Pett přečtené 582

Farma 2016, Tom Rob Smith

Ehm... černá ovce plavající proti proudu... kde začít? Celé se to veze na momentálně módní vlně... něco se stalo, my se snažíme pochytávat indicie, nikomu nevěřit a dumat, co asi se tak mohlo stát a kdo všechno v tom má prsty ... Zmizelá na dvěstěosm způsobů... zas a znova... tisíce stran vás natahujou a když už lezete po zdi, tak se dočkáte rozuzlení ve dvou větách a jaký jste byli... no, nevím... to by muselo být setsakra vygradované Wau! , aby vám poté nebylo líto těch nicneříkajících předchozích tisíců stran... a bohužel... postrádala jsem logiku celého příběhu... matka, otec, syn a snad i duch svatý mi fakt lezli na nervy svým nelogickým chováním... zbytečná překombinovanost... a pointa? Psst, hezky všechno popořadě... nejdřív se potřebuju napít... vyčůrat a... ehm... kde jsme to skončili? ;)... celý text

Dva proti Říši 2007, Jiří Šulc

Silné... opravdové... dechberoucí... kruté... lidské... a navíc je to české... já... já... zírám a ani nedutám! Příběh nabitý akcí od prvního až po poslední písmenko... tolik silných momentů, že nestíháte ani dýchat... jste lapeni, jste pohlceni... máte tendence ty kluky varovat... ochránit je... a nejen ty dva, ale je všechny... cloumá vámi zlost, bezmoc, zoufalství a ve finále i obrovský obdiv jejich odvaze... nadáváte nahlas... při atentátu vás omejvají... proboha, vždyť vy jste tak mimo, že se bojíte, že to ten zmetek přežije... události poté jsou srdcervoucí... ta lidskost... proboha, ta lidskost... mě připravovala o rozum! Tohle vám zaměstná hlavu na hodně, hodně dlouho... zkrátím to tady na... bylo mi ctí!!!... celý text

Do tmy 2015, Anna Bolavá (p)

Tenhle příběh vás doslova provoní... zatoužila jsem po létě... zavzpomínala na babičku a tolik milované prázdniny na vsi... cítila to slunce nad hlavou... plakala nad královnou lípou... spousta emocí je vám naservírována "pouze" skrz Anninu posedlost sběrem... Jednoduché? Zacyklené? Ale kdeže, ta tísnivá atmosféra pečlivě ukrytého bolestného žití/nežití vás pohltí a i když Anna není zrovna sympaťačka... mnohdy máte chuť díky jejímu prapodivnému sebevražednému chování nad ní zlomit hůl... tak stejně máte nutkavou potřebu pokleknout spolu s ní a pomáhat jí plnit pytle... pomáhat jí žít...... celý text

Bůh v troskách 2016, Kate Atkinson

Příběh Teddyho mi moc srdeční chlopní nezahýbal, a to jsem za předchozí Ursulu byla schopná i dýchat... střídáním velkého časového rozmezí vám děj prozrazuje víceméně už na začátku, co s kým bude a to mi postupně ubíralo chuť do čtení... chybělo mi gradující poodkrývání jejich životních peripetií... chybělo mi to zběsilé hltání písmenek... jakékoli emoce... ALE... ten konec je naprosto geniální! Ta myšlenka dokonalá! Jen to tentokrát bohužel nestačilo k celkovému nadšení... škoda!... celý text

Šest dní hněvu 2016, Ryan Gattis

Konečně! Konečně zase něco, co mi bralo dech... počáteční rozčarování z gangsterského prostředí vystřídala nekompromisní závislost na každém písmenku... nejvíc si mě zaháčkoval styl vyprávění, kdy každý chvilku tahá pilku... v tomhle případě spíše kvér... ani k jednomu z nich se už nevrátíte a sledujete jeho osud očima zase toho dalšího a to jen na základě chytře hozených indicií... což vás nenechá vydechnout a je to... geniální! Roztříští vás myšlenkové pochody dětí ulice... syrovost života v gangu i mimo něj... zároveň se pozastavíte nad lidskostí a hlavně... tu všudypřítomnou krev a špínu ze sebe jen tak nevydrhnete!... celý text

