Nifredil přečtené 382
Jatka č. 5
2008,
Kurt Vonnegut Jr.
Úžasná protiválečná kniha. Fantastická v té fragmentární roztříštěnosti, v přeskakování a vracení se. Nádherně ukázána děsivost války, hrůzy i krveprolití, které s sebou nese. A nádherně ukázaná lidská mysl, která se z toho traumatu nemůže vzpamatovat. Výborné, mistrovské dílko, které se lehce čte, což je v případě tak těžkého tématu docela šílené.... celý text
Ježibabin vysavač
2019,
Terry Pratchett
Jen díky tomu, že jsem už četla dvě dříve vydané sbírky povídek, jsem nebyla zklamaná. V porovnání s oběma předchozími sbírkami je to prostě pokračování v tom, co bylo v těch dvou. Mě osobně docela dost lezly na nervy ty povídky s policisty jmenujícími se Welšojan nebo jinak podobně a odehrávající se ve městě se zcela obskurním názvem Llarryffarrywylezzappadey (vím, že je to parodie na welštinu, ale...). Naopak Televize pro cestování časem nebo třeba Sochy v Postružinovském parku se mi líbily. Několikrát jsem si u čtení říkala, že tohle je prostě ranná Terryho tvorba a taky spíš pro děti, odpovídá to tomu. Pubertální děti cca kolem 10 let by se pravděpodobně při čtení velmi bavily, asi i smála nahlas a mohlo by to být fajn seznámení s Terrym. Budu to na ně muset někdy vyzkoušet.... celý text
Jak jsem vyhrál válku
1970,
Patrick Ryan
Chápu proč tahle kniha vzbuzuje nadšení hlavně u dospívajících kluků. Já už dospívající kluk nejsem (a popravdě, nikdy jsem ani nebyla), takže to nadšení nesdílím. Fůra věcí byla předvidatelmá až čekaná. Taky se bohužel nekonaly salvy smíchu, které mi každý, kdo ji četl, sliboval. Smála jsem se pouze u scény na ostrově s klikou. Trochu hlubší prokreslení postav by se taky slušelo, lehce to chvílemi klouže po povrchu a některé scény by byly skvělé, kdyby si autor dal tu práci a dotáhl je. Potenciál to má na ztvárnění jako divadelní hra, kde by to na jevišti prostě danými prostředky dovyprávěli a diváci by byli nadšení. Někdo to tady přirovnával ke Švejkovi. No... pro Brity tohle Švejk nebude, jen jedno z řady humoristických děl, jakých britští autoři napsali řadu. Každopádně jsem si čtením doplnila mezeru, kterou jsem měla v neznalosti toho textu a jsem za to ráda. Bavila jsem se a bylo to příjemné. Ono kdyby každý humoristický nebo odlehčený text dosahoval kvalit tohohle, bylo by to skvělé.... celý text
Jablko
2015,
Michel Faber
Úžasná atmosféra a skvěle vykreslené dobové reálie. Je to taky neuvěřitelně čtivě napsané, zvládla jsem to přečíst za jedno odpoledne a večer, nicméně nějak to postrádalo to strhnutí, které přinesl kvitek. I tak výborná četba a rozhodne můžu doporučit. Minimálně dvě povídky si rozhodne budu pamatovat, spis 3. Proste fajn doplnění ke kvítku.... celý text
Komturova smrt
2018,
Haruki Murakami
Proti jiným Murakamiho knihám daleko více tajemné, plné metafor a významů. Na první pohled není vůbec jasné proč musel Komtur vlastně zemřít, zůstávají otázky a jasné není nic. Na povrch se vynořuje reminiscence na Freuda a nevědomí, změny související s dospíváním (koho vlastně?), ale řečeno není nic. Přitom děj plyne a čte se to výborně. Za mě Murakami opět nezklamal, užila jsem si to dokonce i více než Kroniku ptáčka na klíček a rozhodně více, než IQ84. Četla jsem pořád dál a dál, hodně napjatá, jak příběh nakonec dopadne.... celý text
Pražské jaro
2018,
Simon Mawer
