Maud22 přečtené 248
Tanec na sopce
2024,
Petr Heteša
"Ledničce jsem zase musel zalhat, že potřebuji sýr, a vytáhl si z ní Jacka Danielse." Ano, jistě tušíte, že základní atributy jsou přítomny. Nechybí camelky a bioreplikátory ani transmiterové urychlovače. Rafael Polanczyk je drsný týpek konající drsnou práci pro svého šéfa ovládajícího jižní část Baltimoru v široké oblasti kasin a přidruženého byznysu. Obrovské Baltimore, oblíbená autorova scenérie, má své honosnější části i nebezpečné periferie, jenže se nenacházejí na okraji co do šířky, ale vertikálním směrem. V podstatě čím níž, tím hůř. V těchto kulisách je Raf pověřen úkolem, jenž se týká hodně divné desetileté cácorky a při té příležitosti narazí ještě na jiné (dospělejší) kočičky. Aby mohl provést to, co potřebuje, je nucen angažovat další a další známé a slíbit prachy a protislužby. "Mám ještě jeden problém, " hlesl jsem. "Jde po mně Mosad." A když už by dle autora měly běžet závěrečné titulky, tak se to celé po... zvrhne. No prostě skvělé počtení, svižné, vtipné, radost.... celý text
Steny záhrobí
2024,
Veronika Fiedlerová
To takhle jednou začnete číst zábavnou duchařsko-detektivní trilogii a děj se zajímavými hrdiny a hrdinkami vás pohltí díky jejich zvláštním schopnostem jako záhrobí. A taky se začnete víc bát. Ale jak už to chodí, bát se máme víc živých než mrtvých... A už není cesty zpátky, hltáte kapitolu za kapitolou, bojíte se přízraků, démonů a zlých tvorů, přičemž vodní příšerka je jen předkrm toho, co přijde. A nejvíc se bojíte o ně, o rodinu Benedikta Klausnera, pojišťováka a nekromanta. Je to prostě pecka, doporučuji!... celý text
Ozvěny záhrobí
2022,
Veronika Fiedlerová
Benedikt Klausner jako pojišťovák, který odhaluje ne úplně jasné pozadí pojistných událostí, už není sám. Ačkoliv jeho astrální kámoška je pryč, jeho šéfem se stává její bratr a minulost rodiny Franklových je poměrně temná. No a nesmím zapomenout na Zuzanu, její schopnost vidět a cítit záhrobí pomalu sílí a Benedikt má konečně holku k sobě! Vše lehounce začíná jako vyšetřování krádeže vzácné knihy a postupně se propadá do větší a větší záhady a větší a větší temnoty, no prostě do záhrobí. Moc dobře se to četlo a já se okamžitě vrhám na pokračování Steny záhrobí!... celý text
Těžké duše
2024,
Iva Hadj Moussa
Nejsem chlap, a tak si netroufnu říct, jestli to sedí, ale jsou tu komentáře i recenze mužů, již se vyjadřují pochvalně. Avšak příběh stárnoucího Johanese otvírá témata, která jsou mi blízká i tak. Hodně s tím souzním a rozumím všem těm myšlenkovým pochodům. Ačkoliv dveře metalu se přede mnou otevřely teprve před čtyřmi roky a já nahlédla a byla jsem lapena, docela se orientuju, ale nejen v kapelách a písních, ale hlavně v tom, co tahle hudba dokáže s člověkem udělat. Jak nabíjí energií a naopak pomáhá vybít emoce - smutek, nas...nost, nenávist, lítost, jak vyzvedá k výšinám a proudí celým tělem. Nedivím se hlavnímu hrdinovi, že obnovení dávné klukovské kapely mu pomáhá přežít ubíjející stereotyp práce a hospody a jeho životní prohry. Aniž bych chtěla moralizovat, jsem si dobře vědoma, že každá generace volá: "O tempora! O mores!" a s odsuzujícím výrazem ve tváři dodává: "To za našich mladých let