Dívka ve vlaku 2015, Paula Hawkins

Odolávala jsem dlouho, ale už jen to odvážné tvrzení "Kniha roku 2015" si říkalo o zhodnocení vkusu naší populace... a... ehm... absolutně nejvíc jalové postavy... stále se opakující děj, který mi moc nepomohl k zájmu o kohokoli z nich... vůbec nic nevytěženo z alkoholismu, stala se z něj jen dost otravná linka linoucí se příběhem poukazující na neuvěřitelnou hloupost hlavní hrdinky... zkrátka splácané hrušky s dýněma a psychologie zřejmě projela okolo rychlíkem... celé mi to vyznělo hrozně banálně a zbytečně... Zmizelá je daleko zajímavější a propracovanější než tohle... originálnější a jiná... Každopádně smekám před tou marketingovou masírkou... kdy o Vánocích jste se báli otevřít lančmít, aby na vás nevyskočila tahle podivná cestující.... velký povzdech, že se alespoň občas nevěnuje tolik úsilí i příběhům, které za to stojí!... celý text

Podvolení 2015, Michel Houellebecq

Čekala jsem danou problematiku trochu z jiné stránky, místo toho jsem byla zahlcena politikou, z které jsem, přiznávám se, trochu jalovice... navíc Hyusmans mi lezl i ušima... navíc poduhé... hlavní "hrdina" je ufňukané cosi s velmi zvláštním smýšlením... bez pardonu... nesedlo mi to... ale předesílám, že jsem naprostá politická analfabetka... takže jde nejspíše o můj nemilý přehmat... můj intelekt, který to celé nepobral, za trest klečí v koutě na hrachu už hodiny a hodiny... a nesmí ani ceknout pod pohrůžkou četby Padesáti odstínů čehosi ulepeného :)... celý text

Pokoj 2011, Emma Donoghue

V prvních momentech, kdy jsem vešla do Pokoje, jsem byla z příběhu rozpačitá... infantilní žvatlání, stále se opakující děj a tohle tu bylo už milionkrát... ano, je to hrozné, ale.... Daleko srdcervoucnější se pro mě stala druhá polovina... kolik jen věcí bereme v našich životech jako samozřejmost... navíc to vykreslení dvou nedokonalých vystrašených lidských bytostí vyznělo tak opravdově, že mi z nich bylo více ouzko než předtím... Nechce se mi moc prozrazovat z děje, protože je nejlepší o příběhu nic nevědět a projít si Pokojem se svým vlastním strachem o ně, protože stát se může opravdu cokoli... Každopádně stojí za přečtení... nebudete stíhat ty debaty ve vaší hlavě- myšlenky, otázky, emoce... ještě předesílám, že žádného takového "Jacka" doma nemám a film jsem neviděla... a i přesto je to pro mě jeden z těch silnějších příběhů...... celý text

Malý princ 2005, Antoine de Saint-Exupéry

Četla jsem ho jako malá holka a... nic... po letech jsem se k němu vrátila a.... ach, jsem okouzlena... musela jsem k němu dospět a možná si i něco odžít... asi... však, kdo z nás nemá někde tu svojí jedinečnou růži, která mu občas leze pekelně na nervy či se nenechá tu a tam ochočit... dokážeme ještě vidět srdcem nebo jsme věkem dočista zahnali své "malé já" a uvěznili jsme se v nemilosrdném světě čísel? Kdo z nás se někdy necítí opravdu osaměle? Je to dětská knížka a mě bylo po dočtení ouzko a tolik smutno... měla jsem potřebu říct hned všem svým blízkým, čím pro mě jsou a jak jsou výjimeční... a jak moc výjimečný je tenhle příběh!... celý text

