Pett přečtené 582

Podle skutečného příběhu 2016, Delphine de Vigan

Hodně divný příběh... neustále jen čekáte, že se něco stane a říkáte si... tak teď... teď už se to musí zvrhnout... teď... teď... prosím teeeeď... dokonce se přichytíte při modlitbě, ať se to celé někam posune... nechcete číst ty zbytečný písmenka, bylo vám přeci slíbeno napětí alá King... a najednou je konec.... a ono se vlastně vůbec nic nestalo... tedy krom skutečnosti, že si připadáte ošizení a tak trochu hloupí... ehm... jak jsem řekla, hodně divný příběh...... celý text

Smrt v rodině 2016, Karl Ove Knausgård

Takže... opět nalákala kontroverze... na začátku pár myšlenek a následující tetelení se výběrem kvalitního čtiva... jenže ejhle... rozplizlo se to dřív než bys řekl "Popokatepetl"... postrádala jsem smysl toho, co čtu... blablabla, ja to snad zavřu a nedočtu... stal se z toho můj osobní boj... ALE... pak umře otec!... a... já přestala být objektivní... ta syrovost mě odbourala... můj otec žil podobně a pak prostě... umřel... a já tam nebyla... stejný myšlenky... stejný pocity... noční můry... fyzická i psychická slabost... bolest... vyjádřil to do posledního písmenka... ale... tu omáčku okolo si mohl odpustit... stejně ve vztahu k otci nešel do hloubky... je to tam jen naznačeno a vy se dovtipujete pointy... jenže... když chce někdo psát upřímně, neměl by začít od začátku? Co, jak a proč? Mě přeci nezajímá, jak dlouho měli pivo v závěji... nevím... ano... je to hrozné... ale tyhle pocity by měl... má... každý normálně smýšlející člověk, který si tím prošel... jen on to napsal nahlas... nic víc... to z něj ale ještě mistra nedělá...... celý text

Třetí přání 2004, Robert Fulghum

Moc hezké počteníčko, které vám vykouzlí úsměv na duši... probudí ve vás touhu poznávat svět a bude vás písmenko po písmenku nořit do sebe... myšlenek fůra... zajímavostí jakbysmet... a ach, ta verbální akrobacie mi učarovala... jen něco maličkýho navíc mi tam pořád scházelo...ale i tak se mezi jeho řádky cítíte jako na dovolené a to je v dnešní uspěchané době k nezaplacení přeci...... celý text

Čerň a stříbro 2015, Paolo Giordano

Úplně obyčejně neobyčejný příběh nejen o nerozpustitelnosti jednoho v druhém... i když má "jen" 114 stran, nejde o jednohubku... i když je o rakovině, neždíme z vás slanou vodu v každém odstavci... tak opravdové a civilní vyprávění... takovým zvláštním způsobem komorní... že se mi nechtělo "obnažovat" stránky na veřejnosti, rušit čímkoli tu tichou a křehkou atmosféru příběhu... jednoduše skvěle napsáno!... celý text

Němci 2012, Jakuba Katalpa (p)

Tak dlouho jsem okolo ní kroužila... mám jí číst... nemám jí číst... a? Ve finále příliš povyku pro nic... začátkem jsem se namlsala, ale pak se to tak divně rozplizlo a ztratilo to mojí pozornost... ztratilo to na naléhavosti... čtete o zbytečně moc lidech, kteří nejsou pro příběh důležití... a Klára? Bože můj, to byla marnost sama... možná by vyprávění bylo zajímavější formou povídek o válečných osudech... ale z tohohle jsem byla jalovice a za chvíli jsem už nevěděla, komu jak kdo umřel nebo se kdo narodil... trochu jen takové zbrklé sázení slov, které mi ve finále nedalo moc velký smysl... síla příběhu se vytratila mezi řádky... škoda... velká škoda!... celý text

Vše, co jsme si nikdy neřekli 2016, Celeste Ng

Naléhavé komorní rodinné drama, které vám nejednou zahýbe aortou... v dnešní uspěchané době, kdy se doma sotva stíháme pozdravit, setsakra aktuální... jak moc ovlivňujeme okolní svět sebou samým... jak moc jsme někdy zaslepení a sebestřední... jak moc dokážeme nevědomky ublížit... ta zoufalost všech zúčastněných na vás doslova z toho papíru křičí... uchvacující styl psaní mi připomněl mého milého Cunninghama... zkrátka velmi opravdový a silný příběh... nějak se mi nedostává více slov... čtěte!... celý text

