harena přečtené 2111

Na loučení nebyl čas 2009, Linwood Barclay

Zase jeden velice dobře čtivý thriller s neobvyklým námětem, kde až téměř do konce nevíte, jestli Cynthie není přece jenom maličko vyšinutá a jestli za zmizením celé její rodiny před 14 lety nemůže přece jenom sama. Příběh má spád, s každou kapitolou je tajemnější a napínavější, což vás nutí číst stále dál a dál. Nevadil mi ani ten trochu překombinovaný závěr, jsem ráda, že to tak dopadlo. Prostě dobré čtení.... celý text

Kuli 1978, Madelon Hermine Székely-Lulofs

Čtrnáctiletý chlapec Ruki si v pohodě žije na Jávě v malé vesničce se starou babičkou a buvolem, kterého potřebují k práci na malém políčku s rýží. Je naprosto šťastný, nic nepotřebuje a ani po ničem netouží až do doby, kdy k nim přijde náhončí, který přesvědčí Rukiho a jeho dva kamarády, že je odvede do země plné zlata, volného hazardu a krásných žen - na Sumatru. Prodali se tělem i duší na tři roky společnosti, která potřebovala jejich svaly. Za tři roky Ruki nic neušetřil, projedl to a prohrál v karbanu a tak podepisoval smlouvy znovu a znovu. I když se snažili život brát v klidu a odevzdaně, přece jen nějaká nenávist v nich musela být ukrytá a když jedna z jejich žen odešla na noc za Číňanem, přetekl pohár jejich trpělivosti. " Běželi tam a s křikem a řehotem ho tloukli, sekali motykami, noži, ubíjeli ho jako nějaké obklíčené divoké zvíře. Chtěli zabíjet..... za všechny ostatní jednoho.....Ne právě tohoto, ale vůbec někoho, kdo patří k jiné rase, která je odlišná, silnější a bohatší než oni. Nořili ruce do cukajícího se těla, vzývajíce jméno Alláhovo, stavějíce svého boha nad boha své oběti." Ruki stárnul a stárnul, už měl i ženu, díky které ušetřil dost peněz a mohli se vrátit na Jávu, koupit si domek i buvola. V předvečer dne, kdy si měl přijít pro propouštěcí list, všechno prohlál v kartách. Tak. "Podepsal smlouvu ještě jednou. Bez zklamání, bez lítosti, bez hořkosti. Ještě jednou na jeden a půl roku...... Bylo to po devatenácté." Ke knížce jsem zpočátku přistupovala s nedůvěrou, mám ji po babičce a léta mi stojí v knihovně, ale překvapila mě a líbila se mi. Spisovatelce se podařilo moc dobře popsat život obyčejných kuliů, jejich přístup k životu i věčnou touhu po domově a stejně tak i nádhernou přírodu Indonésie.... celý text

Není zač 2015, Daniel Glattauer

Rozhodně ano, takové knihy, které jsou psané lehce, s brilantním humorem, optimistické, svěží a s dojemným lidským příběhem, si vždycky ráda přečtu. Někdy humor v knihách působí násilně, ale tady je lehký, sebeironizující a téměř na každém řádku. Dobře, hlavní hrdina je leckomu nesympatický, protože dost chlastal, ale psát uměl a když začal se synem pracovat na sociálně laděných novinářských článcích, i jeho život a chování se měnilo. Knížku jsem četla stále s úsměvem na rtech a děkuji Glattauerovi za tuto vtipnou, lidskou, chytrou a optimistickou knihu. Rozhodně si přečtu i jeho další knihy.... celý text

Advokát 2006, Michael Connelly

Trošku jiný Connelly, ale stále dobrý. Hlavní hrdina Mickey Haller je advokátem, který asi jako každý potřebuje co nejbohatší klientelu, aby mohl splácet hypotéky a výživné, ale zároveň nemíní nechat úplně nepotrestáno "čisté zlo". Čtení je to rozhodně napínavé, slovní přestřelky u soudu jsem sledovala s napětím, zápletka byla propracovaná a perfektně napsaná. Určitě je to série, ve které budu pokračovat.... celý text

Zkrotit vlka 2017, Benjamin Black (p)

Tak toto skutečně není detektivka i když mladý Christian přijíždí do Prahy a hned první den je zatčen, obviněn z vraždy, vsazen do žaláře, z kterého je náhle propuštěn, dostane vlastní domek a stane se oblíbencem krále. Když to takhle napíšu, vypadá to jako velice akční, ale pravda je, že tato historická fikce je velmi, velmi pomalé vyprávění. Spisovatel nám ukazuje život v rudolfínské Praze, trochu sexu, intriky, nudu,závist a snad se mu podařilo dobře popsat i ducha doby. B. Black je můj oblíbený spisovatel, ale Zkrotit vlka je asi nejslabší z jeho knih.... celý text

