Pett přečtené 570

Dcery 2015, Kateřina Dubská

Pocity při prvních stránkách byly značně rozpačité... při popisu prvotních sexuálních scén jsem si říkala... WTF? Autorka se svezla s dobou a chce se zalíbit? Ale zatla jsem zuby a vydržela... a z padesáti odstínů čehosi ulepeného se stalo krásných padesát odstínů každičkého zákoutí ženské duše... je to příběh o křehkých dětských duších, rodinných strastech a vlastně i o tom, jak při nekonečném hledání pana Božského se dá najít podstata sebe samé... a ten jazyk... ach, mé čtenářské srdce zaplesalo! Najdete tam snad úplně všechno... vyrovnávání se s úspěchem, s neúspěchem, s dětmi, s rodiči, se stárnutím, s osudem, s muži, se ženami, se smrtí... a nic z toho tam neruší... nemáte pocit násilné zpatlaniny- ať si každý vybere to své... zkrátka... bylo mi to blízké vzhledem k mým stínům na duši, takže možná ani nejsem objektivní, ale... i když těch negací bylo mnohdy už příliš a bylo mi nejednou ouzko, tak jsem dočítala více než spokojená... však takový je život, není to vždy růžovka a asi díky bohu za to... Ale musím podotknout, že i tak se mi Člověk Gabriel líbil víc svojí čistotou a poetičností...... celý text

Vězněná 2015, Pavel Renčín

Ano, přiznávám se... je to laciné, ale uhranula mě obálka a navíc... Šumava a King? Předběhla všechny ostatní stojící tak dlouho ve frontě, aby mě mohla tak maximálně nakrknout... mám toho za sebou načteno už hodně, ale tady mě fantaskní prvek vyloženě namíchnul... měla jsem chuť příběh odložit, jak moc mi to přišlo absurdní... byl by dokonalý, kdyby se jednalo o psychopatickou realitu, která vám vezme dech, ale toto? Neříkám nic... našlápnuto lehce měl... atmosféra a tohle a tamto... ale bohužel... ten konec to totálně zabil... milého Martina bych zabila nejradši už v první kapitole, jak strašně mi lezl na nervy... Máji vyprávění se dalo lépe snést, ale zase ten syndrom nesmrtelnosti... jí snad i kdyby někdo rozsekal na kousíčky, tak ona se zpět bez mrknutí oka složí :) Velká škoda, mohlo to celé vyznít daleko naléhavěji...... celý text

Stehlík 2015, Donna Tartt

Už týdny se přemlouvám k tomu si vytvořit na Stehlíka názor... ja totiž vůbec nevím, co si o něm myslet... chvíli mě to bavilo a chvíli toho všeho bylo příliš... bohužel i přes obsáhlost příběhu... emoce mnou zahýbaly pouze v jednom jediném momentu a smrt tímto momentem nebyla... nešlo mi se do příběhu jakkoli ponořit... i přes tak náročná témata mi to chvílema přišlo jako zbytečné, ploché a překombinované sázení slov... škoda... velká škoda! Méně je prostě někdy opravdu více... chyběla mi tam ta naléhavost a fatalita...... celý text

Norsko v noci 2015, Derek B. Miller

Příběh na takové to běžné domácí čtení... čte se dobře, drží vás v napětí a i nějaké ty emoce vám naservíruje... ale tak trochu tomu pořád něco chybí... příliš postav... příliš osudů... každopádně i tak se mi vyprávění líbilo... tečka a vykřičník!... celý text

Sputnik, má láska 2009, Haruki Murakami

Absolutní nádhera!!! Procházet se jeho příběhy je jako pohlazení... už po první stránce jste lapeni ve víru myšlenek... zbožňuji jeho charakteristické znaky, je to vždy jako setkání s milým známým... tuhle studna, tamhle kočka, tady měsíc... a vždy se mi po někom zasteskne... Aomame, Ptáček na klíček a další moji blízcí... atmosféra byla opět omamující... scéna na ruském kole opět dechberoucí... myšlenkové pochody opět okouzlující... inu, co naplat... jsem za-mi-lo-va-ná... vážení :)... celý text

Jsou světla, která nevidíme 2015, Anthony Doerr

Tenhle příběh vám zbystří smysly... doslova vás provoní všemi možnými pachy... uslyšíte hudbu života i smrti... ucítíte pod rukama osudy všech vám blízkých... Úplně nový pocit vnímat okolní, mnohdy krutý, svět očima slepé dívky... která nevidí všechnu tu hrůzu okolo sebe... nádherně vykresleno a nejeden moment vám vezme dech! A nenudí ani druhý příběh německého chlapce, který je hozen do nemilosrdného víru nacismu... Navíc ta úžasná francouzská atmosféra, která se nad neveselými lidskými osudy vznáší... Mon Dieu! A možná bych taktéž vynechala poslední kapitoly, které tomu malounko ubraly to bolestné reálno... Kratší kapitoly přímo křičely naléhavostí... a ten jazyk pohladil mou čtenářskou duši... a ta obálka je skvostná a... a... a... a prostě stojí za přečtení!... celý text