nebývalo, tehdy...", doplňte si sami. A přesně takto bude jednou vrtět hlavou nynější mladá generace, až zestárne. Chápu, jak Johanes opatrně našlapuje kolem odrzlé pubertální dcery Žofie, kterou má po rozvodu ve střídavé péči, aby se jí nedotkl, aby ji neztratil, jak žvýká její názory, z nichž některé nejsou vůbec špatné, a hlavně, jak ji má rád. Necelý rok jeho života nás provede jeho minulostí - dětstvím poznamenaným ztrátou sestry, s níž se rodiče těžko vyrovnávali a on se zase musel vyrovnat s tím, že zůstane ve stínu té fajn holky, i když už není mezi nimi. Provede nás jeho nepovedeným manželstvím a dalšími pokusy o existenci a fungování. Vystřídá mnoho zaměstnání a ve chvíli, kdy jako vyklízeč baráků a domácností narazí na elektrickou kytaru, znova se mu připomenou ty krásné časy, kdy s kluky založili kapelu. Ty kluky taky semlel čas, ale jdou do toho znova. Znovuzrození kapely je impuls pro všechny. A je úplně jedno, že už nejsou Těžcí bozi (Heavy Gods), ale Těžké duše (Heavy Souls). Tímto děkuji svému osobnímu ďáblovi našeptavači, protože nebýt jeho, těžko bych se k této skvělé, vtipné, na korektnost kašlající a až bolestně ze života čerpající knize dostala. Autorka má můj upřímný obdiv!... celý text
Pozdravy záhrobí
2021,
Veronika Fiedlerová
Benedikt byl vždycky zvláštní. Tak moc zvláštní, že ho to dovedlo do léčebny duševně nemocných. Je spjatý se záhrobím, a moc o to nestojí, ale musí s tím žít. Ze začátku mu pomáhá astrální kámoška Ester a pak se v něm usídlí duch jednoho neposedného mladíka, motorkáře a lovce žen. Benedikt pracuje jako zaměstnanec pojišťovny a pomáhá odkrývat záležitosti, které se udály poněkud neobvykle, a to právě díky oné schopnosti vidět duchy, otisky vzpomínek i předchozí minulost míst a událostí. Spojuje se zde duchařská a detektivní linka, je to napínavé i vtipné, ale pozor jde i o život! Líbilo se mi to hodně, takže neváhám a vrhám se na druhý díl!... celý text
Smečka
2024,
* antologie
Antologie umožňují setkání s autory, které čtenář více nebo méně zná, nebo nezná vůbec. Tahle smečka je složena z různorodých plemen a dohromady tvoří parádní knihu. Povídky, jejichž společným jmenovatelem je pes v mnoha podobách, jsou dílem strašidelné, dílem smutné, řeší lidské vztahy, bolesti a touhy a dokážou vyvolat neklidné spaní (že, Madlo?) nebo úsměv na tváři. Pejsci jsou tu opravdu různých ras - třeba mops, retrívr, čivava, labrador..., ale rovněž psi přízrační, démoničtí, pekelní. Je třeba zmínit i parádní obálku, ořízku s hřbitovním motivem a ilustrace Pavla Pavelky. Úplně top je ilustrace u povídky Michala Březiny Zpráva z Jirmanova, směju se ještě teď. Každopádně mohu tento zdařilý počin nakladatelství Martin Štefko - Golden Dog jen a jen doporučit!... celý text
Chrám Azylu
2024,
Lucie Lukačovičová
