knizni_blizenec přečtené 41

Adam 2024, Mirka Rezlerová

Měla jsem možnost v rámci spolupráce, za což moc děkuju, si přečíst prvotinu autorky. Kniha mě dost překvapila, čím? ADAM - Tak tahle postava byla pro mě nezvyklá. Do poslední věty jsem nevěděla, jestli ho mám ráda, nebo pouze respektuju. Bavil mě, hlavně jeho smysl pro humor, to, že byl zobrazený reálně, ne dokonale, ALE vadilo mi to jeho neustále sebemrskačství, litování, které bylo na mě až moc časté. Oceňuji ale jeho vývoj, který byl velmi markantní! Jeho milostné peripetie byly něco! Nejen že je to proutník se zlomeným srdcem kvůli mrtvé ženě, ale celou dobu se snaží přesvědčit, že je jen na ženský. Tenhle aspekt v knize doteď nevím, jak moc mi tam seděl. Ale byly tam chvíle, které jsem nečekala. Hlavně tu BDSM scénu, z který jsem nevěděla, jestli se smát, nebo být v šoku (v dobrým, mělo to strašný grády!). Autorka píše opravdu čtivě, nečekejte žádné příkrasy, tohle bude tak moc reálné, syrové a autentické! Opravdu jsem nečekala, že autorka zvládne takhle popsat do detailu mužskou postavu se vším všudy. Ohledně stylu psaní, humorných přestřelek a pasáží, nemám co vytknout. Jsou tu hezké citáty, tajemství, prozření, opravdový vývoj postav, které vám přirostou srdci. Tahle kniha má koule. Postava Adiny, Broni a Kryštofa (syn Adama) byly za mě úplně top, tyhle tři jsem zbožňovala od začátku do konce. Neměly chybu a byly zase tak moc skutečné. Všechni tři popostrkovali Adama kupředu. Marián mi byl ze začátku sympatický, ale pak mi to moc mezi nimi nefungovalo. Podtrženo sečteno - tohle bylo na prvotinu úžasně a originálně napsaná kniha. LGBT prvky, psychologický vývoj postav, humor, syrovost, reálnost... To bych vypíchla ve velkém a velmi oceňuji. Hodnocení jsem strhla jen za občasná hluchá místa, velké opakování (sebe)mrskačství Adama. Ale to nic nemění na tom, že knihu určitě doporučuju všem, kteří nepotřebují dokonale hrdiny, ale číst o tom, jak může být život na prd, když ztratíte spřízněnou duši a bojujete se světem, sebou samým, abyste nezůstali na dně.... celý text

S láskou z Říma 2022, Julie Caplin

Knihy o cestování (zejm. Itálie) s propojení romantiky jsou něco pro mě, ale tady bylo spíše zklamání. Proč? LISA A WILL - Postavy, co mi moc nebyly blízké. Celkově s postavami jsem vůbec nedokázala navodit vztah. Byly nemastné neslané, ničím extra mě nezasáhly (jen rodinná tajemství obou dvou). Tihle dva spolu na můj vkus málo komunikovali, a tak vznikaly mezi nimi "zbytečná" nedorozumění, čemuž já neholduji. Jejich hate-love linka nebyla špatná. Ano, ta nenávist byla na sílu a za mě ne moc pochopitelná. Jejich jiskření už uvěřitelnější bylo. Co mě opravdu bavilo, tak jejich pošťuchování, vtipné přestřelky a pikantní scény, i když jich bylo málo, tak jsem si je moc užívala a uvítala bych je víc i v Romantických útěcích. Prostředí Itálie (Říma hlavně) bylo hezky vykresleno, opět se mi postesklo a nejradši bych tam s batohem hned vyrazila. Dozvěděla jsem se nějaká fakta o památkách, gastronomii, zvycích a to mám ráda. Od Caplinky jsem zvyklá na bravurní popisy, ódy na jídlo, miloučké postavy a předvídatelný konec. Něco co mi opravdu sedne. Tady jsem postrádala její kouzlo, což mě moc zklamalo. Čtení jsem si moc neužívala, chtěla jsem mít knihu za sebou, stránky moc neubíhaly, některé pasáže jsem četla jen zběžně, což se mi skoro nestává. Postavy to celé moc nezlehčovaly (babča byl tvrdý oříšek) a zcela předvídatelný konec zde taky škodil. Co to zachraňovalo bylo prostředí Itálie, rodinná tajemství a zvraty, které mě dost šokovaly a motivovaly číst dál. Podtrženo sečteno - tahle kniha je milá, (semtam) vtipná oddechovka, která vás přesune do Itálie. Dostanete předvídatelnou, ač milou romantickou linu, z postavy babči budete kroutit hlavou, nebo si budete chtít koupit letenku do Říma a prozkoumat ho. Za mě jsem ale čekala víc. Když bych to srovnala s Vilou v Itálii, tak to bylo úplně jinde. Tuhle knihu bych extra nedoporučovala, ale věřím, že někomu určitě sedne víc. Já teď budu přemýšlet, zda se pustit ještě do nějaké knihy autoriy pod pseudonymem J. Wake (Caplinka je jasná, tam se pro mě nic nemění).... celý text

