Eslem přečtené 687
Devět dní
2017,
Zuzana Strachotová
Čtivá a stylisticky velmi solidně zvládnutá prvotina, která je po obsahové stránce bohužel jen militarizovanou hromádkou postapo YA klišé. První třetinu knihy bezezbytku vyplňuje čistokrevná rape culture romantika - hrdinka je střídavě ošetřovaná, uklidňovaná, psychicky i fyzicky týraná, aby si čtenář mohl vychutnat nekonečnou sinusovku jejího zoufalství/naděje. Samozřejmě je krásná, a jakmile si všimne Parkerových modrých očí, následky na sebe nenechají dlouho čekat. V návalu autorského zoufalství se je Z. Strachotová dokonce nebála popohnat ad absurdum, aby se jich vzápětí patřičně drasticky zbavila. Na ústřední duo jsem moc sympatií nevyplýtvala - většina Seřiných výlevů odkazuje na klasickou ublíženou puberťačku, nikoli na dospělou ženu čelící strachu o život. Parker ztělesňuje další oblíbené klišé - elitního a rozervaného zabijáka/oddaného fanatika nakročeného k prozření. Svět Citadelanů a Povstalců je poměrně přímočarý a pro mě osobně bez výraznější atmosféry. Autorka si sice dává záležet na popisu bojových akcí, ale na spoustu dalších věcí hřeší - Sera i Parker například v jeskyni vysloveně mrznou, ale přece se zas a znova noří do ledové vody, no a Citadelané, kteří mají podle všeho k dispozici zázračné léky málem i na smrt (aby následky těžkých zranění náhodou nezpomalily děj), se rebelů nevysvětlitelně štítí a s výjimkou elitních vojáků mají panický strach z jakékoli zvěře...... celý text
Krev pro rusalku
2018,
Kristýna Sněgoňová
Románový debut K. Sněgoňové mi k srdci příliš nepřirostl - zejména však proto, že mě mistrovským způsobem přiměla prožívat se Stolbenkem tu jeho zatracenou a čím dál horší migrénu. Naprosto suverénně napsané dílo s velice odvážně pojatým hlavním protagonistou, které se (na rozdíl od mnoha jiných českých fantasy počinů včetně uctívaného Naslouchače) nesnaží dosáhnout na žádné úlevy přesahem do YA žánru a bez potíží obstojí proti náročnému čtenáři.... celý text
A v ní stín
2018,
Kateřina Hurtová
Čtivý příběh odvyprávěný silnou a nevšední hrdinkou, se kterou se autorka opravdu vůbec nemazlí. Líbila se mi především zajímavě zpracovaná koňská magie, naopak od tvrze fanatiků jsem čekala trošku víc. Jako debut určitě velmi slibné a mohlo být ještě lepší, kdyby mi kniha nepřišla trochu odbytá - snad příliš rychle a uspěchaně napsaná.... celý text
Stín věcí ztracených
2018,
James Islington
Závěr sice přinesl rozpačitý příslib, ale celkově je Stín věcí ztracených jen nemastnou, neslanou poklonou Jordanovu Kolu času. Před lety bych určitě hodnotila líp, ale teď už na podobně vleklou a suchopárnou epiku nemám trpělivost ani chuť. Jordanovy náctileté postavy jsou sice veskrze otravné, ale vystupují mnohem živěji, a rovněž zajímavých motivů u něj najdeme podstatně víc (uznávám, že roztahaných po nehorázném počtu stran). Islington jako kdyby si mnohdy ani neuvědomoval, že píše pro čtenáře a ne pro své vlastní postavy, které neplodně truchlí nebo se trápí nejistotou nad tím, co čtenář už dávno ví. Zvraty (nebo jejich náznaky) nepůsobí tím správným intrikánským dojmem, ale spíš překombinovaně nebo naivně.... celý text