hystericwidow
přečtené 301
Zmizelá
2013,
Gillian Flynn
Můžu říct akorát tolik, jako k filmu: Ten konec! Mě neskutečně se*e... Nemůžu si pomoct, ale připadá mi nerealistický. Flynn to po celou dobu skvěle rozehrává, ale konec jí už jednoduše nevyšel a já jejím postavám nevěřím.... celý text
Deník Michelangela blázna
1981,
Rolando Cristofanelli
Knížku jsem si přečetla na popud Kamenu a bolesti. A třebaže vím, že se jedná o dva rozdílné literární útvary, po rozmlsání Schulzovým románovým opusem Deník Michelangela blázna hodnotím jako průměr. Koho daná problematika zajímá, ať se určitě ale do četby pustí. Fiktivní deník doplní právě to, co Kámen a bolest smrtí svého autora už dopovědět nestačil a vůbec čtenáře obohatí o spoustu zajímavostí a informací z Michelangelova života.... celý text
Deníky Sylvie Plathové
1997,
Sylvia Plath
Tak jsem konečně měla tu čest setkat se poprvé se Sylvií Plath. A překvapilo mě, že ve skutečnosti nebyla natolik ponurou depresivní figurkou, jako velmi mladou ambiciózní ženou, která si plnými doušky brala z bohatosti života. Tragický závěr všichni známe... Knížka může být poučnou pro další píšící autory, protože se tu spisovatelka hlavně vyznává ze svého namáhavého tvůrčího zápasu. Zatímco Plath nyní bereme jako významnou a talentovanou literátku, ve své době se v podstatě zmítala mezi jednou tvůrčí krizí za druhou, pochybovala o svém psaní a hlavně - setkávala se převážně s řadou odmítnutí ze strany vydavatelů. Jednoduché čtení nicméně nečekejte. I z tohoto důvodu u mě Plath na poli autobiografické tvorby nevede. Její text je pro mou nebásnickou duši zkrátka až moc poetický, což ovšem nijak nesnižuje jeho hodnotu.... celý text
Interview s Jackem Kerouakem pro Paris Review
1996,
Ted Berrigan Berrigan
Asi se vyplatí pořídit si spíše originál. Český překlad trpí občasnou doslovností a neobratným převodem z angličtiny.
Probuď se a žij
2014,
Dorothea Brande
Věřím, že ve třicátých letech minulého století mohla být kniha bestsellerem. V dnešní době, kdy byly o duševním rozvoji napsány stovky a stovky dalších (a hodnotnějších) publikací, je už ale absolutně postradatelná. Některé pasáže jsou vlastně až úsměvné, třeba když autorka odsuzuje jako jakousi prokrastinaci a osobní selhání, když se někdo pokouší zalíbit všem a chová se k nim přátelsky, stejně jako je ostudným nadměrně navštěvovat divadlo či plést. A opovažte se žádat své kolegy o vykonaní určité práce zdvořile! Víte, jak moc jste jim tím protivní? Chápu, že jiná doba rovná se i trochu odlišné názory, ale historické umístění už Brande neomlouvá, že si po většinu času knížky protiřečí. Jednou čtenáře nabadá k pozitivnímu myšlení, pak opět tvrdí, že pozitivně myslet teda opravdu nemáme. Vyzdvihuje představy, ale ten, kdo sní, je už blázen. A zatímco většina příruček radí sugesci a takové ty motivační věty "To zvládnu.", "Všechno dobře dopadne." (což mezi námi opravdu blábol není), autorka opět před takovým chováním odrazuje. Což je asi největší WTF čtení, protože nezní náhodou podtitul knihy, jednejte, jako byste nikdy neměli selhat!? A co jiného tedy má člověk provozovat, když tuhle sugestivní sebedůvěru ani omylem!?... No po přečtení jsem zkrátka těžce zmatená, co nám tím básník chtěl vůbec říct. Nebudu odsuzovat ženu, která se narodila v úplně jiných společenských sférách, nicméně čtenáři 21. století radím: Nebrat, absolutní ztráta času.... celý text
Život před životem – návraty do minulých životů
1992,
Raymond A. Moody
Už je to dávno, ale můžu říct jediné: Čtení této knihy mě neskutečně s*alo a donutilo mě v minulé životy nevěřit.
