Okoslav
přečtené 302
Stalingrad
2019,
František Kotleta (p)
Kotleta vsází na svůj osvědčený postup „hoďte tam sex, přidejte hlášky a proložte ‚Prásk! Prásk!‘, v případě potřeby opakujte“. Což je fajn zpráva pro všechny, kdo nemají rádi změny (protože takhle má koneckonců správná „kotletovka“ vypadat, ne?), hůř už to ale ponesou ti, kdo od knihy přece jen čekají něco víc. Přestože totiž Stalingrad určitě potěší všechny autorovy fanoušky (kteří dostanou přesně to, co od Kotlety čekají), onen „velký nápad“, který nechyběl v téměř žádné z předchozích Kotletových knih (ať už jde třeba o originální střet upírů a mimozemšťanů v Bratrstvu krve nebo například o zajímavý koncept sexuální magie v sérii o Tomáši Koskovi), byste ve Stalingradu hledali marně. Možná je to tím, že postavu Jana Bezzemka i celé jeho univerzum už moc dobře známe z Bratrstva krve, a coby čtenáři tak máme jen malý prostor k dalšímu objevování. Nebo snad tím, že Stalingrad mnohem spíš než klasický román připomíná obsáhlejší povídku, a to jak prací s postavami, tak samotným příběhem. A nebo je to možná obojím najednou.... celý text
Krvavé ostří
2017,
Sarah J. Maas
Fajn „intro” k hlavní dějové linii Skleněného trůnu, které ocení hlavně fandové celé série. Jednotlivé povídky neskrývají, že mají za úkol především představit postavy důležité pro další osudy Aelin i Terrasenu, dohromady ale fungují jako ucelený příběh, který vypráví především historii vztahu Celaeny a Sama. Navzdory tomu, že všichni od začátku moc dobře víme, jak to dopadne, autorce se daří udržet napětí i spád. Obzvlášť oceňuju vykreslení Celaeny jako sobeckého spratka, její pozdější „přerod” je tak rázem ještě sympatičtější.... celý text
Za smrtí
2019,
Michael Atamanov
Na to, že má jít o jedno z nejlepších LitRPG současnosti, najdete onoho „RPG” v Obránci perimetru pomálu. Jak celý tenhle (údajně herní) svět vlastně funguje, Atamanov ani v druhém díle nevysvětluje a veškerý herní prvek redukuje na neustálá hlášení o změně vztahu s tou nebo onou frakcí. Jako vesmírné sci-fi se Obránce perimetru pohybuje v průměru. Jako LitRPG nefunguje vůbec. Na třetí díl už to za sebe nevidím, a pokud se na nějakou LitRPG sérii teprve chystáte, mnohem víc doporučuju třeba „konkurenční” Cestu šamana.... celý text
Království popela
2019,
Sarah J. Maas
Překvapivě dobré zakončení celé série. „Překvapivě“ hlavně proto, že kvalita předchozích dílů je, mírně řečeno, kolísavá. (Pravděpodobně mě teď nejspíš chcete rituálně zlynčovat a vyřadit z kruhů kompetentního čtenářstva, ale ruku na srdce, koukali jste někdy v poslední době třeba na první díl? Jako by Maas psala úplně jinou knihu, jiné hrdiny a jiným perem.) Poslední díl odsýpá a neškodí mu ani mnoho dějových linií, které sleduje. Maas se daří epické bitvy i psychologie postav, a výsledkem tak je strhující zakončení boje mezi dobrem a zlem, do nějž sice Maas nepokrytě vykrádá motivy z jiných fantasy děl, jak je ostatně jejím zvykem (pamatujete třeba na mluvící lebku Morteho?, fanoušci Tormentu určitě chápou :-)), ale výsledku to neškodí. Proč tedy jen čtyři hvězdy? Přestože se Maas rozhodně vypsala, nezbavila se nepěkného zvyku dělat harlekýnku ze všech a všeho, co má to „správné” pohlaví a věk. Pokud vás to ale netrápí tak jako mě, rozhodně si k mému hodnocení zbývající hvězdu domyslete! :-) Btw navždy #týmmanon... celý text
