Palivo přečtené 506

Byt ve venkovském domě 2018, Winfried Georg Sebald

Bom dia, Tahle knížka je medailonek několika pošahaných spisovatelů, o kterých průměrný čtenář nikdy neslyšel. Já taky ne, a to jsem nadprůměrný čtenář a taky mám velkej penis, asi jako trombón. Mnoho z těch spisovatelů bylo dost mešuge, ale bohužel při pátrání jsem nenarazil na mnoho děl, kterých bych od nich mohl sehnat. To je jako dát do trouby pizzu a zapomenout na ni. Nicméně mě potěšil medailonek Walsera, jehož Loupežníka mám doma už od haleluja a teď se na něj konečně podívám. Díky bohu, že nejsem slepej. To bych se na něj nepodíval. Až tedy příště uvidíte slepce, tak na ně zamávejte, ať ví, že s nimi soucítíme. 7/10... celý text

Dominika 2018, Jaroslav Konáš

Bom dia, Jarda Konáš je člověk, jehož humor řadím někam mezi genocidu a vařenou brokolicu. I přesto přísahám Bůh, že jsem k jeho knížce přistupoval naprosto nezaujatě. A tak to i dopadlo, nezaujala mě. Muhehehe. Od prvních momentů je cejtit, že Jarda Konáš přečetl nějakou knížku od Ajvaze, v televizi si pustil Pražské legendy a pak si pod vlivem Matonky nebo jiné drogy řekl, že napíše podobný brak, protože má doma klávesnicu. Bohužel, žádná hitparáda se neKonáš. Hlavní hrdina, hudební publicista, LOL, je jelito, který chodí po Praze dokud jej neosloví tajemná Dominika, s kterou prohodí dialog, nad kterým se každý musí trošičku pousmát. Za to dávám jeden bod. Poté se děj přesune do vily nějakýho kouzelníka a Konáš začne tlačit na pilu, chvilku Kafka, chvilku magistr Kelly a nakonec Harry Potter. Opravdovou záhadou je, že se tu neobjevil i Golem. Ne že by to byl úplnej maglajz, jen ze všeho smrdí, jak je to laciná kopie věcí, který už někdo napsal líp. Konášova kniha je v podstatě tričko Gucci, který si můžete koupit u stánkaře za 250 kaček. 4/10... celý text

Zpověď masky 2019, Jukio Mišima

Koničiva čtenáři, Dnes se podíváme na zoubek japonské klasice která je o tom, jak mladý kluk zjistí, že chce parkovat svůj bourák do jinejch garáží, než od něj společnost předpokládala. Hned na začátek musím zmínit, že v knize nejsou žádné explicitní scény, takže se heterokluci jako já nemusí bát, že by v tramvaji museli přejet několik zastávek, protože se nemohli zvednout ze sedačky. To se mi mimochodem stalo v metru s Houellebecqovou Platformou a tak jsem poprvé v životě navštívil Depo Hostivař. Dá se tedy říct, že to byla kniha, na které jsem si ujížděl, muhehe. Tady se popisují spíše vnitřní pochody hlavního hrdiny, kterej je docela ujetej a má v hlavě pořádnej brajgl, takovej, že se nakonec rozhodne dát na čmafíty, který s jeho hasičem žádný voodoo nedělají. Tady musím smeknout klobouk, že Mišima dokázal popsat trable, útrapy a vyrovnání se s vlastní identitou jako nikdo jinej. A že se mu to povedlo bez zbytečných skandálních momentů je ještě o to úctyhodnější. Takže hodnotím 8,5/10 a vlastně to byla nejsmutnější romance, jakou sem kdy četl. A že jsem jich přečetl!... celý text