Porodní bába 2015, Katja Kettu

Tohle bylo celé takové vachrlaté a dost nechutné čtení... styl psaní byl pro mě laponskou vesnicí... přeskakujete v čase častěji než je vám milé a zbyde vám v hlavě jen pornografický zmatek, který absolutně vytlačí hrůzy vězeňského tábora a tím vás připraví o jakékoli emoce... navíc mě popisovaná posedlost (slovo láska se mi v tomto případě až příčí použít) značně otravovala... a o zbytečné vulgaritě textu ani nemluvě a to nejsem žádnej cimprlich, prosím pěkně... ale tento ulepený pelmel mě za srdce nechytl, bohužel....... celý text

Literární spolek Laury Sněžné 2015, Pasi Ilmari Jääskeläinen

Příběh zaječínského literárního spolku mi učaroval od úvodního slova... můj pověstný písmenkový fetiš byl uspokojen a nad leckterým slovním spojením mi zacukaly koutky... dýchla na mě i ta správná "sněhuplná" atmosféra, což jsem při čtení u vody v infarktových čtyřicítkách více než ocenila :) ... ale můj božský Murakami to zdaleka není, bohužel... něco málo tomu pořád chybělo... i když ten konec byl opravdu nečekanou a moc hezkou tečkou celému vyprávění...... celý text

Svět podle Prota / Na světelném paprsku 2008, Gene Brewer

Jak je mým dobrým zvykem, film jsem neviděla... i když je to ostuda, jelikož mám pro K. Spaceyho slabost... ale ehm.. popojedem zpátky k příběhu... úžasně vykreslená křehkost lidské psýchy a našeho světa... všechny ty zlomené lidské osudy... trefné myšlenky... úvahy nad lidskou nedokonalostí... na druhou stranu, co mi nešlo přes nos byla vědecká a vůbec jakákoli stránka K-PAXU... zbytečný, rušivý element... vystačila bych si jen s tou psychologickou linkou... právě díky ní proběhlo pár silnějších emocí a úvah nad svým vlastním osudem... nad svým vlastním protem...... celý text

Zatím dobrý: Mašínovi a největší příběh studené války 2004, Jan Novák

Strhující, znepokojivé, obohacující a navíc české! ... a je o čem přemýšlet! V jeden moment pro mě byli vrazi, v druhém hrdinové... ale co mě rozložilo snad úplně nejvíc byla ta doba, atmosféra je mrazivá, děsivá... jde o dokonalý průřez českým bahnem, cítíte se ušpinění a bezmocní... několikrát vám dojde dech a přistihnete se, že jen zíráte do prázdna... opravdu něco takového bylo možné? Opravdu se zde takto žilo, pod tak těžkou a dusivou duchnou? Stydím se za své fňukání ohledně toho, v jaké to žijeme době... je to totiž zatím dobrý!... celý text

Sněhová královna 2015, Michael Cunningham

Z mého pohledu tentokrát bohužel... působilo to těžkopádně... slova mě míjely, myšlenky obcházely... snažila jsem se, jelikož jeho Domov na konci světa je moje srdcovka... jenže... zde mi bylo nějak jedno, co s kým bude či nebude... nikdo si nezískal mé sympatie a měla jsem pocit jen opakované trudnomyslnosti... jenže... venku infarktové čtyřicítky... mozek naprostá zavařenina... takže vločky tály dřív než jsem je stačila zachytit... škoda!... celý text

Stoner 2015, John Williams

Ach... dlouho mě nic tak nepohltilo... a pozor, jde "jen" o obyčejný osud jednoho úplně normálního člověka... a já to nemohla odložit... v jednoduchosti je prostě krása... máte potřebu s ním rozmlouvat či jen zajít na jeho přednášku, poznat ho... na tolik vám tento Pan profesor přijde skutečný... příběh má úžasnou atmosféru... doporučuji nehltat, ale užívat... prožívat... Jen malé povzdechnutí nad spoustou překlepů, zejména ve druhé půli... ach jo!... celý text

Ukolébavka 2005, Chuck Palahniuk

Moje první jízda by Palahniuk a s pedálem na podlaze až do konce... ta myšlenka je prostě... sáhnete si i do svého svědomí... odolala bych či bych to kosila stejně jako Carl? A stačila by jen myšlenka... Ty jdeš za nepoužití deodorantu a tobě tu pokutu za parkování už vůbec platit nebudu... Navíc ta údernost textu je dokonalá... čte se to samo a to i když jsem ve finále už vůbec nevěděla, čí jsem... a navíc podruhé... probudila se opět x-bžiliontá touha po T. Durdenovi :)... celý text

Krev a mlíko 2013, Mo Jen (p)

