Pett přečtené 582

Brazilské noci 2014, Vanessa Barbara

Příběh si tak nějak sám plyne, čte se lehce... po přečtení se stanete specialisty přes švábi, koupíte si k obědu květák a lékárně se díky příbalovým letákům s vedlejšími účinky vyhnete obloukem... spíše než morous Otto mě tedy bavilo celé jeho okolí... vzpomínky na Adu či osudy sousedů odvedle... takové milé počtení na líné nedělní odpoledne :)... celý text

Studená kůže 2005, Albert Sánchez Piňol

Ta atmosféra je dokonalá...padne na vás ta stísněnost ostrova... to zoufalství z každého soumraku, protože ONI si pro vás zase přijdou a vy se budete bát oko zamhouřit než z toho dočista nezešílíte... a ta psychologická linka je už jen pomyslnou třešničkou na dortu... ať už mezi dvěma "trosečníky" vyvrhnutými společností, kteří bojují o svůj holý život či na samotné nepřátelské frontě... super jednohubka na takové to mrazivé noční čtení...... celý text

Dějiny světla 2013, Jan Němec

Asi jsi jedna z mála, která se s Fráňou prala a ten Tě bez mrknutí oka položil na lopatky... a to navzdory krásnému jazyku, nezvyklému vypravěčskému stylu... dokonce jsi byla před přečtením i na příbramské výstavě, která je skvělá... Svatou horu prochodila křížem krážem... tím Ti to bylo vše bližší, autentičtější... ale po dočtení v Tobě přeci jen zůstalo pouhé příšeří... Docházelo u Tebe k občasnému ztrácení se v textu, v čase... marně jsi mnohdy hledala světlo, které Tě vyvede z té temnoty písmen... pocity jsou hodně rozporuplné, ale i tak čtyřhvězda... musíš si hýčkat vše, co je propracované, chytré a navíc české... i když u Tebe si to na ten správný čas musí ještě pár let počkat...... celý text

Vodní andělé 2015, Mons Kallentoft

Propadla jsem mu... už mi žádná detektivka není dost dobrá po objevení stylu Monse... další děsivý případ, kdy nevíte do poslední chvíle co, jak a proč... a opět naservírováno s lehkou každodenní poetičností... tentokrát jde o problematiku adopcí... morální aspekty... chudoba kontra bohatství... úžasně vykreslené rodičovské emoce a to předesílám, že si tímto "obdobím" zatím neprocházím a ani neprocházela... No, a pak tu jde především o další milé setkání se starými známými... sledovat boj Malin s alkoholovou posedlostí je naprosto dech beroucí a jako, že vás drahý Mons nešetří... nevěříte, nechápete... je to silné... je to dokonalé!... celý text

Žít! 2014, Jü Chua

Fu Kuej viděl Forresta leda tak z rychlíku... zde musíte číst mezi řádky... taková koncentrace smutku, bídy a neštěstí snad ani není možná...nechce se vám věřit... ale nedává to nakonec všechno smysl? Ať nás potká cokoli, musíme se sebrat a jít dál.... ŽÍT! I přes tu sžíravou depresi vám to dá lehký pocit optimismu... když on, tak proč bych to nepřežil já...... celý text

Řekni vlkům, že jsem doma 2014, Carol Rifka Brunt

Líbilo se mi to nebo se příběh jen ocitl v ten správný čas v té správné melancholické mysli... chvíli jsem nemohla vystát June, pak Tobyho, pak Gretu, pak mámu, tátu a zase June...ale... zhruba v půlce mi něco spadlo do oka, pak do druhého a už jsem se vezla... i když je pravda, že ke konci jsem měla chuť celou knížku pověsit za stránky do průvanu... jaký vztek mnou cloumal... Vyprávěno s citem, láskou a péčí všem poraněným a bolavým duším, které vzpomínají... takže ano, mé melancholické já zaplesalo...... celý text

Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye 2004, Michael Chabon

Už po prvních stránkách jsem věděla, že tohle se mi zavrtá hluboko do té správné srdeční chlopně... nešlo přestat číst... příběh má úžasnou atmosféru... už dlouho se mi nestalo, aby mi už v průběhu čtení něco bralo dech... tolik silných momentů.... Stanou se z nich vaši staří známí a máte opravdu pocit, že ti dva kluci byli skuteční... možná právě proto jste pohlceni a stránku po stránce rozkouskováváni do okýnek s bublinami Wow! nebo Grrrrr! a po přečtení googlíte, zda někde někomu nezbyl alespoň jeden výtisk Eskapisty do vaší knihovny...než vám dojde, že oni byli celou dobu "jen" ve vaší hlavě... a já děkuji, že jsem mohla být součástí jejich mnohdy ne tak úplně úžasného dobrodružství...... celý text

