PetK přečtené 815

Osmnáct pod nulou 2019, Stefan Ahnhem

V pořadí už třetí audio s Fabianem Riskem. Po druhém případu, který se mi zdál trochu moc zmatený a mírně překombinovaný, tady autor zvolil trochu jednodušší "notu", což mi vyhovuje. Taky je vidět, že to má promyšlené dopředu, že díly na sebe navazují a dokonce se proplétají, což je fajn. Netrpělivě vyhlížím čtvrtý díl.... celý text

Proč máma pije 2018, Gill Sims

Takový britský "Deníček moderního fotra" v mateřském provedení. Pokud čekáte oddechovku, u které se zasmějete a uklidníte, že na světě existují ještě horší matky, než jste vy (a že je v pořádku být "špatná matka"), dostanete to, co chcete. Nadhled, sarkasmus, vtipné situace. Zuzana Slavíková audioprovedení dala přesně ten drajv, který potřebovalo.... celý text

Velká samota 2019, Kristin Hannah

(spoiler až v posledním odstavci) Krásná, krutá, divoká, neodolatelná i nebezpečná Aljaška jako symbol chorého vztahu a choré mysli, které jsou výchozím bodem příběhu. Začátek pro mě byl pozvolnější a okolo třetiny jsem se začala mírně ošívat v obavě, že se z toho vyklube nekomplikovaný příběh, který pojede po prvoplánové linii. A pak to začalo. Hannah připravila na následujících stránkách několik prudkých zákrut, které jsem nečekala. A fakt mě tím potěšila. Aljaška musí být opravdu výjimečná, člověk má hned chuť ji poznat, pravda, asi spíš jako turista než stálý obyvatel. Hodně zajímavý je i vhled do problému domácího násilí, který ukazuje, že vztah agresor-oběť nemusí být takový, jak se šablonovitě může zvenčí zdát. (A jak zhoubný je i pro nejbližší okolí.) Podobně jako u Slavíka, který se mi mimochodem taky velmi líbil, pro mě autorka konec přisladila trochu víc, než by moje okoralé srdce žádalo, ale tak je to ženský román, musím to tak brát. :) Každopádně chytrý, čtivý a moc hezký ženský román.... celý text

Devátý hrob 2018, Stefan Ahnhem

Audio v pěkném podání Pavla Soukupa. Z prvního dílu jsem byla nadšená, četla jsem ho a pak po nějaké době i poslouchala, teď jsem si dala rovnou audio. A přiznám se, že jak se ty dva případy motaly dohromady, ztrácela jsem nit - kdo koho zavraždil, kdo patří do kterého vyšetřování... možná by to mu (za mě) pomohlo zjednodušení, nicméně mě to pořád bavilo. Těším se na třetí díl.... celý text

Já jsem hlad: Příběh o zápasu s mentální anorexií, hledání, cestě a návratu k ženské duši 2009, Petra Dvořáková

První půlka pro mě byla dobrá, tohle téma mě zajímá. A oceňuji, že Dvořáková ukazuje hloubku problému, jakým mentální anorexie je. Že vzniká roky, základy si často neseme z dětství a problém je uložen mnohem hlouběji než vůle. Že dobré rady typu "tak se prostě najíš a je to", stejně jako třeba u chlastu "tak se prostě jenom nenapiješ" jsou naprosto scestné. Ve druhé půlce to začalo skřípat. Anténky se mi napnuly, jakmile jsem poprvé zaznamenala "vnitřní ženství". Na všechny ty řeči o "ženské síle" jsem alergická, zavání mi pofidérními šamany. Taky jsem se ke konci ztrácela v sáhodlouhých pasážích, které dle mého dojmu omílaly pořád dokola to samé. Bezděčně jsem si vzpomněla na několik večerů (které už mi nikdy nikdo nevrátí), kdy jsem si přečetla 50 odstínů šedi. Tam bylo tak "vnitřně přebohyňováno", že je mi z toho zle ještě po letech. Byla jsem z toho otrávená, ani jsem si (zatím) nepřečetla doslov doktorky, který by mě za normálních okolností zajímal. Dědina i Chirurg pro mě byli za 5 hvězd. Je vlastně dobře, že se Dvořáková rozkračuje do různých žánrů a témat, ale tohle mi zkrátka moc nesedlo.... celý text

