KapitánSmrt
přečtené 545
Nádraží Perdido
2010,
China Miéville
China moc dobře ví, jak vytvořit živoucí a dýchající svět plný bizarních postav a bytostí, kouzel a magie a zároveň pletich, politikaření a korupce. Svět je barvitý, detailní a zajímavý. To samé se nedá říci o postavách a ději. Ten oproti krutému a nelítostnému světu působí takřka naivně a genericky. Boj proti příšerám, vše propojené se vším, nějaká ta zrada, morální dilema. Postavy mi přišly dost nesympatické a bylo mi v podstatě jedno, co se s nimi stane. Za mě celkově zklamání, ale číst se to dalo.... celý text
Příliš hlučná samota
1989,
Bohumil Hrabal
Taková ta fádní hrabalovská člověčinka. Hezky se to čte, občas je to vtipné, občas smutné. Někdy se to snaží o hloubku a odhalování velkých životních pravd. Zda se to knize i daří, je otázka. Dle mého tak úplně ne. Hrabal ale opět přesně zachycuje atmosféru doby, pravou českou náturu a hospodskou kulturu. V tom nemá konkurenci.... celý text
Nádherní poražení
1997,
Leonard Cohen
Dokážu si představit, že v 60. letech mohla kniha způsobit docela poprask. Dnes už asi nikoho moc nepřekvapí. Ba naopak. Mě přišla často únávná, zvláště neustálým důrazem na sex ve všech jeho podobách. Díky těmto fantaziím a popisům více méně perverzních či neobvyklých sexuálních praktit se vytrácel samotný příběh, který mi přišel mnohem zajímavější. Příběh o ztrátě, o lásce a fanatické zbožnosti, o brutální historii dobývání Nového světa... Oblíbenou hru jsem si užil mnohem více.... celý text
Slavnosti sněženek
2008,
Bohumil Hrabal
Vršení v lepším případě banálních, v horším přímo patetických zápletek, které postrádají překvapivé či alespoň trochu originální vyústění. Vše končí buď smrtí nebo laciným morálním ponaučením. Povídky tak vyzní do ztracena, mnohdy čtenáře prvoplánově citově vydírají či se snaží za každou cenu dojmout. Něco tak fádního jsem dlouho nečetl. Na druhou stranu potěší jazyk a reflexe staré dobré české nátury a hospodské kultury. Celkově ale bída.... celý text
Sníh
2000,
Neal Stephenson
Takové to promyšlené, strhující akční dobrodružství, které mixuje zdánlivě neslučitelné do jednoho celkem soudružného celku. Náboženství, IT, korporát, který ovládá svět, konspirace a staré dobré snahy o ovládnutí světa. Odsýpá to a je to mnohdy i dost politicky nekorektní. Docela by mě zajímalo, zda by v dnešní době mohlo něco takového vzniknout... Jo a jakožto young adult literaturu bych to teda nepovažoval. Některé myšlenky jsou dost komplexní a krvavého násilí je také docela dost.... celý text
Americká modlitební příručka
2020,
Lucius Shepard
Příběh je celkem přímočarý, bez odboček a zvratů, zároveň je tak poměrně předvídatelný. Nejvíce se mi líbily úvahy ohledně současné formy náboženkých hnutí nejen v USA (letniční hnutí, televizní kazatelé apod.) a kritické poznámky ohledně úpadku kultury. Zároveň text pěkně odsýpá, dobře se čte a potěší i překlad. Celkově je vidět, že si nakladatel dal na knize dost záležet. Určitě si od Gnóma ještě něco přečtu.... celý text
Odysseus
1976,
James Joyce
