LilyGorch
přečtené 131
Holly
2024,
Stephen King
Holly Gibneyová pracuje jako soukromý detektiv ve své detektivní agentuře Právo nálezce. Jednoho dne jí zavolá Penny Dahlová a prosí, aby jí pomohla najít ztracenou dceru Bonnie. Našlo se jen její kolo, na jehož sedátku byl připevněný vzkaz “Mám toho dost". Podle Penny však její dcera nehodlala utéct z města, natož pak ani třeba spáchat sebevraždu. Žila klidným a v rámci možností spokojeným životem. Penny proto nechápe, kam se Bonnie poděla, a už vůbec, proč to udělala. Holly se teprve dává dohromady po smrti své matky, její parťák Pete je nemocný, ale ona tento případ přesto nakonec přijímá. Jak se zmizením mladičké Bonnie souvisí manželé Harrisovi, dva osmdesátiletí staroušci a bývalí profesoři na Bellově vysoké škole? Začtěte se do této knížky a král hororu vám to povypráví. Čtenář už od prvních stránek ví, co se jak stalo. Postupně tak sleduje vyšetřování a jednotlivé kroky, které Holly podniká během svého pátrání. Příběh se odehrává po zvolení Trumpa prezidentem, v období během pandemie. Právě to možná ještě umocňuje temně zlověstnou atmosféru prostředí, v němž zároveň řádí děsivý vrah. Myslím, že nejde o typickou Kingovu knihu, protože zde nefiguruje nadpřirozeno. Příběh je však dosti zvrácený a pro slabší povahy bych přidala i varování – je také poměrně nechutný.. 4/5 * Za možnost přečíst si Holly jako knihu k recenzi moc děkuji @knihybeta ! :o)... celý text
Stačí podpis
2024,
Claudia Lux
Hlavní postavou knihy Stačí podpis od Claudie Lux je Lofofor Trip. Lofofor pracuje v obchodním oddělení na pátém podlaží samotného Pekla. Po několik generací sleduje rodinu Harrisonových a snaží se ukořistit všechny jejich duše tak, aby získal tzv. Komplet. Každý z nás si někdy přál něco nesplnitelného nebo byl v pořádné kaši a potřeboval se z ní dostat ven. Přesně v tuto chvíli přichází příležitost pro agenty Pekla. Zničehonic se vedle vás objeví a nabízí, že splní jakékoliv vaše přání. Na oplátku stačí podepsat nějakou banální smlouvu na pekelném tabletu. Rodinu Harrisonových navíc provází temná minulost, což Lofoforovi jen hraje do karet. Léto na chatě u jezera v New Hampshire, kam rodina odjede, rozhodně nebude prozářené bezstarostnými paprsky horkého letního slunce.. Knížka je psaná z pohledu více postav. Střídají se v ní kapitoly odehrávající se v Pekle s kapitolami, ve kterých sledujeme děj na Zemi. Ze začátku se příběh trochu táhl a mohl být svižnější. Pravděpodobně pro navození atmosféry drsného pekla byly některé scény lehce vulgární, což podle mě nebylo nutné. Ve druhé půlce knihy už tomu tak není. První polovina tak zároveň působila humorným dojmem, ale průběžně začalo jít čím dál víc do tuhého a ráz knihy se postupně nenápadně změnil až do thrilleru. Díky krátkým kapitolám se čtenář úctyhodnými skoro šesti sty stranami prokouše překvapivě rychle. 3,5/5 * Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji @knihybeta !... celý text
Řbitov zviřátek
2024,
Stephen King
Louis Creed se na sklonku léta spolu se svou rodinou přestěhuje z Chicaga do Maine do starého venkovského domu s rozlehlou zahradou. Hned první večer se seznamuje s novým sousedem, vitálním staříkem Judem. Ten později rodinu vezme na procházku po okolí, během níž dojdou i na nedaleký kopec. Na jeho návrší se rozkládá ponurá mýtina a Jude jim vysvětluje, že zde dřív místní děti pochovávaly svoje domácí mazlíčky. Jeho vyprávění potvrzuje rezavá tabulka s dětským písmem napsaným nápisem “Řbitov zviřátek". Za mýtinou je prý už jen staré indiánské pohřebiště, kam