Pekingský rozparovač 2019, Peter May

Po Běžkyni, která mi připadala hodně slabá (a celkově jsem měla dojem, že série má spíše sestupnou tendenci) si u mě tímto dílem May trochu napravil reputaci. Místy jsem teda měla dojem, jak by si říkal: "Je to poslední díl (opravdu je?), nacpu tam všechno možné hrozné, na co si vzpomenu." :-) Nicméně mě to bavilo, proto připisuji hvězdu za to, že to May dokázal "vybrat". Jak vždycky říkám - pořád čekám, až PM napíše další Ostrovní trilogii... Pekingský rozparovač se jí nevyrovná, ale ostudu autorovi nedělá.... celý text

Možnosti milostného románu 2019, Jan Němec

No upřímně... asi jsem málo intelektuál, ale to poměrně velké haló, které se kolem knihy po vydání strhlo, nějak nechápu. Jistě, Němec umí psát, nakusuje zajímavá témata, dává nahlédnout pod pokličku života spisovatele a literárního redaktora. Ale gro příběhu pro mě teda nevyčuhovalo nad průměr. Na jednu stranu mě jeho sebestředné vyprávění iritovalo, na druhou si říkám, zda to byla sebereflexe, nebo zaslepená ublíženost, že šel s kůží na trh. Můžeme se dohadovat o tom, do jaké míry měl "právo" psát o své partnerce, aniž by ona měla možnost se k jeho dílu vyjádřit. Čekala jsem větší emocionální nápor. Nějak to se mnou nehlo.... celý text

Šikmý kostel 2020, Karin Lednická

Mám ráda knížky, které mě nutí googlit a vyhledávat si informace, reálie, historické milníky, významy... a významný přínos Šikmého kostela vidím v tom, že spoustě lidí přiblížil jednu etapu našich dějin a jednu oblast, o které toho velmi málo ví (já z jižní Moravy taky). Že Ostravsko je kraj razovity tak nějak všichni víme, traduje se to, ale že tam "chleba byl vždycky ještě o něco tvrdší než jinde" a že se to táhne z historie, to už nám moc nedochází. Takže za tohle určitě díky, zase jsem se dozvěděla něco zajímavého a myslím, že i důležitého. Z doslovu je jasné, že rešeršemi strávila autorka opravdu spoustu poctivého času a domnívám se, že nad některými údaji musí slintat i etnografové (solné pouti). Zkrátka dostanete nejen hezký román, ale taky se takto příjemnou formou trochu vzděláte. Příběh je poutavý, sága přesahující generace. Forma vyprávění velmi hezká, příjemná a zajímavá. A emoce tomu samozřejmě nechybí, i když jsem u toho nebrečela (viz některé příspěvky v Co čteme na FB). Karin Lednická se pro mě každopádně zařadila mezi další autorky, které dokazují, že současná česká ženská próza je mimořádně kvalitní. Jedná se prý o první díl zamýšlené trilogie, na což říkám jen - už aby to bylo!... celý text

Venuše ze zátoky 2019, Dominik Dán

Moje první audio dánovka, kterou nenačetl Marian Geišberg (budiž mu země lehká). Měl jsem z toho obavu, protože dle mého názoru dodával Dánovým detektivkám tak 30 % charismatu. Většinu z nich už jsem slyšela 2× a myslím, že ne naposled. Pan Mňahončák sice není MG, ale obávala jsem se zbytečně. Myslím, že nelehkého úkolu nástupce se zhostil se ctí, i když si asi ještě budu zvykat. Každopádně myslím, že výběr interpreta to byl šťastný. Příběh samotný... začíná bolet. Všechny z partie už beru "za svoje" a představa, že by některý z nich nebyl, mě teda fakt deptá. No a jinak - jinak to prostě furt stejně miluju.... celý text