Kvítek karmínový a bílý 2014, Michel Faber

Brodíte se špínou, ohrnujete nos, obdivujete a záhy hned zatracujete... a neuvěříte, že něco takového bylo vydáno až v roce 2002...natolik to dýchá svojí dobou... Pohltí vás to od samého začátku, jelikož vyprávění formou prostitutky funguje dokonale a příběh se vám odvíjí před očima jako film, kdy z hlavních postav se stávají vedlejší... Jde o uchvacující sondu londýnskou špínou, kdy nejeden syrový slovní obrat mnou otřásl... což vás samozřejmě o to víc "hází" do daného prostředí... takže smekám... a bylo mi ctí sdílet se Sugar její radosti i strasti s bezcitným Williamem...u kterého bych asi nešla pro ránu daleko...... celý text

Atlas mraků 2006, David Mitchell

"Netvrdim, že vyprávění dycky musí dávat plnej pytel smyslu, porád si ho ale pamatuju a sou časy, kdy míň smyslu znamená víc. " ..tak tohle rozhodně není jednohubka na víkend... chvíle nadšení střídaly rozpaky... možná mě trochu rušilo mé vlastní já, které toužilo po ještě větší provázanosti a pointě, nedokázalo si mnohdy střípky poskládat a bylo z toho tentokrát krapet nervózní... je mi třeba v sobě ten atlas lidských či snad servantských duší nechat doznít... jako... žádný extra ohňostroj se nekonal, ale i tak stojí za to si jí přečíst, za pár let se k ní vrátit a dostat se v ní zase o kousek dál...... celý text

Temná tajemství 2013, Hans Rosenfeldt (p)

Asi jsem měla zbytečně velká očekávání...čekala jsem něco chytrého, jiného...a ve finále šlo o vcelku průměrnou detektivku, která se mi bohužel moc pod kůži nedostala...i když... bože, ten Bergman mě fakt točil a... totálně mi znechutil pokračování v této sérii... takže, zřejmě mise splněna... nadále tedy zůstávám věrná Kallentoftovi...slabá čtyřhvězdička...... celý text

Lepší život 2014, Anna Gavalda

Cítím se pod psa... jelikož zbožňuji její příběhy a tohle mi vůbec, ale vůbec nesedlo a já musím být objektivní... zde jsem byla doslova bombardována slovy... vždy jsem se snažila oprášit a jít dál...ale... téměř celostránkový soupis obsahu kabelky na mě byl už opravdu příliš... či popis čehokoli do poslední ponožky... přišlo mi to otravné, prvoplánové, jednoduché a tak nějak prostě...neuvěřitelné... přes ty hromady slov jsem se ztrácela v ději... a neseděla mi ani ta vulgárnost, která mě paradoxně u Billie uchvátila... jsem na rozpacích... a vymáčknu ze sebe opravdu jen slabou tříhvězdárnu... chjo...... celý text

Kronika ptáčka na klíček (I.–III.) 2014, Haruki Murakami

Mám pro něj slabost...je tak osvěžující najít něco jiného, ne tak lehce uchopitelného a přeci mnohdy tak okouzlujícího... tentokrát jde o depresivní jízdu naším vědomím i nevědomím, svědomím i podvědomím... oceňuji starého známého Ušikawu... kde jen je Aomame... chybí mi... ale i tak naprostá spokojenost s klasickým odpálením šedé a snad i bílé kůry mozkové... Dostane se vám až strašidelně pod kůži... jeho příběhy mi vždy dlouho po přečtení zůstávají v hlavě, na duši a i v té správné srdeční chlopni...inu....je stále třeba natahovat pružinu světa, milý Ptáčku na klíček...... celý text

Život za životem 2014, Kate Atkinson

Nekonečno vítá ohleduplné čtenáře... dokonalé... ta myšlenka je prostě nadpozemská... co by bylo, kdyby... padání tmy se mi stalo drogou... vždy padla tma i na mou maličkost a před očima se mi odvíjel najednou zase jiný příběh, který byl stejně skutečný jako ten předchozí... Naprosto vymazáno a jedeme znovu... snad lépe či padneme do stejných pastí... zažívala jsem podobné déjà vu, toho přeci znám a toho taky a musela listovat zpět, kde jsem ho vlastně potkala a zda se jen mihnul či byl někým víc a mihnul se jen pro tentokrát... Navíc, vy přeci nikdy nevíte, kdy padne tma, takže jste v neustálém napětí a přichytíte se při tom, že mnohdy hledáte "tmu" na konci stránky jako vysvobození, protože takhle to přeci nejde... vše působilo tak živě a opravdově... to zoufalství z Hitlerovo "počínání" ... až jsem měla tendence se sama krčit před nálety a oprašovat se... A pokud chcete vědět, co by bylo, kdyby... dál....doporučuji Rok ohně, který na mě najednou zapůsobil jako volné pokračování :)... celý text