Bylo nebylo jedno zlomené srdce 2024, Stephanie Garber

Tak tahle kniha byla něco, nejprve jsem myslela, že ji nedočtu, ale pak? EVANGELÍNA - Hlavní hrdinka, co je odvážná, bystrá, ale tak trošku naivní a impulzivní. Ale spíš mě bavilo její odhodlání a svéhlavost. Věřila v lásku, které byla ochotná obětovat... Vše. JACKS - Tahle postava byl tvrdý oříšek, jednu chvíli jsem po něm bažila, pak ho zase neměla v oblibě. Lítal v těchto táborech neustále! APOLLO - Toho bych chtěla zmínit, že tahle postava mě učarovala, i když tuším, že on nebude Evangelíniným happy-endem. Potom, co se mu stalo, jsem měla šok! O romantické lince zde není moc co říct, maximálně koho vidíme jako toho "vhodnějšího" pro Evangelínu. Láska je tu zatím jako něco, pro co jsme schopni obětovat vše, co dokážeme zmanipulovat (kouzly, dohodou...) a jak moc každý prahne po tom svém "šťastně až na věky". Se světem, bytostmi, pravidly, kouzly jsem byla spokojená, i když ze začátku dost zmatená. Něco začínalo dávat smysl, postupně jsem se zorientovala. Nejvíc mě bavila pasáž s upíry! V první třetině knihy jsem byla dost zklamaná a už už jsem chtěla knihu odložit, že to dočíst nechci. Skákání v čase, těžká orientace, pro mě ne příjemný styl psaní, nebo až moc časté opakování jméno (na jedné straně 10x jedno jméno bylo příliš). To se naštěstí dostalo do pozadí, jakmile se začala dít akce, dobrodružství a rozplétání tajemství, které dost šokovaly a nenechaly chladnou. Na konci jsem to začala úplně hltat a rozhodla se, že do dalšího dílu půjdu určitě, protože to skončilo zase tak napnutě, že musím vědět, co bude dál. Podtrženo sečteno - tahle kniha byla jako na houpačce, od nechci to číst po chci další díl, od střídání názoru na Jackse, nebo rozplétání tajemství, co mi nedá asi spát. A zpracování knihy? Rozhodně ořízka, obálka a různé lahůdky jako noviny, dopisy - boží! Na knihu vidím dost spokojená hodnocení, tak ji určitě ZKUSTE.... celý text

Temné světlo lásky 2024, Lena Kiefer

Druhého dílu jsem se nemohla dočkat, to jsem ještě nevěděla, co mě to čeká... Setkáváme se s postavami z prvního dílu. Helena i Jessi jsou pro mě stále srdcovými postavami (stejně jako Eli). Jejich zakázána láska mi trhala nervy i srdce, o to víc jsem hltala knihu, když se něco začne dít. Pane bože... Budete to milovat. Oproti prvnímu dílu je zde větší prostor pro detektivní zápletku (pátrání po důvodu smrti sourozenců), která byla v prvním díle upozaděna. Tady dostává větší důraz. Navíc je do toho zapojen s Helenou i Jessi a co se může stát, když ti dva nesmí svým citům podlehnout? Za mě jsem byla spokojenější v tomto pokračování s mírou detektivní zápletky, zakázané lásky, prostředí rodiny a vyšší smetánkou. Prostředí boháčů mě tady rozčilovalo ještě víc a nevěřícně jsem kroutila hlavou, jak může být pro někoho prestiž, peníze, postavení důležitější, než štěstí a život (nejen vlastních dětí) a to je to, co mě na tom taky bavilo. Tahle kniha ve vás totiž probudí mnoho emocí - od radosti, extra dávky napětí (až jsem tajila dech), smutku, rozčilení, strach (ten KONEC? Potřebuju třetí, poslední, díl hned!!! Mě málem odvezli), ale i lítost, budete taky dojati... Tahle série má prostě všechno, co potřebuju - tajemství, dokonalou romantickou linku, úžasné postavy, napětí, neustále si říkáte, jak tohle může dopadnout... Autorka se dokáže věnovat i psychickým problémům, co je dokáže zhoršovat, závislosti, ale i taky uvědomění, že máme žít život, jaký chceme, protože můžeme a stojí to za to, ne si nechat diktovat, nebo jen trpět. Autorka prostě umí napsat úžasnou sérii. MILUJU TO, MILUJU A... Určitě doporučuji. Jestli váháte, jděte do toho, protože vás to pohltí. Romantická kriminálka s námětem Romea a Julie? Ano, prosím!... celý text

Všemi smysly 2024, Rebecca Yarros

Taky se vám stane, že vám vůbec nesedne kniha, která ostatní oslní? (DEC)EMBER - Postava, která mi vůbec nepadla do noty. Nejen že mi nesedělo chování k jejímu věku, ale taky neustále výčitky, že se obětovala pro rodinu, její nepřijímání cizích názorů, nebo co se dělo s Joshem. Ano, byla silná, bojovala, zastala mamku. JOSH - Vezměte postavu ze všech romantických knih, splácejte to dohromady a máte Joshe. Jeho láska je opravdu slepá, je jedno, co mu Ember řekne, zahodí najedou všechny ženy a do ní pálí jedno klišé za druhým. Je absurdně dokonalý, ale opravdu až nesnesitelně . Ale nebyl jinak špatný. Jejich láska je kapitola sama pro sebe. Pokud vás baví knihy typu: miluju ho/nesmím s ním být/neodolám mu/nemůžeme spolu být - stále dokola, že je to jeden velký kolotoč, kdy sice po 50 stránkách jdou malém na to, ale dalších 250 stran spolu bojují... To bylo o moje nervy. Autorka se za ty roky vypracovala, protože tahle kniha vyšla před Čtvrtým křídlem a ještě že tak. Postavy bych spíš zařadila na střední školu, pak by jejich chování bylo přijatelnější (včetně bývalého). Autorka zde nastavila novou laťku pro natahování příběhu a umění točit chování postav v kruhu. Co jsem ocenila (ať nejsem tak negativní) byl hlubší přesah (a to život s vojákem, obětování se, smíření se se smrtí...), To dávalo příběhu větší hloubku a upřímně tohle zachránilo knihu. Bez téhle "emoční" nálože by nebyla ničím výjimečná. Prostředí armády a život s vojáky byl tak reálný, dojemný, pro mě nepředstavitelně bolestivý... Autorka prostě umí emočně vyždímat a šokovat, to se jí upřít nedá. Podtrženo sečteno - Na knihu jsem viděla dost kladných recenzí, a tak bych se nebála po knize sáhnout. Já už jsem asi na klišé romantiku s chováním puberťáků příliš otrávená. Příběh vás určitě dojme, pobaví, budete prožívat nálož Ember, obdivovat ji, má co nabídnout, ale za mě to bylo bohužel ZKLAMÁNÍ. Čekala jsem po Čtvrtém křídle nějakou propracovanou romantiku, u které budu plakat. To se nestalo.... celý text