Na okraji propasti 2020, Bernard Minier

Ze všeho nejdřív bych ráda vzkázala nakladatelství XYZ, že existují lidi, jmenují se korektoři. Umí upravit psaný text tak, aby čtenář neměl na každé stránce pocit vidličky zabodnuté v oku. Tenhle ebook neviděl korektora ani z rychlíku. Interpunkce, i/y, mě/mně, překlepy a vrchol všeho byl "klaxon". Dokonce jsem si to googlila, jestli už neblouzním. Ano, Klaxon existuje, je to zábavová kapela od Znojma, ale nepředpokládám, že právě ta by figurovala v knížce francouzského autora z prostřední Hongkongu. Jako tohle bych nikdy nepustila ven, hanba by mě ufackovala. Tak, ulevila jsem si, a teď ke knížce samotné. I když odhlédnu od výše zmíněné katastrofy, s bídou to u mě dotáhla na tři hvězdy. Kdyby to nebylo napsané na obálce, nevěřila bych, že tohle je autor tří božích thrillerů Mráz, Kruh a Tma (a dalších v sérii, stále hodně slušných, ale už ne božích). Hlavní téma je bezesporu (děsivě) fascinující, ale jinak mi to přišlo hodně vykonstruované včetně závěrečného rozuzlení. Když si vzpomenu, že s Julianem Hirschmannem Minier rozhodně nepotřeboval berličky, aby dosáhl mrazivé atmosféry... Prostředí Hongkongu jistě musí být jedinečné, to bylo fajn. Taky mi to přišlo zbytečně ukecané, příběh by klidně unesl o 50 až 100 stránek míň, hlavní hrdinka se občas chovala dost nesmyslně, romantickou zápletku bych oželela - připadalo mi to jako "budou to číst hlavně baby, co už, vrazíme tam trochu červené knihovny". No nic, řekněme, že si to autor chtěl zkusit, a snad se brzo vrátí k tomu, co umí velmi dobře. I když série s Martinem Servazem má pro mě kolísavou kvalitu, poslední díl, který jsem z ní četla (Sestry), mě příjemně překvapil. Tak na tohle zkusím radši rychle zapomenout, abych si nezkazila dojem, a budu se těšit na další servazovky.... celý text

Temná dcéra 2017, Elena Ferrante

Váhala jsem mezi dvěma a třemi, ale doposlouchala jsem to do konce, takže za 3. Kromě Přítelkyně, která mě uchvátila, jsem četla ještě Tíživou lásku a teď tohle. Přikláním se k názoru, že Ferrante Geniální přítelkyni fakt nenapsala. :-D Její ostatní knížky mě nebaví. Tenhle příběh mně přišel jako: dobrá myšlenka, výborné téma, ale naprosto ploše zpracované. Bez hloubky, bez napětí, bez gradace. (Pokud si chcete přečíst něco výborného na téma "my matky nejsme jenom svaté", dejte si Musíme si promluvit o Kevinovi.) Navíc mě iritoval hlas herečky, která knížku načetla - laskavý a jemný, lehce afektovaný. Proboha, to měla být nějaká drsoňka, která by ve výrazu dokázala "uhrát" celý příběh. Takže tak. Fakt si nejsem jistá, jestli se do něčeho dalšího od Ferrante ještě pustím. To si jednou udělám raději znovu čas na Geniální přítelkyni.... celý text

Ďatlovův průsmyk aneb Záhada devíti 2018, Anna Matvějevová (p)

Knížka na mě vykoukla v knihovně sama od sebe, a protože jsme si nedlouho předtím s kamarády o "záhadě devíti" povídali, sáhla jsem po ní. Styl mně připadal zvláštní. Kombinace docela povedených občasných vtípků a nadhledu se slohovkou ze druháku na střední (mluvím o příběhu spisovatelky ze současnosti, ne o archivních materiálech). Celý ten případ je velmi zajímavý, záhady vždycky přitahovaly. Čtenář může získat nástin celé události, spekulovat o vlastních teoriích (mimochodem kamarád zmiňoval, že existuje i "teorie rosomák" :-D), o tom, jak vybavené na konci 50. let jezdily výpravy do divočiny i lehký náhled do toho, jak fungoval tehdejší Sovětský svaz. Celkový dojem z knihy je u mě ale spíše rozpačitý. Nečišelo z ní ono drama, strhující emoce, které jsem u takového příběhu (a vlastně ani nevím proč) čekala.... celý text

Tajná historie 1996, Donna Tartt

Ježiš, to bylo ukecané. Mám moc ráda Daniela Bambase od té doby, co jsem v jeho podání poslouchala Vlk a dráb, a myslím, že on byl jediný důvod, proč jsem to doposlouchala až do konce. Být to "na papíře", knížku bych odložila. Ne že by příběh byl úplně nezajímavý. Místy mi připomínal Podobu od mé oblíbené Tany French - skupina studentů, zvláštní, tajemná, spojená pro ostatní nepochopitelným poutem, která skrývá tajemství. Ale rozhodně by příběhu slušela větší svižnost, prostříhat hluché pasáže o tom, kdo šel kdy spát a kdy kdo co četl. Celkově se to dalo, ale hlubší dojem nezanechalo.... celý text

