jmn7053
přečtené 221
Opráski sčeskí historje. Zmikund vs. Huz – paralenní žitovopisi
2015,
Jaz
Úplně náhodou jsem po tom v knihovně sáhla a světe div se, je to velmi zábavná malá knížka. Moderní, nenucené a možná se i něco naučíte. :) Občas jsem tedy domýšlela jednotlivá slova... a jako gramatickému nadšenci to úplně nevyhovovalo, ale má to své kouzlo. Humor se roztahuje po celé své škále, takže nejen, že zde najdete vtípky jak ze základky, ale i inteligentní vtipné poznámky, no a samozřejmě všechno mezi tím! :)... celý text
Vládci popela
2021,
Scott Reintgen
Kniha mi dost připomínala Hunger games, hlavně to rozdělení společnosti a mediální fus ohledně velké události, která je nejen zajímavou show, ale také připomínkou nadvlády a vítězství jedné skupiny nad druhou. Abych byla upřímná, kniha mě zklamala. Byla mi slibována velká jízda a spousta akce, a to nejen recenzemi na obálce, ale hlavně tím, jak sám autor příběh vystavil. První polovina je totiž jen hype na Velký dostih. Jenže, když už se konečně k té události dostaneme, tak je dost neslaná a nemastná. Většina bojů skončí jen co začnou, zranění jsou převážně jen kvůli nešťastným náhodám nebo vlastním chybám. Ani fénixové, kteří jsou na tomto příběhu jedna z nejzajímavějších věcí, nedostanou dost pozornosti. Co ale všichni dostanou je revoluce. Autor je v tomto ohledu jako Oprah - and you get a revolution, and you get a revolution,...! :D V tak malé knížce je toho příliš (avšak bylo by toho příliš i ve velké). Autor má dobré a zajímavé nápady, ale všechny najednou se dost přehlušují a vzniká nesourodá patlanice - duchové, bohové, fénixové, sociální kasty, alchymie, dostih, revoluce, vztahy,... a tisíc dalších věcí, kterým není možné věnovat tolik času, kolik by si jistě zasloužily. Je to škoda, protože jízda to mohla být skutečně ohnivá... P.S. Naprosto nerozumím, proč je na obálce "Jeď...nebo zemřeš." Vůbec nikdo nebyl nucen k jízdě pod pohruškou smrti... ?... celý text
Devátý spolek
2020,
Leigh Bardugo
Je to dobré. Líbilo se mi prolínání aristokratického Yale, plného nabubřelých rozmazlených blbečků a temnějšího světa narkomanů, prostitutek a drog. K tomu všemu se mezi nimi jako had svíjela magie, neutrální k oboum stranám, jen čekající, kdo jí jak využije. Alex, Galaxy - best hooker name ever, se mi zamlouvala. Možná bych ocenila, kdyby byla více dravou šelmou, ale autorka ji jasně viděla jako chřestýše. Ostatní postavy byly taky příjemné, některé více, jiné méně, ale vyloženě mi nikdo nevadil. Akorát vzájemná dynamika mezi postavami mi přišla nešťastně rozdělena, protože Alex s Darlingtonem mi moc neseděli, přesto dostali nejvíce prostoru. Mnohem zajímavější mi přišli AlexxPammie, AlexxNorth, Alex a kdokoliv jiný. :D Příběhová linka se rozvíjela docela pomalu, zvláště kvůli prolínání časových os. A od cca poloviny je hlavní záporák celkem zjevný. I když drobné detaily překvapí. Začátek knihy je trochu o čtenářově výdrži, protože je zde mnoho rádoby intelektuálních poznámek a citátů, nad kterými jsem občas skřípala zuby. Jakmile se však dostaneme přes tyto nesmysly (a později se objevují už jen sporadicky, vhodně k daným situacím), kniha chytí lepší tempo, Darlington zmizí (což mi vlastně vůbec nevadilo) :D , a Alex přinese čistý, realistický vzduch do přeslazeného Yale, kde peníze vládnou. Úplný konec (nájezd na pokračování) mě příliš nenadchl, spíš se obávám směru jakým chce autorka sérii vést, neboť z magické atmosféry univerzitních spolků se vydáváme (ne tak-) úplně jinam a kniha kvůli tomu může hodně ztratit...... celý text
Medvědí tlama
2021,
Liz Hyder