Válka umění
2017,
Steven Pressfield
Takový ty motivační kecy, díky kterým si i Franta, co od pondělí do pátku valí fejsbuky a tvitry pro firmu na obrábění klikových hřídelí, může myslet, že dělá Umění. Autorovi ale rozhodně velkej palec nahoru. Podařilo se mu myšlenku „když se vám něco nechce dělat, tak jděte a dělejte to“ rozepsat na 250 stran, a NAVÍC nás všechny donutit si to koupit a přečíst (no jo, taky jsem naletěla, jedna nula pro něj). Do všeho kromě toho zakomponoval spoustu prázdných řečí o Bohu, vnitřním géniu a talentu s velkým T, aby naopak úplně zapomněl na zdánlivě nepodstatný, ale ve skutečnosti důlěžitý fakt. Psaní (kterému se v knize věnuje především) je Řemeslo, a všechny ty talenty, vnitřní géniové a božská vnuknutí jsou ve skutečnosti jen marketingová omáčka kolem, což vám potvrdí každej, kdo taky někdy něco napsal a kdo si nehýčká pózu múzami zmítaného génia. Btw, pokud dnešní markeťáci kromě koksu sjížděj tohle, možná radši ještě změním obor. Ciwe.... celý text
Vzpomínka na Zemi
2018,
Liou Cch'-sin
„Konečným údělem veškerého inteligentního života je naplnit potenciál svých nejsmělejších představ.“ Epické zakončení trilogie, kterému toho ovšem k dokonalosti leccos chybí. A někde naopak přebývá (jako třeba nesnesitelná hlavní hrdinka, echm, echm). A ano, mohli bychom se tu bavit o tom, že ve chvíli, kdy se Liou Cch'-sin pouští do společenskovědních úvah, je to spíš k pláči (koneckonců jeho představa o sociologii, jak ji představil v Temné lesu, je dost naivní), ale budeme hodní a odpustíme mu to, protože jako celek je trilogie Vzpomínka na Zemi kontemplativní jízda, a ne, to není oxymorón! :-)... celý text
Dluh
2019,
Dmitrij Rus
Varování: pokud jste alergičtí na chvástavé řeči o „ruských medvědech“ a „vynikající ruské krvi“ (nebo třeba na party ruských nabušenců, co terorizujou polskou holku jen proto, že nemá ráda Rusy), na tuhle sérii se radši vykašlete. Bude to díl od dílu jen horší. Fakt. Mimochodem, větu „Nebojte se, už nikdy nebudete muset umírat, od toho jsou tady muži“ řadím do své osobní top 10 nejsměšnějších knižních momentů všech dob.... celý text
Šamanova pomsta
2019,
V. Mahaněnko (p)
Jestli jsem předchozí díl označila za dosud nejslabší, Šamanova pomsta je naopak moje osobní jednička v rámci celé série. Mahaněnko si hraje s hlavní zápletkou, svému hrdinovi nedává nic zadarmo, a než se dočkáme velkého rozuzlení, čeká nás hned několik (mnohdy fakt překvapivých) zvratů. Doporučuje 11 z 10 Okoslavů :-)... celý text
Karmadontova šachovnice
2019,
V. Mahaněnko (p)
Je mi jasné, že s tímhle hodnocením jdu hodně proti proudu :-) Osobně ale považuju Karmadontovu šachovnici za nejslabší díl celé celé série. Zároveň jde o díl, v němž se děj láme – Mahan dosáhl téměř všeho, opět se naplno noří do herních mechanik, a popravdě, už to začíná být dost nuda. Nebýt posledních cca 50 stránek, bylo by moje hodnocení ještě horší, závěr ale všechno zachraňuje (a ještě víc ukazuje, že Karmadontova šachovnice má být pouze jakýmsi "přechodovým" dílem).... celý text
Kazatel
2019,
Honza Vojtíšek