Modlitba za Owena Meanyho 1999, John Irving

Zdoláno, snad po třech týdnech, což je pro mě docela dlouhá doba na jednu knihu. Fascinuje mě, jak může být někdo schopen vymyslet si hrdinu typu Owena Meanyho, dát mu všechny ty podivuhodné vlastnosti a ještě kolem něj vystavět tak propracovaný příběh. Ten je opravdu silný, pro mě, většinového čtenáře detektivek a thrillerů, výjimečný. Owena nelze nemilovat, vše umocňuje láska a silný vztah vypravěče k němu, která je patrná z celé knihy. A finále... ach, to finále. Už u Garpa (audio) jsem měla problém s tím, že mi některé pasáže přišly zbytečně rozvleklé a díky tomu příběhu padal řetěz. A u Owena jsem to měla stejně. Za to, že jsem vydržela, jsem pak byla několikrát odměněna naprosto brilantní absurdní situací s nádechem tragikomična. Taky trochu cítím jako hendikep, že fakt nejsem zběhlá v náboženství a fakt nemám páru, jaký je rozdíl mezi episkopály a kongregacionalisty... Ono to ve výsledku vlastně nehraje až tak velkou roli, ale v knize je otázce víry a církví věnován hodně velký prostor, tak se domnívám, že znalý člověk by z toho měl o to věší zážitek. Kolem a kolem - myslím, že Owena si budu pamatovat, Johna mně vždycky bude líto a ten příběh ve mně (na rozdíl od spousty jednohubkových detektivek) i přes drobné výhrady zůstane.... celý text

Modré stíny 2013, Michal Sýkora

Druhý díl poslouchaný hned po prvním. Ztrácela jsem se v postavách, ale možná to byla moje chyba. Tedy - ztrácela jsem koncentraci, takže mě to asi už ani tak nebavilo. Píšu si - ostatní díly si pustit s odstupem. Myslím, že pak to budu bát jako příjemné audio, lehkou detektivku bez zbytečně složitých zápletek.... celý text

Růže bílá, černý les 2019, Eoin Dempsey

Taková limonádka, jednohubka. Upřímně, zrovna když jsem čekala, že příběh začne, byl konec. :-) Pokud chcete knihu s podobným tématem, ale mnohem propracovanější, doporučuji Slavíka od Kristin Hannah.... celý text

Skrytá těla 2016, Caroline Kepnes

No. První díl už úplně nebyl můj šálek čaje, ale ok, docela faj, takový trochu krok mimo moji klasiku, proč ne. Ale teď, po doposlouchání druhého, si říkám: "Jakože cože? Eh..." Jako kdyby se kluk snažil o erotický thriller pro ženy, říznutý červenou knihovnou. Nevím, jak jinak to popsat. Už mi lezla na nervy i ta du forma, která mě v prvním díle bavila, protože ten nesympaťák furt mlel o tom samém. A vůbec, to, jak se najednou lusknutím prstů dostal do světa bohatých, který je obyčejným smrtelníkům zapovězený... Fakt už jsem poslední čtvrtinu jen čekala, kdy to skončí. Jo a konec... další "eh". Nevím, nějak mě to spíš otrávilo.... celý text

Případ pro exorcistu 2012, Michal Sýkora

Ve srovnání se "severskou školou" je to takové milé, trošku naivní a nekomplikované. Pěkně udělané audio, za pár hodin hotovo. Dám si i další díly, ale asi mně to úplně neutkví. K procházce nebo úklidu cajk. :-)... celý text

Ty 2015, Caroline Kepnes

Četla jsem to kdysi, když to byla novinka a ještě jsem neměla Databázi. :-) Teď jsem si to připomněla jako audio. Zjistila jsem, že 70 % děje jsem zapomněla, ale to u mě není nic neobvyklého. Audio provedení bylo fajn, ale jinak... pamatuju si tu bublinu, která knížku provázela, a pro mě tedy vyčuhuje nad průměr snad jen du formou, která je zajímavá. Jinak... váhala jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdami, protože se to prostě poslouchalo dobře, ale nakonec volím tři. A to přesně pro ten humbuk (ano, vím, že marketing je důležitý), ale nějak mě to prostě rozladilo.... celý text

Rybí krev 2012, Jiří Hájíček

Hezký příběh, smutný i s nadějí. Poslouchala jsem audio a tímto mám tuším Venkovskou trilogii komplet. Muselo být hrozné přijít o domovy, půdu... jsem z opačného konce republiky, a tak o tomto tématu moc nevím. Takže pro mě zajímavé i z tohoto pohledu.... celý text