Láska zrozená ve lži 2024, Lexi Ryan

Nicol - tahle postava byla propracovaná. Prošla si zradou od snoubence (nejen), rozhodla se odletět místo sestry pryč. Za to vše, co v jeden jediný den zažila, získala můj obdiv. Líbilo se mi na ní, že s diagnózou deprese bojuje statečně a bere to jako součást. Hodně ji ale ovlivňovaly komplexy z dětství, kterým se nedá divit. ETHAN - postava, která byla taky dost ovlivněna těžkou minulostí a láskou své dcery, pro kterou chtěl to nejlepší i za cenu svého štěstí. Ethan mi byl sympatický, i když se tvářil často jako nepřístupný bručoun, uvnitř měl zlaté srdce, hříšné myšlenky a... Jejich láska byla žhavá od začátku do konce, stejně jako komplikovaná (problémy se měnily průběhem). Navíc ve spojitosti šéf-zaměstnankyně, kdy máme zakázanou lásku, ale tolik touhy mezi hrdiny... Mělo to grády! Autorka píše čtivě, jednoduše. Několik tajemství, zajímá vás, co se stalo Ethanově manželce, že žije jen s dcerou, jak to dopadne s ostatními postavami, včetně těch hlavních. Umí vykreslit celou početnou rodinu úžasně. Autorka se nebojí být drzá, velmi vtipná, vulgární, sedělo mi to. Až na poslední čtvrtinu, tam se mi zdál děj až moc jednoduchý (chtělo to více propracovat, zajít do hloubky, ne udělat pohádkově jednoduché rozuzlení, který je dost předvídatelný). Chyběly mi překvapivě popisy (doteď si neumím pořádně představit postavy). Ethanova rodina byla pro mě velkým zpestřením, který dej zachraňoval, bez nich by to bylo celkem nudné. Sourozenecké potyčky a kecy byly vtipné, milé. Lilly, dcera Ethana, byla kouzelná, hned si ji zamilujete, jako vlastně všechny z jeho rodiny. Podtrženo sečteno - Pokud hledáte romantiku s dost peprnými scénami, zakázanou láskou, v které hraje důležitou roli rodina a pár šokujících tajemství s hlubším poselstvím, tohle je ideální kniha pro vás. Rodinu i postavy si zamilujete.... celý text

Užít si rozvod do poslední slzy 2024, Veronika Mrázková

V rámci spolupráce s Veru jsem měla příležitost si přečíst její prvotinu vydanou přes Pointu. S těchto spolupráci mám vždy velkou pokoru, ale i strach. Tady jsem ho mít nemusela. Tato kniha je autobiografická, tak je hlavní hrdinkou samotná autorka. Nečekejte ale žádný nudný výklad typu: byl rozvod, brečela jsem, našla jsem v tom ale smysl, najednou jsem byla šťastná. To opravdu NE. Autorka nám popisuje celý proces od vztahu s ex-manželem do nového vztahu s přítelem, ale ne klasicky jako příběh. Autorka napsala tuhle jednohubku opravdu čtivě s krátkými kapitolami. Tolik vět mi nahnalo husí kůži, nebo mi slzeli oči - bylo to jako když si s vámi vykládá kamarádka, která odhaluje své nedostatky, nebojí se je přiznat, dokonce je i rozmázne, ukáže, jak s nimi nakládala, jak to šlo nahoru a dolu. Padne tam dost citátů a vět, které se vás dotknou na správných místech, knihu bych nazvala léčivou, jelikož autorka popisuje takových momentů, který si určitě kdekdo prožil a dostává ujištění, že se jde z toho dostat. Vlastně mi otevřela oči v tom, kde bych měla na sobě zapracovat a nenechat sebe samu přehlíženou, než bude jednou čas... Kniha je obohacená o fotografie, zpovědi, přiznání a to vše zabalené v opravdu nádherné češtině. Autorky styl psaní mi sedl. Připodobnila bych to k rozvojové knize psáno ženou, která to píše s citem a bolestí, ale takovou bojovností, je to ze života. Podtrženo sečteno - nemusíte projít rozvodem, aby vám kniha byla blízká, toho jsem se i já obávala. Rozchod, práce na sobě, touze po (sebe)dokonalosti, být skvělou mámou, být lepší přítelkyní, manželkou, dostat se ze dna - věřím, že jedno téma určitě každý z nás zažil/prožívá a to v této knize najdete. Růžovku sloupnete jako malinu (144 stran), po které můžete cítit šimrání po sebelásce, nebo změně.... celý text