Vyprávět příběh z pohledu první osoby je vždy výzva, mnohé se může pokazit. Na druhou stranu, pokud se Vám to povede, je to nejlepší způsob jak vtáhnout čenáře do příběhu a vykreslit citelnou atmosféru, která zanechá dlouhodobé stopy. Povedlo se to tady? Myslím, že částečně ano, ale dle jiných komentářů lze vidět, že opravdu jen částečně. Nápad se zlepšující se gramatikou je sice zajímavý, ale kvůli "děsivému" začátku, se to čte pomalu a těžce, navíc první dojem z hlavního hrdiny máte, že je to asi nějaký pitomeček, i když ve skutečnosti je to velmi bystrá, chytrá a vynalézavá postava. Jakmile se dostaneme do cca poloviny knihy, text už je více čitelný a jde opravdu vidět, že autorka má příjemný styl psaní a vyprávění. Celý příběh je docela jednoduchý, myslím ale, že zde jde hlavně o myšlenku, že okovy co nás drží mohou být právě tím nástrojem co nás osvobodí, takže mi přímočarost knihy nevadila. Atmosféra dolů byla zajímavá, jsem ráda, že autorka čerpala z viktoriánské reality; postavy byly líbivé a jejich činy pochopitelné. Něco mi úplně logicky nesedělo, hlavně tedy, že Žabka měla v daných podmínkách měsíčky - s tak tvrdou prací a špatnou/nedostatečnou výživou by její tělo tento proces zarazilo. I přesto se mi kniha moc líbila, rychle jsem se dokázala do příběhu začíst a užívat si tu všudypřítomnou tmu! :)... celý text
Tři temné koruny
2019,
Kendare Blake
Myslím, že bychom měli začít rozdělovat fantasy knihy do podsegmentů, tohle totiž není fantasy, tohle je ROMÁN s prvky fantasy a ten kdo neví, je nalákán třemi královnami, které si mají jít po krku, magickým světem, zvláštními nadáními, krásnou obálkou, a vidinou krve, potu a slz, se může ocitnout nad knihou, která se mu nelíbí a odložit ji než se dostane ke konci, a věřte mi, že konec pro mě všechno změnil! Kdyby se kniha měla jmenovat podle postavy, které dala autorka nejvíce prostoru, tak by to bylo - Dobrodružství (hlavně romantická) Jules a Camden, plus sidekick Arsinoe. Styl psaní byl poutavý, vykreslení světa, postavy, zvyky a tradice, to všechno bylo skvělé, a ty drobné detaily jako jáma uprostřed ostrova, kam hážou mrtvá těla předchozích nešťastnic, mlha, co královny nepustí z ostrova, fakt, že dívky nemají stejně rozdělenou moc, malá magie, traviči, co jí jen otrávené jídlo,... no prostě bylo toho dost v čem jsem se vyžívala, jenže to bylo naprosto zazděno dějem, který mi rval oči z důlků. Místo, abychom sledovali Katharinu (malého Pygmaliona) mezi hady, jak kuje pikle, tak jsme sledovali Jules a Josepha; místo, abychom s Mirabellou odkrývali neřesti kněžek a tajemství Bohyně, tak tu byla zas Jules a Joseph; no a místo toho, abychom s Arsinoe běhali po tajemném ostrově a hráli si s malou surovou magií, která nepřináší nic dobrého, tak jsme zase byli u těch dvou zamilovaných/nezamilovaných. Mirabella tu byla jen pro obzvláštnění jejich vztahu, Arsinoe jako wingman a chudák Katharina byla jen vycpávka mezi kapitolami, aby čtenář neztratil pozornost. Takový potenciál a naprosto ztracen kvůli romantické zápletce, která ani nebyla ničím zajímavá. Chtěla jsem tu knihu několikrát odložit...naštestí ale přišel Beltain a přinesl trochu akce! Ten konec, bohužel opravdu jen posledních pár stran, byl famozní! Konečně fantasy jakou jsem očekávala už od začátku. Bylo to zajímavé, neotřelé, akční a dramatické. Možná i sáhnu po dalším díle, a to vše jen díky těm pár stranám. :) P.S. Mám mnoho otázek a pramálo odpovědí. Možná jsem to zapomněla, nepostřehla, vymazala z paměti, ale pročpak se královny musejí navzájem zabíjet? Rozumím, že je to pro ostrovany mnohem zábavnější