ludek7426 přečtené 233

Druhé povídky z vesmíru 1962, * antologie

Původně jsem si tuhle sbírku povídek sehnal kvůli Cestě na Amalteu, abych si doplnil své oblíbené Strugacké v papírové podobě. Ale překvapilo mně jak kvalitní a čtivé jsou zbývající povídky. Samozřejmě začátek šedesátých let je tady poznat, jenomže pro pravověrné hard sci fi mám slabost. Takže se dočkáme manipulace s lidskou myslí, skoro srážky s planetou použitou jako evakuační kosmická loď, výborné studie života ve zrychleném čase, únosu emzáky, a i na ten Tachmasib dojde. Knížka kterou hodnotím subjektivně dost vysoko, protože přesně s takovými příběhy jsem se ke čtení sci fi kdysi dostal. Prostě příjemné nostalgické počtení.... celý text

Nadace na hranicích 1992, Isaac Asimov

Asi nejvíce čtivý díl celé série Nadace. Nemá takový kultovní status jako první tři pokračování , ale konečně tady máme ucelený děj a ne jednotlivé epizody. A reálné, živé postavy. Navíc příběh který se čte jedna radost. Prostě klasický Asimov, který nám přinesl trochu staromilský vesmír ze staré školy. Hrdinové pokuřují dýmku, nosí barevné šerpy jako módní výstřelek, ve vesmíru ručkují po laně. Na druhé straně tu máme manipulátory s psychickými superschopnostmi, skupinové vědomí velikosti planety, pátrání po staré Zemi a moc dobrý příběh. Dobrý příběh? Ne, výborný.... celý text

Žil jsem na Čukotce 1976, Tichon Sjomuškin (p)

Hodně zajímavá kniha o upevňování moci sovětského státu na samé jeho periferii, v arktické oblasti poloostrova Čukotka. Těžko říci jestli organizace školní docházky a vůbec celá změna života původních obyvatel Čukčů probíhala takovým v podstatě idylickým způsobem jako je popsáno v knize. Zřejmě ne, je to cítit i z popisu odporu domorodých šamanů k zavádění nových pořádků, včetně střelby na učitele a podobně. Také otázce alkoholismu se autor úzkostlivě vyhýbá, i když z jiných popisů života na severu je zřejmé že obchodníci s kožešinami a carská vláda tento spolehlivý prostředek k ovládnutí domorodců používaly ve velkém. Na druhé straně je tady spousta krásného vyprávění o životě v Arktidě, od rodinného života až po lov. Zaujal mně že i tady se evropané, kteří byli vysláni na daleký sever, nakazili krásou Arktidy, a pravidelně se vraceli zpět. Celkově moc příjemné a poučné čtení, pokud si odmyslíte nezbytnou propagandu, danou dobou kdy byla kniha napsána.... celý text

Deník nalezený ve vaně 1999, Stanisław Lem

Nádherně schizofrenní úvaha mistra Lema na téma jaký má náš život, naše snažení a vůbec všechny naděje smysl. Jsme součástí předem připraveného plánu, a vedeni cestami které třeba zrovna nechápeme, ale které se někdy složí do naprosto logického celku? Nebo jsme sami v lhostejném vesmíru, zabydleném izolovanými blázny a všechno je jen zdání a halucinace? "Zeptal jsem se :Co ode mne chtějí, co mi určili? A Prandtl mi dal papír s jedinou větou : Odpověď nebude."... celý text

Titan 1992, John Varley

Další z klonů Setkání s Rámou se podle mého názoru moc nepovedl. Vadilo mi, že se autor evidentně nemohl rozhodnout, jaký žánr vlastně bude psát, takže po sci fi začátku v kolejích A. C. Clarka se děj zvrhnul do podivného mixu sci fi a fantasy. Tady už jsem myslel že knihu nedočtu, ale vydržel jsem, a hrbolatý děj plný podivného jednání postav a logických nesmyslů mně v poslední třetině začal zase bavit. Nakonec dočteno až do konce, ale dalo to práci. Možná kdyby se autor místo zamotaných popisů kdo se s kým vyspal více věnoval logice děje, byl by výsledek mnohem lepší. Nápad a potenciál knížka určitě má.... celý text

Sny samotářského chodce 2002, Jean-Jacques Rousseau

"... strádání se lépe snášejí, když je o srdce lépe postaráno než o tělo." J. Rousseau na sklonku života nachází klid a smíření. Filozof který byl pro starou společnost nebezpečný a radikální, a ironicky stejně nepřijatelný a odmítaný byl i novou generací osvícených revolucionářů. Nový věk rozumu, ale bez citu a srdce. To nebyla cesta kterou by šel, a tak skončil odvržený všemi, stíhaný paranoiou. Nechte se okouzlit sny filozofa Rousseaua, na tichých osamělých procházkách přírodou. Mají vám hodně co říci.... celý text