A uzřela oslice anděla 1995, Nick Cave

Tolik superlativ... tolik jsem se na tento počin těšila a... konalo se jen velké rozčarování... začátek byl příslibem něčeho správně ujetého... bohužel poté hnusárna stíhala hnusárnu a já se přistihla, že to čtu jak seznam na nákup... nic... nic... nic... neshledala jsem v tom nic geniálního, snad jen sázení paranoidního slovosledu s tématem Nikdo mě nemá rád... fňuk... fňuk... Každopádně vyzdvihuji tu hru se slovy, která mě bavila... ale jinak... bohužel... i když mám Euchrida stále v mysli, ale je to dobře či špatně? Nevím... opravdu, ale opravdu zvláštní čtení!... celý text

Carol 2015, Patricia Highsmith

To je tak, když začnete číst příběh od někoho, kdo napsal Ripleyho... čekáte šokující zvraty za každým prvním rohem... a že si s vámi vyprávění setsakra zahrává... libujete si ve svých vlastních konspiračních teoriích... a najednou zbývá 20 stran do konce a vám dochází, že jde o úplně jiný příběh... daleko civilnější, zato s úžasnou atmosférou... ale i přesto je to nadčasové, gradující, tajuplné...... celý text

Muži, kteří nemají ženy 2015, Haruki Murakami

Tolik nemám ráda povídky, ale tohle je přeci "můj" Haruki a prej... když ho miluješ, není co řešit... :) jsou to minipříběhy, nestačí se vám dostat tolik pod kůži... ale i tak mají své kouzlo... své klasické eM kouzlo! I když jsem přišla na to, že mi chybí ta jeho "fantasmagická" uhrančivá linka...... celý text

Dcery 2015, Kateřina Dubská

Pocity při prvních stránkách byly značně rozpačité... při popisu prvotních sexuálních scén jsem si říkala... WTF? Autorka se svezla s dobou a chce se zalíbit? Ale zatla jsem zuby a vydržela... a z padesáti odstínů čehosi ulepeného se stalo krásných padesát odstínů každičkého zákoutí ženské duše... je to příběh o křehkých dětských duších, rodinných strastech a vlastně i o tom, jak při nekonečném hledání pana Božského se dá najít podstata sebe samé... a ten jazyk... ach, mé čtenářské srdce zaplesalo! Najdete tam snad úplně všechno... vyrovnávání se s úspěchem, s neúspěchem, s dětmi, s rodiči, se stárnutím, s osudem, s muži, se ženami, se smrtí... a nic z toho tam neruší... nemáte pocit násilné zpatlaniny- ať si každý vybere to své... zkrátka... bylo mi to blízké vzhledem k mým stínům na duši, takže možná ani nejsem objektivní, ale... i když těch negací bylo mnohdy už příliš a bylo mi nejednou ouzko, tak jsem dočítala více než spokojená... však takový je život, není to vždy růžovka a asi díky bohu za to... Ale musím podotknout, že i tak se mi Člověk Gabriel líbil víc svojí čistotou a poetičností...... celý text

Vězněná 2015, Pavel Renčín

Ano, přiznávám se... je to laciné, ale uhranula mě obálka a navíc... Šumava a King? Předběhla všechny ostatní stojící tak dlouho ve frontě, aby mě mohla tak maximálně nakrknout... mám toho za sebou načteno už hodně, ale tady mě fantaskní prvek vyloženě namíchnul... měla jsem chuť příběh odložit, jak moc mi to přišlo absurdní... byl by dokonalý, kdyby se jednalo o psychopatickou realitu, která vám vezme dech, ale toto? Neříkám nic... našlápnuto lehce měl... atmosféra a tohle a tamto... ale bohužel... ten konec to totálně zabil... milého Martina bych zabila nejradši už v první kapitole, jak strašně mi lezl na nervy... Máji vyprávění se dalo lépe snést, ale zase ten syndrom nesmrtelnosti... jí snad i kdyby někdo rozsekal na kousíčky, tak ona se zpět bez mrknutí oka složí :) Velká škoda, mohlo to celé vyznít daleko naléhavěji...... celý text

