Kate3003 přečtené 476
Aurora hasne
2022,
Amie Kaufman
Konečně závěr celé série na kterou mě skvělý druhý díl opravdu navnadil. Znovu oceňuji počáteční připomenutí předchozích událostech, které se hodí když mezi jednotlivými díly máte delší prodlevu. Ze dvou dějových linek, které jsme sledovali ve druhém díle se staly tři, protože tým se rozdělil ještě o něco více a to nejen v prostoru, ale i v čase. Takže najednou sledujeme různé časové osy, které se navzájem ovlivňují tím co se kde stane a konečně některé věci začnou zapadat a dávat smysl. I ta zatracená propiska. Děj se zde posouvá o dost pomaleji než v předchozím díle i díky tomu, že se část hrdinů dostane do časové smyčky a proto si s nimi nějaký čas zopakujeme a to několikrát. I přesto všechno je ale příběh pořád dostatečně nepředvídatelný a o zajímavé zvraty není nouze. Musím, ale říct že pro mě bylo zajímavější sledovat tým jako celek než jako jednotlivce. V týmu se skvěle doplňovali, ale samostatně jakoby postrádali určité kouzlo. Takže jsem se opravdu těšila na to až se linky znovu začnou propojovat a na závěrečnou bitvu proti nepříteli. Spojení linek jsem se sice dočkala, ale závěr mě bohužel dost zklamal. Nevadí mi šťastné konce, ale tady to už bylo trochu moc přeslazené i na mě. Bohužel konec typu a teď se všichni chytíme za ruce ukážeme si lásku a všechno bude zalité duhou a sluncem se mi k celému příběhu vůbec nehodil. Celkově mi tento díl přijde asi jako nejslabší s celé série, ale i tak si myslím že stojí za přečtení.... celý text
Nikdy hrdinka
2024,
Vanessa Len
Na začátku příběhu jsem si přišla trošku zmatená děním v knize, protože první díl jsem četla před více jak rokem a spoustu detailů už jsem zapomněla. Kniha navazuje v podstatě tam kde první díl skončil nebo když se to tak vezme možná spíše začal. V průběhu knihy autorka postupně skrze hlavní hrdinku připomíná události z prvního dílu. Což oceňuji, ale na druhou stranu by je nemusela opakovat několikrát. Joan v průběhu knihy mnohokrát přemýšlí nad rozdíly mezi novou časovou linkou a tou původní. Většinou se tato situace týká Nicka a Aarona takže se dost opakuje stejný scénář a příběh je tím zbytečně natahovaný. Znovu se setkáváme se známými postavami z prvního dílu, které doprovázejí Joan při její cestě příběhem. Trošku mě mrzí, že oproti prvnímu dílu zde je Aaron, kterého jsem si oblíbila jen velmi málo, protože tentokrát je do celé situace více zapletený Nick. Za mě autorka v tomto díle mnohem lépe pracovala se schopnostmi Nestvůr a skvěle zpracovala jednotlivé časové linky a jejich prolínání. Hodně mě zaujala zápletka, protože až v podstatě do konce jsem neměla tušení jak to vlastně dopadne a posledních asi 150 stran jsem přečetla na jeden zátah. V knize bylo dost velmi zajímavých zvratů a mezi nimi i odhalení minulosti Joan včetně důvodu proč tak zajímá dvůr nestvůr. Po přečtení stále zůstává spoustu nezodpovězených otázek, které doufám budou zodpovězeny v dalším díle. Konec si nechala autorka znovu otevřený takže jsem velmi zvědavá jakým směrem se bude další díl odvíjet. Za poskytnutí knihy k recenzi v rámci spolupráce děkuji Humbook blogeri... celý text
Zmije a křídla noci
2024,
Carissa Broadbent
