G-Rea | Přečtené knihy | Databáze knih

G-Rea G-Rea přečtené 85

Čtyři klíče: Velká vlaková loupež

Čtyři klíče: Velká vlaková loupež 1992, Michael Crichton
5 z 5

Michael Crichton patří mezi těch několik bestsellerových autorů, kteří jsou zároveň i dobrými spisovateli. Jeho příběhy nemají hluchá místa a působí maximálně věrohodně. Čtyři klíče se vymykají tématům, kterými se autor obvykle zabývá, to jim však nijak neubírá na zajímavosti, naopak se domnívám, že patří k jeho nejlepším dílům. Než jsem si je přečetla, tak jsem o viktoriánské Anglii věděla pouze to, co jsem vyčetla z děl jejích současníků a tak pro mě byl tento úplně jiný, věcný pohled na tehdejší život, zvyklosti a názory velkým překvapením. Člověk si najednou uvědomí, že by v této době, která vlastně není časově zase tak příliš vzdálená, zřejmě nebyl vůbec schopen fungovat. Samotný příběh vlakové loupeže má skvělý spád a je dobře logicky vystavěný. Několik epizod mě zaujalo natolik, že si je stále živě pamatuju. Jen namátkou: nápad, jak využít tehdejší všeobecnou hrůzu z předčasného pohřbu, k úspěšné realizaci plánu loupeže. Tehdejší naprostá neznalost důsledků veliké rychlosti: Piercovi se málem stala osudnou a pro nás je zpočátku překvapivá, než si uvědomíme, že byla v té době vlastně logická. Také film je vynikající, nezaostává za knihou, což není u filmů podle literární předlohy zase tak časté. Lepšího Pierce než je O´Connery, si nedovedu představit.... celý text


Anna na krku a jiné povídky

Anna na krku a jiné povídky 2000, Anton Pavlovič Čechov
5 z 5

Anton Pavlovič Čechov. Jeden z největších spisovatelů, mistr nad mistry. Četla jsem od něj , co se dalo sehnat. Je škoda, že zemřel tak mladý, mohl napsat ještě daleko víc krásných knih a potěšit tak srdce mnohého čtenáře.... celý text


Nesnesitelná lehkost bytí

Nesnesitelná lehkost bytí 2006, Milan Kundera
5 z 5

"NEZKUŠENOST Jeden z názvů, který jsem chtěl dát Nesnesitelné lehkosti bytí: "Planeta nezkušenosti". Nezkušenost jako základní vlastnost lidského bytí. Narodíme se jednou provždy, nemůžeme začít jiný život se zkušenostmi předchozího života. Vystoupíme z dětství, aniž víme, co je to mládí, vstoupíme do manželství, aniž víme, co je to manželství, a i když vcházíme do stáří, nevíme, kam jdeme: starý člověk je nevinné dítě svého stáří. V tom smyslu je země planetou nezkušenosti." Milan Kundera: Slova, pojmy, situace... celý text


Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel

Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel 2012, Jonas Jonasson
2 z 5

Nerada to říkám, ale tato kniha není literatura. Zpočátku mě trochu zmátly originální situace a nápady, autorovy vtipné komentáře a výroky. Té permanentní vtipnosti a originality však bylo najednou příliš, začaly být stereotypní a kalkul z nich vyčníval na sto honů. Nicméně, ve své kategorii poměrně svižné čtení: snad jako sbírka anekdot?, nebo jako seriál na pokračování?, čtení na dovolenou? Asi ode všeho trochu, nejvíc se však podobá televiznímu, nebo filmovému scénáři. Proto nepřekvapí, že film zaznamenal takový úspěch, vždyť předloha už pro něj byla perfektně připravená . Scénář nemusí mít nosný děj - postačí jednotlivé sekvence, přesně jako v této knize. Nemusí originálně pracovat s jazykem, ani s literární zkratkou. Nemusí "malovat" atmosféru, tu už dotváří film, tím se však právě ocitáme úplně někde jinde. Takovýchto bestselerů vzniká víc: znamená to snad, že literatura postupně ztrácí statut svébytného žánru? Jsem však optimista: v moderní literatuře jsou ještě pořád jména jako Vonnegut, Keysey, Nabokov, Kundera, Hrabal.............. celý text


Kronika Pickwickova klubu

Kronika Pickwickova klubu 1961, Charles Dickens
5 z 5

Jedna z nejlepších Dickensových knih. Hned od počátku čtenáře vtáhne do děje, její atmosféra je neodolatelná a postavy tak pravdivé a živé, až to bere dech. V tom byl podle mě předchůdcem Čechovovým: tou schopností ve zkratce dialogu dokonale vykreslit charaktery - samozřejmě i s nezbytnou, větší či menší, mírou karikatury a grotesky. Je příjemné vnímat tu bujarou radost z tvorby, čtenář má pocit, že může autora pozorovat přímo při práci, což skoro po dvou stoletích o něčem svědčí. Jeho humor je místy zvláštně poetický, jeho satira je laskavá a tak trochu dojemná, což je krásné a vzácné. Charles Dickens: „Víc toužíme po tom, aby nás lidé pokládali za duchaplné než za dobré.“ „Ví Bůh, že se nikdy nemusíme stydět za slzy, neboť to je déšť na oslepující prach země, který pokrývá naše tvrdá srdce.“... celý text