Stena 1989, Marlen Haushofer

Guten tag literární rodino, Tahle knížka je o tom, jak se jedna rakušanka probudí v chatrči a zjistí, že z ní nemůže odejít, protože o kus dál vyrostla neviditelná zeď. Jelikož o zdi v Rakousku Trump vůbec nemluvil, tak je zmatená a jde spát Po probuzení zjistí, že tam zeď pořád stojí a jelikož nemůže odejít, hrát na playstationu nebo sjíždět reddit, páč nemá internety, začne chodit po vokolí s vlčákem a dělat MacGyvera, rozdělávat oheň a podobný voodoo, který lidi ještě dvě generace nazpět uměli. Já už například neumím nic. Kdyby mě někdo postavil na pole, asi bych si lehl na zem a umřel. Tou dobou se do příběhu dostane ještě březí kráva a březí kočka, takže se z toho stane hotový zoolander. Jelikož v knize není Lídl, musí si taky hlavní hrdinka vyrábět vlastní jídlo, jako třeba brambory a podobný delikatesy. To všechno čtenář sleduje díky velmi detailnímu popisu, kterej by jednoho mohl i položit. Proto doporučuji si při čtení lehnout. Já si i přesto po dočtení připadal, jako bych zrovna strávil třista let v Alpách a začal jsem mluvit na všechny zvířata, který jsem potkal. Hlavní mesáž se samozřejmě skrývá trochu hlouběji a já musím seznat, že mě kniha dost vodrovnala, a to se v ní ani na moment nevyskytuje Arnold Schwarzenegger. 10/10... celý text

Černý majestát 1978, Vladimír Klíma

Bom dia, sbírka je to solidní, ale příště by ji asi měl překládat někdo, kdo poslouchá hip-hap-hop. Mnoho černošskýho slangu bylo přeloženo stylem potato potejto a ne až tak skrytý rasismus překladatel mnohdy neobjevil vůbec. Ale pořád lepší, než kdyby to překládala paní co akorát stála vedle mě u stánku a objednávala si Uno hamburger mit pomesy fritesy ja? Těžkej swag.... celý text

