los přečtené 3147

Úvod do teorie chaosu 2023, Jana Plauchová

nalákal mne název a povedená obálka (trochu se stydím za svou lenost, že jsem sáhl po českém překladu a nedal to v originále) a byl jsem odměněn napínavým dějem a originálním příběhem, takhle si představuju kvalitní vědeckou fikci: zápletka je vystavena na kosmologické teorii mnohosvětů, paralelních vesmírů a autorka ji dovedně zapojila i do formy a kompozice (paralelní dějové linky a konce) pevně doufám, že tímto románem Plauchová přispěje k rychlému boření předsudku, že ženy nedokáží napsat kvalitní hard sci-fi už dlouho se mi nestalo, abych se tak věrně poznal v ústřední postavě, o to víc jsem si vyprávění užil, úplně mě mrazilo (stejně jako Pete vídám ve snech tajemné ryby a nesnáším sevření tlakem), doporučuju... celý text

Všechno udělat správně 2023, Gregor Sander

téma vyrovnávání se s minulostí osobní (sebepřijetí) i národně-politickou (východoněmectví): jakou cestu si vybrat, když většina nám není zpřístupněna; jak se zachovat, když každá volba s sebou nese nepříjemný, omezující kompromis nebo riziko neúspěchu? Sander proti sobě staví hodnoty jako svoboda vs. morálka, vzrušení vs. jistota, volná láska vs. tradiční rodina, byznys vs. umění atd. a pak zpochybňuje argumenty každé strany trefně vystižená atmosféra, reálie NDR (pro pamětníky), odosobněný vypravěč a hodně otevřený konec, doporučuju... celý text

Náčrty 1904, Washington Irving

povídky, črty, cestopisné fejetony, satiry i eseje Washingtona Irvinga znali čeští čtenáři ještě dříve než E. A. Poea, Irving vytvořil pro americkou literaturu typ antihrdiny - sympatického packala, s nímž čtenář soucítí a jemuž i trochu fandí, protože se v něm často poznává: třeba Rip Van Winkle nebo Ichabod Crane (Ospalá Díra) inspirovali spoustu pozdějších převyprávění či adaptací, i filmových; kromě humoristických povídek myslím že i mnohé cestopisné fejetony jsou i pro dnešního čtenáře stále čtivé (v tomto výboru popis Shakespearova města očima soudobého návštěvníka)... celý text

Milovnice 2008, Elfriede Jelinek

brilantní literární experiment Jelinekové: vykostění žánru červené knihovny (kostra jazyka je obnažena jak formálně, tak obsahově a motivicky) příběhy o "lásce" zbavené "lásky" a vyprávěné "bez lásky", bez tradičního subjektivního vhledu, etického a emocionálního vzorce empatie, touhy a oddanosti, pouze s ohledem na moc a majetek typizovaná schémata partnerských a rodinných vztahů se zjevují v příbězích brigity (nevzdělaná chudá šička v továrně se vyšvihne na "vyšší" společenskou úroveň těhotenstvím vynuceným sňatkem s úspěšným, ale fyzicky odporným podnikatelem), pauly (náctiletá naivka, kterou pomlouvá celá vesnice, se nechá zbouchnout primitivním lesním dělníkem, jenž ji v opilosti bije) a zuzi (spratek z lepší rodiny) není to lehké čtení a trefně dávkované jedované slovo dokáže vyrazit dech... celý text

Fantastická putování Barona Brambeuse 1985, Józef Julian Sękowski

dávám plný počet hvězdiček, abych napravil Senkovskému hodnocení, ve své době to byl nejen vynikající satirik, ale rovněž cestovatel a lingvista, který mj. ovládal desítky jazyků a ve 22 letech se stal profesorem orientalistiky Fantastická putování barona Brambeuse jsou dovednou persifláží vědeckých pojednání i cestopisů, v nichž autor paroduje především soudobou srovnávací anatomii a paleografii, tj. Cuvierovu teorii vzniku Země a člověka, s jejich zálibou ve fosiliích, fragmentech a prehistorických artefaktech = v polovině třicátých letech 19. století to byly převratné (byť mylné) teorie, kterým v českém prostředí podlehl třeba i Karel Hynek Mácha pokud čtenář zná historický kontext (Darwin, Champolion, Cuvier...), vyrovná se Senkovského neuvěřitelně moderní satira světovým jménům jako Sterne, Gogol či Janin... celý text

První písmena 1996, Milada Součková

experimentální a ve své době asi velmi originální a moderní, asociativností obrazů trochu surrealistické, absencí interpunkce a vyšinutím formy hravě poetistické, tematicky přesně vystihuje ovzduší "lepších pražských rodin" před druhou světovou; text by mohl mít stejně tak 20 jako 200 stran a dojem by zůstal stejný, ale na prvotinu vlastně proč ne...... celý text

Lunatik 1976, Alexandr Fomič Veltman

ač méně známý autor, objevná parodie a perzifláž upomínající na Gogolovu ironii a oblíbené dobové "sterniánství" s typickým motivem personifikované tváře velkoměsta, Veltman ve svém Lunatikovi mj. použil svou dětskou vzpomínku na skutečný požár Moskvy v roce 1812... celý text

Čo to všetko znamená: Stručný úvod do filozofie 1991, Thomas Nagel

obsedantní snaha argumentovat pomocí intuice, naprostá absence vědeckého přístupu

