Kat9 Kat9 přečtené 404

Hana

Hana 2017, Alena Mornštajnová
5 z 5

Naprosto chápu, proč se kniha stala takovým hitem. A teď konečně uzrál čas a přečetla jsem si ji také já, po letech, kdy čekala v mé knihovně. Zatoužila jsem si totiž opět přečíst nějakou hodnotnější literaturu, než kterou běžně čtu. Ne že bych své běžné knihy neměla moc ráda. Myslím, že nenapíšu nic převratného, co by za ta léta nenapsal nikdo jiný. Kniha byla extrémně čtivá a dle mého neodborného názoru i opravdu kvalitně napsaná. Postavy v knize dělali různá složitá rozhodnutí, mnohá špatná, což jen podtrhovalo jejich reálnost a lidskost. Opravdu musím říct, že přestože, díky Bohu, jsem samozřejmě měla úplně jiný život, dokázala jsem postavy pochopit a asi bych se mnohdy chovala stejně, ačkoli se to neukázalo jako to nejsprávnější. Opravdu jsem se do Miri i Hany dokázala vcítit. I přesto, že jsem věděla, jak to dopadne, mě moc mrzí, že Hana nemohla žít šťastný život, mít muže a dítě a hezkou domácnost, jak si přála. Udělala sice špatná rozhodnutí, ale myslím, že kromě oddálení odjezdu do Anglie bylo zkrátka vše jen mylný úsudek a nešťastná náhoda. Také mě mrzí, že alespoň Rosiny děti nemohly všechny přežít. Velká těžkost knihy spočívá v tom, že hned na začátku víme, co se stane s titulní hrdinkou a když pak vidíme její mládí, touhy, sny, a víme, že se nikdy nesplní, člověku z toho skutečně není lehko. Myslím, že z knihy si dokáže vzít poučení i člověk, kterého nikdy takové těžkosti nepotkají, už jenom z toho, jak je život pomíjivý a že člověk míní a život mění, ať už si za to můžeme sami, nebo ne. Také je důležité si uvědomit, že i přes rasové, náboženské, národnostní či jiné rozdíly jsme všichni stejní lidé a musíme se k sobě chovat slušně a s respektem, abychom už nedopustili takové nelidské hrůzy, jako se staly kdysi za 2. světové války.... celý text


Po stopách Jacka Rozparovače

Po stopách Jacka Rozparovače 2021, Kerri Maniscalco
3 z 5

Kniha byla čtivě napsaná. Chvílemi mi připomínala mou milovanou sérii Rudá jako rubín, chvílemi snad i trochu Chrise Cartera, vzhledem ke stavu mrtvol - což je opravdu zvláštní kombinace :-D. Občas mi přišlo, že hlavní hrdinka až příliš často opakuje, jak je jiná než ostatní dívky a jak nechce být držena ve zlaté kleci, ačkoli chápu, že to pro ni byla životní otázka. Od Thomase jsem očekávala, že to bude takový ten nemluvný odtažitý typ. Jsem ráda, že je to jinak. Přestože kniha byla čtivá, dokázala jsem se od ní odtrhnout. Až v posledních 50 stranách jsem byla "zažraná" do děje. Rozuzlení mi přišlo smutné, bylo mi líto, jak to dopadlo z bratrem, kterého měla tak ráda, i mě se zdál předtím jako dobrý bratr. Ale zase to byl zajímavější konec, než kdyby to byl otec, jak se kus knihy spekulovalo. Na konci se mi líbilo, jak autorka osvětlila některé historické skutečnosti. Oceňuji, jak se věnovala výzkumu skutečných případů. Také se mi líbilo, jak napsala, že chtěla, aby si lidé oběti pamatovali jako manželky, matky, sestry, dcery a ne proto, jak byly zavražděny.... celý text