volba královny, ale co by se stalo kdyby dvě zůstaly naživu? To mi nějak nebylo osvětleno. Nebo proč nemůže vládnout Rada, která to po porodu a "útěku" dosavadní královny stejně celou dobu dělala? Proč královny nosí jen černou a nepamatují si nic z dětství? Proč se jim říká "královny" neměly by to být spíš princezny? Proč mají kněžky takovou moc, když bylo zmíněno, že většina lidí se stejně k víře nehlásí... Bohyně se zdá být dost flegmatická, zatímco si tam někteří vymýšlejí vlastní pravidla, takže hněv Bohyně asi nebude ta vhodná odpověď...No zkrátka autorka sice vymyslela spoustu tradic a zvyklostí a pravidel, ale jaksi je zapomněla vysvětlit nebo alespoň trochu přiblížit proč se většina dodržuje. Pokud má někdo odpovědi, které jsem přehlédla, klidně mi pošlete zprávu, díky! :)... celý text
Cinder
2012,
Marissa Meyer
Marissa Meyerová se mi vždycky čte dobře a ani tato kniha není výjimkou. Retelling je zajímavá tvorba, i když mi přijde, že někdy autoři originální příběh používají jako pomocnou berličku, bez které by jinak nic nešlo. Tady to ovšem bylo naopak, až jsem chvílemi musela sobě i autorce připomínat "Marisso, Popelka!!!! Už jsi zase zapomněla?" :D Ale ve vší vážnosti, příběh je zajímavý i přesto, že je velmi předvídatelný (osobně mi to nevadilo). S čím jsem však trochu bojovala byl čas a způsob představení zásadních informací čtenáři. Zde totiž docela zásadní info o Měsíci a spol. byl jen tak mezi řečí zmíněn a to až pozdě, někdy v třetině knihy. Nemám problém s tím rozvíjet příběh netradičně, ale tady to moc nevyšlo. Měli jsme vybudovaný příběh, atmosféru, svět, postavy a pak autorka dodala "jo a mimochodem taky existujou měsíčňani, jo a to tak trochu mění všechno, ha..." Měla jsem z toho pocit, jakoby někdo řekl - příběh není dost zajímavý, tak tam rychle něco připíšeme, ať se to nafoukne. Každopádně kniha je skvělá, moc mě bavila a těším se na pokračování. Pro fanoušky sci-fi a fantasy je to pohlazení po duši.... celý text
Zmizení Sáry Lindertové
2019,
Kateřina Šardická
Kniha je zajímavá a čtivá. Naneštěstí mi přišlo, jako by se autorka nemohla rozhodnout, zda z toho chce udělat kompletní detektivku, YA román nebo kompletní fantasy, no a nakonec to všechno smíchala dohromady - to by nebyl až takový problém, akorát v tomto případě to moc nefungovalo. Začalo to jako normální detektivka, prostředek vyplnilo hodně povídání o tom jak se kdo cítí (YA) a konec bylo čisté fantasy. Mně se tedy nejvíce líbil začátek, bylo to temné, s dobrou atmosférou, ale jak říkám, všechno se změnilo a na konci jako bych držela v ruce úplně jinou knihu - slabší fantasy. Doufala jsem, že to bude trochu více temné, že (v duchu detektivky) se objeví vrah - třeba sama Klaudie...? :) a fantasy tam bude jen pobíhat v pozadí (miluji fantasy ale zde bych spíše uvítala více oné detektivní atmosféry). I když začlenění staré víry a nadpřirozena se myslím skvěle povedlo, mou hladovou duši onen použitý konec neuspokojil. :/ Nicméně celková kvalita byla na slušné úrovni... a kdybych nevěděla jinak, myslela bych, že autorka je německého původu..(měla jsem z toho takový dojem, jsem jediná?) :D... celý text
Zima čarodějnice
2020,
Katherine Arden