Deník ze dna 2020, Tomáš Řepka

Bom dia literární rodino, Váš geniální literární kritik se pro vás obětoval a přečetl vězeňský memoár českého fotbalového Romea Tomáše Řepky. Je to lepší než Motýlek? Zapekla Kačka do bochníku chleba pilník nebo štulpny? A musel Řepa dělat hulahop s jinými vězni? Na to všechno vám samozřejmě hned odpovím. Jak všichni samozřejmě ví, Řepka se do vězení dostal, protože podal ilegální inzeráty propagující vjezd do pískovny jeho bejvalý čmafíty. I přestože kamery natočily Kačku a Řepu jak podávají inzeráty, jde samozřejmě pouze o komplot a všichni se proti nim spiknuli, protože Česká republika chce vidět Řepku trpět! To mohu potvrdit, vždy když potkám mámu nebo babičku první věta který řeknou jsou "ježiš, ty jsi nějak zhubnul, musíš trošku víc jíst ale hlavně, poď, udělám ti kafe a musíme do hodiny vymyslet jak toho Řepku dostaneme za katr!" Kniha tedy začíná v dramatickém momentě, kdy má Řepa před nástupem. Naposled udělají s Kačkou lžičku v posteli, Řepa si dá tisíc cigaret a coca colu a jde se na sešup do pekla, který Řepka prokládá citáty od Pilniuse staršího, Hemingvaje a nebo Arthura Schnitzlera, což je s podivem, protože Řepa nečte a počítat umí jen do jedenácti, aby si spočítal, zda bude v základní jedenáctce nebo ne. S rozhodnutím soudu Řepka nepolemizuje. Jsou to totiž "temné síly." Že jde o zásah "vyšší moci" dokládá i to, že se na Valpuržinu noc probudí velmi brzy za magické síly budíku. "Ty jsi nařídil budík?" povídá Katka. "Ne!" odvodídá řepka, "proč bych to dělal? A na tuhle hodinu?" Snažím se tuhle zdánlivě spirituální věc zlehčit. Ach ty budíky, takové spirituální věci! V ten samý den mimochodem Řepka přiznává: Já, Tomáš Řepka, mám strach! No co se dá dělat, jde se do vězení. Kačka mu zabalí ručník Sparty a jede se! Řepa vyfasuje celu 633 ve který jsou na zdi hákový kříže. Jak správně poznamenává, "pro ty, co jsou citliví na energie a věří v nadpřirozeno, to musí být smrtící rána." Uff. A co na to náš spirituální budík? Zřejmě funguje bez problému, protože Řepka do zdi vyřezává "Tady seděl král Prahy, Tomáš Řepka." Následuje první moment, kdy romantik Řepka nechá volný průběh svým myšlenkám: "Poštulka za okny vyvedla mladý, jak svobodně létají! Závidím jim možnost zamávat křídly a vznést se, kamkoliv chtějí. Nádhera." Než dostane Řepka práci v pekárně, musí zametat parkoviště, což ostatní muklové hodnotí, dle Řepky, slovy "Ty vole já zametám s LEGENDOU!" V tento moment Řepka také opět přemítá nad svým trestem a nespravedlností, které se na něm systém dopustil, když jej odsoudil za zcela jasně dokazatelné trestné činy: "Ano, udělal jsem chyby, ano, ne vždy jsem se choval ukázkově, ale je otázkou, jestli opravdu patřím sem a jestli by si to někdo jiný nezasloužil ještě víc než já." Co si o tomto myslí spirituální budík je bohužel záhadou. Práce v pekárně pak Řepku konečně přinutí ocenit i takové profese, jako je pekař. Do té doby jimi jenom opovrhoval, protože co na tom může člověka bavit? A proč by někdo chtěl být pekař, když může být fotbalista, což je profese, ve které člověk vydělá dost peněz na to, aby mohl chodit po Praze a užívat si ten nejlepší možný život plnými doušky, to jest popíjet espresso a kouřit? Zde se tedy můžeme poprvé setkat s prozřením Tomáše Řepky. Následuje několik desítek stran o tom, jak Řepka miluje Kačku a dokonce jí vyjadřuje city, on, LEGENDA! Dokonce ji koupil čokoládovou kočičku! Tak tohle je ty pičo REDEMPTION jako brno. Bohužel, ukazuje se, že Řepa je tak trochu Dr Řepka a Mr. Hyde, takže hned na dalších stránkách zase zjistíme, že Řepa není schopen citů a je tvrďák a na Kačku je v telefonu drsnej. Myslím, že tady to má Tomáš v hlavě ještě trochu pomotané. Pobyt ve vězení je drsný, ale má i své dobré stránky. Řepka začne víc číst a dokonce se mu zlepší i pravopis, protože píše dopisy, což ostatní muklové obdivují! V této pasáži mě zaujalo nejvíce to, že s Řepkou máme stejný vztah k rukopisům. Řepka totiž píše dopisy "svým vlastním rukopisem." Já taky rád píšu svým vlastním rukopisem. A co vy? Jakým rukopisem nejraději píšete? Napište mi to do komentářů a nezapomeňte lajk a subskrajp. Aby ovšem nezůstalo pouze u negativní energie, Řepka hned na dalších stránkách opět připomíná to co všichni samozřejmě moc dobře víme: každej by chtěl být jako on. "Spousta lidí by si přála být na mém místě, mít můj život, který není ničím nudný. Sílu jména, které znamená zájem a kontroverze. Mít spoustu výhod, které známé jméno a ksicht přinášejí a že jich je!" V této uvolněné atmosféře pak Řepka dá vzpomenout na nejlepší výhody svého života, což je mimojiné i možnost vyjet si do Dubaje!!! No řekněte, kdo by nechtěl do Dubaje! "V mrakodrapech tam je hotel a v dalších patrech na 700 luxusních bytů, kanceláře a vyhlídka! A taky Dubai mall, kde si můžete koupit parfém, který nejde v Evropě sehnat!!!!! Je to neskutečná vůně od Cloudu a jmenuje se Amaya." Kdyby vás to zajímalo podrobněji, je to hned dole v přízemí Dubai mall. Poté Řepka dává několik tipů kam jít na večeři v Itálii, protože tam ho všude milují a obdivují a kde lidé potřebují víru v "boha, Ferrrari a fotbal.". A co na to spirituální budík? Těžko říct. Dostane se alespoň do Bratislavy, jako většina plebs? Přichází nejdrepresivnější část - první Řepovo odvolání je zamítnuto. Úplně se mi před očima odehrály scény z Půlnočního expresu. Řepka musí zpět na celu a opět podepisovat kartičky ze Sparty. No hnus. A pak je toho ještě víc, viz moje recenze, ale co už. 1/10.... celý text