Slib

Slib 2022, Sharon J. Bolton
5 z 5

Super kniha! Za mě jeden z nejlepších thrillerů. co jsem kdy četla. Doslova jsem se nemohla odtrhnout! Kniha neměla snad žádné hluché místo. Postavy byly hezky vykreslené. Moc se mi líbilo prostředí Oxfordu, bylo v knize hezky popsáno, že by se tam člověk hned zajel podívat. Možná jen konec byl malinko chaotický, najednou se vše tak rychle seběhlo. Styl psaní autorky se mi moc líbil a ráda od ní zkusím v budoucnu i další knihy. Vysoké hodnocení (91%) je rozhodně oprávněné, za mě 100%.... celý text


Hejno havranů

Hejno havranů 2021, Kate Stewart
5 z 5

Tato kniha mě příjemně překvapila. Podle mě se tu objevilo několik zajímavých myšlenek o životě. Nikdy jsem nechápala vztahy s více než dvěma lidmi, ale překvapivě to v této knize tak nějak sedělo a podle mě to bylo dobře zpracované a možná se na to i v realitě budu dívat trochu jinak. Řekla bych, že i úvahy hlavní hrdinky o této situaci byly realistické. Ačkoli jsem to u této knihy nečekala, našli se opravdu chvíle, kdy jsem se s Cecílií dokázala ztotožnit. Co se jejích kluků týče, dokážu pochopit, proč se do obou zamilovala. Mně by byl asi bližší Sean, ačkoli jí až moc často uděloval moudré přednášky, až by mě to i štvalo. Dominic naproti tomu je hodně komplikovaná osobnost. Věc, kterou bych vytkla, jsou velmi časté milostné scény, popravdě už to bylo až otravné, myslím, že to autorka nemusela vždy tak dlouze popisovat, ačkoli to asi patří k žánru. Je pravda, že se tam z děje téměř nic nevyřešilo, pouze bylo vše naznačeno a na konci došlo náhle k velkému cliffhangeru, který nebyl možná úplně srozumitelný. Přesto mě kniha jakýmsi způsobem dokázala zaujmout, což se odrazilo i v mém hodnocení. Možná se mi kniha jen trefila do nálady, ale opravdu se mi líbilo prožívat s Cecílií nezapomenutelné léto ve městečku se dvěma přitažlivými muži, protože to mě asi v životě nepotká :-D... celý text


Osamělé srdce

Osamělé srdce 2023, Mona Kasten
4 z 5

Na této knize se mi líbila ta pomalá romantika, že se tam nevěnovali "spicy" věcem, ale šlo spíše o konverzace a trávení společného času. Dokonce mě bavilo i jejich psaní zpráv. Bylo to moc hezky napsané a jsem za to ráda. Také to bylo velmi čtivé a měla jsem to rychle přečtené. Jen mi přišlo, že se toho opravdu vyřešilo hodně málo. O Adamově problému jsme se prakticky nic nedozvěděli, pouze opravdu mírné náznaky (ačkoli si to asi každý dokáže odvodit). Většina zápletky tak zbývá na další díl, tohle je asi opravdu jen rozjezd. Já osobně bych raději vše vyřešila v tomto díle a v dalších dílech se zabývala ostatními členy kapely a poznala je více. I tak jsem ale příjemně překvapená obsahem knihy a nemůžu říct, že bych se nudila. Možná v budoucnu zkusím i další knihy od autorky.... celý text


Půlnoc je osamělé místo

Půlnoc je osamělé místo 2019, Barbara Erskine
3 z 5

Tato kniha nesplnila má očekávání. Začátek vypadal dost slibně, ovšem potom mě začalo iritovat, jak se všichni snažili pořád vymotat z místa a stále selhávali. Také jsem doufala, že minulost bude mnohem více rozepsaná, podobně jako v Lady of Hay. A že ten příběh z minulosti nebude tak prostý. No a konec byl také dost nejasný. Ale kniha měla i silné okamžiky, jako třeba popis toho, jak byl Nion vylosován při rituálu, nebo jak umíral Roger. Zaujaly mě i knihy, které Kate psala. Docela ráda bych si je přečetla i ve skutečnosti.... celý text


