ludek7426 přečtené 236

Lišky na vinici 1973, Lion Feuchtwanger

Feuchtwangerův obraz Francie a amerických kolonií v době boje za nezávislost. Jak je u autora zvykem, dostaneme spoustu krásně vykreslených postav a charakterů. A také spoustu historických souvislostí, v tomto případě plných ironie. Francie podporuje americké kolonisty, kteří ji připravili v předchozí sedmileté válce o Kanadu. Král Ludvík 16. pod tlakem svých ministrů poskytuje vysoké půjčky i vojenskou pomoc mladé republice, reprezentované Benjaminem Franklinem, kterým král pohrdá. I když je pokládán za omezence, zcela správně předvídá jak to všechno skončí. Podat dějiny tak živě a zajímavě jako Feuchtwanger umí málokdo. Franklin, Ludvík, Marie Antoinetta, její bratr Josef II., a spousta dalších, ti všichni ožívají v tomto strhujícím příběhu. Doporučuji.... celý text

Nadace a Říše 1991, Isaac Asimov

Druhý díl série o pomíjivosti všech velkých říší. Dosáhnou svých hranic a zhroutí se. Jejich následovníci a dobyvatelé se postupně stanou přesně těmi, které porazili. Asimov popisuje pád impéria trvající stovky let, příběhy lidí které posunují děj dopředu se střídají, možná i proto chyběly v prvním dílu více prokreslené charaktery postav. Ve druhé knize je to jinak, po celkem klasické úvodní části, kde je další krize Nadace opět sama vyřešena neúprosnými zákony psychohistorie, přichází část druhá. A tady nám Asimov na smutném a temném příběhu Mezka přináší živé postavy, které se s dějem vyvíjejí a o které se můžeme bát a fandit jim až do očekávaného a mrazivého konce. Výborný druhý díl v sérii která si svoji pověst klasiky plně zaslouží, ten příběh má mnohem víc věcí k zamyšlení, než se na první pohled zdá.... celý text

Erebus - Příběh ztracené lodi 2019, Michael Palin

Před lety jsem stál v muzeu v Oslu na palubě Nansenovy lodi Fram, hned ve vedlejší hale jsem obešel menší a jakoby nenápadnou Amundsenovu loď Gjoa. Loď která jako první proplula Severozápadní cestu. Z muzea které obklopuje obě slavné lodi jsem se nemohl odtrhnout, tam jsem se také poprvé seznámil s tragickým příběhem Franklinovy expedice. Palinova kniha je příjemná pocta Franklinově vlajkové lodi Erebus, a všech kteří se na ní plavili. Lehce psaný příběh lodi a lidí na ní není podrobný historický popis všech událostí, Palin se spíše snaží zobrazit život v době velkých objevitelských výprav. A když vás to chytne, doporučuji třeba výbornou historii dobývání Arktidy The Arctic Grail od Pierre Bertona. A nebo životopis kapitána Terroru- Captain Francis Crozier :Last man standing? od Michaela Smithe. Škoda jen špatně zvládnutého překladu odborné terminologie do češtiny, ale jinak se kniha čte sama.... celý text

Umění války 2014, Sun-c'

Rozsahem nevelká kniha, kterou jsem se už dlouho chystal přečíst. Možná že spousta zde napsaného nejde na první pohled použít v běžném životě, ale pokud vás ty myšlenky přimějí se na chvilku zastavit a zamyslet, naučit trpělivosti, mají určitě smysl. Bylo by zajímavé vědět, kteří z úspěšných vojevůdců se knihou inspirovali, a kterým neúspěšným ani to nepomohlo. "Zvítězí ten, komu do vedení vojska nezasahuje vládce".... celý text

Stáčení temného piva 2006, Tim Powers

Tim Powers vás vezme na výlet do historie, na programu je rok 1529 a první obléhání Vídně. A je to jako vždy velkolepá jízda. Tentokrát se nedostane na promyšlené časové smyčky jako v románu Brány Anubisovy, ale magie, šermířských soubojů, úkladů a intrik si užijete dosyta. Pivovar v srdci Vídně a zároveň centrum západního světa, v boji proti tureckým vojskům sultána Sulejmana I. Východní magie a postavy z Artušovské legendy se prolínají s příběhem stárnoucího,prošedivělého žoldnéře Briana Duffyho. Když jsem knihu četl před léty bezprostředně po dočtení Bran Anubisových, byl jsem trochu zklamán. Teď jsem si ten příběh užil mnohem více. Dobrá práce a rozhodně doporučuji.... celý text

