inachisio
přečtené 206
Pět Číňanů oběšených v Idahu
2022,
Jenny Tinghui Zhang
Kniha mě ničím nenadchla, nebyla nijak zvlášť napínavá ani zajímavá. Pouze depresivní, chvílemi příjemná, ale ničím výjimečná.
Jak se tvoří emoce: Lidský mozek pracuje jinak, než jsme mysleli
2022,
Lisa Feldman Barrett
Úžasná kniha plná revolučních myšlenek a faktů. Skvěle vysvětlená, napínavá, zajímavosti z různých oblastí. Autorka rekapitulovala důležité informace, takže se dobře pamatovala a chápala. Na druhou stranu musím říci, že chvílemi se obtížně soustředilo, ale bylo to dáno slíše složitostí tématu nežli špatným popisem. Někdy se autorka zabývala podobným tématem v různých obměnách,.takže jsem měla pocit, že je zbytečné se k tomu vracet. Ale pro zapamatování je to skvělé, jen občas už to bylo takové mepřehledné vracení se stále dokola k tomu, co už jsme pochopili. Kniha mě však dokázala ještě více nadchnout do tématu neurologie, změnit mé smýšlení o lidech, emocích, paměti, konfliktech, zákoně apod. Obrovsky doporučuji!... celý text
Hrady z písku
2018,
Kayla Olson
Bylo tam pár zajímavých myšlenek a skvělých slovních obratů. Ale jinak popisně i obsahově velmi slabé, s chybami v příběhu a naprosto nijakým koncem.
Největší z Pierotů
1954,
František Kožík
Není snad lépe napsané knížky. A zajímavějšího člověka. Úžasné od začátku do konce. Mám pocit, že Kašpara Deburaua znám osobně a nesmírně ho obdivuji. Stejně tak obdivuji Kožíka, že dokázal tak citlivě vylíčit život největšího pantomima všech dob, který nebyl jen úžasným hercem, ale především úžasným člověkem. Nesouhlasím s tím, že kniha byla smutná. Ano, na jednu stranu vyvolala v člověku beznaděj a zbytečnost naprosto všeho. Ale po proudu slz následovala obrovská síla, kterou kniha dokáže dát. Kašpar Deburau nerozdával sílu a naději, jen když žil. Rozdává ji stále.... celý text
Krysař
1972,
Viktor Dyk
Kniha měla neuvěřitelně rychlý spád. Byla nádherná, magická a tajemná. Naprosto mě pohltila.
Vrány
2020,
Petra Dvořáková
Když má rodič jedno dítě radši než druhé nebo když je mezi sebou srovnává a dává jedno druhému za příklad, je to vždycky obrovská chyba. Toto je opravdu velice silná kniha. Nabitá emocemi a špatnými očekáváními, které se z velké části vyplní. Velmi bych si však přála, aby poslední odstavec patřil jednomu z rodičů, abych se dozvěděla jejich pocity, které byly až do konce strašně nepochopitelné.... celý text
Stmívání nad sakurami
2003,
Takashi Matsuoka
Jen několikrát se mi stalo, že bych byla do knížky tak ponořená, až bych zapomněla na svět kolem. Tato kniha by mohla mít ještě tři sta stran a stále by mě bavila. Kolik zde bylo napínavých i dojemných částí! Příběh byl velice silný a zajímavý. O to víc mě však nemile překvapil konec, který se mi zdál příliš rychlý a zbrklý přestože vše do sebe dokonale pasovalo, nedokážu pobrat, proč se autor rozhodl ukončit velkolepý den právě takhle. Jak někdo může milovat dvě osoby naráz a jedné se zbavit ani nevzdechnout? Jak může někdo být soucitný a hodný a způsobit taková jatka? A nevěřím, že se to dá svést na jinou kulturu. :)... celý text
Než jsme byly tvoje
2018,
Lisa Wingate
Kniha byla napínavá od začátku do konce a skoro pořád jsem přemýšlela, jak to dopadne. No, byl to oříšek. Příběh byl fantastický a zajímavý, ale hlavně nádherně napsaný. A neuvěřitelný. Co mě oslovilo asi vůbec nejvíc byla kontroverze v dospělých lidech dobrého postavení, kteří kdysi bývali chudými a šťastnými dětmi. Vrátili by čas zpátky? Vyměnili by své životy, kdyby to šlo? Dokáže na to vůbec někdo odpovědět?... celý text
Hana
2017,
Alena Mornštajnová
Z téhle knížky plyne několik ponaučení: nikdy se nesnažte o štěstí na úkor druhých. A: rozhodnutí můžou být buď dobrá nebo špatná, ale nečinnost, ta je špatná vždycky. Velmi originální a zajímavý příběh, který dal pochopit, že přestože se o to člověk může opravdu snažit, některé věci se prostě nedají vrátit a napravit. Mám na mysli především traumata, která se na člověku podepíšou, ale platí to o všem.... celý text
Ten, kdo stojí v koutě
2012,
Stephen Chbosky
Kniha mě okamžitě vtáhla do děje. Byla velice neobvyklá a přesto, že jsem ji několikrát chtěla odložit, nelitovala jsem, že jsem ji dočetla. Konec byl totiž ze všeho nejlepší, ač trochu nejednoznačný. Na začátku knížky mě překvapilo, že velice nadaný patnáctiletý kluk měl pramalou slovní zásobu a velice dětský styl psaní. V průběhu knížky byl však patrný vývoj jak postavy tak psaní a konec byl opravdu čtivý. Zklamalo mě, že pokud se autor dostal k vážnějšímu tématu, jako je násilí na ženách, drogy, alkohol, šikana nebo zneužívání, odbyl to v několika větách tak, že si čtenář skoro řekl, že je to v pořádku. Konečné rozuzlení pak nebylo znatelné skoro vůbec a ač je to nechutné a strašné, tyto oprávněné a snad i cílené pocity vystřídaly věty: Tak pokud si to myslím správně, je to hnus, ale netuším. Možná to moc hrotím. Takže tak. Ale nápad zajímavý, postavy psychologicky velmi neobvyklé a konec také.... celý text
Vango
2013,
Timothée de Fombelle
Nepřipadá mi, že má Fombelle větší hlavu než já, ale i s docela normálními rozměry dokázal vymyslet úžasně spletitý a naprosto nepředvídatelný příběh. Úžasný, úžasný, úžasný! Dvě věci bych vytkla - někdy bylo vedlejších postav až moc a pak se to motalo. A zadruhé, jeho styl psaní je krásný, ale často se opakují slovní obraty, které jsou poprvé geniální, originální a napínavé, ale poněkolikáté spíš nadbytečné. Ale jinak! Bezvadná knížka s hrdiny hodnými zamilování! Plná zvratů! S neuvěřitelným příběhem! Zajímavá, originální, napínavá, nepředvídatelná, úžasná, geniální! Nemůžu uvěřit tomu, kde to začalo a kde až to skončilo.... celý text