Věž úsvitu

Věž úsvitu 2018, Sarah J. Maas
5 z 5

Je pravda, že tato kniha byla méně akční, přesto se mi líbila. Líbilo se mi, že se bručoun Chaol konečně trochu rozveselil. Postava Yrene mě zaujala už v povídce z Krvavého ostří, takže jsem se na ni moc těšila. Hodně se mi líbilo i poznat nové království a novou kulturu i nová kouzla. Plot twist ohledně valga jsem popravdě nečekala, spíš jsem si říkala, že nějaký sourozenec se spolčil kvůli moci. Trochu jsem čekala víc detektivky ohledně vraždy léčitelky, něco jako Agathu Christie. Konec byl dojemný, přišlo mi krásné Yrenino spojení s Torre a komunita léčitelek, to jak Yrene objevila zvoneček své předkyně, jak vzpomínala na matku. Líbila se mi trochu snaha o reprezentaci i fyzického postižení, zvlášť když autorka zmínila, že není Chaol menším mužem, i když je na vozíku nebo o holi. Trochu mi vadilo, že se snadno vyléčil, ale nakonec mi ho bylo líto, že to vyléčení dlouho netrvalo. Sympatická mi je i Nesryn v tom, že neprahne po tom být za každou cenu hrdinkou a legendou. Ačkoli její kapitoly hlavně zpočátku nebyly tolik chytlavé. V Nesrynině příběhu jsem cítila jakoby inspiraci Disneyho Mulan (i to, jak se na konci dali před rodinou dohromady se Sartaqem). Podobně jako mi i Elide přišla lehce inspirovaná Locikou (věž). Celkově tematicky je tato kniha tak trochu zrcadlem Dvoru stříbrných plamenů. Ačkoli zde bylo podle mě více akce. Rozhodně nedoporučuju tuto knihu vynechat. I pokud vám Chaol nesedí, jsou zde i Yrene a Nesryn, a jejich příběh určitě stojí za to poznat. Tato kniha jako celek obsahuje příběh o uzdravení duše i těla a ukazuje trochu jinou kulturu než na kterou jsme u nás zvyklí, což je velké plus.... celý text


Říše bouří

Říše bouří 2017, Sarah J. Maas
4 z 5

Tento díl jsem četla zároveň s Věží úsvitu. Bylo to neskutečně akční, napínavé a těžko se šlo odtrhnout. Navíc zde konečně dostal prostor Dorian s Manon, které miluju. Ovšem konec mě donutil snížit hodnocení. Bohužel. Celá pointa je úplně stejná jako v Harry Potterovi, dokonce se mi zdálo, že tam byla i použita některá stejná slova. Další, co mě mrzelo, byla ta věc s druhy. Mám ráda Sama a mnohem víc by se mi líbilo, kdyby on byl tím druhem a láska mezi Rowanem a Aelin by byla osudová i bez toho. Tuto sérii jsem dosud považovala za tu nejlepší fantasy sérii vůbec, takže mě trochu mrzí, kam se to ubralo. Jen bych si přála, aby se to v posledním díle nějak napravilo. A taky doufám, že Dorian dostane víc prostoru ukázat, co v něm je.... celý text


Kopírák

Kopírák 2023, Sam Holland

Popravdě si nejsem jistá, jak knihu hodnotit. Na jednu stranu byla extrémně čtivá a napínavá a dokázala člověka pohltit. Na druhou stranu mi z ní bylo až téměř fyzicky špatně, měla jsem odporný pocit a Chris Carter (aspoň co jsem zatím četla) se mi vedle toho zdá jako pohádka na dobrou noc. Nakonec nelituji, že jsem si to přečetla, ale rozhodně nedoporučuji slabším povahám.... celý text