Chápu, že mnozí vidí Odyssea jakožto přelomovou knihu a jedno z nejlepších litarárních děl 20. století. Já ale toto nadšení sdílet nemohu. Hrátky s formou, invenční zpracování textu, jazyková bohatost, introspekce a myšlenkové proudy hrdinů to ano. Ale zároveň ono množství různých odkazů, jistá chaotičnost ve vyprávění a nepřehlednost v postavách, to vše mi čtení dost znesnadňovalo. Občas jsem měl pocit, že bych ke knize potřeboval návod, mapu, příručku, která by mi poradila a dovysvětlila, co že to vlastně čtu. Závěrečné kapitoly jsou přeci jen přehlednější, jasnější a tím i čtivější. Pro mě osobně jde o dílo nevyrovnané, ale to je spíše mou intelektuální nedostatečností, než samotným dílem. Člověk by měl znát své meze, mou mezí je, zdá se, Odysseus.... celý text
Spojené státy japonské
2017,
Peter Tieryas
Alternativní historie je vděčné téma. A možná výhra nacistů (a Japonců) ve 2. světové válce je fascinující o to více. Svět je vykreslen střídmě, poutavě, ale ne úplně přesvědčivě. Hlavní hrdinové moc sympatičnosti také nepobrali. Děj ale slušně ubíhá a díky nevelkému rozsahu nezačně kniha nudit. Slušný průměr bez vyšších ambicí.... celý text
Kilián Nedory
2020,
Filip Topol
Je znát, že jde často jen o fragmenty a črty, které mají do ideální formy občas daleko. Texty spojuje legendární imaginární postava Kiliána, Topolova alter ega, buřiče, opilce, milovníka žen a sametového ohbí a zároveň citlivou duši, který shon a cynismus a hrůzu dnešní doby nedokázal unést a propadl se do spirály sebedestrukce a zmaru. Topolova poetika oslovuje, dojímá, rozesmívá. Škoda, že neměl autor více času a své dílo nedokončil. Buďme ale rádi i za toto.... celý text
Rostlinopis aneb Podivuhodné pravdy a výmysly ze zeleného světa
2012,
Jiří Dvořák
Krásné ilustrace a velké množství zajímavých informací o roslinách pro malé i velké. Baví hravost a pestrost. Plus autor je velmi nápaditý co se práce s jazykem týče.... celý text
Možnosti milostného románu
2019,
Jan Němec
Zaujalo a dost. Kniha mi trochu připomněla film Život Adele a to hlavně svou otevřeností. Milostný příběh je zde také oproštěn od přílišné romantizace, je zachycen ve vší své kráse, ale i s tím nepříjemným, krutým, ba nudným, s tím, co ke vztahům patří, ale zároveň to v romantických filmech a literatuře moc často nenajdeme. Mnozí autorovi též vyčítají narcisismus, egoismus, zahleděnost do sebe. Já osobně tyto rysy vnímal jakožto snahu o zachycení současné dobové atmosféry, která je touto narcistní posedlostí napěchována (stačí se podívat na libovolnou sociální síť) a tím pádem i autorem reflektována. Nakolik je pak samotná forma originální a objevná nedokáži posoudit, nejsem literární teoretik, mě osobně ale kniha oslovila. Dílem to bude i jistou blízkostí, povědomostí, přeci jen jsem jen o málo let mladší, pohybuji se v podobných kruzích a tím pádem poslouchám obdobnou hudbu, sledují obdobné filmy a prožívám i obdobné vztahy. Za mínusy bych označil snad jen méně zajímavé postavy a některé zbytečné (pod)kapitoly.... celý text
Darwinovo rádio
2003,
Greg Bear
„Člověk je provaz natažený mezi zvířetem a nadčlověkem - provaz nad propastí.“ Jak pravil starý dobrý Nietzsche. Co když ale náhlá změna v DNA člověka není zvěstovaným příchodem nadčlověka, ale destrukcí veškerého lidství? Snahou přírody vrátit nám naše destruktivní chování i s úroky? A jde li přeci jen o příchod nadčlověka, co to znamená pro člověka dnešního? Výzvu nebo ohrožení? Poměrně zajímavé téma, psáno pěkným, živým jazykem, avšak celé je to zabito dost šablonovitými postavami a patetickou a vyloženě ubíjející romantickou linkou, která jakoby vypadla z té nejlacinější a notně brakové zamilované literatury.... celý text
