Hanina61
přečtené 925
Děsivé historky 2
2019,
Michael Dahl
Co lepšího číst, když se dny zkracují a kolem svítí vydlabané dýně, než další strašidlácké povídky? Knížka je opět skvělá (podotýkám, že věkem daleko překračuji cílovou skupinu), třebaže ta první se mi líbila o malinko víc. Taky mi trošku vadila počeštěná jména a příjmení (Čestmír, Jarda, Luboš, Norman Brouček nebo Bob Spodek), ale desetiletí caparti to možná uvítají (i když na desetileté jsou některé povídky strašidelné až moc)... :-D... celý text
Děsivé historky
2018,
Michael Dahl
Co lepšího si přečíst 31. října než něco strašidelného? A nemusí to být zrovna Stephen King, ale třeba taková jednohubka jako "Děsivé historky" od Michaela Dahla. Sice nejsem cílová skupina, ale pobavila jsem se skvěle. Moc se mi líbilo, že na závěr spisovatel vysvětluje, jak na který námět pro povídku přišel, protože některé jsou opravdu kuriózní. Vřele doporučuji pro všechny "nebojácné čtenáře"... a jdu si do knihovny půjčit pokračování... :-)... celý text
Komnata ozvěn
2022,
John Boyne
John Boyne se tentokrát neskutečně zábavným způsobem a bez servítků strefuje do nešvarů dnešní doby, aneb jak jeden tweet stačí k tomu, aby váš život nabral dráhu po sestupné spirále až kamsi do pekla....A že to byla jízda... místy jsem se smála, až jsem se za břicho popadala... :-D V dnešním poblázněném světě ji doporučuji k četbě úplně každému... ;-)... celý text
Rudý pes
2002,
Louis De Bernières
Knížečka je přímo skvost... A ten svéhlavý psí cestovatel člověku okamžitě přiroste k srdci... Taky bych takového Zrzka chtěla mít doma, i když by mě soustavně opouštěl... ale vždycky by se vrátil... Milé, úsměvné i dojemné čtení a docela netypický Bernieres... Velkým plus jsou úžasné ilustrace... Takže doporučuji, a nejenom milovníkům psů, ta knížka je hodně i o nás lidech :-)... celý text
Pryskyřice
2020,
Ane Riel
"Když táta v bílém pokoji zabil babičku, byla tam tma jako v pytli. Stála jsem u postele. Carl taky, ale toho si nevšímali. Přihodilo se to na Štědrý den brzy ráno. Trochu sněžilo, ale o bílých Vánocích nemohla být ani řeč. Tenkrát ještě bylo všechno jinak. Stalo se to předtím, než se tátovy věci nahromadily tak, že už se nedalo chodit do obýváku. A předtím, než máma natolik ztloustla, že už ani nevycházela z ložnice. Ale stalo se to až potom, co nahlásili, že jsem umřela, abych nemusela chodit do školy..." Takto začíná jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Ale také z nejděsivějších a nejdepresivnějších, místy až natolik, že to člověk musel rozdýchat... Zůstane mi ještě dlouho v hlavě... Ač je napsaná velmi čtivým způsobem, až se skoro čte sama, místy je při čtení hodně těžko na duši, hlavně ke konci, kdy máte chuť utéct od knihy tak daleko, jak to jen jde, a přece čtete dál, protože vás nepustí... V každém případě ji doporučuji, opravdu stojí za to a doufám, že stejně skvělé budou i další autorčiny knihy.... celý text