V sibiřských lesích 2019, Sylvain Tesson

"V hloubi tajgy jsem se změnil. Pobyt na jednom místě mi přinesl to, co už jsem nenacházel v cestování. Genius loci mi pomohl ovládnout čas." Vystoupit z koloběhu všedních starostí a strávit půl roku na břehu Bajkalu, ve společnosti spousty knih, dvou štěňat, sýkorek, medvědů a občasných návštěv sousedů. Zpomalit běh času a naučit se žít v přítomnosti, na hraně mezi vzpomínkami a očekáváním. Hledat štěstí cestováním po celém světě a nakonec ho najít pobytem na jednom místě. Na místě kam se člověk chce zase vracet. "Opustil jsem hrobku města a šest měsíců žil v chrámu tajgy. Šest měsíců jako celý život."... celý text

Zrání krále Jindřicha IV. 1974, Heinrich Mann

Zatímco první díl životopisného cyklu o Jindřichu IV. více popisuje dějiny Francie a západní Evropy na pozadí vzestupu Jindřicha z Navarrského krále až po krále Francie, druhý román je mnohem více osobní pohled do života tohoto neobyčejného člověka. Příběh krále který alespoň na čas ukončil ve Francii náboženské války a pozvedl ji na světovou velmoc. O co více se mu dařilo v ve veřejném životě, o to smutnější a dramatičtější byl jeho život soukromý. A také věděl že na konci čeká ruka vraha, a nad Evropou se stahují mračna třicetileté války.... celý text

Po nás ať přijde potopa! 2015, František Gellner

Pod povrchem anarchie a cynismu těch veršů je velké srdce a smutná duše. Verše ke kterým se budu často vracet. "svůj život rychle utratit nic nezískat, nic neztratit."... celý text

Mládí krále Jindřicha IV. 1973, Heinrich Mann

Není určitě lehké napsat dobrý a čtivý historický román,takový který vás přenese do doby,kterou popisuje.Heinrichu Mannovi se to s jeho knihami o životě Jindřicha IV.Navarrského určitě podařilo.Druhá polovina 16.století ,náboženské války mezi katolíky a hugenoty,neskutečný obraz královského dvora té doby,Markéta z Valois,Kateřina Medicejská,masakr Bartolomějské noci,dlouhá cesta Jindřicha ke koruně.Je to strhující a zároveň hluboce lidský pohled na tuto dobu a lidi ,kteří v ní žili. Hodně se mi líbilo jak Mann popsal vztah Jindřicha a jeho manželky Markéty z Valois.Smutné a dojímavé.Při čtení o Margot jsem měl před očima Bulgakovův romám Mistr a Markétka-a jsem si jistý,že vím,čí praprapra vnučka Markétka byla.Královská krev se nezapře.... celý text

Třináct zrcadel mé duše 2002, Reinhold Messner

"Když o sobě přemýšlíme, nevíme, kdo jsme. A když se představujeme, říkáme jen to, co se nám hodí. Nasazujeme si masky. Člověk prozrazuje svou duši jen tím, co dělá. Povím vám tedy, co dělám, abyste pochopili, kdo jsem" Reinhold Messner Vždy se mi líbily knihy Reinholda Messnera, jeho myšlenky, pohled na svět, i vše co dokázal - jak říká - "v rámci hranic které jsem si sám stanovil". Člověk ani nemusí zdolávat osmitisícovky nebo projít napříč Antarktidou, aby se ve spoustě toho, co je zde napsáno našel.... celý text

Smrtelná neděle 1967, Jaroslav Putík

Výborný psychologický román, autor vás zavede do vnitřního světa svých hrdinů, zbabělců i lidí "šedých", kteří se vždy dokážou přizpůsobit. To vše na pozadí doby od okupace do šedesátých let. Pro mne velké překvapení a další skvělý český autor i román. Doporučuji.... celý text

Pohřbený obr 2017, Kazuo Ishiguro

Příběh o paměti, odpuštění i o tom, že někde v hloubi srdce si někde neseme černou skvrnu nenávisti, viny a křivdy. A že čas nikdy všechno nevyléčí. Příběh vyprávěný v kulisách mystické Británie někdy v po Artušovské době se mi svou melancholií a smutkem zrovna trefil do nálady. Zkuste se čtením nespěchat, nic neočekávat, třeba se vám ta kniha odmění stejně jako mně.... celý text

Nepokojná léta: Historie třicetileté války 2000, Peter Englund

Historie třicetileté války podaná pro změnu více ze švédského úhlu pohledu. Nejsou to strohá fakta a letopočty, ale obrovský obraz života v té době. Obdivuhodné jak široký mají záběr témata, které autor probírá. Vše podloženo pečlivě sesbíranými písemnými prameny, ať už se jedná o historické publikace nebo dobové kroniky a deníky. Některá tvrzení jsou čistě subjektivní, ale na to má autor právo,prostě velmi čtivě a zajímavě podaná historie. Výborné.... celý text

Hodina mezi psem a vlkem 2018, Jan Skácel

"Ráno mne pořezalo jako ostřice.. .... To ráno bylo jako pro mne vyryté větvičkou jívy v mědi." Poezie která mi zazvoní někde hluboko uvnitř, nádhera.