není radno chodit. Dny plynou a léto se přehoupne v chladný sychravý podzim. Se šedivými podzimními mlhami se do Louisovy rodiny vplíží i zvláštně tajemná atmosféra. Jeho dceři Eileen jednoho dne přejede projíždějící náklaďák jejího milovaného kocoura Churche. Louis si uvědomuje, jak smutná Eileen bude, když zjistí tuto novinku. Napadne ho ale jedno řešení.. Jenže jako by svým činem otevřel dveře temným silám zla, které čekaly přesně na tuto příležitost. Na Řbitov zviřátek jsem byla zvědavá a rozhodně mě nezklamal. King v něm opět postupně buduje děsivě ponurou atmosféru. Vystaví příběh tak, že u čtenáře vyvolá napětí a potom už jej jen stupňuje. Lehce před půlkou knížky mě sice napadlo, že asi tuším, “odkud vítr fouká", a jenom jsem v duchu prosila, ať některou z postav nenapadne to, co napadlo mě, protože to by byl průšvih. Mno, nakonec se to přece jen stalo, i když trochu jinak, než jsem předvídala. Oceňuji originální pojmenování kocoura - Winston Churchill, zkráceně Church! Příběh má i přesah, autor se dostává hlouběji do lidské duše a předkládá čtenáři některé z otázek týkajících se smrti. Stále je to něco, co nás bude určitým způsobem “fascinovat", něco z čeho máme ještě pořád respekt. I když jsme jako lidstvo už dokázali mnohé, smrt jsme ještě tak docela neovládli. ..A je to tak dobře.. 4/5 * Za knížku k recenzi moc děkuji @knihybeta ! :o)... celý text
Aby na mě nezapomněli
2024,
Michael Thompson
Tommy Llewellyn by byl obyčejným dítětem, kdyby ovšem v den prvních narozenin jeho rodiče nezapomněli, že se jim vůbec kdy narodil. Tommy se proto dostane do sirotčince, jeho osud se však opakuje. V den jeho dalších narozenin opět všichni kolem zapomenou, že někdo jako on existoval. A takto to jde s každým dalším rokem znova a znova. Tommy nechápe, proč se mu to stále děje. Proč si každý rok musí hledat nové kamarády. Proč si na něho jeho první velká láska nevzpomíná i přesto, že ji zachránil, když se pokusila o sebevraždu. Proč jeho místo po jejím boku ihned zaplní zrovna kluk, kterého Tommy nesnáší. Až jednoho dne objeví ve škole slohovou práci, kterou napsal loni a která by podle pravidel každoročního “Restartu" letos už správně neměla existovat. Tommy si ale uvědomuje, že si práci zapomněl podepsat, je tištěná a nenese tím pádem známky “jeho osobnosti", jako kdyby ji psal svým rukopisem. Začíná proto přemýšlet, jak tuto skulinku využít a konečně zvrátit svůj osud. Tahle knížka mi neskutečně sedla! Když jsem ji otevřela poprvé, nevěděla jsem úplně přesně, co od ní mám očekávat. Už od prvních stránek mě ale velice mile překvapila. Není náročná na čtení, přesto však není vůbec hloupá. Naopak. Příběh má nápad a dokáže si čtenáře udržet až do konce. Místy vás až dojme zdánlivá bezvýchodnost aktuální situace a nezlomné odhodlání hlavního hrdiny. Vždyť co byste dělali, kdybyste po každých vašich narozeninách museli začínat zase znova, nikdo by si vás nepamatoval a po vašem předchozím životě by zůstala maximálně malá anonymní stopa? 5/5 * Za toto příjemné čtení moc děkuji @knihybeta ! :o)... celý text
Zákon Azylu
2021,
Lucie Lukačovičová