V pořadí třetí román ze světa Azylu funguje naprosto samostatně. Se starými známými, bratry Teodorem a Benediktem, bojovníky s monstry, a s duchem antikváře Gabriela a také s golemkou Yissl a vietnamskou léčitelkou Tien se potkáváme ve chvíli, kdy má Teodor vážný problém a potřebuje pomoc. Všichni se vydávají do Vietnamu a jejich cesta nebude vůbec jednoduchá. Potkají duchy, démony, monstra, kteří jim dílem pomáhají a dílem na ně útočí. Ta rozmanitost těchto bytostí je veliká, zpívajícími orchidejemi počínaje, přes liščího démona, velrybím bohem konče. Každá taková bytost má svou moc a svou působnost. Musím říct, že jsem si oblíbila upíří pulce a chápu, že do lýtka zakousnuté je fakt nejde vykroutit proti směru hodinových ručiček! Román s detektivní zápletkou a vtipnými glosami v závěru přerůstá v heroic fantasy. Mohu jen doporučit a už teď se těším na další dobrodružství!... celý text
Nejasné hranice
2024,
Marie Domská
K autorce jsem se dostala přes antologii Krev, monstra a cukroví, kde měla povídku Náhradník, pracující sice s mimozemským prvkem, ale řešící lidské vztahy. A podruhé jsem na ni narazila ve sbírce povídek Na neVěčné časy, tady mě pobavila povídkou Kdo neumí milovat s démonem v hlavní roli. Takto navnaděna jsem nezaváhala a pořídila si Nejasné hranice a nelitovala jsem. Sci-fi rozehrává možný střet civilizací, který je odstartován proniknutím pozemské kosmické lodi do vesmírného prostoru ovládaného šatchrany. Hlavními postavami jsou obyčejná lidská navigátorka Erin a geneticky upravený šatchranský voják Ikcherat (Kchrat). Jejich vztah a případná spolupráce obou ras je komplikovaný proces. Není to o tom - bum a je tu cizí kosmická loď, křehká žena, hrozivě vypadající mimozemšťan a jedni hodní a druzí zlí. Autorka v těchto kulisách zpracovává situace, které by mohly vzniknout při setkání s jinou kulturou, jinými hodnotami, prioritami, city, vztahy uprostřed společenství. Nahlíží do vnitřního světa tak odlišných postav, do jejich myšlení a traumat. Líbilo se mi, že postavy nejsou černobílé, že jsem si k nim hledala vztah a snažila se je pochopit. Děj měl své zvraty, nebylo to přímočaré, popisy techniky a technologií byly tak akorát, nechyběla akce. Jediné, co bych malinko vytkla je opakování slova, ale rozhodně to neubralo na čtivosti. Je to ten typ příběhů, který chytí a nepustí. Moc se těším na pokračování osudů Kchrata a Erin.... celý text
České temno
2021,
* antologie
České temno zazářilo jako parádní sbírka hororových povídek s různými tématy, ať už se jedná o duchy, přízraky, dávná provinění, tajemné domy, podivné tvory nebo jen lidské slabosti, lásky a nenávisti. U žádné z nich jsem se nenudila, naopak měla jsem oprávněné obavy, že se mi o tom bude zdát!... celý text
Stín
2023,
Adam Przechrzta
Obě hlavní postavy, polský alchymista Rudnicki a bývalý ruský generál Samarin, žijí své životy, jsou vzdáleni, ale stále ve spojení. Oba si velmi přejí zůstat stranou politických i válečných záměrů soupeřících stran, což se jim ale úplně nedaří. Ačkoli třetí díl Materie primy začíná jako detektivka, ocitneme se záhy uprostřed intrik ať v carském paláci nebo ve Varšavské republice, ke slovu se dostanou i ženy, a to krásné, chytré, oddané i mrchy. A v neposlední řadě musíme počítat s Prokletými, již se snaží pronikat skrz enklávy. Líbilo se mi to hodně právě pro tu pestrost dobrodružství, tajemnosti a také smyslu pro čest, jež u hlavních hrdinů vždy převáží bez ohledu na to, ke které straně patří.... celý text
Slovenský nářez: Antologie nejlepších autorů slovenské fantastiky
2023,
* antologie