Můj důvod žít 2024, Michaela Dopitová

Novinka z pera české autorky o příběhu spřízněných duší, co se ale nestihli potkat... Aneb příběh, co vás rozpláče. NINA - Postava, s kterou jsem bojovala, postupně ale získáváme důvody, proč je taková a naopak vývoj děje zobrazuje, jak se člověk dokáže spokojeností a láskou (z)měnit. DAMIÁN - Tenhke kluk je bad-boy, co je ztracený nejen v sobě, ale paradoxně se nachází sám sebe v posmrtném životě. Zbožňovala jsem tu postavu a jeho prozření, budování citů, vztahů... To mě dojalo. Co čekat od příběhu, kde se hlavní postavy nepotkají, nebo... Dostanete nálož dojemných i romantických scén, čtete příběh, kde se vztah opravdu buduje a milujete to. Smíchejte napětí a strach, jak to skončí. Určitě bych chtěla zmínit, že posmrtný život a ten "svět" je úžasně a uvěřitelně propracovaný, že mi dával smysl. Má to i pevná pravidla, i když kniha překvapí, jak se dají ohýbat. Za tohle palec nahoru. Co jsem taky ocenila, byly témata jako život s alkoholikem a jak je to nepopsatelně náročné pro všechny, natož pro dítě, jak to dokáže ovlivnit psychiku a jaký to je boj. Hlavně když někdo řekne, že pít nechce - nemá to být divné, je to jeho volba, která může mít temnější důvod, nebo pro něj cesta do pekla. Autorka píše čtivě, zajímavě, vtáhne vás to děje, taky s citem a láskou k příběhu. Knihy jsem se obávala, YA mě opouští, ale tahle mi dokázala, že opravdu nebudu škatulkovat dle něčeho takového, protože bych přišla nejen o tenhle poklad. Podtrženo sečteno - tak moc se musím v recenzi krotit, abych nevypustila zásadní spoilery (a to je fakt náročné!). Knihu od srdce doporučuji, asi mě ještě žádná takhle nerozbrečela, nebo nedojala. Příběh je neotřelý, originální, někdy naopak romantický, poučný (nenásilně - opravdu jsem se několikrát zamýšlela, jestli žiju tak, abych něčeho nelitovala, stejně jako si uvědomila, že každé rozhodnutí může ovlivnit nejen můj život). Pokud váháte, jděte do toho. Na konec - ale jo, jednu námitku mám. Ty ilustrace bych ocenila ve větším počtu. Pořád jsem si otáčela tu stranu, kde jedna byla. Míša totiž nejen krásně píše, ale i ilustruje.... celý text

Příliš pozdě 2024, Colleen Hoover

Četli jste někdy knihu, u které vám bylo zle, ale nemohli jste se odtrhnout a bavilo vás to? Tahle to dokázala! SLOAN - Postava, s kterou hned soucítíte, je vám ji líto. Mně dost seděla, chápala jsem ji a obdivovala. Chytrá holka, co se uměla smát, chtěla tolik milovat a být milovaná s temnou minulostí, ale i přítomností s beznadějnou vizí na budoucnost. LUKE - Utajený policista, který se dostává do šíleného domu, doupěte. Zamiluje se do Sloan velmi rychle a tak se případ Asy a jeho dopadení ztíží. Je to pro mě srdcová postava, kterou jsem měla ráda! Jeho ochrana, správnost a srdcař? ASA - Tuhle postavu v přítomném okamžiku nesnášíte, z jeho činů i myšlenek vám je zle. Jakmile tam ale máme vzpomínky na dětství, je vám ho zase líto... Dětství neměl taky jednoduché a jdou vidět obří traumata a jak ho ovlivňovaly. LÁSKA mezi Sloan a Asou je... Spíš posedlost. Mezi Sloan a Lukem je to typická romantika plná právé lásky, hrbolků a nekončící vášně. Byla uspěchaná? Asi určitě, ale myslím, že tu byla důležitější témata a linky. V knize najdeme 3 pohledy, což bylo dost užitečné a mě bavil každý z nich. Z Asy mě dost zajímaly ty zvrácené myšlenky a tím i jeho psychologie. A u těch dvou boj s jejich láskou a tím nebezpečím. Máme tu velká témata, jako zneužívání, vr*ždy, dr*gy a závislosti, traumata apod. To vše je začleněné v nebezpečném prostředí, kde jde o ztrátu sebe sama a strach o život, kdy je východisko (neviděno) nadějně. Máte strach, co bude dál, ale hltáte to. Je tam hodně akce a to se mi moc líbilo. CoHo je jedna z top mých spisovatelek a ani v tomto žánru mě nezklamala. Bylo to jiné, ale rozhodně ne špatné. Měla jsem nervy, byla dojatá, znechucená, naštvaná... Mám ráda knihy, kde se bojuje za lepší budoucnost a máme silnou hrdinku. Podtrženo sečteno - trošku jsem se knihy bála, je to něco jiného, ale rozhodně mi to vyrazilo dech. CoHo to napsala pro mě dost snesitelně, nebylo tam nic extra šíleného pro dospělého čtenáře.... celý text