Hvězdný příliv 1999, David Brin

Neprávem opomíjený klenot v žánru space opera si ocenění cenami Hugo, Locus a Nebula určitě zaslouží. Zatímco první díl v univerzu Pozvedání, Sluneční poutník teprve naznačil co přijde, Hvězdný příliv je hard sci fi se vším co k tomu patří. Na dně cizího moře leží ochromená loď s pozemskou posádkou neo-delfínů,šimpanze a lidí. Mimozemské rasy na orbitě i boj mezi frakcemi na lodi jsou rámcem tohoto výborného příběhu. Rozhodně doporučuji.... celý text

Kdo pije potmě víno 1988, Jan Skácel

... a co jsou staletí a co je vlastně věčnost než ve vesmíru opuštěný kout Ve studni času utopil se okov na dno té studny nelze dohlédnout. Další z nádherných "smutének" mého nejoblíbenějšího básníka.... celý text

Sluneční poutník 1995, David Brin

Nakonec to vůbec nebylo špatné. Vesmír ve kterém protektorské rasy pozvedají rasy zaostalé a ve vývoji. Hodně mi to připomnělo progresory bratří Strugackých. I když tady je vše v mnohem větším měřítku, miliony let nehrají žádnou roli a pozvednuté rasy se stávají vazaly svých protektorů. V tomto univerzu autor rozehrává detektivní příběh, dočkáme se ponorů do sluneční korony, inteligentních delfínů a šimpanzů a spousty dalšího. Příběh je místy moc překombinovaný, důvody k jednání jednotlivých postav nepřehledné nebo nevěrohodné, ale přesto, je to moc dobré čtení.... celý text

Cušima 2. díl 1954, Alexej Silyč Novikov-Priboj

V květnu roku 1905 ruská 2.tichomořská eskadra dorazila do blízkosti ostrova Cušima v Korejském průlivu. Paměti přímého účastníka daleké plavby eskadry a jejího zničení v Cušimské bitvě se čtou jedním dechem. Novikov - Priboj se nacházel na palubě bitevní lodě Orel, která jako jedna z mála těžkých ruských lodí bitvu přežila a následující den se vzdala spolu se zbytkem eskadry pod velením admirála Něbogatova. Následuje líčení osudů většiny ruských lodí, od kapitulace až po pokusy proniknout do Vladivostoku. Příběhy odvahy obyčejných námořníků kteří potápěli své lodi aby nepadly do rukou Japoncům. A příběhy vysokých důstojníků, včetně admirála Rožestvenského, kteří spěchali do japonského zajetí, aby si zachránili životy. Prohraná válka dovedla Rusko k první revoluci roku 1905, a vítězné Japonsko na cestu dobyvačné politiky, která skončila tragicky až s koncem druhé světové války a svržením atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki.... celý text

Cušima 1. díl 1954, Alexej Silyč Novikov-Priboj

Paměti přímého účastníka plavby (a zániku) Rožestvenského 2.tichomořské eskadry. O Rusko - Japonské válce v letech 1904 - 1905 toho bylo napsáno už spousta, ale tyto vzpomínky napsané z pohledu námořníka, člena mužstva na carské válečné lodi, jsou vítaným a velmi zajímavým pohledem takříkajíc z druhé strany. Život obyčejného námořníka, vystaveného bití, týrání, křiku a šikanování nadřízených důstojníků připomínal něco jako peklo. Navíc obtíže spojené se samotnou cestou eskadry, která vedla z Baltského moře 18000 námořních mil přes půl světa, byly nepředstavitelné. Od zkaženého jídla, nedostatku vody až po neustálé nakládání uhlí v nepředstavitelných podmínkách. Hodně mně zaujal popis charakterových vlastností admirála Rožestvenského. Zatímco v jiných pracích je admirál oceňován jako profesionál, který dovedl loďstvo v extrémně obtížných podmínkách až ke střetnutí s japonskou flotilou, tady nám autor kreslí úplně jiný obraz. Obraz psychopatického vzteklouna a hrubiána, kterého nenáviděli stejně tak jeho důstojníci jako mužstvo. První díl končí vplutím 2.tichomořské eskadry do Korejského průlivu, do blízkosti ostrova Cušima. Tady bude vybojována osudová bitva ruského imperiálního námořnictva.... celý text