Vše o dinosaurech 2018, Román García Mora

V současné době nejčtenější, nejoblíbenější kniha našeho Tobiáška, žáka 2. třídy. U každého je krátké zajímavé povídání, dozvěděla jsem se, že tyranosaurus Rex nebyl největší, ale ještě větší byl spinosaurus, že vlastně většina měla na sobě aspoň trochu peří, nejmenší dravý dino byl mikroraptor, který vážil 1 kg a další a další zajímavosti. Dřív jsem musela ke čtení trošku pobízet, ale tady bere knížku sám a moc ho to baví. A mě opravdu taky. Doporučuji všem dětem, kteří se zajímají o dinosaury. Bonus jsou skvělé obrázky.... celý text

Rukojmí 2004, Robert Crais

Opravdu skvělý thriller, při kterém adrenalin začíná kolovat v žilách už od první stránky! Policejní náčelník Jeff Talley musí zachránit děti, s kterými se únosci zavřeli v domě, otec těchto dětí dělá účetního mafiánům a aby toho nebylo málo, unesou mafiáni i Jeffovu manželku s dcerou. Tak koho zachránit dřív, když se k tomu ještě připlete falešná FBI a nějací podplacení policisté? Neuvěřitelně čtivý thriller, zápletka dobře promyšlená a atmosféra je jednoduše strhující. Robert Crais je mistr svého oboru, mám od něho už přečtené všechny knihy, tak tiše doufám, že píše další.... celý text

Příběh lvice Elsy 2001, Joy Adamson

Četla jsem ji snad ještě jako dítě, vím, že mě dojímala k slzám. Nesmrtelná kniha s překrásným příběhem, který jistě neztratil svůj půvab ani dnes. Doporučuji všem, kteří mají rádi přírodu a příběhy o přátelství člověka se zvířaty.... celý text

A počasí se změnilo, přišlo léto a tak dál 2018, Pedro Carmona-Alvarez

Ústřední roli v románu hraje tragická událost. Johny a Karin, kteří až dosud žili šťastným rodinným životem, se musí vyrovnat s děsivou katastrofou, která přišla jako blesk z čistého nebe. Doufají, že jim pomůže změna bydliště, hlavně aby odešli pryč z tohoto strašlivého místa a rozhodnou se odstěhovat do Norska, ke Karininým rodičům. Ale na něco takového nejde zapomenout. Narodí se jim další dcera Marika a Johny se vyrovnává se svým traumatem tak, že jí začne vyprávět o minulosti, o všem, co se stalo. Její neodbytné otázky "A co se stalo pak?" ukončuje stručně slovy:" A počasí se změnilo a přišlo léto a tak dál." Ano, ať se stane cokoliv, život jde dál. Autor nechává své postavy znovu zažívat nesnesitelnou bolest ze ztráty a sleduje, jak na ni reagují i jejich rodiče a přátelé. Je to hodně smutné čtení, snad autor sám musel zažít děsivé události, jinak by city a trápení hlavních hrdinů nedokázal tak sugestivně popsat.... celý text

Ztracené děti 2017, Linda Castillo

Další napínavé čtení od Lindy Castillo. Tentokrát mizí beze stopy mladé amišské dívky, které se - jak to někdy v pubertě bývá - bouřily proti pravidlům a řádu amišské komunity. V první polovině se příběh pomalu rozjíždí, celkem v klidu se dozvídáme, jak pokračuje pátrání policejní náčelnice Kate a od poloviny příběhu se stupňuje napětí, že ani nevydechneme. Naštěstí psáno bez velkých brutalit a Jako bonus se dozvíme o dalších zvycích Amišů. Jsem zvědavá, jak si Kate povede v dalším díle.... celý text

Samotní lidé 2019, Jitka Prokšová

Tato překrásná kniha bude v mé knihovně stát mezi těmi nejoblíbenějšími knihami. Z 15 povídek těžko vyberu tu, která se mi nejvíce líbila, která se mě nejvíce dotkla a která bude patřit k nezapomenutelným. Asi všechny. Povídky jsou o mezilidských vztazích, autorka se vžívá do myšlení a jednání lidí, nic hrubého a krutého, naopak po přečtení každé povídky jsem odložila knížku a s úsměvem si v duchu každou užívala znovu. A co přispělo knize k dokonalosti jsou fotografie paní Hubatové. Každá fotografie si k povídce "sedla". Zatím moje první kniha od paní Prokšové, ale těším se na její další.... celý text