Jeden za druhým

Jeden za druhým 2015, Chris Carter
4 z 5

Tato kniha se mi líbila, ale mrzí mě, že pointa byla prakticky totožná, jak v díle Popravčí. Ačkoli tuto pointu jsem považovala za jednu z nejlepších, co jsem kdy četla, mohlo to být trochu jiné. Každopádně celý ten nápad s hlasováním, i to, co se stalo poslední oběti, opravdu vede k zamyšlení nad lidským druhem.... celý text


Království těla a ohně

Království těla a ohně 2022, Jennifer L. Armentrout
5 z 5

Konečně jsem se dostala k pokračování série Z krve a popela. Knize jsem chtěla dát nejdřív jen 4 hvězdičky. Přišlo mi, že na to, jak byla tlustá, se tam toho moc nestalo. Hlavně mě ale štvaly myšlenkové pochody Poppy. Zvlášť když je celou dobu naprosto jasné, jak to mezi ní a Casteelem je. Celkově kniha otevřela spoustu nových otázek, aniž by na nějaké z nich skutečně odpověděla (nebo na ty z minulého dílu). Pořádné zvraty nastaly až na samém konci. Konec je tak otevřený, že mám chuť jít ihned do dalšího dílu, ačkoli bych si chtěla od Poppy chvíli odpočinout. A taky mě děsí těch 600 stran. Každopádně díky konci, který mě navnadil a taky díky asi nejkrásnější svatební scéně, na kterou si vzpomínám, že jsem četla, dávám nakonec 4,5*.... celý text


Žila jsem již před staletími

Žila jsem již před staletími 2005, Barbara Erskine
4 z 5

Tuto knihu četla koncem loňského léta, ale nakonec jsem posledních asi sto stran dočetla až teď. Nemyslím, že je to vina té knihy, já to tak celkem často mám, že poslední knihu prázdnin nedočtu. Teď jsem se k ní impulzivně vrátila a ty poslední stránky jsem dočetla během jednoho dne a byla jsem z knihy tak trochu zhypnotizovaná, což asi odpovídá ději. Nikdy jsem asi podobnou knihu nečetla, nejvíc se tomu blíží asi Cizinka. Celkově mě na tuto autorku nalákalo krásné video na youtube od mami z Knihánkova. Navíc jsem tuto knihu prostě našla doma v knihovně, jakoby se mi sama zjevila. Řekla bych, že 90% kniha se zpočátku čte poněkud těžce, styl psaní autorky a uspořádání textu pro mě bylo složitější k orientaci. Děj byl zajímavý, i když chování postav (zejména těch současných), jsem občas moc nechápala. Hlavní postava Jo byla zřejmě ze všeho tak vedle, že se jejímu chování na jednu stranu asi ani nedivím. Celkově byla spíš takovou loutkou. V knize byly i milostné scény (spíše naznačené než detailně popsané), které ovšem z 90% byly prakticky znásilnění. Pokud tedy někdo čeká romantiku jako u Cizinky, tak tohle nebude to pravé. Věc, která mi vadila, bylo to, že zde nebylo dost popsáno, čím byla Matylda významná, nějaké její činy jako paní hradu, paní svých poddaných. Z knihy mi spíše přišla jen jako žena podléhající svému muži, jen s ostřejším jazykem. Na knize se mi naopak líbila atmosféra. Měla jsem z ní podobný pocit, jako bych se skutečně procházela po nějakém středověkém hradě plném duchů. Nějakou dobu po dočtení jsem ještě měla ze všeho husí kůži. Rozhodně to není žádná feel-good romance, čtěte to v období, kdy budete mít čas to zpracovat. Myslím, že se jedná o zajímavý náhled do života ve středověku. Od autorky plánuji zkusit i další knihy.... celý text