Smuténka 2013, Jan Skácel

Básně které teď obzvláště zní s podzimní náladou a podzimními smutky. A budou znít i s prvním sněhem. Nádhera kterou je těžko popsat, ale stačí se občas zastavit a něco si z těchto básní přečíst. .... zpívá si na poli smuténka a chodí po konopných cestách podzimu.... celý text

Čo Oju 1961, Herbert Tichy

Rok 1954, miniaturní rakouská expedice na osmitisícovku Čo Oju. Tři evropané, několik Šerpů a 900 kilogramů zásob. Herbert Tichy zde krásně a poutavě vypráví o lidech a přírodě, o tom že cesta na vrchol nevede přes technické vybavení a vojenskou organizaci mamutích expedic. Pokora a čisté srdce dovedla trojici Tichy, Pasang, Jöchler až k úspěšnému prvovýstupu na Čo Oju. Tuto knihu měly s sebou i Dina Štěrbová a Věra Komárková při úspěšném ženském výstupu v roce 1984, jejich výprava byla dokonce ještě menší než Tichého. A fotografie salutujícího Pasanga na vrcholu hory pomáhala přesvědčit vahající Šerpy. Nosiči se slzami v očích, loučící se na letišti s výpravou jsou závěrem jedné z nejlepších knih o horách a lidech, kterou jsem kdy četl.... celý text

Pánův hlas 1981, Stanisław Lem

Začátek Lemovy sbírky povídek a filozofických textů, konkrétně první tři povídky, se dá s lehkým srdcem zapomenout. Popřípadě při příštím čtení přeskočit. Potom ale nastupuje těžký kalibr, začínající povídkou Deník. Myšlenky elektronického boha, který tvoří vlastní světy a vesmíry. Sonda do duše "stvořitele". V Přelíčení se Lem vypořádá po svém s klasickým problémem člověk versus android, s problémem osobnosti a svobodné vůle. Vynikající. Pánův hlas - jeden z nejdůležitějších autorových textů vůbec, smršť nápadů a myšlenek, filozofická úvaha o neschopnosti lidstva navázat kontakt s mimozemskou civilizací. Spanilá jízda pokračuje temnou a pochmurnou povídkou Maska. Zabijácký kyborg a láska v kulisách středověkého světa. Většina současných fantasy spisovatelů může jen tiše závidět. Poslední z povídek, Sto třicet sedm vteřin, trochu ubírá z nasazeného tempa, ale myšlenky zde naznačené - počítačová síť, různé způsoby vnímání času, potvrzují Lema jako vizionáře, I když by se tomu možná sám bránil. Hry a scénáře na konci knihy jsou trochu jinde než tvrdé jádro povídek před nimi, ale pořád je to Lem se svým gejzírem nápadů a myšlenek, takže za přečtení rozhodně stojí, Obzvláště Měsíční noc je výborná. Pan Lem mně opět dostal, po nějaké době se k některým textům určitě vrátím, jsou tam myšlenky na spoustu přečtení a přemýšlení.... celý text

Druhá Nadace 1991, Isaac Asimov

Třetí díl Nadace mi vůbec nesednul. V první části se autor jaksi narychlo a uspěchaně vypořádá s Mezkem, v jakési podivné konverzační obdobě hry "já vím, že ty víš, že já, vím.....". Podivné, tam kde je v předchozím díle Mezek nositelem děje a propracovanou a živou postavou, tady už jen plní funkci posunutí děje někam dál, aby Asimov uzavřel jeho příběh . Druhá část je o poznání lepší, i když absolutně předvídatelná. Hlavně mi ale vadí logika autorova, Druhá nadace jako skrytá síla která pomůže První nadaci v dobách krizí, síla na kterou První nadace vždy spoléhá. Ale v okamžiku odhalení jejich lidí, rozhodnou elity První nadace o jejich likvidaci. "Možná by byla pro ně laskavější klidná smrt". Tohle mi u humanisty Asimova moc nesedí. Ale těším se na pokračování série, psané po dlouhé době co Asimov odložil původní Nadaci k ledu. A ještě poslední poznámka. Vlastním původní vydání knihy od AG kult, a opravdu si nedovedu představit, že by někdo mohl spáchat ještě o několik tříd horší překlad než je tento. Rozbité a kostrbaté věty beze smyslu dělaly ze čtení utrpení. A o perlách typu "Mobs Riot před nadačním konzulátem" raději pomlčet.... celý text