Neviditelná města 2007, Italo Calvino

Bom dia, tahle knížka je o městech, který nejdou vidět. Škoda, že mezi ně nepatří i Prostějov a Ústí nad Labem. Ty kdyby nikdo neviděl, tak by se nic nestalo. Bohužel. No ale zpět ke knize. Takže ta je o tom, že se popisují ty města a tím to taky končí. Takže průměr. To je jako bych vám řekl, že jsem viděl jogurt v obchodě. No a co to znamená? Koupil jsem si ho? Nekoupil? Šli jsme spolu na Náplavku? Dali jsme si pusu? Jo a hlavní hrdina je Marco Polo. Proč je v knize prodejce triček, to mi i po přečtení není jasný. No vidíte. Proto musím hodnotit jen 7/10.... celý text

Ulana 1963, Józef Ignacy Kraszewski

Bom dia. Ulana je o tom, že manžílek odjede na služební cestu a lord z vesnice ukazuje lulana jeho manželce jménem Ulana. Jeden by řekl oh-la-la! Tato kniha se ovšem neodehrává ve Francii, ale v Polsku, takže po příjezdu nenásleduje pojídání croissántů ve třech za pomocí vidliček vyrobených z baget, ale stará dobrá nakládačka aka "polishing the wife", protože co jde Slovanům lépe, než někomu pořádně nabančit. Zdejší manžel ovšem nemá výdrž jako Rusové, a tak zase odjede, načež Ulana začne bydlet u lulana. Tady bohuže dojde ke klasickému prozření "co je v domě to už není pro mě" a kniha končí docela velkým oh-la-la. Příjemná klasická nakládačka, 6,5/10,21... celý text

Stín kapradiny 1998, Josef Čapek

Bom dia. Pepé Čapek se v této knize věnuje pytlákům, kteří vodkráglují myslivce a začnou hrát deset dvacet za bukem. Takže tihle policajti, pardon, zabijáci se schovávají v lese a občas vběhnou do nějakýho stavení ukrást boty nebo kořalu, a v lese je to čím dál víc sere. Není divu, zde vám vypíšu jen ukázku toho, co v lese není: Playstation, záchod, energy drinky, kuřecí křídla, cigára. A teď upřímně, chtěl by tam někdo z vás bydlet? POCHYBUJU. Jim z toho taky začne šibat. Popisy přírody jsou sice vysoce imaginativní a sugestivní, ale taky vyčerpávající a jestli se ještě někdy rozhodnu číst dvě poezie v próze během jednoho týdne, tak mě prosím hoďte někam do rokle. Atmosféra 8, děj 5, takže celkem 6,321... celý text

Pohřbený obr 2017, Kazuo Ishiguro

Koničiva bičes. Tahle knížka je o tom, že lidi zapomínají co se stalo, a je to napsaný moc dobře, protože teď po měsíci si už nepamatuju skoro nic z toho, co se tam stalo! Autorovi nemůžu než zatleskat! Ale abych nekecal, byli tam nějací draci a Bajaja a napsaný to bylo hezky, ale z nějakýho důvodu jsem nedokázal chytit flow jak se říká mezi námi rapery, páč mi ten Ishigurův styl psaní přišel dost těžkopádnej, žádnej eminem to teda není. Za špatnou flow, absenci zlatejch řetězů, magičů a šlapek musím tedy dát pouze 5/10.... celý text

Passacaglia 2011, Robert Pinget

Bon žur, tak tohle byla zase jednou knížka z ranku Popletokatetepl, kdy vůbec nevím co se celou dobu dělo, akorát, že někdo nebo něco leželo na hnoji a nebo taky ne! Francouzský knížky jsou prostě stejně zapletený jako francouzský polibky. Poezie v próze mě občas nebaví, protože když chceš rohlíky, tak si taky nejdeš koupit chleba kámo, ale tentokrát to byla solidní myšlenková diskotéka se vším všudy - žádný uvozovky, skákání v čase a mezi postavami, to všechno a nonstop, až jsem omylem vystoupil na Palmovce. A tam bych teda neposlal ani svýho nejhoršího nepřítele, tedy brokolici a suši. Za uvolnění myšlenkových šroubů dávám 8/10 a až ke mě přijde na návštěvu nějakej profesor z Fildy, tohle položím na stolek vedle Blanchota, Sančo Panza a Heigédera a řeknu ježišmarja pardon, tyhle braky používám jako podtácky snad vám to nevadí pane kápo di tuty fruty.... celý text