Sítě 2016, Petra Dvořáková

Bála jsem se a modlila se, abych neuvízla v síti bezduchého tlachání typu má mě rád, nemá mě rád a Aleše nebo Frantu- já ti Božka nevim... čímž trochu zaváněl první příběh... prvoplánové vyprávění, učebnicový příklad psychopatologie... ta předvídatelnost a plochost mi dost lezla na nervy... druhý příběh už měl v sobě trochu víc emocí... přinesl něco nového, zajímavého... orlice mi byla blízká... a třetí příběh byl už jen takovou třešinkou na dortu o tom, jak jen je ten život pomíjivý... škoda, že nedostal více prostoru... ale možná právě proto byl o tolik naléhavější... Roztočí to vír myšlenek na své vlastní nesebevědomí, jak zbytečné je se podceňovat... jak se chováme a proč se vlastně tak chováme... a jestli si dokážeme vážit sami sebe nebo jen skáčeme dle nároků jiných... jaká síla je v sebedůvěře a jak důležité je naučit se žít především sama se sebou... už jen kvůli tomu stojí za přečtení!... celý text

Tracyho tygr 2005, William Saroyan

Tracyho tygr si k mému já jaksi bohužel nenašel cestu... měla jsem neustále pocit, že mi ještě něco chybí k pochopení a uchopení myšlenky tohoto vyprávění... utekla mi síla příběhu mezi řádky.... Mým tygrem tedy nadále zůstává Richard Parker...... celý text

Izolovaný 2015, Sebastian Fitzek

Už při prvních třech stránkách mi došlo, že tohle bude takové to pravé škodolibé "Pojďte pane, budeme si hrát" ... a ne jednou jsem se prachsprostě nechala nachytat na třešních... navíc mě ta hra stála všechny nehty a málem i zbavení svéprávnosti při mých projevech na veřejnosti... kdy probíhalo "jako cože?!" , "a do řitě!" nebo "WTF?!" ... tohle je zkrátka krutopřísná jízda od první do poslední stránky... nebudete jíst, spát, dýchat... budete se jen modlit, aby tomu zvrácenému šílenství už byl konec!... celý text

Tobiáš Lolness 2009, Timothée de Fombelle

Miluju ho! Tobiáše, Timothéeho, Sima nebo snad Hlavičku- Měsíc? Aaale hrom do kůry, miluju je všecky! Získali si mě už od prvního písmenka a já utíkala na strom v každé volné chvíli... dojímala se, radovala, tolik se o ně bála... tihle malí velcí lidé se stali mojí součástí... tak krásné vyprávění, tak úžasně opravdový pohádkový svět... fantazie lítala z větve na větev a nejeden zrádce mi pocuchal listy... na konci jsem málem vypadla z hnízda, jak mistrovsky bylo vše poskládáno a ani jeden jediný suk tady nebyl navíc... nechte se prorůst tímto neobyčejným stromem, tímto neobyčejným příběhem... nebudete litovat jediného letokruhu, který ve vás zůstane... A určitě jsem nebyla po jejich boku naposledy, protože jednou ho číst prostě nestačí ;)... celý text

Noc nic nezadrží 2012, Delphine de Vigan

Sledování takového rozkladu osobnosti... ztrácení se sama sobě... hledání... nacházení... odpouštění... trestání... bylo jako projít si svojí vlastní terapií... jak jen ten život s námi mává... jak moc mají v ruce osud naší duše vlastní rodiče... jak se postavit něčemu, co je nám více či méně dáno do vínku... nebo jak pomoci takové své blízké nešťastné duši, aniž by si uloupla i kousíček té naší... Každé písmenko je sázeno s takovým citem a opravdovostí, že držíte té ztracené Lucile palce... ať udělá cokoli, tak jí nedokážete nenávidět... vidíte tu bolest... cítíte tu bolest... bolí vás ony všechny... A přesto... navzdory tomu všemu vyprávění dýchá takovou láskou, něhou a nadějí... že vás ten "prostě život" chtě nechtě pohltí a už nepustí...... celý text

Hybatelé 2005, David Mitchell

Ach, to přílišné očekávání... to je prevít... ach, ty minipříběhy... to je prevít na entou... Ač mám ráda jeho psaní, které nejednou mou čtenářskou duši rozmazlilo... tak v tomhle jsem se ztratila a přistihla jsem se, že vlastně čtu jen silou vůle... uháněla jsem písmenko po písmenku ke konci, jen abych to měla už za sebou... postrádala jsem smysl a "nepostřehnutelná jemnost" navazování osudů na sebe byla spíše hlásnou troubou, z které by člověk ohluchl... což působilo dost kostrbatě... vyzobat se z toho něco dá, ale jako celek mě to bohužel minulo...... celý text

Čas žen 2016, Jelena Čižova

Vcelku zmatené čtení... než jsem se zorientovala jaký, který, čí... tak byl konec... a vlastně už teď nevím o čem to celé bylo... velká škoda, protože jsem se těšila na něco rusky velkolepého a dostalo se mi jen nemastného neslaného boršče, který se mi chvílema zajídal...... celý text