Brouk v mraveništi 1989, Arkadij Strugackij

Začíná hon na člověka.Druhý díl série Maxim Kammerer je oproti akčnímu Obydlenému ostrovu mnohem více zahleděný do lidského nitra,klade spoustu znepokojivých otázek.Otázek na které nenachází odpovědi.Mají elity právo rozhodovat o životě člověka? O tom jaký bude jeho osud? A když se věci vymknou zpod kontroly,odstraní problém zároveň s člověkem? Také u Strugackých oblíbené téma progresorství je zde postaveno zcela naopak než právě v Obydleném ostrově.Lidé ze Země berou jako samozřemost postupné a nenápadné ovlivńování a postrkování jiných civilizací v jejich vývoji.Když se objeví sarkofág a možnost že bytosti z něj narozené budou ovlivńovat jako trojské koně Poutníků život lidské rasy,zavládne zděšení.Také mne vždy potěší myšlenkové propojení s románem Blade Runner."Jen androidům je přece zakázáno žít na zemi". Zářivá a optimistická budoucnost světa Strugackých v Brouku v mraveništi potemní a posmutní.A čtenář dostane jeden z klenotů sci fi literatury,stačí pozorně číst a přemýšlet.... celý text

Edda a Sága o Ynglinzích 2003, Snorri Sturluson

Nádhera.Příběhy ze severské mytologie,napínavé drsné a poetické.Inspirace pro spoustu spisovatelů a hudebníků,od Wagnera po Tolkiena a další.Rozhodně se k této knize budu často vracet,jedno přečtení nestačí.Číst si příběh o prokletém prstenu a poslouchat u toho Wagnerův Prsten Nibelungův,tomu se nic nevyrovná.... celý text

Lišky na vinici 1973, Lion Feuchtwanger

Feuchtwangerův obraz Francie a amerických kolonií v době boje za nezávislost. Jak je u autora zvykem, dostaneme spoustu krásně vykreslených postav a charakterů. A také spoustu historických souvislostí, v tomto případě plných ironie. Francie podporuje americké kolonisty, kteří ji připravili v předchozí sedmileté válce o Kanadu. Král Ludvík 16. pod tlakem svých ministrů poskytuje vysoké půjčky i vojenskou pomoc mladé republice, reprezentované Benjaminem Franklinem, kterým král pohrdá. I když je pokládán za omezence, zcela správně předvídá jak to všechno skončí. Podat dějiny tak živě a zajímavě jako Feuchtwanger umí málokdo. Franklin, Ludvík, Marie Antoinetta, její bratr Josef II., a spousta dalších, ti všichni ožívají v tomto strhujícím příběhu. Doporučuji.... celý text

Nadace a Říše 1991, Isaac Asimov

Druhý díl série o pomíjivosti všech velkých říší. Dosáhnou svých hranic a zhroutí se. Jejich následovníci a dobyvatelé se postupně stanou přesně těmi, které porazili. Asimov popisuje pád impéria trvající stovky let, příběhy lidí které posunují děj dopředu se střídají, možná i proto chyběly v prvním dílu více prokreslené charaktery postav. Ve druhé knize je to jinak, po celkem klasické úvodní části, kde je další krize Nadace opět sama vyřešena neúprosnými zákony psychohistorie, přichází část druhá. A tady nám Asimov na smutném a temném příběhu Mezka přináší živé postavy, které se s dějem vyvíjejí a o které se můžeme bát a fandit jim až do očekávaného a mrazivého konce. Výborný druhý díl v sérii která si svoji pověst klasiky plně zaslouží, ten příběh má mnohem víc věcí k zamyšlení, než se na první pohled zdá.... celý text

Erebus - Příběh ztracené lodi 2019, Michael Palin

Před lety jsem stál v muzeu v Oslu na palubě Nansenovy lodi Fram, hned ve vedlejší hale jsem obešel menší a jakoby nenápadnou Amundsenovu loď Gjoa. Loď která jako první proplula Severozápadní cestu. Z muzea které obklopuje obě slavné lodi jsem se nemohl odtrhnout, tam jsem se také poprvé seznámil s tragickým příběhem Franklinovy expedice. Palinova kniha je příjemná pocta Franklinově vlajkové lodi Erebus, a všech kteří se na ní plavili. Lehce psaný příběh lodi a lidí na ní není podrobný historický popis všech událostí, Palin se spíše snaží zobrazit život v době velkých objevitelských výprav. A když vás to chytne, doporučuji třeba výbornou historii dobývání Arktidy The Arctic Grail od Pierre Bertona. A nebo životopis kapitána Terroru- Captain Francis Crozier :Last man standing? od Michaela Smithe. Škoda jen špatně zvládnutého překladu odborné terminologie do češtiny, ale jinak se kniha čte sama.... celý text