Křehké srdce 2024, Mona Kasten

První díl mi vyrazil dech, stal se mou nejoblíbenější knihou, jaký byl druhý a závěrečný díl téhle duologie? ROSIE - Jak jsem ji v prvním díle měla raději než Adama, zde se to protočilo. V tomto dílu byla vykreslena víc emotivně, měla v sobě moc křivd, který jí hodně ovlivňovaly a mě to chvíli vytáčelo. Naštěstí to ze sebe po kratší nebo delší době dostala. ADAM - Dostává se z léčebny, musí si poradit se světem, který se nezastavil, ale i sám se sebou. Konečně dostáváme jádro Adama a já se do něj zamilovala. Ale fakt! Ta postava je úžasná a prošla největším vývojem, který jsem kdy četla. Byla jsem na něj tak hrdá a zbožňovala ho každou stránkou víc a víc a to jsem ho v prvním díle nemohla moc uchopit. Tady se konečně vybarvil, byl silný, otevřený! I v tomto díle to byl slow-burn, ale nebylo to pro mě (jako milovníka divočiny) utrpení. Měla jsem radost z pusy, takže si dokážete možná představit moje nadšení a úsměvy, když... No, jen si to přečtěte, jak povolují mosty a Adam sám sebe překonává (nikdo na něj nemohl sahat). Máme tu konečně vysvětlení a otevírání postav, takže to, co nás napínalo v prvním díle, zde dostaneme naservírováno. Máme tu vzestupy i pády, práce na vztazích, důvěře, odrazy ze dna - a to je hlavně to, co na tom miluju. Ten vývoj ve stínu psychických potíží, které jsou reálné. Opět tu dostáváme nálož, ale tentokrát spíše ze strany Rosie, asi aby autorka ukázala, že i ten silnější, se může stát zranitelným a na dně. Že ten, co byl na dně, může být v opačné pozici. Mně to na jednu stranu vyhovovalo, na druhou stranu - přiznám se, mi sedělo víc, když role byli obrácené. Ocenila bych, kdyby se to více zaměřilo na Adama. Máme tu zase plno zajímavých témat - boj se závislostí, situace člověka, co si prošel léčbou, boj se sebou samým a psychických potíží, boj s traumaty a dokázat se svěřit i s tím nejtemnějším v naší duši, ale i útoky na internetu, které dokážou člověka semlít a s tím spojený problém s paparazzi. Bylo toho víc než dost, ale přitom romantická linka tím neutrpěla. Všechno bylo vyvážené, to, co jsem milovala v prvním díle, tu bylo taky. První díl se mi líbil víc, ale tenhle nezklamal.... celý text

Osamělé srdce 2023, Mona Kasten

Už se vám někdy stalo, že se zamilujete do knihy, u které byste to ani náhodou nečekali? Mně ano a tady je proč... ROSIE - Hlavni hrdinka, co mi neuvěřitelně sedla. Hned zjišťujeme, že si zažila a zažívá problémy s psychikou, že je bojovnice a srdcař, co se nejen práci týče. Dělá rozhovory, které nejsou jako ty ostatní. Je to pozoruhodná postava. ADAM - neboli Beast. Ten je zase bubeníkem v prestižní kapele, která se stává populární. Hned víme, že má problém s alkoholem, fyzickým kontaktem a dost křehkou psychiku, která mu nedá pokoj, jak pak by ne, když ji řeší whiskey. Zajímá vás, co se stalo před třemi lety, i proto chcete hned číst druhý díl. Jejich láska je slow-burn, ale ani čtenářům, co tohle nesedí, to tady nebude vadit, protože najednou cítíte vzrušení jen, co se začne jeden druhému otevírat. Ta láska je opravdu křehká, ale tak intenzivní. Ty dva jsou spolu dokonalí. Autorka píše extra čtivě (přečteno za ani ne 24h je důkazem), ten příběh spolknete jako malinu a milujete to. Asi jsem nezažila větší překvapení z knihy, jako tady! V postavách se člověk za chvíli zorientuje. Je tu prostředí i internetu (IG), kde s Rosie poznáváme, jak dokážou nadávky a komentáře ublížit a způsobit bolest. Jak věci můžou působit jinak a lidí si z toho vyvodí názor, díky kterému dokážou psát ohavné věci. Slova bolí, i na internetu, kéž by lidem došlo, že i jejich slova můžou být poslední kapkou... Oceňuji popis psychických potíží, problémů nejen s alkoholem. Všechno prožívate s postavami, autorka to hravě zvládla. Hezky poukazuje na to, že: -Sdílení pomáhá, stejně jako svěření se. -Nejde utíkat před problémy, nebo emocemi, sebou samými, protože nás to dostihne a v horší podobě. -Vyhledat pomoc je statečnost, stejně jako i tom "jen" mluvit. -Duševní zdraví se nespraví samo, může se stát, že jednou nebudeme moct dál. Téhle knize tleskám, mám pocit, že mi byla napsána na míru a stává se (prozatím) mou "nej" knihou v mnoha ohledech. Pokud se na knihu chystáte, posuňte ji v nekonečném seznamu výš, věřím, že nebudete zklamaní.... celý text

Chata ve Švýcarsku 2021, Julie Caplin

Měla jsem chuť na oddechovou romantiku, která se mi trefila do noty. Proč? MINA - Hlavni hrdinka, co je prostě svérázná, impulzivní, bláznivá, pečující a pro mě úžasná. S touhle holkou by se člověk nenudil a dokázala jsem se ztotožnit s jejím nadšením do věcí. LUKE - Na první pohled dost podobný Mině: chce si užívat život plnými doušky, říká životu ano. Později se dozvídáme, proč a zmenšilo to mou trošku nespokojenost s tím, že je až moc nereálně dokonalý. Jejich láska byla napsána hezky. Musíte počítat s tím, že čtete opravdovou slaďárnu, která vám cukr v krvi slušně zvedne, ale pro mě to bylo momentálně vhod. Je to milé, osudové, růžové, i když je tu chvíle, kdy si říkáte, ať jim je přáno. Možná bych si přála víc jejich chvil jako pár. V nádherném švýcarském prostředí se ocitáme v malebné chatě, hotýlku pro lidi, co vede kmotra Miny. Ne jen že bylo Švýcarsko opět mistrně popsáno, včetně jídel, receptů, tak jak to autorka prostě kurňa umí, ale máme tu i milé prostředí se zajímavými postavami, které mě bavily. Samozřejmě úžasná kmotra Amélie, která ukazuje, že nemůžeme nést tíhu světa, nebo nešikovnost Kristiána, který zase ukazuje, že každý je nějaký a má své kouzlo, nebo třeba Johannes, který zase poukázal, že v každém morousovi jsou city, které může kdokoliv probudit. I když byl začátek divoký (to, co udělala Mina), tak se to rozjelo do odpočinkové čtení, které mě při otevření knihy přesunulo do Švýcarska. Autorka píše prostě famózně a já se nemůžu dočkat dalších knih. Pokud nechcete nic náročného, nevadí vám předvídatelnost a sladká romantika se zimní atmosférou - tohle je ideální a perfektní volba!... celý text