Lovec nadpřirozených monster Benedikt kdysi pracoval pro organizaci Azyl. Nesouhlasil však s některými z jejích pravidel, proto se rozhodl z organizace vystoupit a začal škodící nestvůry lovit na vlastní pěst. Nyní se doslechl o útocích na duchy a stvoření ze starých pražských legend. Protože se domnívá, že by od monster měl chránit nejen lidi, ale klid by měl být dopřán také dobrým duchům, začne pátrat po neznámém pachateli. Na pomoc si vezme ducha Gabriela a golemku Yissl. Jde však o složitější případ, proto je třeba, aby spojil své síly také se svým bratrem Teodorem, s nímž se po smrti rodičů přestal stýkat. V této oddechové fantasy mě nejvíc zaujalo propojení pražských legend a postav v nich vystupujících spolu s mýty exotické Argentiny. Toto nesourodé spojení dávalo smysl. Bylo cítit, že autorka si danou tématiku dobře nastudovala a ví, o čem a proč píše. Ze všech poměrně rozmanitých postav jsem si nejvíce oblíbila ducha Gabriela. Doufám, že s ním budeme mít tu čest i v následujících dílech. Jenom detektivní zápletka se mi zdála trochu slabší.. Zákon azylu jsme společně četli v červnovém společném čtení, které pravidelně pořádá Dragell v rámci svého Čtenářského klubu. Knížku jsem částečně četla v papírové podobě a částečně poslouchala jako audioknihu na Audiotéce, kde je zdarma součástí členského obsahu. :o) 4/5 *... celý text
Podraz
2024,
Robert Mazur
Robert Mazur ve své knížce s názvem Podraz popisuje, jak se pod novým jménem Robert Baldasare, s novou identitou a uměle vytvořenou minulostí a kontakty vydává do Panamy, kde má prát špinavé peníze a naoko pracovat pro tamější podsvětí. Jeho cílem však je, aby se jako tajný agent protidrogového úřadu infiltroval do co nejvyšších zločineckých vrstev a odhalil tak drogový kartel Cali. V jednu chvíli se ale tajná operace zvrtne a Baldasarovi jde rázem o život mnohem víc než kdy dřív.. Na této knize cením nejvíc to, že v ní autor popisuje to, co sám na vlastní kůži zažil. Přivádí nás do světa středoamerické zločinecké elity, seznamuje nás s jejím fungováním a vysvětluje jednotlivé kroky svého jednání v rámci tajné operace. Čtenář si uvědomí, že toto prostředí zdaleka není tak lákavé, jako by se mu mohlo zdát doma na pohovce při koukání na některé ze seriálů, jež nám předkládají streamovací platformy. Právě proto obdivuji Mazurovu nezlomnou posedlost dokončit svoji nebezpečnou misi i za cenu toho, že je v sázce nejen jeho život, ale i bezpečí jeho rodiny. Podraz je trochu těžší čtení - už jenom co se týče velkého množství zmíněných osob. Knížka však naštěstí obsahuje seznam postav vyskytujících se ve vyprávění, takže se k němu můžete v případě potřeby kdykoli vracet. Pokud máte rádi i true crime, kde zrovna nemusí řádit šílený sériový vrah, určitě se do Podrazu zkuste začíst. 4,5/5 * Za spolupráci a možnost tímto způsobem nahlédnout do světa fungování drogových kartelů děkuji @knihybeta ! :o)... celý text
Život na míru
2024,
Nikki Erlick
“Nejde o to, jak je život dlouhý, nýbrž jakou má hloubku." Jednoho jarního rána čeká každého člověka staršího dvaceti dvou let přede dveřmi záhadná krabička. Ti, kteří se ji odváží otevřít, zjišťují, že v ní je provázek. Provázek každého člověka je však různě dlouhý. Lidé postupně přichází na to, že délka provázku značí délku života dotyčného. Podle prvních úmrtí vznikají kalkulačky, které dovedou podle zadané délky provázku vypočítat zbývající délku života. Tyto kalkulačky se postupně zdokonalují tak, že lze odhadnout čas vaší smrti s přesností vyšší než jeden měsíc. Na celém světě vypukne chaos. Mnozí přemýšlí, jak provázky oklamat. Najdou se i tací, co zarputile odmítají svoje krabičky otevřít. Najednou vyvstává spousta etických a morálních otázek, jako například zda má smysl léčit ty s krátkým provázkem, když už jim stejně nezbývá moc času. Jak lze tuto informaci zneužít v oblasti politiky (nemá smysl volit “krátkého" prezidenta), nebo jak ji využít ve vojenství (když do armády pustíme pouze “dlouhé", máme větší šance