Náš Coney Island 2020, Billy O’Callaghan

Bom dia literární rodino, kde jsem byl, ptáte se? Copak Palivo přestal chodit na záchod? Nebo snad zapomněl, jak se otvírají oči? To se už nikdy nedovíme. Náš Coney Island je knížka o tom, jak se se dva staří tlustoprdi potkávají v hotelu, kde si udělají kafe a pak jdou tančit vaginální lambádu. Nějaké sexuelní terno ale nečekejte, trvá to snad sto stran, než si dědula sundá trenky - a pak je to taková rychlovka, že si člověk snadno odvodí, že jeho oblíbená kapela je Cocote minute. O lambádu v tomhle díle samozřejmě ale nejde –důležité jsou pocity okolo a historie jejich života a jejich vztahu. No a při tom jsem teda omdléval častěji než v hospodě. O’Callaghan je očividně zkušenej matador a přečetl si několik článků typu 15 věcí, které nesmí v knize chybět, aby u toho babky brečely a tak to fláká solidně – rakovina, neuspokojivé manželství, smrt v rodině, sexuální zneužívání v dětství etc etc. Už dlouho jsem u knihy neměl tak silnej pocit, že místo příběhu čtu jen tupou šablonu, kterou někdo oplácal těmi nejbanálnějšími aspekty toho, co tvoří „citlivou, smutnou, ale zároveň upřímnou knihu.“Hallmark style se tu propisuje i do přirovnání, kdy „se s milenci zastavila země,“ „existovali jsme jen my dva, spojeni v jednu bytost“ a podobné hlemzy („Večer se s Thomasem umilovali k spánku. Jak tam tak leželi, ve vlhké postkoitální tmě….“). Mudrování postavám taky moc nejde: Oceán svým způsobem připomíná vesmír (NO NEVÍM KÁMO), i u něj dost dobře nevíme, co se skrývá pod nekonečnou hladinou. To co tam je, tam být musí (JO?), stejně jako Bůh pro věřící, nebo ďábel, nebo člověk na Měsíci. Nebo vzduch (ALE NO TAK…). Stačí jen věřit (NESTAČÍ KÁMO). A dva metry pod hladinou, kam už nepronikne denní světlo…(A JÁ BYCH SI TIPL, ŽE 2 METRY POD HLADINOU JEŠTĚ NĚJAKÝ SVĚTLO JE) 2/10... celý text

Willard a jeho kuželkářské trofeje. Perverzní mystérium 1995, Richard Brautigan

Zábavný vhled do duše Boba, jenž má v penisu bradavice. Prosil bych aby někdo udělal spin-off Harryho Pottera, ve kterým bysme se dozvěděli, že se všechny díly odehrávaly v Bradavicích, které jsou v Bobově penisu. V knize je sex a bouchačky, takže dávám 8 rokenrolů z 10. Škoda jen, že chybí Jiří Krampol či tanky.... celý text

Carmen (novely) 1951, Prosper Mérimée

Bonžur. Prosper Merime byl úspěšný bagetový spisovatel a proto se podle něj dodnes říká \"prosperovat.\" Mezi jeho nejúspěšnější valby patří Carmen, která je o čmafítě ze Španělska, která umí špiónovat, krást, ale hlavně - je veselá mezi nohama. Do svého pohlavního televarieté postupně stáhne i Chosého Tortillu de la Nachos (možná si to jméno nepamatuji přesně, milý čtenáři), který se omámen její krásou vydá na dráhu zločinu. Bonnie a Clyde dos Burritos Churos tak úspěšně okrádají bohaté anglány, možná ještě efektivněji, než číšníci a taxikáři v Praze, ale bohužel, láska, zločin, žárlivost a cigánská krev jde dohromady jako já, Becherovka a záchod - a tam vždy dojde ke katastrofě. 8/10 Další povídky byly taky slušný, především proto, že v nich Prosper kácel postavy jako v nějakým hororu. To je na těch starších knížkách to nejlepší, všichni umřou. Bezpochyby jedna z nejlepších lidských vlastností. Celkově 7/10... celý text

