pavel8996
přečtené 118
Noční let
1962,
Antoine de Saint-Exupéry
Rád jsem poznal Exupéryho básníka, rád jsem strávil čas s Exupérym filosofem, rád jsem se sblížil s Exupérym humanistou. Děj je v těchto textech spíše původcem obrazů, přirovnání a přemítání o údělu jednotlivce, společnosti a smyslu oběti. Úseky děje se střídají s líčeními uchvacujícími představivost a vypointovanými úvahami. Chápu text spíše jako směs epiky, básně v próze a filosofické eseje, čímž Exupéry umně zahrál na všechny mé citlivé struny. Díla obsažená v trojici spolu tématicky souvisí a nejvíce mě při jejich četbě fascinovala Exupéryho pokorná odevzdanost (naplnění svěřené role vyplývající ze sounáležitosti k milovanému celku, jehož je součástí - neplést s beznadějí ve smyslu rezignace) a optimismus, jakým oplývá v čele nevyhnutelné porážce. Zkrátka, že v každé prohře už nenápadně klíči předzvěst vítězství.... celý text
Na co jsem (prozatím) přišel
2021,
Michal Pospíšil
Kniha dopřává čtenáři možnost porovnat své vidění světa s perspektivou přemýšlivého autora. V tomto ohledu jsem vděčný za možnost si trochu všeobecně srovnat myšlenky a inspirovat se životním konceptem člověka s jinou zkušeností. Text má charakter hospodského přemítání nad životem, vesmírem a vůbec. Zprvu nadšené dojmy z bezprostředního, svérázného a čtivého sdílení vlastního pohledu na svět po pár kapitolách vyprchaly a vystřídalo je místy znechucení nad cynicky nadutou snahou o nadsázku nebo ztráta zájmu o autorovy podněty. Navzdory kritice dogmatismu, předsudků a tvrdošíjně hýčkaných světonázorů autor podléhá ve svých úvahách subjektivnímu hodnocení specifik uspořádání lidské společnosti, které se nejvíce projevují v modelových situacích, ilustrujících autorovy myšlenkové pochody. Ty jsou plné stereotypů a opírají se o domněnky podložené pouze autorovou individuální zkušeností, čímž pozbývají přesvědčivosti a nedokážou obhájit univerzální hypotézy, které autor přináší ke stolu.... celý text
Dobrý člověk ještě žije
1963,
Romain Rolland
V osobnosti Colase Bregnona se setkává zasněná poetika se selským rozumem, zdánlivá lehkomyslnost s rozvahou a zralostí, břitký humor se smyslem pro spravedlnost a to vše umocňuje jeho neuhasitelná žízeň po životě, který navzdory hořkým příměsem stojí za to vypít až do dna jako dobré burgundské. "A nač bych si stěžoval? Nikdo mi přece nic není dlužen. Vždyť jsem ani nemusil žít. Bože dobrý! Pomyslím-li na to, husí kůže mi naskakuje po těle. Tento krásný maličký vesmír, celý tento život, a bez Breugnona! A Breugnon bez života! Jaký smutný svět, přátelé, by to byl! ... Všecko je dobře tak, jak to je. Houby je mi po tom, co nemám! Ale co mám, to pevně držím a nepustím."... celý text