Celá antologie je ochutnávkou slovenské produkce na poli fantastiky. Témata byla pestrá a zpracování rovněž. Sice bych dala přednost originálu, ale překlad může autory více přiblížit českým čtenářům. Líbilo se mi uspořádání, kdy každý autor dostal prostor, aby se sám uvedl, načež v závěru knihy jsou k nim přidány i malé medailonky shrnující dosavadní tvorbu. Některé autory znám, k jiným bych se možná dostala časem, každopádně to bylo dobré počtení.... celý text
Místodržící
2022,
Adam Przechrzta
V ději jsme se posunuli rovnou do války, ale enklávy žijí vlastními životy a zatímco v předchozím díle výpravy do nich byly nebezpečné, protože tam číhali démoni a jiní nebezpeční tvorové, tak teď mají tihle Prokletí tendenci proniknout mimo enklávu. A spolupracovat... Alchymista a lékárník Rudnicki se zoufale snaží držet mimo politické hrátky, ale je mu to houby co platné. Ta polarita Rusů a Poláků je zde ozvláštněna tím, že mají mnohdy příbuzenské svazky. Ostatně hlavní hrdinové, Polák (ovšem vikingského původu po matce) Rudnicki a generál, velitel ruských zvláštních jednotek, Samarin jsou přátelé. Takže pokud chcete fandit jedné z těch stran, máte prostě smůlu, protože si je oblíbíte oba.... celý text
Adept
2021,
Adam Przechrzta
Jsme v Polsku, no v Polsku, na začátku 20. století vlastně Polsko neexistovalo, bylo rozděleno mezi Prusko, Rakousko a Rusko. Ocitáme se konkrétně ve Varšavě. Ovšem ve Varšavě, která jako další dvě města obsahuje enklávu, v níž život neběží jako dosud. Objevují se tam tvorové, jež bychom nejspíše označili jako vlkodlaky, démony a jiná hrůzostrašná stvoření. Na scénu přichází stará dobrá munice obsahující stříbro... Zatímco před objevením enkláv patřila magie a alchymie do sféry pohádek, tak teď je třeba s ní počítat. Z jednotlivých indicií pochopíme, že jsme těsně před vypuknutím 1. světové války a že mocnosti budou mít eminentní zájem o tzv. materii primu, a ta když se dostane z rukou alchymistů a mágů do rukou armády, tak z toho nebude nic dobrého. V těchto kulisách sledujeme osudy lékárníka a alchymisty Rudnického a velitele ruského konvoje, v podstatě okupanta, Samarina, Jejich osudy se protnou a spojí. Čte se to dobře, alternativní historie dává prostor k dobrodružství.... celý text
Němé duše
2023,
Jitka Ládrová
Román vedou dvě dějové linie, které se vzájemně prolínají, a každá má spoustu postav. Těmi hlavními v městě Šeldrap jsou Omden a Namie z rodiny majitele luxusního nevěstince. Omden je jeho syn a Namie zas dcera jeho partnerky. Volné mravy panují na každém kroku, ale zároveň i pravidla a nepsané zákony. V džungli číhá nebezpečí a Omden se s ním zaplete. To co původně považoval za dobrodružství, se poněkud vymkne. Druhá dějová linka se týká královského dvora ve Skalním městě, a to zejména budoucího krále Maargela a jeho mladšího bratra, možná soupeře Tarea, a tajemného rádce Runela. Každopádně si nemůžeme postavy zaškatulkovat jako dobré a zlé, nezištné a vypočítavé, statečné a zbabělé, což se mi líbilo. Ti, co se nám na první pohled jeví jako dobří lidé, jsou ve skutečnosti hnusní a naopak. Děj se neubírá předvídatelným během, a to mě na tom bavilo. Je to jako v životě, kdy se potkáte s někým, kdo vám na první dobrou sedne, ale můžete se v něm zklamat. Co