Ještě se mi nestalo, aby byla kniha až do své poloviny nudná. Přibližně od poloviny začně děj nabírat na obrátkách a pak už tempo nepustí až do konce. Úžasné na tohle románu je, jaké množství faktů dokázal autor nastudovat a použít. A pozor! Správně použít. Také je fantasticky vykreslení nálada v ČR v roce 68. Zajímalo by mě, zda to tak lidé vnímali opravdu i uvnitř železné opony. Musím se zeptat. V tomhle to bylo mistrovské čtení. Mawer opravdu umí pracovat s náladou čtenáře. No a konec, to je kapitola sama pro sebe. Nečekala jsem ho takhle a vlastně to není špatně. Celkově bych knihu řadila spíše k těm lepším Mawerovým knihám. Úplné nadšení se nedostavilo, ale stálo to za to.... celý text
Veselí
2018,
Radka Třeštíková
Třeštíková není Viewegh v sukních. Je osobitá, svébytná. Píše vlastním stylem, který ne každému musí vždy vyhovovat. V případě Veselí je to obzvlášť vidět. Řada čtenářů jí vytýká průměrnost, nerozhodnost, lhostejnost, až povrchnost. Jenže ta kniha přesně o těchto lidských vlastnostech je. V hlavní roli je tady nerozhodnost a průměrnosti hlavní hrdinky. Zpovykaná, o útěk se snažící, z velkého světa se vrací domů, ale tyhle svoje základní vlastnosti nedokáže potlačit a nakonec se s nimi přes všechny peripetie smíří a začne žít tam, kam vlastně asi nejvíc patří. Ne v Tanzanii, ale ve Veselí, kde je jí nakonec nejlépe. Ostatně sama o tom na straně 337 uvažuje: ”Jarku skoro neznám, není to moje nejlepší kamarádka, kdybych ji už v životě neviděla, mohlo by mi to být jedno, ale ona je moje svědomí, ona je ztělesněním mé nerozhodnost, neschopnosti a lhostejnosti...” Přičemž celou knihu nám ukazuje i kontrast navrátivšího se Pražáka na vesnici,jeho pro místní obyvatele pozérství a snobství, které je v kontrastu s obyčejností obyvatel Veselí. Co bych Třeštíkové vytkla je až nereálnost některých situací. Nechce se mi věřit, že by jeden člověk zažil tolik milostných karambolů. Ano, nerozhodnost, lhostejnost, v pozadí řady situací se Standou, ale přece jen u Hynka už to bylo trochu přehnané a za vlasy přitažené. Hlavně ta koncovka s Kamilou a hlídáním Majdalenky. Děj knihy je taky trochu roztříštěný. Jako by sledovala původně několik povídek dohromady a přechody mezi nimi se ne vždy povedly. Myšlenka a námět konkrétní situace dobrá, její vykreslení ale pokulhává a ve srovnání s jinými současnými autory nedrží román až tolik pohromadě. Tato nekompaktnost pak strhává k tomu soudit knihu jako dílko spíše povrchního rázu, bez hlubší myšlenky. V čem je Třeštíková mistr je vykreslení vedlejších postav. Veselí není popsáno nijak plasticky, je to Moravské městečko, spíš velká vesnice, bez konkrétního určení, ale řada postaviček v knize vystupuje díky popisům velmi plasticky a má jasný obrys i charakter (Jarka, matka Elišky, Franta). Přesto všechno jen 3 hvězdičky. Čte se to dobře, odsípá to, nic více, ale také nic méně. A není pochyb o tom, že autorka to umí i lépe. Od momentu... celý text
Draci na hradě Ruinově
2018,
Terry Pratchett
Já se smála. A smála jsem se nahlas. Je to opravdu fantasticky zábavné. Jo a pro děti. Rozhodně to je i pro děti. A taky to moc není Zeměpolocha a vůbec, ani trochu, to nevadí.... celý text
Falešný plnovous vánočního dědečka
2018,
Terry Pratchett