Vyhlídka 2008, Michael Connelly

Harry Bosch skvělý jako vždy chce vyšetřit vraždu, ale FBI mu stále hází klacky pod nohy. Podle nich nejde jen o vraždu, ale hrozí také teroristický útok, neboť zmizel i radioaktivní materiál. Protože u FBI pracuje i jeho dávná přítelkyně Rachel, začnou nenápadně a potají spolupracovat spolu. Harryho napadne, kdo by mohl vrahem být a vysvětlí to Rachel, která to akceptuje. Nastává honička a vše dopadne, jak má. No dobře, sice je to slabší díl o Harrym, nějaká vysvětlení by se hodila, ale pořád dobrá odpočinková literatura.... celý text

Nežádoucí svědek 2019, Markéta Brousková

Paměti nebo lépe řečeno vzpomínková próza paní Markéty Brouskové, která v roce 1969 emigrovala do Stuttgartu. Popisuje setkání s jinými emigranty i chování místních obyvatel. Styl psaní je drsný a mnohdy opravdu sarkastický,. "Ve Švábsku se člověk musí narodit. Místní mi připadali jako spiklenci. Tulili se k sobě a jen po očku pozorovali, jak si počínáme. Byli sice zdvořilí, ale dávali nám rádi najevo, že jsme utkáni z úplně jiné látky. A pokud to někdy mysleli dobře, tak jsme jim prostě nevěřili. "Koukám, že jste klukovi pořídila bytelné kozačky," pochválila mě synova třídní učitelka. "Máme listopad," poznamenala jsem s údivem. "Řekové dětem zimní boty nekupují. Nechají je od vánoc do velikonoc marodit." "Já jsem z Prahy." "Ach božíčku, můžete mi prominout." "Vyprávěj mi něco o emigraci!" vyzvala mě v prvním desetiletí 21. století statná sedmdesátnice E. H., počátkem padesátých let velmi pohledná svazačka, opovrhující všemi pražskými buržousty včetně rodičů. Ale jejich vinohradským činžákem v roce 1991 přirozeně nepohrdla." "Chci slyšet jenom něco hezkýho, smím-li bejt tak smělá." "Smíš," zasyčela jsem.... celý text

Motýlí křik 2018, Jan Tománek

Vždycky se těším na knihy, kde je tak rozdílné hodnocení čtenářů - od veliké spokojenosti až po odpad. Já patřím k těm , kterým se tento český thriller líbil. Kdo bude ovlivňovat chod světa? Bilderberg, Čína, Amerika, Rusko a nebo tu nejvyšší moc budou mít sociální sítě? Zápletka se mi rozhodně nezdála zmatená, ráda jsem do postav dosazovala známé osobnosti a konspirační teorie běžně známé tu do sebe pěkně zapadaly. Autor určitě nevařil z vody. Zpočátku bylo tempo pomalejší a pak napínavá, akční četba až do konce.Určitě stojí za přečtení, stále by si lidé měli uvědomovat, jak je námi manipulováno ze všech stran.... celý text

Do tmy 2015, Anna Bolavá (p)

Tento hluboce lidský příběh je příběhem osamocené, nemocné ženy a jste-li naladěni na stejnou notu, určitě vás dostane. "Připomíná mi trochu román "Jasno, lepo, podstín, zhyna". Tady je hrdinka také podivínka, nechce mít s lidmi nic společného, chce žít na pokraji této společnosti a jedinou její vášní je sběr léčivých bylin. V tom nalézá svou obrovskou radost, spokojenost a bezmezné štěstí. I když byla nemocná, chtěla si žít životem, který si sama zvolila a nestrpěla, aby do něj kdokoliv zasahoval. I když to bylo i za cenu sebezničení. A není to žádná prostá babka, vystudovala vysokou školu a živila se jako překladatelka. Příběh vyprávěný lyrickou prózou pomalu plyne, je krásný, smutný a trošku bolí. "Povedlo se mi to, na čem jsem léta pracovala. Vypudila jsem ze svého života veškeré známé. Týdny už existuju bez lásky a citu, kupředu mě žene jen podivný mamon. Peníze v tom roli nehrajou, možná to bude spíše rodinné prokletí. Zatrne ve mně, když se usměju. A neusmát se je bolestivé ještě víc." "Každá jednotlivá rostlina je důležitá a já ji musím mít. Já ji nenechám ležet. Tohle je boj, který nemá konec. Věčný koloběh poupat a květů, že by z toho člověk onemocněl. Kdo sbírá byliny, přirozeně nestíhá a psychicky chřadne. Stále dokola touží pojmout krásu všech druhů najednou, a to se obrací proti němu."... celý text

Černooká blondýnka 2016, Benjamin Black (p)

Myslím, že se Benjaminu Blackovi podařilo dobře oživit Philipa Marlowa, kterého Chandler začal psát asi tak před šedesáti lety. Ženy tu byly stejně svůdné a zrádné, pánové chodili v obleku s kalhoty vysoko do pasu ,příp. pistoli v náprsní kapse a dýchal tu stejný duch času jako v chandlerovkách. Nechyběl tu ani sarkasmus, ani jeho klasické hlášky. Zpočátku to byl pomalý, pomalý rozjezd, asi než jsem si zvykla na způsob psaní a nakonec to byl příjemně ztrávený čas.... celý text