se skrývá pod jednáním těch lidí, co je ovlivnilo, jaký strach nebo touha dostat se výš nebo změnit svůj život způsobilo, že se zatvrdí nebo nedohlédnou důsledků svých činů? Tajemství a špetka magie koření celý příběh plný intrik a pletichaření. To, co se do románu nevešlo, je pro čtenáře připraveno v podobě bonusu, který může a nemusí využít. Patří k němu i trojrozměrná mapička Skalního města, která je vyloženě parádní. Doufám, že román nalezne svého pokračování, protože našlápnuto určitě má.... celý text
Vendeta
2013,
Larry Correia
Owen v předchozím díle sice zachránil svět, ale zároveň tím popudil Starobylého tak, že si žádá jeho osobně, aby mu mohl připravit nekonečná muka. A protože to nemůže udělat sám, tak vyšle svého prostředníka velekněze takzvané Dočasnosti, bývalého lovce monster, aby mu ho naservíroval. Ovšem naservírovat statného a statečného Owena není jednoduchá záležitost. A tak se setkáme se zombiemi, vlkodlaky, orky, upíry, trpaslíky i bývalým domácím mazlíčkem. Do všeho se snaží fušovat federální agenti, obzvlášť Franks je bezva kousek. Román přivádí na scénu mnoho nám známých, ale i nových postav a celé je to vtipné a epické zároveň. Báječné počtení.... celý text
Krev, monstra a cukroví
2023,
* antologie
Knihu uvádí rozverná předmluva Martina Fajkuse, takže než se dostanete k první povídce, tak jste patřičně natěšení jako po první skleničce punče nebo svařáku. Každá povídka je vtipně uvozena variantou vánoční koledy a nebo písně (třeba Dopis Ježíškovi od Ondřeje Neffa: "Jak jsi krásné, Neffiňátko, vprostřed bídy roboťátko!") a na závěr jako bonus dostanete pár receptů na vánoční cukroví s ingrediencemi, kde kromě moučkového cukru, vajec a citronové šťávy budete potřebovat i mleté kosti, šváby a podkožní tuk... Tak tohle všechno obsahuje antologie s 19 povídkami, jejichž společným tématem jsou Vánoce. Každý autor přispěl povídkou, která reprezentuje jeho styl. V mnohých jsou monstra i krev, ale hlavně je to pestrá nabídka jako podnos s nejrůznějšími druhy cukroví. Smlsla jsem si!... celý text
Zemři, Kaine: Stín
2023,
Ludmila Svozilová
Hlavní hrdinové, které známe z předchozího románu Zemři, Kaine: Svatyně, cestují Britskou Kolumbií se změněnými identitami s dvouměsíčním miminkem. Někdo s nimi má nějaké záměry a dává je sledovat. A někdo se jich drží jako Stín. Matylda už nečte myšlenky, ale intenzivně vnímá pachy a zvuky. A Sajn? Ten je tajemný jako vždy byl. Jejich cestu provázejí brutální úmrtí. Děj se tentokrát odehrává převážně v Kanadě, na epické finále se ale přesuneme opět do Čech. Cestujeme krajinou lesů, řek a hlavně jezer. Jezera tu mají svůj význam. Souvisí to i s mytologií prvotních obyvatel, setkáváme se s nimi, jejich potomky, jejich osudy. Vyškolena prvním dílem zůstávám ostražitá, a je mi to houby platné. Nejprve vás to donutí nahnout se nad hladinu toho jezera, jezero vás vtáhne, zavře se nad vámi voda a vy máte pocit, že se pohybujete v husté tekutině, že se nemůžete nadechnout, a pak vás to vyplivne. Okamžitě mi naskočil pojem dualita. Už středověké alegorické hádání se duše a těla prezentuje onu dualitu, ale autorka to zde povýšila o další rozměr. Každý máme svou světlou a temnou stranu. Co způsobuje, že