Když se mi kniha dostala do ruky měla jsem trochu obavu, že se děj s ohledem na počet stran bude docela táhnout. Protože 500 stran prostě svádí k tomu, že kniha bude plná popisů. V tomhle případě tomu, ale naštěstí tak nebylo. Autorka nás nenechá ani rozkoukat a během chvilky s hlavní hrdinkou vpadneme do krvavého turnaje Kejari. Celý turnaj byl zajímavě zpracovaný, jeho jednotlivé části byli zajímavé a velmi dobře popsané. Trošku mě naopak mrzí, že jsme nedostali více informací o světě jako takovém. Na začátku byl sice kratičký úvod k některým postavám a maličko z historie tohoto světa, ale rozhodně bych uvítala více informací. Na konci autorka dodala rejstřík, který jsem ocenila a něco málo mi také přiblížil. Hlavní hrdinka mě bavila, protože svým způsobem jsme dostali silnou hrdinku typickou pro tento typ knih, ale pro své okolí je i tak vlastně nejslabším článkem. O to více se musí snažit a hlavně své činy velmi dobře promýšlet. Velmi mě bavila i její chemie s jejím upířím spojencem, jehož tajemný a sarkastický charakter mě opravdu zaujal. Děj knihy skvěle ubíhá a já se většinu času nemohla odtrhnou, protože o zajímavé zvraty nebyla nouze. Knize se nevyhnulo pár naprosto klišé scén, ale ty mě spíše pobavily než že by mi v příběhu vadily. Závěrečný zvrat byl zajímavý a já jsem opravdu jakým směrem se bude vyvíjet další díl téhle dobře rozjeté série. Za poskytnutí knihy k recenzi v rámci spolupráce velmi děkuji Albatros Media.... celý text
Mort
2013,
Terry Pratchett
V rámci knižního binga za měsíc Říjen jsem si dala re-reading Morta, protože linka Smrtě mě u Zeměplochy vždy bavila nejvíce. I po letech mě čtení bavilo, i když musím užnat, že o něco méně než když jsem četla příběh poprvé. I přes občas chaotický děj se mi příběh líbil. Morta jsem si až tolik neoblíbila, přestože je to hlavní postava. Zaujal mě ovšem jeho vývoj jako učedníka. Za to jsem si ovšem připomněla proč jsem měla tak ráda Smrtě. Jeho humor (tedy jestli se tomu tak dá říkat, protože jemu tyto věci trochu unikají) a snaha o to trochu normálně žít je skvěla. I to jak díky své absenci pocitů udělá z běžné situace vlastně tak trochu situaci komickou aniž by si to sám uvědomil. Občas mi tím trochu připomínaj Shledona z TBBT. Konec byl do příběhu zvláštně zasazený, ale celkem to sedí k autorově stylu. Pratchett má velmi specifický styl psaní, který nemusí sednout každému. Přesto by si měl každý alespoň jednu jeho knihu přečíst, protože svět který stvořil je naprosto geniální.... celý text
Aurora plane
2021,
Amie Kaufman
To my jsme Legie My jsme jas Navěky planoucí v noční jas Děj druhé knihy v podstatě plynule navazuje na první část. Jelikož jsem ji četla už před nějakou dobou tak jsem velmi ocenila připomenutí na začátku a uvedení stručného děje ke každé z hlavních postav. Hlavní hrdinové pokračují ve své cestě za poznáním a pokusem o to zvrátit konec galaxie tak jak ji znají. Jenže to není až tak jednoduché a do cesty se jim staví poměrně dost překážek. Mě osobně druhý díl bavil mnohem více než první. Děj ubíhal mnohem svižněji a nebyla nouze o vtipné situace, ale i spoustu zajímavých zvratů. Včetně dosazení nové postavy, která bude ze začátku hlavním hrdinům dost komplikovat život. V průběhu knihy se děj rozdělí do dvou linek, ale v tomto případě to ničemu nevadí, protože tu chvíli už je kniha tak napínavá a obsahuje tolik akce a zvratů, že vám příběh nedovolí jakkoliv protestovat a prostě vás vtáhne zpátky do děje. Našlo se pár situací, které byli již zbytečně emočně vyhrocené a knize to maličko ubíralo, ale jinak jsem byla opravdu spokojená a jsem zvědavá jakým směrem se bude kniha ubírat dál.... celý text
Pokrevní pouta
2024,
Richelle Mead
