Nejsem moc fanoušek romantických knih, ale Hypotézu lásky jsem zhltla ve vlaku a přišlo mi to velmi zábavné a milé a bavilo mě akademické prostředí v moderním hávu. Hlavu plnou lásky jsem zhltla skoro stejně rychle, jenže jsem měla pocit, že čtu stejnou knihu podruhé. Je to Hypotéza lásky vol. 2. Sice se změnily okolnosti, ale postavy i celkový děj byly úplně stejné. Třetí knihu od autorky si určitě přečtu, ale jestli bude jenom dál recyklovat svou první knihu, asi nemá cenu číst ty další.... celý text