Ambice v poušti 2018, Albert Cossery

Aloha literární rodino. Albert Cossery, pravděpodobně nejlínější autor všech dob, se v této papírové centrifuze věnuje bombovým útokům ve smyšleným emirátu. Jak by řekl Ben Cristovao: jede bomby. Hlavní hrdina, pouštní Colombo, se prochází po městě a snaží se vyluštit, kdo za tím je a proč - a zároveň i nějaké ty filozofické otázky - jaký je smysl násilí, proč to lidé dělají, dá se jezdit na velbloudovi i pozadu? Atd atd. Tohle trvá celých 200 stran a je to ubíjející. Mluví totiž pořád s pěti stejnými lidmi a vzhledem k tomu, že čtenář už od první třetiny knihy ví, kdo bomby dělá, moc napínavé to není. Hřebíček do rakve zaklepe poslední kapitola, kdy na všechny otázky, které si člověk během čtení může položit, předloží všeříkající odpověď: \"Ovládnutí celého emirátu nikdy nebude lepší věc než hodinu hladit prdelku mladé dívky.\" No tak to sme si mohli ušetřit dost času, pane autor. 6/10... celý text

Podobizna 1972, Nikolaj Vasiljevič Gogol

Bom dia literární rodino, Nikolaj Gůgl (neplést si s Johnem Gůglem, který vymyslel internet) se v této krátké novele věnuje fenoménu zvaný Stendhalův syndrom, tedy když čučíte na nějakej obraz tak moc, až se rozpláčete a propadnete se do full mešuge stavu. To se mi pravidelně stává když se dívám na výplatní pásku. Ta má měsíc co měsíc korunavirus. No ale to jsem odbočil. Takže malíř najde portrét lichváře, který na něj čučí ve dne v noci. Jelikož tehdy ještě nebyly telefony, nikdo neřekl Who you gonna call? a tak se musel obejít bez Krotitelů duchů. Nepříjemný pocit ovšem vystřídá euforie, když v obraze najde 1000 zlatých a rozvalí těžkej hip hop. Koupí si kožichy, slávu, Red Bully a tak dále. Ale jak to tak bejvá, sláva mu vleze do hlavy a všechno dopadne dost špatně. Holt ne každej se narodí jako Sagvan Tofife, aby dokázal pařit 60 let. Celá knížka je svižná, trochu strašidelná pohádka s ponaučením, a jelikož se to četlo levou zadní, dávám 7,23/10.... celý text

Satan v Goraji 2003, Isaac Bashevis Singer

Nazdárek kašpárek, bylo nebylo, lidi věřili v podivný věci. Třeba že sestoupí mraky a na nich se odletí do Izraele. Teď už jsme naštěstí chytřejší a díky vědě víme, že země je placatá, očkování zabíjí lidi a globální oteplování je lež. No jen si představte jak by to tady vypadalo, kdybysme byli pořád tak přitroublí! V hlavní roli téhle židovské Pretty woman je Rechele, která je donucená se oženit v podstatě s každým mesiášem, který nakráčí k ní do chalupy. Není divu, že na konci knihy jí z toho rupne v kebuli a začne říkat, že je v ní Tomio Okamura. Pardon, Satan. Knížka je hutná jak gulášová polévka, ale na rozdíl od Frankfurtské polévky je tu jen málo salámu. Snad vám to pomůže při rozhodování zda číst knihu. 8/10... celý text

Domácí biograf 1988, John Updike

Chůze po dunách 2013, Kateřina Rudčenková

Lodenica 2017, Jon Fosse

Bom dia! Loděnice česky nikdy nevyšla a tak jsem byl donucen vodmontovat šrouby v palici a čítat po slovensky. Akože totok jé škandál, páni vydavatelja, prečo to nie pretranslatuované? Dofrasa ty kokos! Čo su nějaké Rytmus či čo? Ešče ščaščia že jsom pozeral kompletné série Farmár hladá ženu a Bůčkovcou a tým pádom som ve Slovenščině obratný ako naturálný Slovačiško! V tomto vesnickém thrilleru se opět jede podle pravidel Jon Bon Fosseho, tj. opakování matka moudrosti. V centru příběhu jsou dva penisy, jeden vjezd do važíny a stará loděnice. Zápletka mi tedy dost připomněla legendární film Banging my friends wife in old loděnice, který je volně ke shlédnutí na PornHubu. Ale jak už to tak bejvá, co se ve Fosseho knihách děje je tak trochu jedno - jde o to, co z toho dokáže vydolovat. A tentokrát toho zase vydoloval víc než jsem čekal. 9/10... celý text