Dva životy pana Perla 2015, Timothée de Fombelle

Ach, absolutní nádhera! Chviličku mi trvalo naladit se na pohádkovou vlnu prolínající se s nemilosrdnou válečnou realitou... ale přeci jen jsem se nechala tou vlnou unést... a.... to vám byla taková krása... tak láskyplné a skvostné vyprávění jsem už dlouho nečetla... přitom jediné, co na tom je přeslazené je to ultranadýchané žužu, jež vás zahalí svou vůní a vy, i přes svojí dietu, ho neustále cítíte na jazyku ;) ... příběh o smutných spřízněných duších vám naruší nejednu srdeční chlopeň... zavrtá se hluboko a jen tak nějaký čaroděj ho nedostane ven... takže psst... zpomalte... tiše nakoukněte do jejich kouzelného světa... a chraňte je svou vlastní záložkou před zlým a krutým králem... či snad možná i před zlým a krutým naším světem... Navíc je radost číst tak krásně zpracovanou knížku v dnešní uspěchané době...... celý text

Anežka 2015, Viktorie Hanišová

Neuvěřitelně vykreslený boj s předsudky... se sebou samým... s dospíváním... s touhou po dokonalém životě... po svém kousku štěstí...sledujete zoufalý souboj matky s dcerou... kolotoč lží, z kterého vám běhá mráz po zádech a říkáte si, kam až dokáže společnost zahnat člověka... jak jen dokáže být člověk bezohledný a sebestředný... očekávala jsem trochu jiný příběh dle klasického schématu, proto jsem byla příjemně překvapena jiným pohledem na věc... A pozor... nedáte jí z ruky, dokud nerozpletete ten jejich nešťastný osud...... celý text

Straka na šibenici 2015, Daniel Petr

Četla jsem, kde se dalo... každou volnou chvilku jsem nutně potřebovala vědět, jak dopadne to "praní špinavých duší"... po dočtení poslední stránky jsem četla i info o vydání, jen abych s tou knížkou mohla ještě chvíli být, tak moc se mi jí nechtělo dávat z ruky :) ... je totiž svým zvláštním způsobem krásná, i přes svůj mnohdy frustrující a bizarní děj... Jsem nadšená takovým českým počinem, který toho dokáže tolik ukrýt mezi řádky... není prvoplánový a nezanechá ve vás ani pocit zbytečného literárního narcismu... dostala mě natolik, že jsem zůstala i při další četbě neplánovaně u nás a dokonce jsem měla nutkavou potřebu vzít do ruky opět nějakou skvostnou obálku od Hostu...... celý text

451 stupňov Fahrenheita 2015, Ray Bradbury (p)

Hodně velká nadčasovka... kdo z nás nemá občas pocit, že je jen jednou z mnoha uhnaných ovcí ze stáda... příběhu je neuvěřitelných 63 let a tolik křičí dnešní dobou... nikdo na nic nemá čas... degenerujeme u sociálních sítí... agrese graduje... samota stoupá... slova se ztrácí... Proboha lidi, vzpamatujme se už konečně trochu... ať můžeme takovéhle příběhy číst s pocitem "úsměvné neskutečnosti" a ne s úzkostí nad tím naším vlastním světem! Víc takových Clariss mezi námi...... celý text

Na útěku 2015, Jesús Carrasco

V jednoduchosti je krása a v tomto případě i obrovská síla... takhle se mají vyprávět příběhy... prostě a jednoduše... nemusíte utírat sentiment z každého písmenka a přesto vám ti dva nedopřejí klidného spánku... dokonale vás vtáhnou do jednoho zvráceného světa... ušpiní vás... rozlítí... rozcupujou na kousíčky... ten příběh dýchá za vás... ticho na vás naléhavě křičí... i když se zdánlivě nic neděje, jde pořád úplně o všechno! Takže ano, takhle se mají vyprávět příběhy... tiše a opravdicky... spousta rádoby bestsellerů by se měla stydět... podobný pocit stísněnosti jsem měla o Brodeckovy zprávy... stojí za přečtení obě dvě!... celý text

Tři tváře anděla 2009, Jiří Pehe

Dobře, vezmu to rychle a pak se dám na zběsilý útěk...3...2...1... nelíbilo se mi to! Uff a je to venku :) Příběh Josefa měl tak hezky našlápnuto a četl se mi ještě nejlíp... i když ke konci už jsem protáčela nejednu panenku... Hana už se dala snést o něco hůře... těch trapných náhod a osudových setkání tam bylo tolik, že se příběh stával spíše úsměvným než dramatickým... pokračování ve formě Alexe pro mě bylo už jen takovým rozplizlým čímsi... pokus o okořenění sem tam nějakou filozofickou úvahou na závěr byl fajn, ale celkový plytký dojem "červené knihovny" už nezachránil... Těšila jsem se na hutnost textu, obraz té a té doby... na depresi, která na mě sedla třeba po přečtení Zatím dobrý... ale bohužel, tohle šlo úplně mimo mou maličkost...... celý text

Co mě naučil tučňák 2016, Tom Michell

Začátek vypadal více než slibně, křenila jsem se pod fousky a čekala, co bude dál... bylo to vtipné, bylo to milé... pak se děj ale víceméně tak zvláštně rozmělnil a jak si chtěl uloupnout od každého trochu, tak bohužel ztratil mou pozornost, která naskočila zase až u milého a přemýšlivého konce... ale přeci jen .... tři hvědičky mi byly pro toho prďolu ve fraku málo, vždyť to byl takový božan :)... celý text