Okoslav
přečtené 302
Drsný spasitel
2007,
Miroslav Žamboch
Jako by šlo o dvě různé knihy: první půlka za dvě hvězdy, druhá půlka za čtyři. Žambochův Drsný spasitel přichází s celou řadou nápadů, nad kterými pravověrný fanda fantastiky zajásá (a já fakt jásala): syrový postapo svět, navíc v ostravských kulisách (!), temný hrdina, který dokazuje, že hranice mezi dobrem a zlem může být velmi tenká, mluvící bionický kůň (!!) a taky fenomenální závěr. Proč tedy jen tři hvězdy? Obzvlášť kvůli neproškrtané první polovině působí celek epizodicky a nesourodě - jako by postavy přicházely a odcházely, jen aby řeč nestála, a jako by se věci děly jen proto, aby se natáhla "stopáž". Škoda, stačilo ubrat sto stran a výsledek mohl být mnohem, mnohem lepší.... celý text
Půjčovna masa
2005,
Richard K. Morgan
Klasická přímočará detektivka, střihnutá noir a detektivy drsné školy. Zároveň ale taky perfektní kyberpunková akční jízda, při které fandové Gibsona, Blade Runnera nebo třeba Shadowrunu v jakékoliv podobě zatlačí slzu nostalgie. Protože korporace jsou ještě nemilosrdnější, technologie ještě vyvinutější a lidská bytost ještě nepatrnější než kdy dřív.... celý text
Mistr a Markétka
1969,
Michail Bulgakov
Některé knížky je fajn přečíst si ještě jednou. Román Mistr a Markétka jsem poprvé četla coby gymnazistka zamilovaná do ruské literatury a připadal mi (samozřejmě) skvělý. Až dnes, s odstupem času a po druhém čtení, vidím, že je nejenom skvělý, ale doslova geniální. V prvním plánu funguje jako groteska, v druhém plánu jako společenská satira a ve výsledku je (navzdory vší té řachandě a Korovjevovi) jako celek neuvěřitelně šílenej a depresivní (bez spoilerů: zamysleli jste se někdy nad tím, jak, ale opravdu, nakonec skončili MaM?). ... můžu dát šest hvězdiček z pěti? :-)... celý text
Příběh služebnice
2008,
Margaret Atwood
Nejdřív pár výtek. Kdybych se na Příběh služebnice dívala jako na ryzí dystopii, byla bych zklamaná. O tom, jak ke změně režimu došlo, se toho moc nedozvídáme, a rozhodně pro mě nemá onen "mohlo by se stát" moment. Navíc když se nad tím zamyslíte, nové společenské uspořádání, které popisuje Fredova, vlastně nedává smysl ani z radikálně konzervativního pohledu. Ale :-) O tom Příběh služebnice není. A vzhledem ke způsobu vyprávění ani nemůže být. Považuju ho proto hlavně za příběh o tom, co dokážou ženy udělat jiným ženám a že jsou to právě ženy, které vytvářejí mantinely, v nichž se ty ostatní mohou pohybovat. (Koneckonců, až na jedinou výjimku vystupují muži v knize - a vlastně i v Gileadu - jako pasivní objekty.) Vypravěčka je tak uvěřitelná a pochopitelná a její vyprávění tak intenzivní a vlastně šíleně známé, že se mi během čtení několikrát udělalo fyzicky špatně a musela jsem knihu odložit. A asi o ní budu ještě dlouho přemýšlet.... celý text
Říše bouří
2017,
Sarah J. Maas
**spoiler alert** Kdybych za sebou neměla už čtyři předchozí díly, asi by mi to bylo úplně trapný číst. Ze série, ve které byl zajímavě a slibně rozjetý příběh, se stala plnohodnotná oldschool harlekýnka, kde se zničehonic každý spáruje s každým, a když to přitom zrovna nesedí k příslušnému charakteru nebo dosavadnímu příběhu, neva!, autorka obojí ohne tak, aby žádné romantické oko nezůstalo suché. Příběh tak nedostanete sice veškerej žádnej, zato se dočkáte spousty “smaragdových”, “borovicových” a “tyrkysových” očí. Konec byl překvapivě fajn.... celý text
Andělé a démoni
2006,
Dan Brown
Trvalo mi dva roky, než jsem se rozečtené Anděle a démony dokopala přečíst, nakonec jsem to sfoukla za necelý den. Protože napsané je to dobře. To je jasný. Ilumináti jsou fajn vždycky, jsou tam nějaké ty nečekané (chacha :-D) twisty a dohromady to celé funguje. Pokud o tom teda moc nepřemýšlíte. (Jo jinak, hlavní záporák je jasnej zhruba od půly knížky. Ale to oni jsou vždycky.)... celý text