Na světě jsou dva typy lidí. Ti, kteří latentně béčkové příběhy milují – a pak jsou tu ti ostatní. Pokud patříte do druhé skupiny a pokud právě hledáte tip na zajímavé čtení, mám pro vás dobrou radu – jděte raději o dům dál. Protože Kazatel, to je žánrovka, za kterou by se nemusela stydět ani kategorie půlnočních filmů v Karlových Varech. Což je pochvala! :-) Kazatel je Vojtíškova románová prvotina. A zatímco některé momenty v Kazateli jsou vysloveně super (jako například popis charakterů, akční scény nebo práce s tajemstvím), jiné už se tolik nepovedly (vyústění hlavní zápletky nebo třeba popis světa). Za sebe dávám 3,5 hvězdičky a všem fandům českého hororu určitě doporučuju Kazatele aspoň prolistovat.... celý text
Zloděj blesku
2009,
Rick Riordan
„In a way, it’s nice to know there are Greek gods out there, because you have somebody to blame when things go wrong.” Příjemná knižní roadmovie se sympatickými postavami a nějakými těmi řeckými bohy – bohy, kteří surfují, jezdí na motorce, bojují s mečem, obědvají v zaprášených motorestech a jen tak mezi řečí dovedou rozpoutat třetí světovou válku. ... a teď přijde to „ale“. Pokud totiž patříte k těm, kdo v životě přečetli víc než jednu knížku (a nemusí to být nutně fantasy) a zároveň od příběhu vyžadujete alespoň stopové prvky originality, budete zklamaní. Riordan totiž vychází z osvědčené fantasy šablony (pracovně ji nazveme třeba "odvrhovaný hrdina ze sociálně narušeného prostředí objevuje své skryté vlohy, aby nejprve našel nový domov a následně se vydal na výpravu s cílem ne menším než záchrana světa, plus nějaké ty buddy buddy rozhovory a sbližovačky a očekávané twisty, které šokují maximálně pětileté dítě"). A na téhle šabloně nemění ani slůvko. Takže i když příběh příjemně odsýpá, už po několika stránkách zjistíte něco, co vás jako čtenáře rozhodně nepotěší – veškeré dějové zvraty a zákruty očekáváte dávno před tím, než přijdou. Takže ne, na četbu dalších dílů to nevidím. A dospělým čtenářům, kteří chtějí číst o tom, jak dávní bohové kráčí současnou Amerikou, doporučuju spíš Gaimanovy Americké bohy.... celý text
Stavitelé
2019,
Daniel Polansky
„Přijdou ostatní?“ zeptal se Reconquista. Kapitán položil nádobu s tekutým ohněm zpátky na stůl a otřel si čenich. „Přijdou.“ Reconquista přikývl a zamířil zpátky k baru, aby se připravil. Kapitán se nikdy nemýlil. Přijdou. Aneb jak by vypadala kniha, kdyby ji napsal Tarantino. Stavitelé jsou směsicí chytrých dialogů, cynismu, černého humoru a nekompromisní akce. A taky zvířat. Protože hrdinové Polanského Stavitelů nejsou lidé – ale myšák, jezevec, hranostaj, vačice, mlok a sova, které spojuje jediné. Touha po pomstě. Ano, je to přesně tak westernové a přesně tak stylizované čtení, jak si představujete. A jedinou vadou na kráse tak zůstává, že jde mnohem spíš o delší povídku než o klasický román.... celý text
Bezpochyby mrtví
2010,
Charlaine Harris
Velký špatný. Sookie nejprve zjistí, že její sestřenice byla zavražděna (ovšem tak mimo řečí, až jsem se lekla, že jsem snad některý díl přeskočila), aby po zbytek knihy předstírala, že pátrá po vrahovi, ale ve skutečnosti jen ukazovala svůj špatný vkus na oblečení i na výběr partnerů (ne, Sookie, chlap, co přijde do místnosti nahý a ptá se, jestli „se ti líbí, co vidíš“, není cool). Zápletka je bizarní a navíc vykradená ze Tří mušketýrů. A spousta nových zbytečných postav to nezachraňuje.... celý text