte, jak se jmenujete, odkud jste přišli nebo jakou máte barvu kůže. Nic z toho není důležité. Důležité je jen to, co je ve vás. A tohle všechno vám autorka skrze celou knihu řekne. A vás to totálně rozbije. Ale nakonec vás to zase zcelí. A takové knížky já miluju. Jsem rozbitá, ale skládám se zase dohromady a mám naději. Ach bože, tohle bylo tak nádherné, srdcervoucí, bolestivé, ale naprosto správné. Rozhodně bych do knihy šla bez toho, aniž byste si zjišťovali, co vás čeká. Ta emocionální jízda je potom totiž neskutečná. Vůbec jsem netušila, že mě čeká takové téma, ale o to víc jsem to pak prožívala. A že se tam mihla zmínka o Lucovi a Sage, to mě teda rozsekalo. Možná se nakonec hecnu a jejich příběh dočtu, protože aspoň za toho Lucu to stojí. Ale v Někdo nový jde jen o Juliena, Mickey a jejich nejbližší. A ze všech jsem prostě totálně na větvi!... celý text

Sexuální výchova: Road trip 2021, Katy Birchall

Ale jo, byla to jízda. Fakt bych nečekala, že se mi něco takového bude líbit, ale bavila jsem se. Otis a Eric byli skvělí a z Aimee jsem šla několikrát do kolen. Mít takovou partičku přátel je splněný sen! A vyjet s nimi na výlet se rovná katastrofě, kterou prostě chcete zažít. jednoduché odpočinkové čtení, které pobaví a možná, když budete pozorně číst, vám i něco dá.... celý text

Psáno s nadějí 2021, Aly Martinez

Tohle je emocionální jízda největšího kalibru. Cavena a jeho dceru jsem si naprosto zamilovala a Hadley je konečně skvělá ženská postava, kterou jsem si okamžitě oblíbila a ta obliba pořád roste. Na pokračování jsem čekala jako na smilování a jakmile jsem ho měla v ruce, slupla jsem ho jako malinu, i když jsem myslela, že přitom přijdu o život. Po konci prvního dílu začínáte číst s takovou nejistotou, jak moc se to tam všechno pohnojí. Na moment se uklidníte, ale pak přijde atomovka jako kráva a vy musíte přežít několik infarktů. Já bych tohle četla raději v přítomnosti doktora. Pak se začnete tlemit jako měsíček na hnoji, aby na vás autorka nakonec shodila takovou neskutečnou bombu, že potřebujete rovnou připojit na přístroje a umělou podporu života. Začnete mlátit hlavou o to, co máte v dosahu, a ptát se, jak se to mohlo stát a proč je to pravda. A pak se zase tlemíte jako měsíček na hnoji. Miluju Cavenovu rodinku a miluju tuhle autorku. Mám nové šampiony svého srdce a tohle si musím každý rok přečíst znovu, protože je to skvěle napsané, roztomilé, strhující, dramatické, dokonalé a má to takovou hloubku, že se rovnou utopíte. Chci víc!... celý text

Vánoční prasátko 2021, J. K. Rowling (p)

Oproti Ikabogovi, který byl hodně spletitý a drsný, je tohle opravdu pohádka pro děti. Krásný příběh, kde opět musím vyzdvihnout český překlad, protože Kdovíkde a Kdekrucije, to jsou prostě tak geniální názvy, u kterých jsem se pořád musela usmívat. I když ani tady si Rowllingová neodpustila zapojení silnějších témat, jako rozvod rodičů, nový partner maminky a nevlastní sourozenec, což já už u ní považuji spíše za násilnou potřebu vecpat to všude, je to zpracováno uvěřitelně a citlivě, takže je to zároveň přidaná hodnota pro děti, že něco takového je běžnou součástí života. Navíc je to příběh o přátelství, o lidských hodnotách, to všechno ve snové krajině Země Ztracených, kde končí každá zapomenutá hračka. Opravdu krásné, bavilo mě to i jako dospělého a jako vánoční knížka pro malé děti je tohle perfektní volba. Na večer před spaním, kdy rodič předčítá ratolestem...škoda že to nemám komu číst. :D... celý text

Neotvírat!!! Magické! 2021, Charlotte Habersack

Jako jo, pořád je to milé a pěkné, ale už toho začíná být nějak moc. Příliš se to protahuje a já pořád čekám, kdy už se ten tajemný hračkář demaskuje, a ono nic. Nevím, jak to vnímají děti, ale já už teda pomalu ztrácím svatou trpělivost. Příběhy mají hezké poučení pro děti, o přátelství, o přáních, pomoci druhých...ale tak nějak už čekám na ten konec a ten je zatím v nedohlednu. Že by to rozseknul rezavý robot?... celý text