Napadá mě snad jen... tady se nikdo s ničím a s nikým nemazal! A byla to fakt síla... i přes zdánlivě mnohdy "absurdní" a drsnější notu příběhu jsem se nemohla od čtení odtrhnout... nejde o veselé čtení, ale koutky mi ujížděly snad na každé druhé stránce... trefné nadávky, osobitost postav a hra se slovy se mnou udělala své a párkrát mi ujelo i hlasité uchechtnutí... ale jinak... budete je všechny nenávidět, kroutit hlavou a pořád dokola si říkat... proboha, proč tohle a proč tamto? Budete chtít tu knížku téměř po každém odstavci pověsit za stránky do průvanu... nepochopíte... ale stejně je ani na chvilku nepustíte z hlavy... Příběh Lu Achátky vám doslova vezme dech a dokonale uzavře celé vyprávění...neuvěřitelná "oslava" ženské síly a hrdosti...... celý text

Samota 2015, Natalio Grueso

Povídej, povídej pohádku.... už po přečtení prvních pár stran jsem byla lapena do magického víru slov... můj písmenkový fetiš je zcela uspokojen a plesal stránku po stránce... ještě teď jsem pohlcená atmosférou příběhů, kdy s téměř každou kapitolou se rozvíjí osud postavy z kapitoly předchozí či je nám vyprávěna smyšlená fantazie, která má skvostnou myšlenku... a to nejsem zastáncem povídek, jenže zde k sobě vyprávění naprosto sedlo... nerušilo... Koho by nepotěšil nějaký ten předepisovatel knih, který by vám předepsal přesně tu knihu na to vaše tělo a duši... či kdo by leckdy neuvítal v dnešní době zpoplatnění slov, aby se jimi nedalo plýtvat a nepraskla vám z nich mnohdy hlava... a o lovci snů ani nemluvě... zkrátka jsem potěšena, okouzlena a mile překvapena!... celý text

Červený obojek 2015, Jean-Christophe Rufin

Zem se tentokrát nezachvěla, ale i tak jde o poctivé čtivo... příběh má atmosféru, nutí vás číst stále dál a rozkrývat osudy zúčastněných, přemýšlet... je naprosto jasné, že jako psomila mě nejvíce chytl za srdce příběh zuboženého Viléma a jeho neuvěřitelné oddanosti... to "červené" drama okolo mi moc vrásek nenadělalo... Jo a pozor, ke každodenní čtyřicítce Paliva při venčení fakt nepřispívám :)... celý text

Spočítej hvězdy 2014, Lois Lowry

Orwellovsky laděný Dárce se mi líbil o píď víc, ale i tohle vyprávění se četlo samo a zpříjemnilo mi cestování vlakem... opět krásný příběh, tentokrát zaměřený opravdu spíše na dětské čtenáře... s citem vykreslený dětský svět ve stínu všudypřítomného strachu... a ten plíživý strach sedl i na mou maličkost, kdykoli u nich někdo zabouchal na dveře... tolik jsem jim přála šťastný konec...... celý text

Jak to vidí Milo 2014, Virginia Macgregor

V poslední době se množí příběhy o stáří, ale tomuhle nesahají ani po záložku....je nejcitlivější, nejuctivější a nejlaskavější ke starým lidem... téma je neokoukané, alarmující a vy držíte Milovi a jeho partě palce až do poslední stránky... Emocemi nabité vyprávění... tak uvěřitelné, opravdové a lidské... rozjitří vzpomínky na tu vaší "scvrkávající se" babičku, až vás srdce zabolí... mám ráda, když mnou něco zahýbe a nejde jen o plytké sázení slov, které si k vám nenajde cestu... Navíc mám potřebu taky takového prasátka... naprosto úžasně vykreslený mazlíček :) krom jiného, samozřejmě... krásné to bylo!... celý text

Vnučka pana Linha 2012, Philippe Claudel

Moc se mi líbí jeho styl psaní... vyprávěno v náznacích a neuvěřitelně lidsky.... navíc i přesto, že nejde o lehké čtení, tak vás příběh tak nějak pohladí po duši... a navíc podruhé... nejde jen o plytké sázení slov, je tam toho tolik schovaného mezi řádky... Claudela jsem objevila díky jeho Brodeckovi, který mě rozebral na kousíčky... určitě také doporučuji k přečtení!... celý text

Temné kouty 2014, Gillian Flynn

U Zmizelé mi doslova padala brada a tady jsem si zase mohla hlavu ukroutit... samozřejmě se to čte samo, protože vy přeci potřebujete zjistit, co se té noci doopravdy stalo... ALE... začátek byl ještě celkem vkusně zvrhlou návnadou, jenže pak se to rozbředlo do takového divného a nijakého čehosi... a ten zblábolený konec jedním šmahem radši ani komentovat nebudu... byla jsem překvapená snad jen dech beroucí blbostí všech zúčastněných... chyběla mi jakákoli psychologická linka, která by zapříčinila zájem alespoň o jednoho z nich a zároveň naznačila, jak si to či to zběsile divné chování vysvětlit a vyvolala tím trochu mozkové aktivity... takže, zlatá zmizelá Amy!... celý text