Velmi zábavný konec série. Musím však přiznat, že mi některé pasáže trvaly déle než u předchozích dílů. Možná proto, že autorka do poslední knihy narvala všechno co mohla (co potřebovala dokončit) a dopadlo to tak, že kniha jako kdyby měla tři oddělené příběhy (což určitě nekritizuji!). V první třetině Vasja zachránila Mrazíka a já si řekla: "No a teď co...?" Ve dvou třetinách jsme uvěznili Medvěda a já si řekla: "No a teď co...?" Poslední část mi však přišla nejzajímavější. Medvěd x Vasja byla dvojice s dynamikou, které by kdejaký pár záviděl (možná i Mrazík) a samotná bitva, kde se Rus sjednotila a čjorti tropili neplechu byla mrazivě krásná podívaná. Nezkrotní koně, folklór, krásná zima, divoká a chytrá hrdinka/čarodějnice, magie, myšlenky o svobodě, volbě a životě - Trilogie zimní noci má všechno a ještě mnohem víc! :)... celý text
Zvony Londýna
2019,
Ben Aaronovitch
Je to opět zábavné, chytré a sympatické, ale... Kdyby to byl most mezi dalšími knihami, tak jsem spokojená. Příběh rychle ubíhá, děj je akční i vtipný; Peter jako vždy kouzelně zmatený, Nightingale charismatický, Lesley drsná a Muž bez tváře nepolapitelný (bohužel zde spíše polapitelný a předvídatelný...). No jo, jenomže autor z toho udělal poslední díl série. Se vším, co jsme doposud zažili bych čekala lepší ukončení, toto bylo, jak už mnozí další psali, nejen lehce zmatené ale přineslo i vlnu zklamání, ne kvůli mě, ale kvůli Peterovi (a Muži bez tváře), který si zasloužil víc. Zdá se však, že autor Petera neposílá k ledu, spíše se již chtěl zbavit zápletky s Mužem bez tváře (no, sedm knih je přece jen dost), tak se můžeme těšit s čím se vytasí příště.... celý text
Paměť Babylonu
2020,
Christelle Dabos
Autorka pěkně rozmotává hlavní dějovou linku a rozšiřuje tamější svět. Je to zajímavější a zajímavější! :) Musím přiznat, že první polovina tohoto dílu mi přišla slabší a pomalejší; čekala jsem, a doufala, kdy se příběh rozjede, jak tomu vždy bylo v předchozích dílech. Naštěstí jsem se dočkala, druhá polovina je opět famózní. Sice (jako obvykle) končíme s více otázkami než odpověďmi, ale tak už to u vícedílných knih chodí...... celý text
Království popela
2019,
Sarah J. Maas
Deset let dlouhá cesta je u konce. Příjemné zakončení skvělé série, která nesmí chybět v knihovně žádného fantasy nadšence! Vzpomínám si na Skleněný trůn, na malou Celaenu Sardothien co právě vylezla z dolů. Malá, drzá, věčně naštvaná vražedkyně s vynikajícím smyslem pro humor. Kdo by to byl řekl, že se z ní stane královna, víla, že najde klid v duši a získá nejen dalších pět slov do svého jména ale také kupu stejně zajímavých hrdinů/kamarádů. Byla radost sledovat vývoj hrdinů (včetně antagonistů) a jejich světa, to jak se z nové autorky stala ostřílená vypravěčka, i to jak se na pozadí ze mě - z ošklivého ptáčátka stala pěkná husa... (ale né, trochu jsem zmoudřela). ;) Zpět ke knize, jelikož tuto recenzi budou číst zejména ti, kteří už mají se sérií Skleněný trůn nějakou zkušenost, jediné co Vám mohu říct je, že kvalita je stejná jako vždy. Styl psaní je skutečně skvostný, příběh má tempo, je to hravé, zábavné a nechybí obvyklý Maasovský sklon pro epickou dramatičnost, což se perfektně hodí k velkému finále a poslední bitvě. Možný spoiler: - - - Zakončení bylo pohádkové, doslova. Snad bych raději uvítala nějaký dechberoucí zvrat, nějakou pořádnou ránu do obličeje, podpásovku, díky které bych noci probděla; na druhou stranu, hrdinům, jejichž osudy sledujete tak dlouho a prožíváte s nimi všechno dobré i zlé, prostě ty jednorožce a duhy přejete. Takže za mě fajn, ať si žijou, ti šťastní bastardi! :)... celý text
Ospalá slovanská díra
2019,
Petr Jaroněk
Velmi překvapivé! Krásná čeština, zajímavý příběh a hutná atmosféra zaručují, že od knihy oči jen tak neodtrhnete. Příběh se trochu zvláštně/nečekaně, přesto zajímavě vyvíjí. Sama kniha je chvíli historický román, chvíli ukázkové fantasy, chvíli kdovíco.. ;) Možná to byl detailní popis okolí, archaická slovíčka či způsob vyprávění, ale na to, že je tu něco málo přes dvě stě stran, tak mi čtení zabralo déle než by při této tloušťce knihy bylo obvyklé...... celý text
