myreadingplace
přečtené 233
Odpusťte mi, váš Leonard
2015,
Matthew Quick
Poslední dobou mě knihy na podobné motivy jako je Lenoard pronásledují a Leonard doslova. Četla jsem spoustu recenzí, ale anotace knihy přesvědčila mou zvědavost k přečtení. No a máme tady neděli, den potom, co jsem začala číst. Doslova jsem knihu zhltla, což je trochu škoda, protože si právě ,,zhltnuté" příběhy pamatuji nejméně. Ale na postavy jako je Leonard, Herr Silverman a Walt se nezapomíná. Leonard byl geniální, empatický. Nedokážu o něm vlastně napsat slušný komentář, protože to nejde. Nedokážu to. Některé knihy si musíte přečíst, abyste pochopili.... celý text
Miniaturista
2015,
Jessie Burton
Přemýšlela jsem jaké dát knize hodnocení a nakonec jsem se rozhodla pro 4*, ale kdyby tady byly i ,,půlhvězdičky" tak by to bylo nejspíš 3,5. Je to první kniha autorky a nepůsobí na mě žádným přehnaně originálním dojmem, jak jsem nejprve předpokládala. Líbí se mi že se drží při zemi co se týče miniaturistiky a nezachází do fantasy. Začátek byl opravdu hodně krkolomný, četlo se mi strašně těžko, ale s příchodem zvratů mě to začalo hodně bavit. Nejvíce na celém dojmu ocenuji nepředvídatelnost. Moc často se mi to nestává, většinou dokážu odhadnout další průběh děje. Nevím jestli bych knihu někomu doporučila, ale jestli už jste se ke knize dostali, neodsuzujte ji hned na začátku.... celý text
Jako zabít ptáčka
2009,
Harper Lee
Nevinnost, nerovnost, respekt. Po přečtení mě napadají právě tato 3 slova. Věděla jsem, že se jedná o jedno z nejlepších amerických děl minulého století a očekávala nějáký originální děj. Chyba. Jedinečnost díla rozhodně nění v něčem novém. Sílá této knihy je v celé knize. Dospíváté s ní jako malá Čipera (Scout) a nahlížíte na svět trochu jinýma očima. Rozhodně nězapomenu na ,,Ahoj Bubu". Byl to pro mě naprostý zlom, jako by můj život dával najednou smysl.... celý text
Analfabetka, která uměla počítat
2014,
Jonas Jonasson
Byla jsem v knihovně a náhodou Analfabetku objevila v ,,Dnes vráceno". Stoletého staříka jsem četla, ale přiznám se, že mě Analfabetka nelákala. Jeden důvod byly negativní komentáře na této stránce a druhý byly postě jen předsudky. A právě ty předsudky opět ukázaly, že si každý musíme udělat na věci svůj vlastní názor. Riskla jsem to, vzala si Analfabetku domů a právě ted po dočtení musím říct, že to byla super volba. Dokonce mi kniha příjde v mnoha ohledech lepší než Stařík. Opakuje se tu hodne podobných témat až mi někdy přišlo, že se chce autor přiblížit svým minulým úspěchům, ale rozhodně mi více vyhovovala jedna dějová linie. Ze začátku to šlo pomalu nevinně a nkonec to nabralo ty správné Jonassovské obrátky. Postavy mi byly sympatičtější a oficiálně prohlašuji Holgera I. za nejvíce nervy vytáčející knížní charakter!... celý text
Kafka na pobřeží
2006,
Haruki Murakami
Někdo zde psal, že na knihu musíte mít správný čas. Řekla bych, že můj čas byl přesně takový. Byla to má první kniha od pana Murakami a vůbec mi nevadilo, že je až tak hluboko do fantasy. Bylo to vlastně poprvé, kdy jsem něco takového četla a nechalo to na mě opravdu veliký dojem. Nedokážu říct, jestli ještě někdy budu něco takového číst, protože kniha je opravdu jedinečnost sama. Nejůžasnější na ní je, že každý zde najde něco jiného a vezme si z ní, co potřebuje. Není to zrovna kniha, kterou bych někdy někomu doporučila. Proč? Protože by mi pak bylo líto, že by ji dotyčný nepochopil. Lidé hledají samé reálné příběhy opřené o fakta a neumí být kreativní. Nekreativní lidé jsou mrtví.... celý text
Dívka ve vlaku
2015,
Paula Hawkins
Právě jsem ji dočetla a uznávám, že to byla taková jednohubka. Dívka ve vlaku na mě před přečtením působila zajímavě. V průběhu jsem k ní ale dostala odpor. V podstatě mi nebyla výrazně sympatická ani jedna ženská postava. Od naši hrdinky jsem neustále očekávala nějáký pořádný zlom, ale pochopila jsem, že od alkoholičky toho moc očekávat nejde. Přesto se mi líbilo jakým stylem to bylo psáno a že nás autorka nechávala neustále v napětí. Bylo to docela originální. Musíme si uvědomit, že je těžké vymyslet něco nového a nemožné zavděčit se všem.... celý text
Jedenáct
2012,
Mark Watson
Začala jsem tuto knihu číst po klasice, a proto byl přechod do autorova stylu trochu civilizační šok. V první polovině jsem byla zmatená, nechápala některé souvislosti a nakonec dospěla k závěru, že autor byl asi sám taky zmatený. Jak to tak ale bývá, zvykla jsem si. Začala jsem se orientovat v postavách a konečně se začalo mluvit o minulosti hlavního hrdiny. Najednou to dostalo úplně jiný směr a čekání na další zapletení osob. Co bude s jejich osudy? Konec bych přirovnala asi k vlně, která se na vás navalí a zmizí. Nebyla jsem z konce zklamaná, protože jsem se sama přistihla při představě, jak řetězec pokračuje a něco podobného jsem očekávala. Kniha vás sice donutí zamyslet se nad skutečností, hodnotím ji ale průměrně, protože jsem necítila žádné kouzlo a zítra už si z celého díla vzpomenu jen na jméno hlavní postavy. Možná by to v originále bylo lepší.... celý text