Divoká Aljaška 2024, Kathleen A. Tucker

Já tu sérii prostě miluju... Dost mi pomohlo nemít vysoká očekávání na akci, zvraty a díky tomu jsem dostala úžasnou oddechovku v nehostinné krajině Aljašky Calla a Yetti (tedy Jonah, furt se mi to plete) - ti dva se nezměnili a já je prostě zbožňuju. On je sexy drsňák, co má srdce na správném místě (taky svaly) a Calla je holka, co se v tomto dílu hledá - někoho by rozčilovaly její neustále myšlenky o samotě, nebezpečí, že Jonah je pořád pryč, mně to přišlo blízké, byla bych stejná. Pravda, že v jistou chvíli to už bylo moc, ale já bych se tam v životě neodstěhovala. Taky se mi líbilo, jak je to mezi nimi pikantní, ale umí i řešit problémy, mluví o tom, hledají řešení, to mám u knih moc ráda! Sice tu nečekejte nějaký extra zvraty, ale dostanete několik dramat, strachu, ale i zápletky, které vás nutí číst dál. Jak já byla šťastná, že se nezapomnělo na mývala Banditu. Přibyl taky kozel, co v nebezpečí prý srandovně sebou švihl (jako že omdlévá), taky vlčák Ocar, který se tak přidával. Autorka umí ty zvířata vykreslit tak úžasně, že jsou prostě důležitý! ROY - Jedna z nových postav, co bych chtěla vypíchnout. Je to morous a protiva, ze začátku vám bude lézt na nervy, ale vyklube se z něho velmi propracovaná postava s hlubokou minulostí, kterou jsem měla nakonec fakt ráda. Ukzuje to opět, že každý člověk je tím, čím si prošel. Prostředí Aljašky opět vykresleno nejen (za mě) akorát popisy, ale i tím, jak to tam chodí, jak jsou lidé soudružní, jak je příroda drsná, nemilosrdná a nebezpečná. Puška je tam módní doplněk, ale i pojistka toho být naživu. Objevují se zde původní postavy, jedna mi udělala obzvlášť radost. Nové přibyly a já za to byla vlastně ráda, že osvěžily děj! Celá tahle kniha byla tak příjemná, že máte pocit, že jste se vrátili do krásné části vašeho dětství. Podtrženo sečteno - druhý díl nezklamal, opravdu doporučuji nemít očekávání plné akce a zvratů, brát to jako knihu, během které si odpočinete a pohladí po duši. Doufám taky, že se dočkáme dalšího dílu!... celý text

Cesta do nebe 2024, Nicol Keithe

Milujete číst YA z prostředí střední školy? Tak mám pro vás tuhle novinku Hlavní hrdinkou je Linda, puberťačka na střední škole, která má nos nahoru, je egoistická, namyšlená a nedokáže pochopit, proč kluk, do kterého se zamiluje, ji nechce. Můžeme sledovat její vývoj, i když na konci mě mrzelo, co udělala, i když dle ní to bylo nezbytné. TOM - nepřístupný kluk, který rozhodně není lamač srdcí a jeho středobodem jsou holky, jako hodně kluků v jeho věku. Můžeme sledovat také jeho vývoj a to, jak dává zabrat Lindě (chichi ). Jejich postupný vývoj je hezky napsaný, není to klasické: miluju ho, kroužíme kolem sebe a bum, je to. Tady je jejich láska postupná, trvá to, než se něco změní a to se mi líbilo. Konec příběhu je určitě nečekaný! Koukala jsem na to, jak péro! Prostředí školy, učení, kamarádek je tu dost. Vrátilo mě to zase do středoškolských let a říkala jsem si, ještě že tohle mám za sebou. Je tu hezky vidět, jaké jsou ty pubertální roky - první lásky, zklamání, nešťastná láska, pařby, depky a to všechno, jak může ovlivnit naši náladu, ale i známky. Kdybych byla v tomto věku, kniha by mi extrémně sedla a našla bych se v tom víc, než když mám dvě děti a škola je tytam... Autorka píše velmi čtivě, lidem v tom věku velmi blízko, že se v tom najdou a budou Lindu o dost víc chápat, než třeba já. Určitě knihu doporučuji, pokud je pro vás prostředí, věk i žánr Písničky a hudba - to je velkým tématem knihy, které ten příběh tak oživovalo a prolínalo se to. Ať české, nebo zahraniční! To se mi opravdu dost líbilo a Nicol napsala sem i její píseň, o které uslyšíme... celý text