Když booklab oznámil, že bude vydávat i Pokrevní pouta s novými obálkami od Adela Stopka byla jsem tou zprávou nadšená, protože Vampýrská akademie mě až na pár míst opravdu bavila a přestože Adrian tam nedostal tolik prostoru jeho postava mě zaujala. Pokrevní pouta se tempem trochu liší od VA, protože Sydney je oproti Rose spíše přemýšlivý typ a než něco udělá dobře si promyslí jaké by to mohlo mít následky. Takže nečekejte bláznivé eskapády jako v VA, protože tady věci plynou o něco pomaleji. Pořád ale dost svižně na to aby si udrželi pozornost čtenáře. Já si celkově Pokrevní pouta užila více než VA, protože mě víc baví hrdinové, kteří se nad svým jednáním logicky zamyslí než aby zkratkovitě jednali. I dialogy mi zde přijdou o něco lepší. Zápletka příběhu má dvě propletené části, které jsou fajn zpracované a i když určitá část je naprosto průhledná a čtenář ji odhalí velmi brzy. Tak druhá část zápletky je skvěle zamotaná až do konce a já vůbec netušila, že se to odehraje právě takto. Chemie mezi Adrianem a Sydney mě opravdu bavila a líbilo se mi, že Sydney byla k Adrianovi upřímná a nebála se mu říct do očí co si o některých věcech myslí. Jill mě svým chováním trošku rozčilovala, ale to už je asi úděl její rodiny. Jsem velmi zvědavá jak si autorka poradí s příběhem dál a jak se to bude celé vyvíjet. Taky jsem zvědavá na další obálky, protože ty u VA byli nádherné, ale Pokrevní pouta je překonala.... celý text
Plíseň
2017,
Siri Pettersen
„Nikdy nezačínej, co nezvládneš dokončit“ Druhý díl série havraní kruhy byl za mě ze začátku dějově o něco lepší než předchozí, protože děj byl podstatně svižnější. Na druhou stranu příběh přišel o určitou svou pohádkovost a zajímavou stavbu světa, který autorka vybudovala v prvním díle. Tentokrát se totiž neodehrává celý příběh v Ymslandu. Do příběhu se vracíme několik měsíců po tom co Hirka pomocí kruhů opustí Ymslandu aby ochránila Rimmeho před sebou, před plísní. K Hirce a Rimmemu se přidávají nové postavy, které je provází příběhem. Znovu příběh sledujeme z několika pohledů a tentokrát mě asi o něco více bavily části, ve kterých vystupoval Rimme, přestože se choval trošku jako malé dítě, kterému seberete hračku. I když možná mě jeho linka bavila o něco více tak trochu proto, že části s Hirkou jsou ze začátku maličko nelogické. Během pár měsíců se Hirka adaptovala na nové prostředí v podstatě bez problémů a čirou náhodou měla i celkem štěstí na to s kým se potkala a že měla kde spát a nedělalo ji problém se vyrovnat se všemi vymoženostmi nového světa. Nové prostředí v knize nenabízí až tak zajímavé popisy jako jsou v prvním díle, protože náš svět není nutné až tak představovat jako ten smyšlený. Možná je trochu škoda, že autorka nepoužila další smyšlený svět a přesunula se k tomu našemu, který je navíc v knize vybarven jako naprosto nezajímavé umírající místo. Moc mi nesedí vztah mezi Hirkou a jednou z nových postav, ale uvidíme jak se to bude dál vyvíjet. Společně s Hirkou konečně odhalujeme tajemství jejího původu, ale na můj vkus možná trošku moc brzy. Kdyby nás autorka o něco více napínala a ubrala trošku bezcílného cestování bylo by to za mně zajímavější. Jsem zvědavá co přinese závěrečný díl. Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Host.... celý text
Království prokletých
2022,
Kerri Maniscalco
Ze začátku jsem měla obrovský problém se začíst, protože první třetina příběhu se mi neuvěřitelně táhla. Celkově se nic moc nedělo a hlavní hrdinka byla zmatená jak lesní včela. Dost mi v tom chyběl styl první knihy. Po první třetině se to začalo pomalu zlepšovat, ale kromě závěru mi přišel díl slabší než ten předchozí. Minimálně polovina knih se točí kolem erotických představ hlavní hrdinky a hříšných princů což tak trochu zabíjí dějovou linku. Navíc taky moc nechápu zařazení knihy do kategorie dívčí romány, zajímalo by mě kam je zařazena kniha v originále. Hlavní hrdinka většinu knihy jedná dost nelogicky a oproti prvnímu dílu mě její jednání dost často rozčilovalo, ale její chemie s pekelným princem mě naopak celkem bavila a jejich dohadování bylo to co zachraňovalo první dvě třetiny knihy, které by jinak autorka mohla úplně vypustit. Jakmile ale překlenete tuhle vycpávkovou část hodí vás to do konce plného poměrně nečekaných zvratů. Posledních asi 100 stran jsem si opravdu užila a konečně jsem dostala to co jsem po prvním dílu čekala. Díky zajímavému závěru knihy, který je jak jinak než otevřený si další díl přečtu protože mě zajímá jak to celé dopadne. Pěvně ovšem doufám, že se vyhneme zbytečným vycpávkám a bude mít aspoň trochu děj jako první díl.... celý text