Královna stínů

Královna stínů 2016, Sarah J. Maas
5 z 5

Tohle je podle mě zatím nejlepší kniha, kterou jsem od autorky četla. Rozhodně je zatím nejvíce akční ze všech. I tady si vyskytlo pár neakčních míst, jako u této autorky vždy, ale podle mě tady bylo mnohem více akce než jen v posledních 100 stranách. Miluju tuto sérii. Za mě nejlepší od Maasové. Přála bych si, aby autorka v budoucnu napsala něco podobného s méně romantikou a více high fantasy. Zde je vidět, že na to rozhodně má. Tím ale neříkám, že se mi její romantika nelíbí, jen je fajn, když to projednou není to hlavní téma knihy. Osobně se moc těším na vývoj vztahu Doriana a Manon (aka mých dvou oblíbených postav) a taky na další páry, o kterých už z fanartů vím, že vzniknou. U Maasové musím hodně ocenit, jak tady dokázala pracovat s více POV. Moc se mi líbili kapitoly z pohledu Doriana, když byl posedlý. Dodávalo to příběhu grády. Taky mě hodně bavilo vše, co se dělo v táboře čarodějnic. Kaltain je líto. Zaujala mě i nová postava Elide. Jsem zvědavá, kdy se setká s Aelin. Taky mě překvapil plot twist s králem, který jsem, ani přes všechny spoilery, co vím, nečekala. Každopádně každému doporučuju vyhýbat se spoilerům o této sérii, ačkoli to může být těžké. Mně mrzí, že jsem si tak hodně věcí prozradila. I když aspoň pořád méně než o Dvorech.... celý text


Twisted Love: Láska na ostří nože

Twisted Love: Láska na ostří nože 2023, Ana Huang
5 z 5

Upřímně jsem byla dost překvapená, že se mi tato kniha nakonec tolik líbila. Koupila jsem si ji kvůli velkému "hypu" ze zahraničí, i když pak jsem se trochu bála, že to bude jen o "tom jednom" a bude to nudné. Ale naštěstí to tak nebylo. Určitě se nejedná o žádné mistrovské dílo a výkvět literatury (i když to já asi ani nečtu :-D), ale je to příjemná oddechovka, kterou, máte-li čas, zvládnete přečíst za den. V knize se ale řeší i místy hodně vážná témata (vražda dítěte například). Na knize mě, hlavně ze začátku, štvaly popisy všemožných značek oblečení a já nevím čeho, to mi přišlo zbytečné. Taky nejsem úplně fanouškem až tolika sprostých slov, obzvlášť v těch intimních chvílích mi to teda romantické nepřijde. Ale každému co jeho jest XD. Taky mě dost štvalo majetnické chování Alexe, který by byl schopen zabít každého, kdo se na Avu jen podívá, a celkově by pořád někoho posílal za všecko pod zem a ničil. Až mi bylo Avy i líto, já bych to teda nevydržela. Ale v tomhle žánru to tak asi chodí. Nakonec mám Alexe ale i ráda, protože když chtěl, dokázal být i milý a citlivý. Co na knize oceňuju, jsou postavy, které mě moc mile překvapily, bála jsem se, že budou třeba ploché a bez života, ale opak byl pravdou. Dokonce bych hlavní hrdinku považovala za jednu z nejsympatičtějších hlavních postav vůbec. Líbil se mi její vývoj. Hodně oceňuju i to, že, i když to tak na první pohled vypadalo, nebyla naivka, ale uvažovala podle mě rozumně, zvlášť ke konci. Viděla jsem na ní opravdu osobnostní vývoj a řekla bych, že její cestou se dá i inspirovat. Celkově jsem v knize překvapivě narazila na pár zajímavých myšlenek. I hlavní hrdina nakonec nebyl takový strašný macho, jak se zprvu zdál, naštěstí. Tohle bylo asi poprvé, co jsem četla takovýto žánr, ale ačkoli jsem měla strach, zda to bude pro mě, tak naštěstí to dobře dopadlo. Dokonce knize dávám i hvězdu navíc za to příjemné překvapení. Z euforie jsem autorku už i zařadila mezi oblíbené, protože mi je prostě nějak sympatická. Tak uvidíme, zda se to s dalšími knihami od ní nezmění. Jinak mě kniha hodně navnadila na další díly, druhý mám už doma, ale nejvíc se osobně těším na příběh Jules a Joshe (Twisted Hate, 3. díl), který by u nás prý měl vyjít na podzim.... celý text