Narcis a pivoňka 2024, Katarína Brányiková

Už na knihu je krása pohledem, přidejte zajímavou anotaci, která vás naláká. Jaká je kniha uvnitř? AGÁTA - Hrdinku můžeme poznávat už od školky, dozvídáme se postupně v krátkých kapitolách, jaké zažila milostné peripetie (hlavně ta v deváté třídě překvapila). Zjistíte, že je to hodně citlivá, nesebevědomá postava, která řeší problémy alkoholem, nebo se trápí. Vlastně ji ale chápete, slepost lásky dokáže být zrádná. RICARDO - Už z jeho zpráv, které sloužily jako úvodníky každé kapitoly, mi byl nesympatický, kýčovitý a... Neměla jsem ho vůbec v lásce, natož když na rozdíl od Agáty víte, že to není žádnej dobrák. Tahle postava přesně zobrazuje, jak dokáže člověk s někým cvičit, ponižovat a ubližovat. Jak jsem psala, máme tu lásky od školky, a tak mi dělalo celkem problém si získávat vztahy s ostatními krom Agáty, protože postavy, jako v životě, mizely rychlostí blesku. Láska k Ricardovi byla určitě pochopitelná, ale mně přišel tak nesnesitelný, že jsem jen kroutila očima, kdy jen otevře ona. Opravdu je hezky vyobrazeno, jak je láska slepá a co si člověk nechá všechno líbit, navíc když neslyší a nevidí kolem. Autorky styl byl opravdu osobitý, dost čtivý, krátké kapitoly utíkaly a než se nadějete, je tu konec příběhu, který vás šokuje, za mě bych ocenila alespoň nějaký epilog, nebo jak to bylo dál, co se dělo - odpustila mu? Nechala ho? Bojoval? Bombardoval ji zprávami dál? Ach jo, z konce jsem byla taková neúplná. Podtrženo sečteno - knihu bych určitě doporučila, klidně bych brala část, než se dostaneme k Ricardovi kratší a více rozebrala tuhle pro mě zásadnější a zajímavější část, ale to je můj osobní názor. Za mě to bylo opravdu zajímavě podané, mám ráda knihy s hlubší tématikou a TOXICKÉ VZTAHY tam patří určitě. Čtete, jak Agáta ignoruje okolní varování, jak se obviňuje za jeho chování, jak je nešťastná a nechce si to přiznat. Určitě dejte této knize šanci, má něco přes 180 stránek, pro mě to byla originální kniha s boží obálkou!... celý text

Reparát z lásky 2024, Sharon M. Peterson

Taky se vám stává, že kniha ve vás vzbudí nějaká očekávání, které absolutně nesplní? To se mi stalo zde PERSI - Postava, která mi byla dost blízká a moc jsem s ní soucítila. Zaškatulkovala se do role poslušné dcery pedantské matky, co jí určuje život. Má nízké sebevědomí, není šťastná. Snaží se o Novou Persi (což časté připomínání mi kazili z toho radost). Byl to zajímavý vývoj postavy, ne ze ne, ale ke konci už jsem ji občas měla dost NATE - tady bych se ráda rozepsala nějak více, ale získala jsem jen dojem, že je to hodnej chlap, co si špatným prošel a stará se o Lilah (tu holčičku zbožňuju! ). Jinak... Nevím, co víc říct. Romantická linka - zde je pro mě kámen úrazu. Získala jsem dojem, že půjde hlavně o lásku se sousedem, že bude předstíraný vztah a bude to vybízet k trapasům, jiskření a i pikantních scén. Vlastně jsem nedostala nic z toho. Jejich láska bylo to poslední na seznamu autorky, co chtěla dle mého předat, a tak nečekejte nádhernou love-story. Spíš než Reparát z lásky bych to nazvala: Reparát ze sebelásky. Kniha se zabývá více méně tím, jak se Persi snaží prolomit ten zajetý systém jejího nespokojeného života, jak se učí sejít ráda, nosit, co chce a dělat si, co si zamane. Oceňuji, že to nebyla rovná cesta k vrcholu, ale plná nástrah a nevzdání se. MIMI - Tak tahle postava? Ta byla pro mě tahoun a boží postava, kterou jsem si zamilovala. Taková babička má grády, je úžasná a její moudra ve mně zanechaly opravdu stopy, že bych si to nejradši někam sepsala. Její citáty a moudra stojí za to. Rodina - nejblíže mi byla Phee, v které jsem se občas taky viděla a měla ji moc ráda. Jejich máma byla ale tedy pěkný dáreček, z jejich řečí a touhou po dokonalosti mi bylo zle, nakonec se dozvídáme proč. Autorka píše opravdu čtivě, zábavně, její styl jsem si užila. Co ubralo hodnocení byla jakási struktura děje (chvíli se děje to, pak to, najednou tohle, řeší se tohle, pak dlouhý časový úsek, na mě příliš krátké kapitoly, co působily někdy odflákle), působilo to na mě, že psala dle nálady, co zrovna chtěla rozepisovat a to mi nesedlo.... celý text

Dvě tváře lásky 2024, Marie Hamáková

MATYLDA - Je postavou, kterou má člověk rád. Chvíli se snaží vidět v Janě to dobré, dokáže být i bojovnicí, kterou jsem obdivovala. Nechtěla bych se dostat do její pozice. Matylda byla skvělá postava, jen na konci byla víc zabejčená, tak mi bylo Jakuba líto. JAKUB - Chlap, co byl vzorný syn, co udělá vše pro matku, ale i Matyldu. Chvíli jsem ho měla za mamánka, což je pochopitelné, jak ho Jana manipulovala a vychovávala. Tuhle postavu jsem měla ráda, i když nebyla tak výrazná (kromě jeho výbuchům vzteku). JANA - žena bez sebereflexe, velmi egocentrická, myslí si, že je dokonalá. Nebojí se manipulovat, nebo zničit svého syna štěstí. Při čtení vám začne víc a víc lézt na nervy a nestačíte se divit tomu, jak je to odporná bytost. Což vzhledem k jejímu dětství také dost pomohla i její matka. Láska mezi Jakubem a Matyldou byla opravdu krásná, přesvědčivá. A ty scény? Ty bych chtěla určitě vypíchnout, jelikož je autorka píše výborně a patřily k tomu nejoblíbenějšímu (což se mi nikdy nestalo ), fakt klobouk dolů! Autorka píše čtivě, i když nějaké pasáže byly pro mě zbytečné, ale to je můj osobní pocit. Máme tu taky dva (tedy jednou byl i Jakubův) pohledy - Jany a Matyldy, což dost oceňuji! Děje se tam toho na tak útlou knihu dost. Taky mi vadilo, že Jakub nikdy Matyldu nevyslechl, že bych ocenila budování vztahu (který působil potom dost nestabilně, že jsem ani nevěděla, jestli jim fandit), což jsem možná někde četla, že se toho můžeme (co, Maruško? ) dočkat v druhém dílu. Podtrženo sečteno - knihu jsem si užívala, byla tam velmi výrazná postava, co vám pije krev a rozplétání Janiných tajemství mě dost bavily a šokovaly. Tuhle knihu si určitě užijete. A pokud máte tchýni za trest, tohle nemůžete nečíst (já mám naštěstí skvělou, tak jsem byla ještě vděčnější). Jsem moc ráda, že tuhle, za mě, originální knihu napsala česká autorka!... celý text