Když mraky září 1961, John Keats

"Ne, k Léthé nechoď, ani v závrati nevypij oměj s omamnými víny a nestrp, aby čelo líbal ti zlý rulík, rudý hrozen Proserpiny." Rád sestoupím k řece Léthé veršů Johna Keatse, rád se nechám unášet jejich melancholií. Další kvalitní výběr z poezie mého nejoblíbenějšího romantického básníka.... celý text

Valdštejn 1981, Alfred Döblin

Čtenářsky velmi těžký a nepřístupný román. Když ale přistoupíte na autorova pravidla, budete číst s vědomím, že tady vás nikdo za ruku vodit nebude, najednou se vám příběh odhalí v celé své kráse. Příběh podivuhodného vojevůdce a politika Albrechta z Valdštejna, císaře Ferdinanda Druhého, kardinálů, dvorních radů, plukovníků, sedláků, mlynářů i posledních žebráků. Bojuje se o moc, peníze a náboženství. A na zemi vyjíždějí čtyři jezdci z apokalypsy. Válka, hladomor, smrt, nemoci. Na zakladech skutečných historických událostí Döblin vystavěl mohutý, expresivní, magický historický román. Tam kde se autor nejvíce vzdálí od historických faktů, je kniha nejlepší. Hranice hoří, krajinou se potulují čerti a vy cítíte, že tam jste. V době Třicetileté války.... celý text

Umírat v nitru 2009, Robert Silverberg

Příběh telepata,který ztrácí své schopnosti,je zřejmě nejznámějším,ale pro mne také nejnáročnějším románem mého oblíbeného Roberta Silverberga. Čtete v myslích lidí kteří vás míjejí,stejně jako v myslích lidí vám nejbližších.Tohle Davidu Seligovi zničí život.Přehrabovat se někomu v myšlenkách,se až příliš podobá zahanbujícímu šmírování.Kdyby o tom ti lidé věděli,takového člověka by roznesli na kusy,doslova nebo obrazně.Možná pro tuto atmosféru viny a hanby,a také neschopnosti svého daru-prokletí využít,je četba románu tak těžká a znepokojující.Většina lidí okolo nic jistě neví,ale tuší,nebo spíše cítí.A telepat zoufale bojuje a snaží se udržet si svou schopnost,i když ví že je za všemi jeho selháními,za lidmi kteří od něj odešli. Zřejmě pro navození této atmosféry viny a zahanbení je román místy zbytečně až pornograficky popisný a vulgární.Ale ve smiřujícím a očistném konci už zase poznávám Silverberga,tak jak jeho knihy mám rád.... celý text

Marie Stuartovna 1966, Stefan Zweig

Spíše než strohým výčtem faktů a letopočtů zde Zweig nahlíží na život a smrt Marie Stuartovny z lidského pohledu,vykreslí její charakter i to co ho formovalo od dětství. Skotská královna byla člověk se všemi svými chybami a špatnými rozhodnutími. Za které také zaplatila. Stejně živě a zajímavě je podána i Alžběta Anglická její největší protipól. Tato srážka dvou vůlí v tak pohnuté době ani nemohla skončit jinak. Celá kniha na pomezí biografie a historického románu je skvěle zpracovaná, autor si dal spoustu práce aby z historických pramenů oživil historické postavy,jejich charaktery i motivy jednání. Ať už to bylo ve skutečnosti jakkoliv, tady vychází jako morální vítěz Marie Stuartovna.... celý text

Moje blues 1966, Josef Kainar

.... "přiznávám se tímto ke všemu A též se přiznávám Že z toho ničeho mi vůbec není líto Lituji jenom koncertu ---Ať mrtvá Adélka to slyší - - - - Lituji jenom svého koncertu který už nenapíši" Tyhle básně by měl člověk číst, když ho občas něco bolí. Pomáhá to....... celý text

Nadace 1991, Isaac Asimov

Po spoustě let jsem se znovu pustil do série Nadace velkého klasika science fiction Isaaca Asimova. Bylo moc příjemné zase se začíst do příběhu, psaného v době, kdy bylo samozřejmé, že věda a technika nakonec vyřeší všechny krize a vyvedou lidstvo ke hvězdám. Do světa, kde domovem bude celá galaxie, a skromná planeta, odkud lidstvo vzešlo, bude téměř zapomenuta. Tady se čas a historie měří na celá tisíciletí, události předpovězené psychohistorií se neodvratně vyplňují, a ti co si v chaosu upadající říše uchovají znalosti a vědomosti, budou noví vůdcové. Něco z toho se dnes už může zdát trochu naivní, celý směr vývoje lidstva nakonec vždy záležel na rozhodnutí jednotlivců... ale přesto, Asimov byl velký vizionář a číst a přemýšlet nad jeho příběhy je potěšení.... celý text