O myších a lidech 2004, John Steinbeck

První novela je překrásný příběh o nerozlučném kamarádství, který skončí tragicky. Kniha je krásná svou lidskostí a jednoduchostí a autor tu vyjádří vše, co se v jiných mnohastránkových románech nedaří. Moc se mi líbí první novela "O myších a lichech", je to úžasně psaná kniha, určitě doporučuji k přečtení. Jsem ráda, že jsem se k ní zase jednou vrátila.... celý text

Nelítostní rivalové 2001, David Baldacci

Poslední den před karanténou jsem si půjčila opravdu hodně knih, kdo ví, kdy bude knihovna zase v provozu. Mezi nimi i Baldacciho, kterého jsem kdysi taky četla a bylo to nenáročné odpočinkové čtení. Ale myslím si, že Nelítostné rivaly snad ani nemohl napsat Baldacci. Už na str.25 se dozvíme, že " lobista Buchanan ve Washingtonu platil za největšího ze všech handlířů kupčících s vlivem" dále pak "byl politický stratég u farmaceutických kolosů, které usmrcovaly matky a jejich děti" atd a "...... prorážel cestu tabákovým společnostem v jejich krvavých bojích proti všem", atd. Ale pozor. Hned o stranu dál, na straně 26 se dozvíme, že při cestování po světě "......viděl umírat děti a staré lidi a v Číně viděl nepředstavitelně znečištěné ovzduší a ještě jim tam jsou vykládány miliardy amerických cigaret ...." a hle - u tohoto lobisty nastal obrovský přerod. Už netouží po manželství, ale : "všechny umírající děti, které viděl, se staly jeho vlastními, jeho rodinou." Hmmmm. Přesto jsem pokračovala ve čtení až na str. 200, ale bohužel nedočetla, proto nebudu dávat hvězdičky.. Velice výstižně to tu napsal 1AMU. To se Baldaccimu opravdu nepovedlo.... celý text

Pohyblivý písek 2017, Henning Mankell

Podtitul:"Co znamená být člověkem." "Stárnout znamená ohlížet se zpět. Vzpomínky na události a lidi lze prožívat různým způsobem. Jako když se vrátíte ke knize, kterou jste četli už mnohokrát. Vždycky najdeme něco nového." Dlouho jsem odkládala poslední knihu mého oblíbeného pana Mankella, kterou napsal až poté, co mu lékaři diagnostikovali rakovinu. Spisovatel se ohlíží za svým životem, vzpomíná na události, které ho ovlivňovaly nebo se nezapomenutelně zapsaly do vědomí, navštěvuje v duchu země, ve kterých byl (a že jich bylo opravdu hodně) a h l a v n ě o všech nesmírně zajímavě vypráví. Ale trápí ho zároveň otázka: co zůstane po nás, kdyby lidstvo zmizelo. Archeologové našli sošku Lvího muže, starou čtyřicet tisíc let a po předcích se zachovalo nesmírné množství památek, obrazů, ale co zůstane po naší generaci? Hlavně úložistě jaderného odpadu. Ale kniha vůbec nevyznívá pesimisticky, jak to snad teď vypadá, naopak, kniha je opravdu oslavou života a radosti z žití. Velice moudrá kniha. "Čas patří jen tobě, dalo by se říct. Tobě, a nikomu jinému. Jak s ním naložíš, musí být také tvé rozhodnutí. Nemusíš se o něj starat anebo ho můžeš vzít s sebou na celoživotní cestu, která končí návratem do stejné tmy, kde začala."... celý text

Piknik u cesty 1985, Arkadij Strugackij

"A možná že je to tak lepší, nedívat se a snažit se přežít. To řekl správně: největší čin lidstva je to, že přežilo a že chce přežít i v budoucnu. Čert vás byl tady dlužen, Hosté. Nemohli jste si uspořádat svůj piknik někde jinde - na Měsíci nebo na Marsu? Jste stejně bezohlední všiváci jako všichni ostatní, Hosté, i když umíte zmáčknout prostor tak, že je z něho malinká černá kulička. Piknik jste si uspořádali, všiváci! U cesty!" Teď už klasická, mírně psychologicky laděná sci-fi určitě patří do knihovničky každého milovníka tohoto žánru, a švédskou cenu Julese Verna si zcela jistě zasloužila. Právě jsem dočetla a stále tu zůstává otázka: co já bych si asi tak přála? A piknik u cesty? Báječný nápad. Čteno bez dechu a skvělý závěr nemá chybu.... celý text