Přibližně od poloviny knížky jsem přemýšlela, zda se mi to líbilo nebo ne. A nevím. On to totiž je a není Pratchett. Snad je to změnou překladatele, snad tím, že jde o tvorbu rannou a určenou spíš pro mladší čtenáře, ale tak nějak je to jiné a přece stejné. Každý milovník Pratchetta v povídkách najde základy postav, s kterými se potká později. Král Václav z povídky o dobrém králi Václavovi by klidně mohl být některým mágem neviditelné univerzity a takovýhle příběh by se mágům z univerzity mohl stát, obzvláť Mrakoplašovi, kdyby byl panovníkem. Je to zcela v duchu jejich/jeho chování, jen zatím ještě nedotažené. Šťuchy hupy dupy by se zase mohlo odehrávat v Lancre. Někde v pozadí tam vykukují špičaté klobouky a vůbec bych se nedivila, kdyby ho měla starostova dcera schovaný ve skříni. No a Postružiny a to, co se v nich děje, zase něčím připomínají atmosféru Ankh Morporku. Z takového městečka zřejmě vyrostl, tady jsou jeho kořeny. Někdo tady psal, že mu to nápadně připomíná povídky a romány Roalda Dahla. Nedivím se. Už výtvarná stránka knihy je podobná známým ilustracích dahlových knih. Kresby Marka Beeche nápadně připomínají kresby Dahlova dvorního ilustrátorka Quentina Blakea. A jsem přesvědčena o tom, že to není náhoda. Tohle je knížka, která krásně pokračuje v nejlepší tradici britského humoru. Vsadím se, že Roald Dahl by pro Terryho inspirací. Jako knížce pro děti bych tomu dala i 5 hvězdiček. Jen se obávám, že pro české děti jsou trošku méně srozumitelné vánoční reálie. Znají spíše Ježíška a nevím nakolik ví o anglickém Cathedral Christmass. Srandu, která v knížce je, si ale užijí stejně. No nezbývá, než to otestovat. Když to shrnu. Je to Pratchett, není to Zeměplocha, je to vtipné, je to vhodné i pro děti a hlavně pro každého milovníka Pratchetta je to snad až poviná četba, aby pochopil, odkud vychází Zeměplocha, kde jsou její kořeny a jak Terry začínal.... celý text
Zločinec? - Dobrodružství Arsèna Lupina
1919,
Maurice Leblanc
Jestliže má být povídka ukázkou mistrovství autora, tak v tomto případě autor není až takovým mistrem. Povídky ve sbírce mají totiž kolísavou úroveň. Každý povídka je jiná a některé jsou méně zdařilé. Čtení je to sice milé, ale některé povídky jsou Méně srozumitelné, děj je jednodušší a ne úplně vše je vysvětleno dostatečně logicky, trošku na úrovni popisu prostředí utíká logika zločinu. Výborná je poslední povídka sbírky, kde se objeví Herlock Sholmes. Krásně se v ní ukáže proč je Arsene nazýván lupičům gentlemanem.... celý text
Pomsta hraběnky Cagliostrové
1993,
Maurice Leblanc
Opět příjemný detektivní román staré školy. Nic náročnéhom dobře odvedené řemeslo a spíše oddechové čtení. Ich forma tomu dodává zvláštní atmosféru. Trochu to připomíná Sherlocka Holmese, ale tenhle méně, než jiné od Leblanca a to hlavně proto, kdo je oním vypravěčem příběhu. Pro mě trošku méně příjemné čtení, než jiné romány s Arsenem Lupinem v hlavní roli, proto lehce nižší hodnocení, autor to umí daleko lépe.... celý text
Dutá jehla
2012,
Maurice Leblanc
Velmi příjemná detektivka staré školy. Žádné potoky krve, spíš dedukce, jasné charaktery a postupně objasňování činu. Vlastně je to takové příjemné nostalgické čtení s fajn atmosférou. Řekla bych, že těm, kdo mají rádi Sherlocka Holmese, se tohle bude líbit, ovšem s tím rozdílem, že se to odehrává místo Anglie ve Francii. A ten, kdo by náhodou četl Arsene Lupin kontra Herlock Sholmes, tak ten potká již známe postavy.... celý text
Zahrada Rámova
2010,
Arthur Charles Clarke
Zvláštní změna formy ve třetím díle série. Překvapily mě deníkové vsuvky, takovou změnu formy jsem nečekala. Celé se to více zabývá psychickou postav a rozvíjí se tam i naprosto zajímavý a nečekaný děj. Proti dvojce ohromný posun, přesto to kvalit jedničky nedosahuje. Bavilo mě sledovat, co nového autoři v příběhu zase vymyslí, kam se děj posune a jaká fantastická věc se zase objeví a stane. Musím také ocenit tu utopickou vizi fungování společnosti uvnitř Rámy.... celý text