Noci běsů 2020, Kateřina Šardická

Tak dobře to znělo a tak špatně to nakonec dopadlo. Třepala jsem se na tu chvíli, kdy za okny nastane ten pravý podzim a já se pustím do knížky, která si o to v takovou chvíli přímo říká. A ta chvíle byla hodně dlouhá. Dýchne na vás atmosféra zapadlé vesnice, to určitě. Ale za mě to bylo tak asi všechno. Nebála jsem se, nevyvolalo to ve mně ani žádný stísněný pocit...prostě jsem tak plula a říkala si, že mě to vlastně vůbec nebaví. Spousta úvah a myšlenek na úkor krátkých, plochých a málo uvěřitelných dialogů. Postavit příběh na slovanské mytologii je samo o sobě úžasné, protože toho u nás moc není, ale nakonec z toho vylezlo něco takového...nijakého. Až u rožanice jsem trochu zpozorněla, ale pak to zase spadlo do takové té unylosti. U konce jsem se vyloženě vztekla, protože se tak dlouho pachtím myšlenkovými pochody všech postav, abych jen nakoukla do nějaké mlhy, v rychlosti pokecala, zatímco čas kolem plyne jinak, pak se mám setkat s tím nejhorším démonem, což se taky nehorázně odbyde, aby to skončilo naprosto otřesně. já nemám nic proti otevřeným koncům, když jsou správně uchopeny, ale tohle byl celé jeden velký sešup, na jehož konci jsem si chvíli říkala, jestli se jim v tiskárně neztratilo několik dalších stránek. Mělo to velký potenciál, opravdu hodně velký, ale to zpracování mě tedy zklamalo. A to jsem nebyla nijak zmlsaná, protože Sáru Lindertovou jsem pořád ještě nečetla. Tak nevím no. Jsem z toho dost mrzutá.... celý text

Pro sebe jako stvořeni 2021, Sarah Hogle

Nejdřív jsem si říkala, že to bude něco na způsob divadelní hry, kterou jsem nedávno viděla. Ale pak se do toho Naomi obula a...vlastně mi to nepřišlo vůbec vtipné a spíš jsem z toho měla těžkou depku. Pořád se nemůžu zbavit dojmu, že víc viny padá na hlavu Naomi, ale to jsou jen osobní preference. Já bych nám ženám často dala přes papulu. :D Přestože mi to nepřišlo tak humorné, jak se avizovalo, občas jsem se zasmála, ale jinak to byla dost depresivní a krutá, ale tedy mimořádně upřímná a otevřená sonda do nefunkčního vztahu. Říkala jsem si, že jediné, co může můj dojem z knížky vylepšit, je to, že jakmile před sebou odhalí svá skutečná já, zamilují se do sebe znovu. Nečetlo se mi to moc dobře možná i proto, že jsem si něčím podobným nedávno prošla. Každopádně jsem ale na konci musela ocenit, že autorka celý ten vztah vystihla naprosto skvěle a uvěřitelně. Celá ta psychologie byla opravdu mimořádná. Po dočtení, kdy jsem si všechno nechala projít hlavou, uznávám, že je to vážně skvělá knížka, která podle mě i stojí za přečtení. Člověk si u ní leccos uvědomí. Jenom do toho nesmí jít s tím, že je to nějaká zásadní prča, protože z toho, jak jsou na sebe Naomi a Nick zlí, vám bude většinu času spíše smutno. Ale nakonec vás jako první přesvědčí právě Nick o tom, že bojovat za to, co milujete, se opravdu vyplatí. :) Do toho zálesáká na kanoi jsem se prostě zamilovala!... celý text

Nejšťastnější muž na Zemi 2021, Eddie Jaku (p)

Eddieho byste chtěli mít za dědečka a jako takový váš milý dědeček svůj příběh taktéž vypráví. Každé svědectví je důležité. Ač si lidé prošli stejnými hrůzami, každý se na ně dívá a hodnotí je jinak. A každý pohled je důležitý. Tyhle příběhy by nikdy neměly zapadnout, neměly by být zapomenuty a je důležité o nich vědět, znát je, pamatovat si je. Přečetla jsem spoustu knih přeživších a i když se vždycky nakonec dobrali k tomu, že žít je krásné a jsou za to vděční, vždycky jsem po dočtení byla tak nějak sklíčená. Visel nade mnou těžký černý mrak a ne a ne zmizet. Po přečtení této knihy jsem ale plná naděje a světla, ač to zní poněkud zvláště. Jenže Eddie a jeho naděje, víra a radost vás natolik strhnou, že nad sebou a životem opravdu začnete přemýšlet. Nevím, čím to je, možná Eddieho osobností nebo tím, jakou formou byl příběh vyprávěn, každopádně po přečtení mám pocit, že nic není nemožné a každý si zasloužíme kousek toho štěstí. A měli bychom se usmívat. A to všechno začíná právě u nás samotných.... celý text