na úspěch), apod. Důležitý je však také poznatek, že délka provázku automaticky nezaručuje stále stejnou kvalitu života. Setkala jsem se s názorem, že některým čtenářům vadí, že se v knize nevysvětlí, proč a odkud se krabičky s provázky vlastně vzaly. Já si však myslím, že to není podstatné. Autorka podle mě spíše chtěla čtenářům přednést otázky, zda bychom otevřeli svoje krabičky, zda bychom chtěli vědět, kdy umřeme, a jak bychom s tím naložili. Změnili bychom nějak svůj dosavadní život? Semlela by nás vlna beznaděje? Smrt je totiž ještě stále jednou z mála věcí, kterou tak docela neumíme ovládat. I přes místy pomalejší tempo mě čtení bavilo. Pokud zrovna nepotřebujete knihu nabitou dramatem, ale jste ochotní zvolnit a trochu si zapřemýšlet, tak vám Život na míru mohu doporučit. Za knížku děkuji @knihydobrovsky a všem spolučtenářům děkuji za účast v našem květnovém společném čtení! 4/5 *... celý text
Kosti, pasti, slepice
2024,
Jeffery Russell
Městský strážník Durham zatím vyřešil pouze jednu ovcovraždu. Nyní je ale povolán, aby se společně s Kobkanýry vydal na výpravu do krypty nekromanta Alahama pro ukrytý magický palcát. Koblanýři jsou povedená partička trpasličích čističů hrobek používající mimo seker, kuší a trhavin také hejno cvičených slepic. Tento úkol by pro ně proto neměl být žádným oříškem, ale neříkejme hop, dokud nejsme z hrobky venku.. V tomto příběhu vystupuje snad nejvíc pasivní hrdina, s jakým jsem kdy měla tu čest. Trochu mám pocit, že by se bez něj vyprávění i obešlo, což nevím, jestli je úplně dobře. U ostatních postav je škoda, že je autor více nespecifikuje, nejde více do hloubky. Díky tomu se poměrně lehce pletou a čtenář si k nim těžko vytvoří bližší vztah. Vyprávění místy drhne, někdy jsem se přistihla, že moc nevnímám, o čem vlastně čtu, a musela jsem se proto vracet. Některé pasáže ale byly fajn, autor popisoval vtipné situace, a tak jsem se i zasmála. Čím víc se blížil závěr, tím víc měla knížka spád.. ..Jenže pak už byl konec.. Na podzim by u nás měl vyjít druhý díl z této série s názvem Kobkanýři. Mno, pravděpodobně si ho nejspíš ale nechám ujít.. 0:) Slabší 3/5 *... celý text
Exorcista
2023,
William P. Blatty
Blattyho Exorcista je knižní předlohou pro jeden z nejslavnějších filmových hororů s názvem Vymítač ďábla. Bohužel jsem jej ale neviděla, proto ho nemůžu porovnat s knížkou. O té ale můžu říct, že je velmi čtivá. Troufám si tvrdit, že v ní autor velice dobře načrtl tíživou, špinavě oplzlou atmosféru vyvolávající ve čtenáři odpor a místy až strach. Oceňuji i to, že se mu nejen povedlo udržet napětí, ale s přečtenými stránkami jej také stupňovat. Chris MacNeilová žije se svou dcerou Regan v cihlovém domě ve washingtonské čtvrti Georgetown. Právě malá Regan si přijde jednoho večera postěžovat matce, že se v jejím pokoji ozývají zvláštní zvuky a je v něm cítit zápach shnilého masa. Chris však nic necítí. Pouze se jí v pokoji zdá chladno, a to i přesto, že je zavřené okno a zapnuté topení. S Regan to brzy začne jít z kopce. Postihují ji totiž podivné záchvaty, kdy jakoby nebyla sama sebou, kdy mluví cizími jazyky, které se však nikdy neučila, apod. Chris požádá o pomoc lékaře a psychology, ale když jsou i oni bezradní, musí se obrátit na kněze, Damiena Karrase, aby nad dcerou provedl vymýtání ďábla - exorcismus. Za poskytnutí knihy k recenzi moc děkuji @knihydobrovsky ! :o) 4/5 *... celý text
Chapadla Černé hvězdy
2024,
Tereza Kadečková