Krvavé ostří

Krvavé ostří 2017, Sarah J. Maas
4 z 5

Krvavé ostří nepochybně nabízí více než Dvůr mrazu a hvězd ze série Dvorů. První povídka mě osobně tedy nezaujala, za to ty další se mi líbily. Překvapivě mám nejraději asi tu nejkratší, Vražedkyně a léčitelka, kde mě zaujala postava Yrene, která, jak odhaduji dle spoilerů ze sociálních sítí, ještě dostane větší prostor. Nějak jsem se s její postavou skutečně dokázala i za tu malou chvilku ztotožnit, takže jsem na její vývoj zvědavá. Doufám, že v knihách navštívíme i ono město vzdělání, které bylo v této povídce zmíněno. Zaujala mě i povídka o Tichých mistrech. Poslední dvě povídky mi v podstatně splynuly v jednu. I když jsem osud Sama znala, opravdu mi ho bylo líto. Líbilo se mi, že se jednalo obyčejného mladíka a ne dokonalého vílího muže, jak jsme u autorky zvyklí. Je škoda, že měl jen tak malou roli, i když vím, že na něj v sérii jsou odkazy. Každopádně rozhodně tuto sbírku povídek nepovažuji za zbytečnou a každému, kdo v sérii hodlá pokračovat, rozhodně doporučuji tuto knihu nevynechat! Mimochodem, ČTĚTE TUTO KNIHU PO DĚDIČCE OHNĚ!! (tedy v romantickém pořadí). Kdybych si po 3. díle Celaenu neoblíbila, rozhodně bych si tuto knihu tolik neužila.... celý text


Dědička ohně

Dědička ohně 2016, Sarah J. Maas
5 z 5

Tak tohle byla rozhodně zatím nejlepší kniha ze série a dost možná i nejlepší od Maas vůbec. Série Skleněný trůn se narozdíl od Dvorů tolik nezaměřuje na romantiku a nenajdeme zde ani žádné milostné scény (také se jedná o sérii pro mladší). Myslím si, že to sérii jen prospělo, neboť tak mnohem víc prostoru dostalo napětí a akce. V této knize sledujeme po celou dobu tři pohledy - Celaeny, Chaola + Doriana a nové postavy Manon. Musím říct, že Manon jsem si už od začátku naprosto zamilovala a považuju ji za jednu z nejlepších postav od Maas, což je při tak silné konkurenci opravdu pocta. Na každou kapitolu o Manon jsem se nesmírně těšila. Ona a Abraxos jsou super dvojka. A jelikož už díky fanartům asi vím, kdo by mohl být Manoninou láskou, tak se docela těším, jak se k tomu všemu autorka dopracuje. Chaola naproti tomu stále moc nemiluju, i proto mě jeho kapitoly moc nebavily. Po dočtení konce ho mám ale teď o trochu radši, třeba až se dostanu k jeho knize, tak si jej oblíbím zcela. Mrzí mě, že o sérii vím už spoustu spoilerů, možná by pro mě pak vše bylo napínavé ještě víc. Každopádně i tak se spousta věcí pro mě zajímavě vyvinula. Velmi se těším na další díl, i když bude bohužel asi ještě trvat, než se k němu dostanu. Předtím bych ráda přečetla ještě Krvavé ostří. Na závěr chci říct, že bych tuto sérii doporučila každému, i tomu, komu Dvory přišli nudné nebo moc přeslazené. Já mám Dvory ráda, i když vzhledem k té romantice na ně člověk asi opravdu musí mít náladu. Jsem moc ráda, že jsem v této sérii po prvních dvou dílech prokračovala a doufám, že další díly mě nezklamou. Dost možná to nakonec bude úplně nejlepší série od Maas vůbec. Magický svět a úžasný vývoj postav, neobyčejná přátelství i láska, překonávání těžkých životních situací, boj za to, co je správné, to vše najdete v této knize.... celý text