Ohař & liška 2024, Frost Kay

Další romantasy (i když hodně slow-burn romantická linka), tak jak se tahle kráska líbila? Tampest - hlavní hrdinka, co měla (a uměla udělat) říz. Byla bystrá, inteligentní, odvážná, drzá, svéhlavá a velmi oddaná. Jako takhle, drtivou většinu se mi líbila víc, pak už mě ta její beraní hlava začala trošku štvát a já si říkala: "Už otevři ty tvoje oči!" Ale byla jinak skvělá! PYRE - To byla mužská postava, která mě bavila, už od první chvíle na něm něco bylo, jeho popichování, snažení se o sebeovládání, jeho trpělivost (já bych teda až taková nebyla ). Je to takovej muž, co by se mi fakt líbil! Jejich slow-burn romantická linka, od které nedostanete hup-šup, není špatná. Možná bych radši alespoň nějaký zlom, nebo větší akci, ale zvládnu to. Postav bylo akorát a hned jsem se v nich zorientovala, dokonce i ten král nebyl zas až takovej idiot (i když samozřejmě je, ale kouskem duše by se mi jejich linka líbila, kdyby ovšem neexistoval Pyre). Hned mi bylo jasné, kde je dobro a zlo. Za mě s postavami spokojenost. Autorka píše dost čtivě, líbil se mi pohádkový nádech (i když to pohádka není), tajemství, otázky, které jsem si pokládala. Dost oceňuji feminismus, kde se Tempest stává první ženskou Ohařkou, jaký je to život s muži a být ženou. ALE... Něco mi tam chybělo, vlastně nevím, ani pořádně co, jen cítím, že to něco postrádalo, že jsem tak čekala možná víc akce, která byla spíš ze začátku, nebo víc milostné interakce, větší rozplétání tajemství... Nevím. Rozhodně to ale nekazilo mé nadšení, že mi další romantasy sedlo a já jsem zvědavá na druhý díl, i když jo nepotřebuju hned.... celý text

Zvrhlá hra 2024, Tess M. Puffrová

Průvodce kubánské dívky čajem a budoucností 2023, Laura Taylor Namey

Od téhle knihy jsem nečekala, že by se mi mohla až tak líbit, ale jak se říká - nesuď knihu dle anotace. LILA - 17letá holka, co dospívá a potkal ji trojlístek neštěstí, z kterého se zhroutila a rodiče ji z Miami pošlou do Anglie. Tato postava má vývoj (naštěstí ), je velmi šikovná cukrářka i kuchařka, zastane v kuchyni jak profík. Má moc bolavé srdce a já se modlila, ať už se v knize pohne příběh, což se stalo a Lila přestala být sebelitostivý beran. Byla dost panovačná, sebevědomá v pečení (na mě až moc), ale zase pohostinná, což bylo milé, jak na ostatní myslela. ORION - dospívající kluk, kterému život taky dost naložit (už se stará o obchod, má rodinné trable, snaží se neplánovat). Tahle postava byla tak kouzelná, ať tím, jaký byl průvodce, vypravěč, znal plno pověr a jeho charakter byl prostě... Od knihy jsem očekávala, že se bude odehrávat na Kubě, nebo v nějaké takové části, opak byl pravdou - Lila odjíždí nedobrovolně z Miami do Winchesteru v Anglii. Což bylo trošku zklamání, tedy jen na začátku. Prostředí bylo nádherně vykresleno, a i když se odehrává příběh v létě, tamější prostředí a počasí na vás dýchá podzimní naladu, chcete se zamíchat do svetru, dát si čaj/kávu a číst Autorka píše čtivě, dost mi ale vadily španělské názvy/věty, které nebyly přeloženy a bylo jich tolik na to, aby mě to bavilo hledat. Jinak to bylo hezky psané, svižné, člověka to vtáhne. Vedlejší postavy jsou poutavé, děj to zpestřuje (zejména Orienova sestra Flora a hudebnice Jules). Velkým tématem byly ZTRÁTY - jaké to je ztratit blízké (ať odcizením, smrtí, nebo propuknutá nemoc), jak se s tím srovnat, jak nám to může ubližovat. Pro dospívající čtenáře naprosto ideální, hezky pojaté. Občas jsem měla slzy v očích, jak to bylo křehce popsáno. Stejně jako velké téma RODINA - jak je důležitá, ale neznamená to, že ji musíme slepě následovat, jelikož má každý právo žít tak, jak chce. Máte rádi pečení, vaření, kuchyni? Tak tady si přijdete na své, nejsem úplný milovník, ale tady to na mě dýchalo tak krásnou atmosféru, že to opravdu oceňuji.... celý text