gaidzin
přečtené 264
Krev říše
2021,
Brian McClellan
Napsat závěrečný díl hrdinské fantasy bývá i pro spoustu renomovaných autorů docela problém. Někteří ta svá zakončení očividně bojkotují a píšou ... jak to říct, prapodivnosti, (že, pane Sapkowski), někteří je raději vůbec nenapíšou. Zdravím, pane George R. R. Martin. Pan McClellan s tím problém nemá. Očividně měl vše předem promyšlené a i když z rukávu vytáhl nějaké nové postavy, vše fungovalo dobře. Poslední díl navíc nebylo jen směrování ke konci trilogie, ale naši hrdinové si ještě ušli kus vývoje. Za mě to bylo důstojné rozloučení, i když bych snesl nějakou tu smrt hlavní postavy. Já tipoval Bena, no nic. Podle mapek na začátku knihy je vidět, že svět, kde žijí prachmistři, je veliký a je tam mnoho prostoru pro nové příběhy a nové postavy. Takže už se těším, kdo nahradí Bena, Michela a Vloru v dalších příbězích.... celý text
Krycí jméno Helena
2021,
Ariel Lawhon
Na začátku se musíte rozhodnout, jak budete román vnímat. Buď jako biografií, kterou tedy vůbec není, nebo jako fikci inspirovanou reálnou osobou. Já to z počátku bral jako biografii a nestačil se divit. Šéfredaktor zjišťuje, zda umí egyptsky? Stephanie nadává jugoslávsky? Z Clermont-Ferrandu udělají Clermont-Freeand. Málem jsem skončil dřív než jsem došel na stránku 40. Pak jsem začal brát román jako fikci. Sama autorka při vyjmenování pramenů uvádí další knihy novinářů a spisovatelů (!!), nikoliv údaje z archivů, svodek a hlášení různých armád a jejich špionážních a kontrašpionážích útvarů. Podstatné je, že od té doby kniha začala fungovat. Najednou jsem četl román, který je sice trochu inspirovaný americkou popkulturou superhrdinů, které nic nezastaví a stačí jen chtít, ale budiž. Díky použité ich-formě se snadno vžíváme do Nancyina příběhu a prožíváme s ní jak její soukromý život, tak kariéru odbojářky. Románů o silných ženských hrdinkách není nikdy dost a Nancy Wade si zaslouží všechnu tu pozornost a obdiv. Sakra, to by byl seriál pro Netflix. Už vidím tu rudou rtěnku v trailerech. Respekt, Nancy Wade.... celý text
Zloba říše
2020,
Brian McClellan
Tohle to je ten druh knihy, která vám nedovolí ji odložit. Koukáte na hodiny, ony ukazují půl třetí ráno, vy víte, že byste měl jít spát, ale stejně vás to láká ... ještě jednu kapitolu a pak už určitě půjdu Pokud jsem jedničku vynachválil, tak dvojku musím vynést do nebes. Z Michela se stala jedna z mých nejoblíbenějších postav, Ben si urazil taky pěkný kus vývoje, Vlora dokázala, že sama unese celou dějovou linii a hlavně, Ka-Poel je zpátky a v plné parádě. A už to není jen přítelkyně Taniela, ale pěkně se nám usadila do centra celého dění. A příběh pěkně kvapí dál. Michelova dobrodružství v hlavním městě by vystačila na svou vlastní knihu, Ben neustále něco hledá, ať je to artefakt, nebo nový životní postoj, nebo další nepřítel, nebo vyrovnání s minulostí. A kolem něj se vrší mrtvoly nepřátel se zabodnutým kopím v oku nebo s podříznutým hrdlem, samozřejmě. A Vlora drží celou knihu pohromadě, je to ta jistota. Jakže se to jmenuje ten další díl? Krev říše? To toho zase moc nenaspím ...... celý text
Než vystydne káva
2019,
Tošikazu Kawaguči
Hlavní problém této novely je to, že to není novela. Je to drama, které dramatik přepsal do nedivadelní formy. Opravdu jsem se při čtení viděl sedět v hledišti divadla a na jevišti je "ta ona židle" a dveře do "kavárny" dělají CLANG-DONG, kdykoliv nová postava vejde na jeviště. Těžko pak hodnotit jako ucelenou novelu, když se dílko vlastně skládá ze 4 nezávislých aktů. The Sisters byly dobré, ale pro mne byla nejsilnější část Husband and Wife, ta mě docela zasáhla. Pořád to mám v hlavě. Jak se na tuhle situaci může člověk připravit? A Fusagiho dopis? Skvělé. Už jen kvůli této části knihu můžu doporučit. Čteno v angličtině. Japonský originál ještě nedávám. Snad brzy.... celý text