Prašivý pes
2011,
Don DeLillo
Je mnohem těžší, nudné, banálně ubíjející a až nesnesitelné, vidět svět takový, jaký je. Tedy svět, který je chaotický, nahodilý, plný hlouposti a násilí, bez jasného, konkrétního směru, vize, smyslu… Ještě že tu jsou DeLilo, Pynchon a další mistři postmoderny, kteří tu šeď a fádnost naší existence dokáží obohatit, prozářit jasným světlem paranoidních vizí, komplikovaných konspirací, děsivých halucinací a psychopatických mužů (a žen), kteří potají řídí osudy celého světa. Jde o autory, kteří s nebývalým vhledem diagnostikují současnou společnost, jakožto společnost úzkosti, vyhoření, únavy a předkládají nám ji v celé své zvrácené kráse… Asi nejlepší DeLilo, kterého jsem zatím četl.... celý text
Angažovaný pozorovatel
2002,
Raymond Aron
Ač starý levičák, musím uznat, že názory pana Arona jsou zajímavé a v mnoha ohledech souzní s mými. Jeho kritika levice je podnětná a strefování se do salóních intelektuálů je chválihodné. Je ale vidět, že kniha přeci jen zastrala. Levice v Aronově světě a levice dneška, to jsou dost odlišné věci. Dnes asi těžko někdo věří, že dějiny mají smysl a směřují ke komunismu či že je možné vnímat roli Sovětského svazu v historii a geopolitice pozitivně. Informačně mě kniha potěšila. Dozvěděl jsem více o dějinách Francie a její roli ve světovém dění mezi válkami až po 80. léta. Zároveň by mě velmi zajímalo, co by liberál Aron říkal na dnešní pojetí (neo)liberalismu či pravicového populismu...... celý text
Kdeže ptáče nejlíp pěje
2019,
Alejandro Jodorowsky
Ptáče je moc hezky napsané, ale až příliš mi připomíná 100 roků samoty. Svou strukturou, prostředím, prvky magického realismu, Jižní Amerikou... Kdybych nečetl Marqueze, hodnotil bych lépe. Poklonu ale musím vysmeknout překladu, ten je parádní. Překládat autorův poetický a květnatý jazyk, to musela být řehole!... celý text
Nepodmíněný základní příjem
2013,
Marek Hrubec
Stručný úvod do tématu základního nepodmíněného příjmu. Reakce na komentář Dvorika. Nemyslím, že by zavedení nepodmíněného příjmu muselo vést ke zvýšení cen zboží či služeb (ceny práce ano). V zemích na západ mají platy trojnásobné, neznamená to automaticky, že všechny ceny zboží či služeb jsou také třikrát vyšší. Třeba nájmy, potraviny, elektronika jsou na tom cenově stejně či podobně jako u nás. Zároveň by celkové příjmy obyvatel nemusely být vyšší právě jen o základní příjem. Někteří lidé by ze špatně placených prací odešli. Ti z dobře placených by přešli na hůře placené, ale zato smysluplné... Težko říct, jak by to v praxi vše vypadalo. Část od Zuzany Uhde mi přišla také problematická, ale z jiných důvodů. Je dobře, že se poukazuje na nehonorovanou práci např. žen v domácnosti. Nepodmíněný příjem by takovým ženám mohl dopomoci k jisté míře emancipace. Na druhou stranu mi to zavání komodifikací a komercializací domácích prací, jako je péče o členy rodiny, vaření, výchova dětí apod. Dle mého jde o práce, které se nedělají s požadavkem na platové ohodnocení, ale kvůli našemu zájmu o druhé, kvůli tomu, že o naše příbuzné chceme pečovat, máme je rádi, záleží nám na nich. Ne abychom za to dostali zaplaceno. Ale chápu, že za tento idealismus člověk nájem nezaplatí.... celý text