Ocitáme se v postapokalyptickém světě poté, co se k Zemi přiblíží Černá hvězda, zvedne obrovskou vlnu a ta zaplaví téměř všechny pevniny. Život se proto přesouvá pod vodu. Zbývající malá část souše se jmenuje Jericho a tvoří jej převážně už jen chátrající domy. Pouze hrstce lidí se podařilo utéct před potopou na Lodích svobody. Společnost je rozdělena na dvě části. První podlehla Kultu Černé hvězdy a snaží se přizpůsobit podvodnímu životu tím, že si nechá voperovat tzv. symbionta, díky kterému se s každým dnem víc a víc mění v rybu. Druhá část věří korporátní organizaci Nekonečno, jež usiluje o vědecké vyvrácení nekalých praktik Kultu. Jenže ani Nekonečno není bezchybné. Aby byl příběh pestřejší, vystupují v něm i všemožní roboti a androidi. Čtenář tímto světem proplouvá a sleduje děj očima dvou sester. S Aphelion v šoku pozoruje, jak se po tom, co se upsala Kultu Černé hvězdy, děsivě a nenávratně mění v rybu a přichází tak o svou lidskost. S ambiciózní Perihelion zase podstupuje přijímací pohovor v laboratořích Nekonečna a postupně objevuje, jak to uvnitř organizace chodí. Dvě sestry, dvojčata, přesto jsou každá tak jiná. Stihnou si k sobě najít cestu a pomoci jedna druhé? Nebo zvítězí touha po kariéře, uznání a tvrdohlavost obou? Při čtení jsem neřešila otázky jako třeba, jak je možné, aby na celé Zemi zůstalo jen jedno město, kde se najednou vzalo tolik vody, aby zaplavila celý svět, apod. Není to pro mě důležité. Autorka vytvořila zajímavý příběh odehrávající se v neotřelých kulisách, zasadila do něj pestré postavy s uvěřitelnými charaktery a vzniklo tak perfektní originální “podivno". Měla jsem už tu čest od Terky něco málo číst. Nyní opět nezklamala, takže se příště určitě zase pustím do nějaké její knížky. :o) 4/5 *... celý text
Kosti pod mechem
2024,
Zuzana Hartmanová
Kosti pod mechem už na první pohled zaujmou svou krásnou obálkou se zlacenými prvky. Česká autorka, Zuzana Hartmanová, nás v této své hrdinské fantasy přivádí do neotřelého světa minotaurů, kde čest znamená víc než sám život. Udatný válečník Nerghan se potkává s mladou minotaurkou Unifareou. Musí se s ní dorozumívat gesty, protože je němá. V jejích očích si ale všímá drobných zlatavých teček – takových, jaké mají jen šamanky, které dokážou používat svoji moc, provádět rituály nebo léčit raněné bojovníky. Nerghan učí Unu lovit a také základům bojového umění. Čím dál se ve vyprávění dostáváme, tím hlouběji poznáváme příběh Nerghana, ale i Uny. Jsme svědky rozhodnutí, kterými se náčelník minotaurů spolu se svými nejvěrnějšími snaží navrátit klanům jejich ztracenou slávu. Jenže ne všem stále tolik záleží na cti, jako tomu bývalo dřív. Jako by už Kodex, kterým se řídily celé generace minotaurů z Accadských plání, pomalu pozbýval svoji platnost. Nechybí málo a veškeré jejich tradice a hodnoty se obrátí v prach.. Za možnost přečíst si tento příběh ještě před vydáním ve formě recenzního PDFka velice děkuji autorce @zuzana_hartmanova . S vyprávěním o udatných minotaurech jsem se zatím nesetkala, takže jsem se ráda začetla do stránek její knihy. Líbila se mi životní filozofie minotaurů, jejich kultura a zvyky. Důkazem budiž i to, že jsem si knížku po jejím vydání i koupila. O:) Jenom bych upozornila nedočkavé čtenáře, ať vnímají i letopočty na začátcích kapitol. Já, co se s čísly moc nekámoším, jsem je vždycky jen zběžně přelétla očima a pak jsem měla trochu problém orientovat se v příběhu. Není totiž vyprávěn chronologicky, ale až na konci dávají všechny střípky dohromady jeden celek. Těším se, až nás autorka zavede do svého světa podruhé a až nám opět více poodhalí jeho fungování. ;o) 4/5 *... celý text