Nevinný 2010, Ian McEwan

těšil jsem se na klasický špionážní román, ale... na začátku je mladý muž, odpovědný, inteligentní, erudovaný, schopný, se všemi stereotypy poválečného Angličana z lepší rodiny, ale taky panic a tak trochu "maminčin a tatínkův" chlapec, prostě "nevinný"... a pak... komu se dělá mdlo i při porcování vánočního kapra, doporučuju přeskočit kapitolu č. 18... špionážní linka ustupuje do pozadí a nastupuje typický McEwan Betonové zahrady apod. = vynikající opracování tématu (ne)viny ve všech brusných plochách: dospívání jedince, sexuální probuzení i zmatení, dobová morálka, odpovědnost člověka před zákonem, politická spolupráce mocností po světové válce, "německá/nacistická" vina, hledání odpuštění...... celý text

Ucho 1990, Jan Procházka

schizoidní, depresivní, absurdní ve své autentičnosti... ten pocit, jako být uzavřen v maličké kleci, mlátit hlavou o mříže a přitom rozdávat milé a úslužné úsměvy na všechny strany... celý text

Tyhle fragmenty 2021, Bianca Bellová

neohromí, ale nenudí; průměrná sbírka povídek s přiléhavým názvem: kratičké črty psané v širším časovém rozptylu (na autorčině stylu je ta ranost poznat) a zjevně s nejrůznějšími motivacemi (2/3 již byly dřív publikované v literárních časopisech, příležitostně podle předepsaného tématu nebo žánru, na objednávku atp.), rozhodně ale dobrý vstup pro seznámení se s dílem Bianci Bellové... celý text

Divná planeta 2020, Nathan W. Pyle

sedí mi jazykový humor, i když dvojka (Divnější planeta) je snad ještě lepší teď provedu "pojezdové sání nášlapné textilie" a pak jdu ven a "nechám se poškodit hvězdou"... celý text

Jenom matka 2021, Roy Jacobsen

poslední díl tetralogie zacyklil archetypální náboj vyprávění návratem děje na "Ingridin" ostrov, který se pár let po válce "pokrevně i adopcemi" znovu zabydluje: jednotlivosti se sice proměňují, ale principy i lidské charaktery zůstávají konstantní - zlepšují se technologie, zavádějí inovace, roste průmysl, vše se po válce obnovuje, ale příbuzenská pouta a sociální vztahy v komunitě v dobrém i zlém přetrvávají myslím, že Jacobsen chce nejen v tomto románu, ale v celé tetralogii vypíchnout hlavně sílu mateřské lásky, ať už má jakékoli, byť někdy dost ujeté podoby... celý text

Oči nemlčí 2018, Roy Jacobsen

koukám, že z celé Jacobsenovy tetralogie je tento třetí díl hodnocen jako nejslabší, a já si to nemyslím: snad že děj je z izolovaného ostrova v nezměrném oceánu přesazen do vnitrozemí Norska? ale téma izolace zůstává, jen v jiné podobě, v podobě izolace jedince na mapě Ingridina putování je odkrývána nedávná politická minulost válčících států, konkrétní příběhy malých zapomenutých lidí jednajících a nucených jednat ve vypjatých situacích, otázky viny, zbabělosti i hrdinství, paměti a nenávisti, nacionalismu i pomsty... snaha vyrovnat se s minulostí, na kterou chceme raději zapomenout, za kterou se stydíme... hlavní téma bohužel nedokážu plně pochopit a procítit, což neznamená, že mne nezaujalo, obsahem i způsobem podání, můžu si ale dál klást otázku, co proboha vždycky vede ženu-matku, aby pátrala po ztraceném otci svého dítěte a snažila se, i za cenu nemalých obětí, i při ohrožení života, znovu získat jeho lásku?... celý text

Bílý oceán 2016, Roy Jacobsen

oproti archetypálnímu bezčasí Ostrova je Bílý oceán antropomorfizován asi nejtypičtější vlastností člověka = zabíjet jiné svého druhu; paralelně k tomuto posunu se vyvíjí i postava Ingrid: z distance dětství dorůstá do výhradní role aktivně, byť často okolnostmi vynuceně jednající milenky a matky Bílý oceán je symbolem přírodních jevů i kulturních dějů, které přesahují sílu i chápání jedince, avšak nebrání mu ve snaze přežít... celý text

Myšlenkové mapy 2011, Tony Buzan

zajímavý způsob, jak si uspořádat myšlenky jen malý skeptický dovětek: "efektivní pomůcka" někdy zabere veškerý čas, který má z principu člověku ušetřit pro vlastní práci... celý text

Kam se schoval nůž 1974, Eduard Petiška

nápaditá vyprávěnka s nevtíravým didaktickým záměrem + zvířátko, příroda, kamarádství, rodič, malé hrdinství + krásné kresby

Jak krtek ke kalhotkám přišel 1986, Eduard Petiška

okouzlí děti, které rády zkoumají, jak se co vyrábí + Milerovy kresby, dnes už známé doslova po celém světě

Český Honza 1987, Jiří Horák

tuhle sbírku pohádek jsme někdy na prvním stupni ZŠ četli "povinně nahlas", na Ladovy kresby a tradiční vyprávěnky se nedá zapomenout (jenom teda: nebyla modrá...?)

Mrtvý muž 2011, Bianca Bellová

po delší době jsem zas jednou zkusil Bellovou a zas trefa vedle: nemám problém s hovorovou řečí, cynismem ani vulgarismy, ale s předimenzováním = do krátké novely se autorka pokusila nacpat příliš mnoho témat: každé skandální a zbytečně nadsazené, jakoby na mainstreamovou objednávku: bdsm, procesy 50. let, duševní poruchy, násilí v rodině, manipulace... příběh mně nijak nešokoval, spíš nudil, myslím, že své tyrany si vybíráme sami... celý text