Deník farářky 2021, Martina Viktorie Kopecká

Chtěla jsem nahlédnout do mysli věřícího člověka, tak jsem se nakonec pustila do deníku ženy-kněze. Vnímala jsem to čistě jako exkurzi ze zvědavosti, kdy jsem chtěla získat "ten druhý pohled" na věc. A to se splnilo. Rozbory křesťanských textů, stejně jako některé myšlenky o víře, šly naprosto mimo mě a přiznávám, že jsem jim prostě vůbec nerozuměla. Častokrát jsem přečetla text a vlastně netušila, co mi tady bylo řečeno. To přiznávám naprosto bez obalu. Prostě nejsem naladěna na tuhle notu. Ale jak říká moderní farářka, to vůbec nevadí. Každý z nás v něco věří, i když "to něco" označujeme každý jinak. Já nevěřím přímo v boha, ale občas věřícím závidím, že věří v něco nadpozemského a mají díky tomu naději. Ta mi občas jako přísnému, racionálnímu logikovi, zkrátka a jednoduše chybí. Ale i tak věřím, že tady přece nemůžeme být jen tak, po expiraci adieu, sbohem a šáteček, dopromítáno, nic dalšího nebude. Nebo se v to aspoň snažím věřit. Každopádně je určitě zajímavé přečíst si, jak vypadá takový běžný život ženy, která se rozhodla zasvětit svůj život víře a církvi.... celý text

Podraz 2021, Paulina Świst

No, jsem ráda, že už mám tuhle sérii z krku. S autorkou jsme si do noty teda nepadly a víc se tím zabývat nehodlám. Já mám osobně vždycky raději tu zločineckou stránku věci, takže naopak oceňuji, když někdo píše o těch záporácích, ale tady jsem jim to rádoby darebáctví ani nevěřila. Hlavně že jsou všichni nádherný, udělaní, svalnatí, prsatí a kdo ví co ještě. Jo, taky jsou všichni neuvěřitelně drzí a sarkastičtí. Jako ten sarkasmus já ráda, ale vlastně jsem všem chtěla dát přes držku, protože byli neuvěřitelně nesympatičtí. Plusové body dávám jen za Kingu a Chladnýho, kteří byli fajn, i když autorčin styl mě odrazuje od toho, abych si přečetla i jejich dřívější příběh. Děkuju pěkně. V Polsku jsou asi nejdrsnější, nejkrásnější a nejprohnanější lidi na světě. Proto se musíme celou knížku pachtit za hlavou největšího organizovaného podvodu v Polsku, neřku-li rovnou v dějinách lidstva, aby mu pár stránek před koncem jeden maniak udělal velmi levnou a nezdařilou plastiku ksichtu, že ho ani ta prokuratura nepozná. To byl asi největší fail téhle série. Myslíte si, že vás ten všivák, co to celé řídí, dostane na kolena? Ani omylem, jen na pár minut, pak to s ním vezme hodně rychlý konec. A aby toho nebylo málo, strčíme tam jako fantastickou zástěrku ten koronáč! Ech, díky, ale ne.... celý text

Vánoční zázrak 2016, Jay Asher

Jednoduchý, celkem naivní a trochu rychlý příběh o lásce mezi puberťáky...ale co, já něco jednoduchého a milého zrovna potřebovala a Vánoční zázrak mi dal přesně to, co jsem očekávala. Kolikrát by se u toho chytil člověk za hlavu, ale někdy to naivní klišé prostě potřebujete. Takže za mě fajn pohodové čtení provoněné jehličím a čokoládou. :) I když teda to mátové moccacino....jakože vážně fuj, to snad ne. :D... celý text

Osudový dopis 2021, Vi Keeland

Tak tohle byla pecka. Moje první knížka od tohoto dua a silně zvažuji, že vyzkouším i jiné. Osudový dopis možná není nejoriginálnější a nejlepší dílo ve svém žánru, ale...dokonalé prostě je. Hodně jsem ocenila, že nenastal žádný velký zvrat, byl to prostě jednoduchý, roztomilý příběh o lásce, které konečně nic zásadního nehází klacky pod nohy. Prostě tak, jak se to často stává...dva lidé se poznají, zamilují a jdou spolu dál, ne aby z toho někdo nějakou šílenou zradou vytřískal mermomocí dramatickou zápletku. Všechny postavy byly úžasné, Sadie byla skvělá, sympatická holka od vedle, její kamarádku bych chtěla vážně poznat, Birdie byla nejroztomilejší dítě pod sluncem a Seb konečně chlap, co to má v hlavě srovnané a neudělá něco, po čem mu nutně chcete nafackovat. Prostě...dokonalost. Příjemné odpočinkové čtení, které pohladí po duši a člověka přiměje věřit, že ten osud existuje a možná i čtenáři jednoho dne něco zajímavého přinese. ... nebo někoho. :D... celý text