Vypravěčka 2014, Jodi Picoult

Co k tomu říct? Snad poprvé se mi nechce vůbec knihu hodnotit... ale i tak se pokusím... Téma je to nadmíru náročné, s tím určitě souhlasím...jenže... pokud tedy číst o něčem takovém, obešla bych se bez těch klišoidních věcí okolo, které mě tolik rušily... má mě rád, nemá mě rád... milostné trojúhelníky, čtyřúhelníky či osmiúhelníky... měla jsem chtě nechtě pocit, že chvíli čtu naivní ženský román, pak zamilovanou upířinu a posléze zase něco málo z kuchařky... jen ať je tam toho co nejvíc, ať si každý vybere.... A tím vším se prolínalo tak vážné téma jako smrt a holocaust.... mimochodem z toho všeho nejpůsobivější... pokud to byl účel, tak se u mé maličkosti bohužel minul účinkem a emoce se nekonaly žádné... možná jsem na toto téma "zdeformovaná" Laskavými bohyněmi- doporučuji k přečtení všema deseti... a vyjmenovala bych dalších pár, které mě totálně rozcupovaly na kousíčky.... a to jsem rozhodně nečetla s předsudky porovnání s tím či oním... ale prostě pokud takové těžké téma, tak bez té naivní a ploché povrchnosti okolo...... celý text

Sběratel 2004, John Fowles

Obešla bych se bez Mirandiných "přechytračelých" řečí... chvílema mi vcelku slušně brnkala na nervy a já osobně bych jí zabila asi už po třech dnech...ale k příběhu... je to děsivé...je to šokující... nevíte, zda by vám mělo být líto jeho nebo jí... vaše názory se mění ze stránky na stránku... až dočtete tu poslední...jednou, dvakrát, potřetí... nechce se vám věřit a té husí kůže už se jen tak nezbavíte... ten pocit je opravdu nezapomenutelný!... celý text

Podivuhodné a krásné soužení Avy Lavender 2014, Leslye Walton

Ach, ta byla skvostná... ještě teď cítím jemné ovanutí jejími křídly... užívala jsem si tu podivuhodnost každičkým kouskem svého já... příběh je vlastně ságou jedné rodiny... jemně našlapujete mezi zlomenými srdci, láskami i neláskami... až přijde na svět okřídlená Ava a ta vám vezme dech při každém rozpětí jejích křídel... příběh není jen magickou pohádkou, je o uvědomění si sama sebe... o silných ženách a bolesti v ukrytých srdcích... a nakonec i vy mezi ně nevědomky položíte to své rozbolavělé srdce a snažíte se ho ukrýt před bolestí, která na vás čeká... takže... bylo mi potěšením!... celý text

Já, Poutník 2014, Terry Hayes

Poutník asi nepřišel v ten správný čas... čte se dobře, ale... na mou maličkost to bylo příliš "americké" ... holocaust, 11.září, Bílý dům, Downův syndrom, hrdinství, vraždy... chvíli to a chvíli ono... hlavně se otřít úplně o všechno... nepůsobilo to na mě dost věrohodně a chvílema jsem měla oči už na půl cesty ke sloupu...někdo někoho zabije, zanechá na místě krvavou stopu a nikdo neřeší DNA... ale na druhou stranu se vyvolávají fotografie ze zrcadel... bylo to jako dívat se na kýčovitý americký film... ten je chytrý a ten ještě chytřejší... ve finále bohužel bez emocí... I když ze scén se Saracénem mi chvíli ouzko bylo a možná, opravdu jen možná, proběhla i nějaká ta úplně malinkatá noční můra... proto náklon ke slabým čtyřem hvězdám...... celý text

Mít s kým běžet 2010, David Grossman

Taková milá člověčinka...chvílemi zavání naivitou a lehkou neuvěřitelností, ale vůbec to tentokrát mojí maličkosti příběhu neubíralo... mám slabost pro náznakové a pomalu plynoucí vyprávění, kdy si pointu a myšlenky poskládáváte krůček po krůčku... čte se s lehkostí, i přes mnohdy náročnější témata ze života společnosti "on the edge" ...... celý text

Hra o trůny 2011, George R. R. Martin

Na tv koukám opravdu sporadicky, radši trávím čas po večerech "s papírem"...takže seriálem díky bohu nepolíbená, fantasy žánr nečtoucí... ale všichni z toho jsou na větvi, tak proč si neudělat vlastní názor... modlila jsem se, jelikož mám jistou úchylku nenechávat knihy rozečtené, nepřeskakovat v nich a rytíři a bitvy nejsou zrovna mým šálkem Jemči ... ale... nakonec jsem do toho tak zabředla, že nebylo cesty ven... obdivuhodné také je, že ani jedna postava mě svým vyprávěním vysloveně nenudila... takže smekám svou pomyslnou hučku, Vaše Výsosti Martinojc! Co dodat? Slyšte mě řvát, že Střet králů se blíží :)... celý text

Slepá mapa 2013, Alena Mornštajnová

Váhala jsem s hodnocením... nějak mi nešlo si ani jednu z nich oblíbit... přišlo mi to mnohdy až zbytečně moc vykonstruované... strohé... a ploché... bez emocí... děj plyne tak rychle, že se mi vůbec nedostal pod kůži... navíc se mi pletly postavy přidružených rodin... zaujal mě až příběh Anežky, ale ta byla zase na můj vkus až moc zbytečně ukňouraná... bohužel mě to nedokázalo chytit ani za jednu z mých srdečních chlopní :) škoda... možná kdyby nešlo o ságu, ale byl rozvinut jen příběh jedné ženy...... celý text