Stehlík 2015, Donna Tartt

Už týdny se přemlouvám k tomu si vytvořit na Stehlíka názor... ja totiž vůbec nevím, co si o něm myslet... chvíli mě to bavilo a chvíli toho všeho bylo příliš... bohužel i přes obsáhlost příběhu... emoce mnou zahýbaly pouze v jednom jediném momentu a smrt tímto momentem nebyla... nešlo mi se do příběhu jakkoli ponořit... i přes tak náročná témata mi to chvílema přišlo jako zbytečné, ploché a překombinované sázení slov... škoda... velká škoda! Méně je prostě někdy opravdu více... chyběla mi tam ta naléhavost a fatalita...... celý text

Norsko v noci 2015, Derek B. Miller

Příběh na takové to běžné domácí čtení... čte se dobře, drží vás v napětí a i nějaké ty emoce vám naservíruje... ale tak trochu tomu pořád něco chybí... příliš postav... příliš osudů... každopádně i tak se mi vyprávění líbilo... tečka a vykřičník!... celý text

Sputnik, má láska 2009, Haruki Murakami

Absolutní nádhera!!! Procházet se jeho příběhy je jako pohlazení... už po první stránce jste lapeni ve víru myšlenek... zbožňuji jeho charakteristické znaky, je to vždy jako setkání s milým známým... tuhle studna, tamhle kočka, tady měsíc... a vždy se mi po někom zasteskne... Aomame, Ptáček na klíček a další moji blízcí... atmosféra byla opět omamující... scéna na ruském kole opět dechberoucí... myšlenkové pochody opět okouzlující... inu, co naplat... jsem za-mi-lo-va-ná... vážení :)... celý text

Jsou světla, která nevidíme 2015, Anthony Doerr

Tenhle příběh vám zbystří smysly... doslova vás provoní všemi možnými pachy... uslyšíte hudbu života i smrti... ucítíte pod rukama osudy všech vám blízkých... Úplně nový pocit vnímat okolní, mnohdy krutý, svět očima slepé dívky... která nevidí všechnu tu hrůzu okolo sebe... nádherně vykresleno a nejeden moment vám vezme dech! A nenudí ani druhý příběh německého chlapce, který je hozen do nemilosrdného víru nacismu... Navíc ta úžasná francouzská atmosféra, která se nad neveselými lidskými osudy vznáší... Mon Dieu! A možná bych taktéž vynechala poslední kapitoly, které tomu malounko ubraly to bolestné reálno... Kratší kapitoly přímo křičely naléhavostí... a ten jazyk pohladil mou čtenářskou duši... a ta obálka je skvostná a... a... a... a prostě stojí za přečtení!... celý text

Porodní bába 2015, Katja Kettu

Tohle bylo celé takové vachrlaté a dost nechutné čtení... styl psaní byl pro mě laponskou vesnicí... přeskakujete v čase častěji než je vám milé a zbyde vám v hlavě jen pornografický zmatek, který absolutně vytlačí hrůzy vězeňského tábora a tím vás připraví o jakékoli emoce... navíc mě popisovaná posedlost (slovo láska se mi v tomto případě až příčí použít) značně otravovala... a o zbytečné vulgaritě textu ani nemluvě a to nejsem žádnej cimprlich, prosím pěkně... ale tento ulepený pelmel mě za srdce nechytl, bohužel....... celý text

Literární spolek Laury Sněžné 2015, Pasi Ilmari Jääskeläinen

Příběh zaječínského literárního spolku mi učaroval od úvodního slova... můj pověstný písmenkový fetiš byl uspokojen a nad leckterým slovním spojením mi zacukaly koutky... dýchla na mě i ta správná "sněhuplná" atmosféra, což jsem při čtení u vody v infarktových čtyřicítkách více než ocenila :) ... ale můj božský Murakami to zdaleka není, bohužel... něco málo tomu pořád chybělo... i když ten konec byl opravdu nečekanou a moc hezkou tečkou celému vyprávění...... celý text