Černá smrt

Černá smrt 2022, Franck Thilliez
5 z 5

Tahle kniha je pro mě tak na 4 a půl hvězdy. Chvíli jsem si myslela, že by kniha mohla být sci-fi či fantasy. Ale asi je nakonec kniha lepší jako reálný thriller. Podle mě se jedná o takový "crossover" mezi Danem Brownem (posuzuji na základě filmů podle jeho knih) a Chrisem Carterem. Ačkoli za mě je Chris ještě víc krvavý. Jedná se o knihu od muže a Francouze, něco takového (s výjimkou klasiky) čtu asi poprvé. Ale nelituji. Kniha se četla velmi dobře, za pár dní jsem ji dočetla, a to není zase tak tenká a já nejsem rychlá čtenářka. I za tu úžasnou čtivost a možnost se odreagovat jsem nakonec hodnocení zvýšila na 5 hvězd, ačkoli si myslím, že kniha mohla být ještě lepší. Ačkoli musím říct, že to rozuzlení mě tolik nenadchlo, pokud bych měla knihu posuzovat jako detektivku, mám raději rozřešení alá Agatha Christie. Ale jako napínavý thriller funguje dobře. Co mi trochu vadilo je, že autor byl podle mě se závěrem až příliš rychle hotový, mohl vše více rozepsat. A musím souhlasit s komentářem níže, že pro ty, co už mají trochu načteno od Chrise Cartera, ten konec až takové "wow" nebude. Ale kdybych Cartera neznala, určitě bych byla hodně šokovaná.... celý text


Dvůr stříbrných plamenů

Dvůr stříbrných plamenů 2022, Sarah J. Maas
5 z 5

Tuto knihu jsem sice četla už před pár měsíci, ale ráda bych k ní napsal aspoň pár slov. Dala jsem knize 5 hvězd hlavně ze to, že jednu z mých nejoblíbenějších romantických linek ze všech knih vůbec. Nessian - to je prostě LÁSKA. Hodně nadšená jsem taky z tria Gwyn-Emerie-Nesta. Takové přátelství je podle mě bohužel jen v knížkách. A samozřejmě nemůžu zapomenout na naprosto úžasný Dům - co bych dala za to takový mít. Je pravda, že moc akce tady nenajdete, tohle je kniha o osobním vývoji, lásce, přátelství, plná milých magických (a milostných XD) detailů. Na jednu stranu, kniha se může zdát táhlá a ano, pár stránek se tedy mohlo ubrat. Na druhou stranu si myslím, že je dobře, že autorka zkusila trochu něco jiného, než akcí nabité fantasy. Je to zkrátka pěkný milostný příběh. A já se moc těším, až se někdy dočkám dalšího dílu této série a budou doufat v GWYNRIEL (nejlépe s inspirací z malé mořské víly, to bych asi řvala nadšením XD).... celý text


Slib mlčení

Slib mlčení 2014, Linda Castillo
4 z 5

Podle mě slušně napsaná a napínavá detektivka, ačkoli úplně nejoblíbenější detektivní příběh to nebude. Mám ráda trochu propracovanější motiv vraha než jen prostě touhu zabíjet bez hlubšího motivu. Ale zaujalo mě prostředí i postavy. Jsem zvědavá, jak se budou dál jejich osudy vyvíjet, zejména vztah Kate a Tomassetiho (pravopisem si teď nejsem jistá).... celý text


Sochař smrti

Sochař smrti 2017, Chris Carter
5 z 5

Popravdě jsem nejdřív chtěla dát ty čtyři hvězdy, ale za příběh vraha musím dát jednu nahoru.