Klan
2019,
Adrienne Young
Fragment by se měl stydět, naprosto nechápu jak mohla být kniha vydáná, když je text v takovém stavu - na každé stránce nejméně jedna hrubka/chyba v textu. Možná jsem moc drama queen, ale tohle mi opravdu kazí zážitek ze čtení.. :( Ale k příběhu, je to velmi prosté, přímočaré. Upřímně by to ani nemusela být kniha ale více by se mi líbila kratší povídka, takhle je zde zbytečně mnoho prostoru, který není využit. Postavy jsou milé, ale nic originálního či zapamatováníhodného. Líbilo se mi to i přes několik nelogických/nedomyšlených částí. Prostě příjemná rychlovka.... celý text
Muž bez tváře
2019,
Caimh McDonnell
Sympatické postavy. Vcelku originální a chvílemi humorné, nic z čeho byste se potrhali smíchy, ale i tak dobré. Příběh ubíhá poměrně rychle; jako letní čtení k lenošení je to ideální. Nejsem si jistá, zda se někdy pustím do pokračování..., leda by se mi kniha připletla do cesty. :)... celý text
Krásná, poutavá a magická, to je Sabriel...ať už knížka či hlavní postava. Ačkoliv se zde najde mnoho typických fantasy klišé, tak příběh má své vlastní kouzlo a originální vykreslení/zpracování přínáší nový rozměr již známým tématům. Postavy jsou líbivé; svět je čtenáři podán dalo by se říci na zlatém podnose a všechno se zdá být logické a do sebe zapadající. Co mě nejdříve překvapilo (zmátlo?), hned na to potěšilo byl autorův styl psaní. Nebylo na něm nic špatného (naopak!), jen obvykle věta nezabírala jednu max. dvě řádky, jak to bývá v dnešní době zvykem. Tady se autor vždy rozšoupne alespoň na tučný odstavec a je to prima. :)... celý text
Sucho
2019,
Neal Shusterman
No je to velmi americky podáno - apokalypsa jak z Hollywoodu, některá rozhodnutí a počiny nedávají mnoho smyslu... Autor má vždycky zajímavá témata plná filozofických otázek, které jednoduše přibližuje mladším čtenářům, ani zde tomu není jinak, bohužel, to je více méně to jediné čím se kniha pyšní. Hlavní postavy jsou opět typicky "Shustermanské" - inteligentní silná dívka, zvláštní ale milý a statečný chlapec, nějaký ten mladší sourozenec/kamarád, dobrá průměrná rodinka...(naštěstí to zde zachraňuje Henry, a částečně i Jacqui). Styl psaní také typický pro autora, jednoduchý, výstižný ale méně poutavý. Neříkám, že je to špatné, je to dobré čtení na dlouhé chvíle. :) Nakonec musím zmínit mnoho nedostatků v příběhu - pokud jsou si lidé vědomi dlouhodobého sucha a jsou i celostátní omezení, proč se chovají tak jak se chovají? Proč více/lépe nešetří? Proč berou vodu na hašení požárů z nádrží s čistou/pitnou vodou? Jak je možné, že najednou vodu všichni mají a vesele si s ní hrají jako by nic.. je tedy důvodem (dlouhodobé) sucho planety nebo hlavně politická nekompetentnost - myslím, že autor v tom má sám zmatek, protože jednou píše to a podruhé něco jiného... Zkrátka tak zajímavé téma mohlo být zpracováno lépe (tolik nevyužitých možností!)... přesto, tato kniha alespoň poukazuje na aktuální problémy moderní doby, které je potřeba řešit!... celý text
Napůl ztracený
2016,
Sally Green
Krásné ukončení série! Všechny díly mají svá slabá místa, ale díky příjemným postavám a kouzelně vykreslené přírodě se nad tím dá přivřít oko. Dějová linka série je spíše na druhé koleji a prim hrají již zmíněné postavy a jejich vývoj v čase a za různých okolností; a jak se (téměř) všechny změnily - černá a bílá se pořádně pomíchaly a smíchaly! Konec zabolí... ale alespoň už není zraněný ani ztracený...... celý text