Ráma tajemství zbavený
2010,
Arthur Charles Clarke
Neuvěřitelné svým způsobem vlastně zakončení cele série. Takový výbuch představivosti a nečekaných dějových i jiných zvratů jsem po přečtení dvojky v sérii nečekala. Je to úplně jiné, než sci-fi bývá, ovšem o to zajímavější a to hlavně na konci v těch nábožensko-filozofických pasážích. Jinak je to velmi zdařilé ukončení předchozí sci-fi utopické knihy, která by bez tohohle dílu byla neúplná. Nakonec nelituji, že jsem dočetla až sem, dál už ale číst nebudu. Snad až někdy úplně jindy, až se rozhodnu, že zkusím i díly bez legendárního A. C. Clarka jako autora. Nakonec dávám 4 hvězdy, ale byly by to spíše 3,5, protože přes všechna pozitiva, zase až tak unesena touhle knihou nejsem.... celý text
Návrat Rámy
1994,
Arthur Charles Clarke
Až v závěru se to přiblížilo perfektními prvnímu dílu. Chování postav divné a ty pasáže, které popisovaly vztah Richarda a Nicol, ty byly jako z laciné červené knihovny. Překvapilo mě, jak se to posunulo. Až vlastně úplně na konci jsem si začala říkat, ze ano, tohle by taky šlo a zkusím číst sérii i dal.... celý text
Pražský hřbitov
2011,
Umberto Eco
Nedočetla jsem. Snad nebyl ten správný čas pro tuto knihu, asi to bude chtít zkusit jindy, ale nepovedlo se. Přitom jiné autorovy knihy jsem četla ráda a nebyl nikdy problém je dočíst. Je ale pravda, že i s Ostrovem včerejšího dne jsem měla podobný problém. Uvidíme, třeba to někdy zase zkusím a povede se s knihou potkat.... celý text
Setkání s Rámou
1993,
Arthur Charles Clarke
Výborné sci-fi. Nevěřila bych, že bych si mohla tak užívat knihu vlastně šloženou z popisu, ale ano. A ono to nebude tím, že je to jen o popisech, ale také o psychologii postav, které ty věci vidí. Bohužel bez spoileru se těžko popisuje více, tak jen znovu zopakuji, že jsem nadšená a mohu jen doporučit.... celý text
Bajky barda Beedleho
2008,
J. K. Rowling (p)
Moc milé pohádky. Bez Brumbálových komentářů bych se obešla, ale bez nich by to zase nebylo ono a přesně jak je psáno v úvodu, něco je jimi naznačeno, není ale dořečeno. K Harrymu to patří, bez těch komentářů by to nebylo ono.... celý text
Vila na Sadové
2015,
Richard Sklář
Takový česky pokus o špionážní román až skoro thriller na jedné straně a epistolarní román o válečné Ostravě na straně druhé. Obě linky dlouho zůstávají samostatné a potkají se až na konci. Ta protektorátní mě bavila, pro mě osobně byla i cenným zdrojem historických informací o Ostravě v období 2. sv. války, proto taky ty 3 hvězdičky. Bohužel špionážní linka je dost přitažená za vlasy. Spojení obou je pak založeno vyloženě na náhodě, zůstávají i další otazníky a řada nevyřešených věcí hlavně v té současné době. Je to Škoda, námět měl velký potenciál.... celý text
Skutečný život Sebastiana Knighta
2018,
Vladimir Nabokov
Fiktivní životopis fiktivního spisovatele, který se vyrovnává s jiným fiktivním životopisem a zároveň se vztahem k onomu fiktivním spisovateli - takhle nějak se ta kniha dá shrnout jednou větou. Vůbec to není lehké čtení, ale je to strhující a vynikající. V kontextu Nabokovovy tvorby jedna z těch opravdu těžších knih a vůbec ne tak přístupná jako třeba věhlasná Lolita nebo třeba Pnin. Za přečtení stojí, byť věřím, že pro 90% čtenářů bude velmi obtížná.... celý text