marlowe
přečtené 2213
Záhada na zámku Styles
2001,
Agatha Christie
První Agátina kniha (z roku 1920), první ze série "Hercule Poirot". K "Zámku Styles" jsem se vrátil po mnoha, mnoha letech – nejspíš proto, že jsem se chtěl podívat na tento vůbec první román Agathy Christie novýma očima – a možná i proto, abych se pokusil přehodnotit svůj celoživotní ambivalentní postoj ke "královně detektivek"… Exkurz "do minulosti", bohužel, nedopadl pro autorku příliš dobře, neb celkové hodnocení – po zralém uvážení – snižuji z původních čtyř hvězdiček na výsledné tři… V knize jako v nějaké "učebnici tvůrčího psaní" nacházíme mnoho příkladů zásadních nešvarů, kterými Agatha i v dalších letech zhusta prošpikovávala svá díla: (SPOILERY!) falešný plnovous "ze dvou přaden černé vlny, který zcela jistě na dálku vypadá jako pravý", kostýmní převleky, záměnu ženy za muže, krkolomnou zápletku, sahající daleko za hranici uvěřitelnosti, nedostatečnou prokreslenost postav, které jednají spíš podle přání autorky, než na základě logiky, až příliš "přepálenou" Hastingsovu nedovtipnost – a naopak jen těžko akceptovatelnou Poirotovu jasnozřivost, díky níž náš malý detektiv sype z rukávu jednu "vyšetřovací verzi" za druhou – a tak bychom mohli pokračovat. Je to škoda, Agatha umí dobře rozehrát příběh – ale potom se (alespoň tak to vidím já) najednou vše zlomí a před očima nám – jako na nějakém druhořadém představení ochotnického spolku – začnou defilovat dvojrozměrné postavy a často zcela zašmodrchaný propletenec vztahů a těžko vstřebatelných souvislostí…... celý text