Prohnilé město
2018,
Leigh Bardugo
Séríí Šest vran si to u mě autorka o něco vylepšila, protože po zkušenosti s Grišou a Wonder Woman jsem si nebyla jistá jestli od ní chci něco číst. Umí totiž vymyslet skvělý svět, ale její styl psaní mi úplně nesedí. Oceňuji systém, který autorka pro svoje knihy vymyslela, ať už ten magický nebo ten „politický“. Rozdělení Grišů a pravidla panující mezi gangy či obchodníky v Ketterdamu jsou opravdu zajímavé. Stejně tak informace o jednotlivých národech a zemích, které zde dostaneme. Postavy jsou velmi dobře vykresleny a přesto, že někdy jsou na ránu a jednají trochu zvláštně tak si čtenáře dokážou získat. I u tohoto dílu bych měla výtku k tomu, že jednání hlavních hrdinů zcela nesedí k jejich věku. Děj je občas trošku chaotický, ale to je celý život v Barrelu takže mi to nepřišlo až tak hrozné. Bohužel chvílemi jsou jednotlivé situace zbytečně překombinované což ve mně vyvolávalo tendenci se plesknou do čela a říct si „A tohle je tu jako proč?“. Určité situace se to trošičku opakovali, ale musím uznat, že autorka uměla i překvapit. Jeden ze závěrečných zvratů jsem opravdu nečekala a jen málokterý autor má odvahu něco takového udělat. Takže za to celkem plusové body. Závěř knihy nechává spoustu otevřených možností jak na příběh navázat takže jsem zvědavá zda toho autorka nějak využije. Každopádně znovu musím vyzdvihnout grafické zpracování knihy, které je prostě skvělé.... celý text
Srdcerváči. Kniha 5
2024,
Alice Oseman
Po dočtení páté knihy Srdcerváčů se trošku vnitřně peru s tím jak komiks vnímám. Pořád mi to přijde jako ňuňatý příběh který se krásně čte a má opravdu velmi povedenou kresbu, ale na druhou stranu už mi některé věci přijdou do komiksu dané maličko na sílu. Chápu, že autorka chce ve svých knihách upozornit na různé problémy, či situace, které mohou lidi potkat a říci všem, že je v pořádku se někdy cítit zle. Že není třeba se bát o svých problémech mluvit a říct si o pomoc, což opravdu oceňuji, ale nacpat veškeré tyto věci do jedné skupiny osob či rodiny mi úplně nesedí. Mám s toho trošku pocit, že aby bylo upozorněno na vše tak každá osoba v komiksu dostala do vínku některou vlastnost/problém kterou chtěla autorka vytáhnout na světlo. Zároveň je však tato situace hozena jen tak do pléna bez většího propracování, takže to trochu působí jako přebytečná informace. Mě osobně by bylo milejší, kdyby se zaměřila pouze na nějakou část, tak jak tomu bylo třeba v prvních třech komiksech a další životní situace zařadila do samostatného komiksu, případně k úplně novým postavám i kdyby ve stejném světě. I přes tohle všechno jsem, ale dostala přesně to co jsem očekávala. Komiks, který je díky své kresbě pastvou pro oko a scény, které při přečtení vyvolají úsměv na tváři. Přesto, že komiks vlastně řeší vážná témata, pořád si zachovává takové to miloučké prostředí do kterého se člověk rád vrátí. Za poskytnutí komiksu k recenzi v rámci spolupráce velmi děkuji Albatrosmedia... celý text
Když padaly hvězdy
2021,
Jan Kucin