Komu zvoní hrana

Komu zvoní hrana 1946, Ernest Hemingway
5 z 5

1) potěšilo mne množství recenzí, věnovaných E. Hemingwayovi, jednomu z největších spisovatelů 20.století a jednomu z jeho nejznámějších románů. 2) podobně jako v případě Milana Kundery dochází k tomu, že jak recenze kladné, tak i záporné, potvrzují jeho mistrovství. ( Těch kladných je samozřejmě a naštěstí víc.) Na úvod nemohu než opakovat právě Kunderův citát, který jsem použila už v případě novely "Stařec a moře": "Bohatost slovníku není sama o sobě hodnotou: u Hemingwaye právě omezenost slovníku vytváří krásu jeho slohu." To je důvod, proč je Hemingway kritizovaný čtenáři, kteří si potrpí na "bestsellerovou" květnatost slohu a stálé akce. A je to také důvod obliby u těch, kdo jsou schopni vnímat (emotivně, požitkářsky, či jinak), hudbu a rytmus slov i vět, vnitřní monolog postav, jejich psychologii. Tedy něco, co literaturu dělá uměním, na rozdíl od pouhého (byť obratně formulovaného) popisu. Pro ilustraci uvádím části recenzí, které mne zaujaly. Například dojemné přiznání:"Kniha je dobrá, ale ne pro mne. A vzápětí: "Je fakt, že některé části se mi vryly do paměti." Na zvolání: "Opravdu, nedalo by se to zkrátit do dvou set stran a některé pasáže (hlavně zdlouhavé vnitřní monology) vynechat?" si dovoluji odpovědět: Opravdu nedalo. A co mne uzemnilo: "Starce a moře na základní škole si dovolím přeskočit." Vskutku heroické, vzhledem k tomu, že se jedná o jedno z vrcholných autorových děl, skutečnou báseň v próze, kde není ani slovo navíc. Kladné glosovat nebudu, ty mluví mnohem výstižněji samy za sebe Jen se připojuji k vyznání: "Naprosto Geniální." a "Tahle kniha ve vás zůstane navždy." Děkuji za ně.... celý text


Stařec a moře

Stařec a moře 1957, Ernest Hemingway
5 z 5

Ve své eseji o Hemingwayovi, Milan Kundera píše: "Bohatost slovníku není sama o sobě hodnotou: u Hemingwaye právě omezenost slovníku vytváří krásu jeho slohu." To platí o celém Hemingwayově díle a platí to i o novele Stařec a moře, která patří k vrcholům jeho díla. Prostá krása slov, spolu s dějovou sevřeností (skoro by se dalo říct "koncentrovaností"), působí neobyčejně silným dojmem. Na této jednoduché dějové linii pak o to víc vynikají lyrické pasáže a poetické metafory, které jímavým způsobem charakterizují postavu starce i jeho situaci - "Plachta byla záplatována pytli od mouky a svinuta vyhlížela jako vlajka trvalé porážky." Tato zdánlivá jednoduchost je tím nejvyšším mistrovstvím, ke kterému nelze dospět ze dne na den a ke kterému nedospěje každý. Je logické, že také klade větší nároky na čtenáře.... celý text


Lovcovy zápisky

Lovcovy zápisky 1950, Ivan Sergejevič Turgeněv
5 z 5

Jsou pro mě jedním z nejoblíbenějších titulů ruské klasiky, která sama o sobě je velký pojem. Je nesporné, že Turgeněv je spisovatel par exellence, poctivý umělec, který virtuozně ovládá řemeslo a ještě mnohem víc..... Lovcovy zápisky jsou však trochu solitérem v rámci jeho díla: tak, jako ostatní jeho příběhy jsou dokonale vycizelované, vynikají skvělou charakteristikou postav, jsou dějově sevřené a perfektně vygradované. Jak se mu však do nich paralelně podařilo vložit tu atmosféru nedozírných prostor, tu poezii bezčasí? Nevím............ Vy snad ano?... celý text


Mistr a Markétka

Mistr a Markétka 1969, Michail Bulgakov
5 z 5

Kniha, kterou mohu číst stále znovu a vždy mě znovu "chytne" již od prvních vět. Je to jedno z největších děl dvacátého století, nádherně navazuje na literární odkaz N.V. Gogola, se stejnou lehkostí a samozřejmostí evokuje i ty nejfantastičtější scény. Splňuje vše, co od skutečného umění očekáváme: s použitím všech věrohodných detailů přetváří realitu v novou skutečnost, která je dokonale pravdivá. Velmi přitažlivou formou sděluje mnoho o životě i smrti. (Domnívám se, že je tak trochu testem na inteligenci a vnímavost čtenáře). Taky se mnou dlouho zůstává - vlastně napořád.... celý text