Montezuma
přečtené 489
Boží blud
2009,
Richard Dawkins
"Mythology is where all gods go to die... a fresh grave should be dug for the God of Abraham." (Sam Harris) Náboženství jako takové bych byl ještě schopný tolerovat, i když ho osobně k ničemu nepotřebuju, nechápu a zcela upřímně si myslím, že slouží především jako berlička pro psychicky nevyzrálé jedince, kteří se jinak nedokáží srovnat s tím "zlým" a "absurdním" světem, který je odmítá vodit za ručičku a povinně jim odhalit svá tajemství. V čem jsem ovšem zcela militantní, fanatický a vražedně zaujatý je můj postoj k jakékoliv formě zneužívaní těchto politováníhodných jedinců v podobě organizovaných Církví, sekt, "svatých" mužů, náboženských vůdců, frajtrů a podobných sviní, těžících a tyjících z lidských slabostí, skrývajících své choutky po moci, vlivu a dobrém bydlu za "pomoc" jiným a zdatně předstírajících jakési vyšší vědění. Sakra, v naší části světa máme přece 21. století, tak už konečně to svinstvo odhoďme do nejbližší škarpy a pojďme obdivovat Vesmír jen tak, bezbožně. Mimochodem: proč je každý druhý český překlad naučné literatury tak neuvěřitelně špatný? U beletrie tohle moc není...Pomalu jako z Google Translate, fakt.... celý text
Tulipány a komíny
1970,
Edward Estlin Cummings
(...) your slightest look easily will unclose me though i have closed myself as fingers, you open always petal by petal myself as Spring opens (touching skilfully,mysteriously)her first rose (...) (...) i do not know what it is about you that closes and opens;only something in me understands the voice of your eyes is deeper than all roses nobody,not even the rain,has such small hands (...)... celý text
Dějiny Komunistické strany Sovětského svazu
1975,
kolektiv autorů
A nakonec měl přece jen pravdu Egon Bondy: SSSR se sesere.
Modlitba za Černobyl
2002,
Světlana Alexandrovna Alexijevič
Zajímavé by bylo, jak by se s takovou havárií popral establishment na Západě. Paradoxně bychom tu už asi měli díky své humánnosti atomovou zimu. Jak by to dopadlo bez toho neuvěřitelného ruského pohrdání lidským životem, kdy mladí vojáci, záložáci a obyčejní dělňasové skákali dobrovolně/nedobrovolně do radioaktivní vody pod reaktorem, která hrozila způsobit další výbuch, jenž by učinil Evropu neobyvatelnou...? A proč taky ne, že? Vždyť za to přece soudruzi slíbili vysoké příplatky, za které si bylo možné pořídit, považte, dokonce i motocykl! Rusko vůbec připomíná nějakou jinou, mimozemskou formu společenského uspořádání. Místo humanismu a akcentu na jedinečnost každé lidské bytosti vyznávají jakýsi systém včelího úlu, kdy rozhodující je dosažení cíle a kolik trubců/dělnic u toho zařve je jedno. Vzpomínky očitých svědků jsou teda pěkná darda: ženy likvidátorů a jejich zmutovaní a v bolestech umírající muži, kteří zvrací vnitřnosti v podobě radioaktivní kaše, traktoristi válející se v zamořeném seně, děti koupající se v radioaktivních řekách, generace mutantů v nejhůře postiženém Bělorusku, ruský způsob "boje" proti radioaktivitě spočívající v povolání armádní techniky včetně tanků, prodej radioaktivního mléka a masa do zbytku SSSR, kšeftování s radiací zasaženým materiálem se Zóny a jako univerzální lék proti radiaci - samozřejmě litry vodky...Není třeba dodávat, že když už se objeví jeden moudrý profesor z nějakého radiologického institutu a důrazně varuje, je třeba jej zničit a umlčet, neboť přece panikáře v SSSR nepotřebujeme...! Blažená nevědomost drtivé většiny lidí - včetně těch vzdělaných!! - co to znamená výbuch jaderné elektrárny byla tehdy v Rusku neuvěřitelná... Jeden z nejzajímavějších momentů knihy pro mě byly vzpomínky na lidi, kteří, když se dozvěděli, že Černobyl bouchl, tak první co udělali bylo, že nasedli na první dopravní prostředek který byl po ruce, naložili rodinu s dětmi, a z celého okolí se sjížděli prohlédnout si zajímavý barevný ohýnek šlehající z reaktoru. A surreálnost a tajemnost toho všeho, kdy včelky bzučí, tráva roste, stromy kvetou a kravičky bučí, ale přesto je všechno na tisíc let smrt a nikdo s tím už nic neudělá ať chce nebo nechce. Další důležitý aspekt havárie byl pro Rusy aspekt psychologický: najednou někteří pochopili, že Bůh v podobě Státu-Strany není všemocný, že tentokrát neporazitelný SSSR prohrál bez boje a co víc, že se porazil sám, neboť nikoliv nepřítel, ale sama vrchnost nechala lidi na holičkách a zatímco oni umírali jak byli zvyklí, ještě kšeftovala s jejich utrpením...... celý text
Putinovi agenti: Jak ruští špioni kradou naše tajemství
2016,
Ondřej Kundra
Z knihy - spíše než o literaturu faktu se jedná o pásmo citací jiných autorů - se dozvíme, že Rusko mělo a má bezectný bezpečnostní aparát. Též se dozvíme, že současné Rusko není stát, ale mafiánský byznys projekt několika bývalých důstojníků KGB s nebezpečnými sklony k par excellence fašismu. Je vůbec zajímavé jak se dá psychologie osobnosti aplikovat i na větší skupinu lidí jako například národ. Co jiného než hluboko zakořeněný pocit méněcennosti a z něj plynoucí těžce skrývaná nejistota může stát za permanentním sklonem Rusů k paranoie a neustálým směšným demonstracím síly? Pro mě to nikdy nekončící ruské chrastění šavličkou není symbolem síly, ale naopak slabosti.... celý text
Kronos
2015,
Witold Gombrowicz
V angličtině mají pro podobné projekty hezký idiom: 'Scraping the barrel', tedy něco ve smyslu vyškrabování posledních zbytků z umělcovy pozůstalosti...Co na tom, že jsou to hovadiny nevhodné k publikování, však ono to jistě něco hodí. Jak už to u podobných produktů bývá, je kniha krásně svázána, vybavena parádním poznámkovým aparátem a fotografiemi a má elegantní a vkusnou úpravu, takže se na to spousta postižených bibliofilů jako já nachytá. Doma se pak krasavice na poličce hezky vyjímá. Ke čtení ale moc vhodná není. Taková top modelka mezi knihami. Vás by snad bavilo podrobně pročítat 400 stran jednovětných zápisků o tom, s kým se autor po obědě pohádal nebo že ho večer svědil ekzém na kebuli? Za úpravu knihy pět hvězd, za obsah jednu.... celý text
