lvcx
přečtené 285
Jméno větru
2017,
Patrick Rothfuss
Asi budu spíš v menšině, když napíšu, že mě Kvothe nijak zvlášť neokouzlil - až příliš nápadně se podobá typické Mary Sue. Geniální dítě, které si pamatuje vše napoprvé a sám od sebe pochopí každou záludnost, co mu život podstrčí. Díky množství lidí, kteří putovali s jejich společností, ví úplně všechno. Dobře si uvědomuje svou výjimečnost a neváhá ji drze podstrkoval ostatním (zvláště mistrům). Díky hbitému jazyku se mu úspěšně daří vybruslit z většiny problémů, do kterých se namočí. Je pohledný a okouzlující a ačkoliv to s ženami vůbec neumí, hned mu každá padne k nohám. A nějaké záporné vlastnosti? ...zbrklost. (Kdo by to byl čekal.) Ale i přesto, že jde o příběh Kvotheho života, se mi kniha líbila. Bavil mě Bast, bavila mě Univerzita, bavili mě Čandríni a legendy a sympatie a celý barvitý svět, který se autorovi povedlo vytvořit. Bavila mě i Kvothova dobrodružství, i když on sám mi občas hrozně lezl na nervy. Kniha se četla krásně, děj ubíhal příjemným tempem a nejednou jsem se při čtení zapomněla dlouho do noci. Celkový dojem je tedy veskrze pozitivní. Škoda, že nefunguje knihovna, hned bych si běžela pro druhý díl...... celý text