Kniha Když padaly hvězdy mě uchvátila svou obálkou, která je opravdu velmi povedená. Navíc kniha obsahuje hned dvě krásně zpracované mapy, jednu detailní a druhou strohou. Celkové grafické zpracování knihy je na skvělé úrovni a opravdu se povedlo. Líbilo se mi proložení textu výstřižky z kronik či knih vytvořených pro tento svět. Co mě osobně na začátku trošku rozčilovalo, byla skutečnost že kniha nemá klasické kapitoly. Je sice po malých částech rozdělena, takže opravdu nečtete celých 600 stran bez členění, ale je to trošku nezvyk. Jedná se o první díl ze série takže nás čeká seznamování se světem, který má autor moc hezky vymyšlený. V knize se nešetří popisy, ale díky autorově stylu psaní jsou příjemné a i když jsou opravdu dost květnaté tak vás neutahají k smrti, jak to u některých knih s delšími popisy bývá. Líbí se mi rozmanitost postav, protože nechybí lovci, učenci, piráti, ale i mořské panny nebo démoni. Jediné co bych maličko vytkla, je že i postavy u kterých by člověk čekal trošku horší charakterní vlastnosti jsou vlastně celkem klidné a povahově se na první pohled od těch kladnějších postav výrazně neliší. Já si asi nejvíce oblíbila Erika, který byl velmi milý, ale hlavně nad věcmi i uvažoval což bylo opravdu skvělé. Celkově mě bavila chemie mezi jednotlivými postavami a vlastně bylo fajn i to, že v knize nebyla romantická linka, protože by mi sem úplně nezapadla. V průběhu knihy sledujeme hned několik postav jejichž osudy se v postupně prolínají. Začátek má trošičku pomalejší rozjezd, ale jakmile se jednotlivé linky příběhu střetnou začne to být zajímavější. Možná kdyby kniha měla o pár stránek méně děj by byl poměrně svižnější již od začátku. Konec příběhu byl maličko natahovaný dodáním příběhů, které neměli velký vliv na děj jako takový. I přes těch pár drobností bych knihu rozhodně doporučila, protože příběh je opravdu zajímavý a cestu s hrdiny této knihy si užijete. Za poskytnutí knihy na recenzi děkuji autorovi knihy a nakladatelství Host a už se těším na další díl.... celý text
Koruna strachu
2023,
Rozálie Pražáková
Jako první bych ocenila obálku, která se Adele opravdu povedla. Zajímavé je i téma, které si autorka vybrala, protože co si budeme povídat, který knihomol by se strašně rád nepodíval do některé ze svých knih. Já bych věděla hned o několika světech, které bych s takovým klíčem ihned šla navštívit. Prolog knihy byl velmi zajímavý, nalákal mě na čtení a já čekala co se s toho vyvine, ale bohužel první kapitoly u mě nevyvolali stejnou reakci. Přišlo mi jako bych byla vhozena do příběhu bez dalších souvislostí. I když se jednotlivé kapitoly skvěle četly a stránky ubíhaly poměrně rychle tak děj si mě nijak nezaháčkoval a spíš jsem ho jen pasivně sledovala. Moc tomu nepomáhalo ani střídaní pohledů v jednotlivých kapitolách kdy prostě byla přetrhnutá myšlenka a najednou jsem se ocitla úplně jinde. Nejvíc mě bavila asi linka Avery kde mi přišlo, že se toho dělo asi nejvíce. Linka jejího bratrance mě bohužel moc neuchvátila a chvílemi mi přišla trošku utahaná. Celkem mě bavila chemie mezi Avery a Sullivanem a taky osudy vedlejších postav odehrávající se na pozadí. Autorka postavila základy poměrně zajímavého světa, ale naservírovala nám z něj jen velmi málo. První polovinu knihy jsem vlastně netušila proč se postavy chovají tak jak se chovají a co se vlastně děje nebo co předcházelo určitým situacím nastíněným v knize. Věřím, že kniha si své čtenáře najde, protože námět je slibný a konec nechává spoustu prostoru pro zajímavé navázání. Za poskytnutí knihy na recenzi v rámci spolupráce velmi děkuji albatrosmedia... celý text
Šest vran
2017,
Leigh Bardugo