některá z nich nabude převahy, dá se ovlivnit, aby to nebyla ta temná strana? Avšak nejde jen o tělo a duši, je tu také mysl. A Stín. A ten se přece nedá překročit. Nebo dá? Marně přemýšlím, jestli jsem někdy četla něco tak zvláštního. Asi bych to charakterizovala jako velmi podmanivý příběh s velkou dávkou imaginace, který vás nenechá oddechnout úlevou. Mohu stejně jako u prvního dílu konstatovat, že to není jednoduché čtení, což ale neznamená, že by se nečetlo dobře, naopak. Celé nás to protáhne mezerami mezi světy a máme co dělat, abychom v nich neuvízli.... celý text
Na neVěčné časy
2024,
* antologie
Vždycky říkám, že mám ráda povídky. Platí to i o těchto osmi, které v sobě skrývají motiv druhé šance a lásky v různých podobách. Najdeme tu romantiku, dobrodružný příběh, trochu nostalgie, něco magie a tajemna i nádech smutku, ale také vtip. Vystupují zde lidé s neobyčejnými schopnostmi, démoni i kočky. Co víc si přát.... celý text
Megapolis
2004,
Miroslav Žamboch
Povídky s hlavním hrdinou soukromým detektivem M. M. Dexterem jsou patřičně akční, vtipné, bláznivé, prostě boží. Baví mě ten svět detektiva a zároveň borce, který však není úplně neprůstřelný a občas dostane pořádně na budku. Baví mě ten děj bez pravidel, kde si nemůžete být jisti ničím. Baví mě představa obřího medvídka Pú v souboji s Barbie o post krále hraček. Rovněž nechybí čtveřice želv ninja se slabostí pro pizzu, která stojí proti věčnému soupeři Trhačovi. Ostatně i Superman může mít své dny. Ulítlé, za mě super!... celý text
Chapadla Černé hvězdy
2024,
Tereza Kadečková
Zatímco ve svých předchozích knihách nás autorka zavedla mezi draky a také propojila současný svět se severskou mytologií, tak nyní nás namočila do oceánu. Ostatně kromě pěkné obálky slibující akci, žádnou idylku, je na každé straně hezky vyvedené chapadlo. Po přiblížení Černé hvězdy došlo k potopě a část lidí se přestěhovala na obří lodě, část přežívá na nezatopené souši, část pracuje pro Nekonečno, jež koná pokusy se symbionty, kteří jsou mimozemského původu, a lidmi. Někteří lidé propadli kultu Černé hvězdy a v jejich tělech rovněž sídlí symbionti a postupně je mění v obyvatele oceánu. A ještě je tu nezpochybnitelná část lidstva, a to robotstvo. Na parádní sci-fi je zaděláno. Krok po kroku zjišťujeme, jak to na světě nyní chodí, a není to žádný med. Podmořský svět se zatopenou částí města je skvěle popsán, stejně jako plíživá atmosféra nebezpečí, jež číhá všude kolem, a patřičně se to zahušťuje. Kulisa tohoto prostředí však slouží zejména k poznání vztahových problémů, které jsou nám vlastní, ať už žijeme ve středověku, v cyberpunkové společnosti nebo v budoucnosti, kde umělá inteligence získala rovnocenné postavení. Hlavními hrdinkami jsou dvě sestry a ačkoliv jsou to dvojčata, už jejich jména Aphelion a Perihelion naznačují, že jde o dvě zcela rozdílné holky. Co však mají společného, je pocit nedoceněnosti u vlastních rodičů, pocit, že preferují vždy tu druhou. Tak každá hledá svou cestu, rodinu, přátele, někoho, kdo jim bude naslouchat, rozumět... Myslím, že tohle rezonuje celým románem a je to nejdůležitější, dobré k zamyšlení. Závěr je docela hustý. Jo, tohle autorka opravdu umí.... celý text