nevimcoctu
přečtené 148
Eleanor se má vážně skvěle
2017,
Gail Honeyman
Super! Zasmála jsem se, poplakala jsem si a na konci jsem byla pěkně překvapená, což se mi moc často nestává. Žádná nucená romantická pletka mezi hlavními postavami, což je vždycky plus. Každá z postav člověku přiroste k srdci.... celý text
Neviditelné nestvůry
2010,
Chuck Palahniuk
Když jsem začala Neviditelné nestvůry číst, věděla jsem jenom, že mají obsahovat nějaký zvrat. Zvraty mám ráda, tak se na ně vždycky těším, ale tady byl konec vlastně část, která se mi líbila nejmíň. Mám v oblibě tenhle chaotičtější styl psaní, skoky v ději sem a tam... Ale tyhle zvraty mě prostě nijak nepřekvapily a konec mi přišel neúplný. Nebudu mít tendence si to někdy přečíst znovu.... celý text
Zlatý kompas
2007,
Philip Pullman
Pocitově 3 až 4 hvězdičky, ale dávám 4 za to, že ač dítě, Lyra je neuvěřitelně sympatická postava. Ráda jsem si ke Koření z Duny k seznamu běžných věcí, které mi běžně na mysli vytanou s velkým písmenem, přidala ještě Prach. Doteď si pamatuju, jak mě jako malé dítko zdrtilo, že sama nemám žádného daemona; parádní myšlenka i teď, ačkoli bych to ocenila víc rozvedené, což ale nemůžu čekat od knihy pro děti, takže v pohodě. Hrozně mě iritovalo používání Alethiometru - jak je i přes jeho vlastnictví může něco neustále překvapovat a někdo zrazovat nepochopím. (Tohle nicméně přičítám věku hrdinky a přecházím i vzhledem ke konci, kde je přislíbeno lepší používání této pomůcky.)... celý text
Mlčící pacientka
2020,
Alex Michaelides
No. Na thriller docela dobrý. Dlouho jsem si chtěla přečíst něco s tímhle typem plot twistu a ačkoli jsem vůbec nevěděla, do čeho u téhle knížky jdu, čímž se v podstatě moje dlouhodobé přání splnilo, nějak mě to vůbec nepřekvapilo. Nezasáhlo. Neměla jsem pocit šoku, katarze, rozřešení. Řekla jsem si jenom "...aha. no jasně. jak jinak." Ale možná thrillery jenom nejsou žánr pro mě. (Malé bezvýznamné plus každé knížce, která mě jen tak mimochodem trochu přivzdělá, v tomhle případě zrovna o Alkéstis.)... celý text
Holomráz
2010,
Štěpán Kopřiva
Fíha. Asfalt sem zhltla se zatajenym dechem, ale Holomráz mě místy nudil a sem tam sem se přistihla, jak přímo uprostřed napínavé scény knížku odkládám a jdu dělat něco jinýho. Začátek se mně líbil, ale brzo sem ztratila naději, že mně postavy přirostou k srdci; přišly mně všechny hrozně plochý. A já se do toho prostě nevžiju, když aspoň někomu nefandim.... celý text
Záhada na zámku Styles
2001,
Agatha Christie
Určitě jsem už od paní Christie měla tu čest číst lepší knihy - tenhle specifický příběh mě místy ztrácel a chvílemi přestával zajímat. Co musím ocenit je krásně vykreslený vztah mezi Hastingsem a Poirotem, tím spíš, že jde o knihu první. Humor na jedničku.... celý text
Nebe pod Berlínem
2002,
Jaroslav Rudiš
Fajn jednohubka, hezky atmosférická, mám teď docela chuť stavit se do Berlína mrknout se na všecky ty místa. Punk mám moc ráda a punk stárnoucích existencionalistů o to víc. Jen je mi jasný, že za čtvrt roku už si nebudu pamatovat, že jsem něco takovýho kdy četla, což je za mě pokaždý velký mrzení.... celý text
Asfalt
2009,
Štěpán Kopřiva
Konec mně po tom nářezu připadal takovej nic moc a vlastně takovej nedovysvětlenej, což je něco, co mně na knížkách prostě chybívá. Jinak super. Krváky mám ráda a tenhle byl ještě moc zábavně napsanej.... celý text
Ďábel v Bílém městě
2017,
Erik Larson
Hodně bílého města a ne moc ďábla - kniha objektivně skvělá, 3* jsou velmi osobní záležitost, protože číst si o byrokracii stavby světové výstavy zjevně prostě jen není pro mě.... celý text