Legendy & latéčka
2023,
Travis Baldree
Mám rád fantasy a zbožňuju dobrou kávu, takže bylo jasný, že tu knihu musím přečíst. Před čtením jsem neměl ponětí, co to znamena feel-good fantasy, ale byl jsem otevřen novým přístupům. No, kde začít. Tak třeba postavy. Černobílé a ploché postavy, vlastně pouze bílé. Těch "zlých" jsem napočítal asi tak dvě. Vývoj a psychologie postav? Všechno má být feel-good, takže žádné vnitřní rozpory, tenze, nic. Prostředí, které v každé dobré fantasy vybudí vaší představivost, se zde scvrklo v popis prostředí kavárny. Žádné majestátní krajiny, propracovaný systém magie, různých druhů obyvatel světa (kocouromor měl určitě potenciál), komplikovaná historie plná zášti, nic, co by mě nakoplo si popisovaný svět představit. Příběh zde není vůbec žádný. Jen do kavárny přibývají nové postavy a nápisy na reklamní stojan před kavárnou. Rád si nechám vysvětlit, co jsem měl v knize hledat. Opravdu, klidně mi napište. Ale prozatím jsem s feel-good fantasy skončil. P.S. Přidána jedna hvězda k hodnocení, že autor odolal a nedal do knihy hodného a milého draka, co má rád flat white.... celý text
Gejša
2006,
Arthur Golden
Těžké hodnocení. Očekával jsem srdceryvný příběh plný emocí, ale to v knize nehledejte. Připravte se na popis světa gejš někdy kolem 1930, kdy je do něj vržena naše hlavní hrdinka. To samo o sobě by nebylo nic špatného, jako milovníka japonské kultury jsem to uvítal. Jenže. Kniha vznikla na základě rozhovorů autora se slavnou gejšou Mineko Iwasaki, která se sama narodila až roku roku 1949. No, kdyby Mineko-san byla spokojená s tím, co napsal autor, tak ho nežaluje a nevydává vlastní knihu. Takže pokud vás zajímá Japonsko a geiša (geiko v kyotském dialektu), tak si k tomu najděte ještě knihu od Mineko Iwasaki Geisha: A Life. Bohužel, česky nebyla vydána, pokud vím. Goldenova kniha sama o sobě vůbec není špatná, ale je to pouze jeden pohled, byť veskrze zajímavý. Ale hodnocení po mě nechtějte :)... celý text
Hříchy říše
2019,
Brian McClellan
Všechny tři díly Prachmistrů od mne dostaly maximálních 5 hvězd. Takže, když jsem zjistil, že pan McClellan napsal další trilogii, navíc ze známého světa Prachmistrů, tak nebylo co řešit. Jsou spisovatelé, co se vybičují k jednomu velkému životnímu dílu a zbytek tvorby už nedosáhne kvalit jejich Magnum Opus. To naštěstí není případ pana McClellana. Tento příběh navazuje časově na Prachmistry a jen se přesouváme na jiný kontinent. Určitě potěší návrat Vlory, která nám dorostla do velké a silné lady, a časem se vrátí i ... no prostě se těšte. A nové postavy? Jak Ben Stykes, tak Michel Bravis jsou barvité postavy s potenciálem, který nepřijde vniveč. Vůbec, práce s postavami, to je silná stránka pana autora. Kdo by nemiloval Ka-Poel, že? Pokud postavy jsou silnou stránkou knihy, tak úplně to samé lze říct i o příběhu. Jeho jednotlivé linie se nejprve pěkně nezávisle a nesměle rozbíhají, aby se začaly potkávat a proplétat. A když je potřeba, dokáže autor šlápnout na plyn a dodat příběhu další rozměr. A jako ti nejlepší dostihový koně, nechává si dost síly i na závěrečnou rovinku. Brian McClellan to u mne vyhrál, momentálně jeden z nejlepších autorů fantasy. Už se těším na Zlobu říše.... celý text