Šest vran mě zaujalo o něco více než Griša, ale bohužel se obávám, že pro mě styl psaní autorky úplně nebude to pravé ořechové. Na knize bych vypíchla její grafické zpracování, protože obálka je TOP a černá ořízka to celé krásně doplňuji. Uvnitř knihy je navíc krásně vyvedená mapa. Autorka vytvořila velmi zajímavý svět plný zázraků a různorodých obyvatel. Je trošku škoda, že na rozdíl od Griši autorka nevěnovala tolik času popisu jednotlivých zemí a jejich obyvatel, protože by bylo poměrně zajimavé se dozvědět víc nebo si připomenout určité body s tohoto světa. Naštěstí i výběr vypravěčů je o něco štastnější a oproti Alině je jejich příběh lépe podaný i když to bude i vlastnostmi jednotlivých postav. Líbila se mi různorodost jednotlivých postav i postupné představování jejich minulosti, ale některé dialogy mezi určitými postavami byli trošku zbytečné. Přestože nejsem úplně fanoušek střídání pohledů tady to ve výsledku bylo celkem fajn a chápu proč to bylo použito. Bez toho by v příběhu nebyli některé zajímavé věci zmíněny. Našlo se i pár nečekaných zvratů, které mě překvapily, ale zároveň jsou zde i části, které jsou možná až zbytečně překombinované a možná s ohledem na věk postav i trochu hůře uvěřitelné. Konec je otevřený a mě zajímá jak to dopadne takže s toho důvodu si další díl přečtu.... celý text
Trnitá kletba
2023,
Anežka Kočová
Kniha Trnitá kletba pro mě byla velmi milým překvapením. Příběh jsem si opravdu užila od začátku až do konce a přestože bylo pár míst, kde se toho až tak moc nedělo a bylo to trochu více o popisech, tak jako celek byla kniha opravdu zajímavá. Navíc ten svět který autorka vytvořila je naprosto skvělý. Nejen že obyvatelé Plantae umí za pomoci své síly vypěstovat rostliny s kterými jsou příznění, ale jsou rozděleni podle určitých předpokladů a typu rostlin do určitých skupin. Jejich moc má i nějaká pravidla což se mi opravdu hodně líbí, protože často se v příbězích setkáváme s tím, že hlavní hrdina či postavy v knize mají nějakou moc, ale bez jakýkoliv omezení či pravidel. Takže za to rozhodně plusové body. U tohohle to ale nekončí, pro dokreslení atmosféry jsou do příběhu zasazeny i legendy, pohádky, historie nebo i hry související s tímto světem. Autorka si dala opravdu hodně záležet a vše propracovala do sebemenšího detailu a postupně vše dávkuje v příběhu tak jak na vše přichází hlavní hrdinka. Takže za mě skvělé a chci se o tomhle světě dozvědět mnohem víc. Když už jsme u hlavní hrdinky tak u ní rozhodně oceňuji, že to není supersilná a dokonalá osoba, kterou najdeme v každé druhé knize. Baví mě na ní to jak vlastně spoustu věcí pokazí, ale i to že si sama dokáže přiznat svou chybu. Její chemie s dalšími postavami (hlavně s jistým guvernérem) je opravdu velmi povedená a i její vývoj a uvědomění v průběhu příběhu bylo velmi dobře zpracované. Romantická linka je v knize opravdu hodně slow burn a působí spíš tak jako od nenávisti k přátelství než k lásce, ale kdo ví jak se to vyvine dál. Celkově je tato linka, ale spíš v pozadí a nehraje v příběhu úplně prim. Autorka do pozadí příběhu skryla spoustu dalších témat, které si přečtete mezi řádky a myslím že se povedlo je zapracovat velmi dobře, protože nepůsobí jako kdyby do knihy byli natlačeny násilím, ale přirozeně plynou s příběhem. Jsem opravdu zvědavá co přinese další díl, protože ten jednoznačně chci přečíst. Jednu malou výtku mám k anotaci, kterou jsem si přečetla až teď a její konec mi úplně nesedí k tomu co se v příběhu děje, ale to je opravdu maličkost a jelikož většina z nás anotace nečte ani si nevšimne. Knihu rozhodně doporučuji přečíst a pak mi můžete napsat jestli i za vás je to s anotací stejně. Za zaslání výtisku na recenzi v rámci spolupráce děkuji @albatrosmedia... celý text