puml
přečtené 1959
Stařec a moře
1961,
Ernest Hemingway
Moje první setkání s "velkou literaturou". Poprvé jsem četl někdy ve čtrnácti. Působivý, lehce dobrodružný děj a rychlý spád, tím mě tahle novela oslovila především. Líbil se mi vztah starého rybáře a kluka. Je v tom něco naivně dojemného. Od té doby jsem Starce četl ještě několikrát, rád se ke knize vracím, ale už to na mě nepůsobí tak jako kdysi. Byla to ale jedna z prvních knih, která mi učarovala. Doporučuji.... celý text
Vynález samoty
2000,
Paul Auster
Je to už docela dlouho, co jsem tuhle knížku četl. Jedná se spíše o autobiografickou esej s množstvím literárních odboček a úvah na téma samoty, melancholie atd. Moc si z toho už nepamatuju, jen že to bylo jiné než ostatní Austerovy knihy. Pomalejší a snad by se dalo říct tematicky koncentrovanější na samotné téma samoty autorova otce. Rozhodně je to ale zajímavá knížka, která stojí za přečtení. Při druhém čtení: Asi nejlepší Austerův román. Je to jeden z nejlepších spisovatelů.... celý text
Brooklynské panoptikum
2007,
Paul Auster
Velmi dobrý román se spoustou bodrých postaviček z Brooklynu a okolí. Líbila se mi ta atmosféra, rozhovory a úvahy, obšas mi román přišel jako volné pokračování filmů Kouř a Vztek.... celý text
Za pokus nic nedáte
1998,
Paul Auster
Klasika od Austera, kterou jsem četl hodně dávno, ale pamatuju si ji celkem dobře. Děj se odvíjí v poměrně rychlém tempu a i přes určitou jednotvárnost prostředí nepostrádá příběh napětí a takovou zvláštní tísnivou atmosféru, která prostupuje celým příběhem. Jinak to byla jedna z prvních knih, která mě nasměrovala k americké literatuře, k dalším "Austerovkám" a podobně nezařaditelným autorům s uhrančivým stylem jako jsou Thomas Pynchon a Cormac McCarthy. Doporučuji. Knížka je zfilmovaná a malou roli si v ní zhrál i sám autor.... celý text
Deník 1970-1986
1997,
Andrej Tarkovskij
Deníky představují zásadní svědectví o nejen uměleckém životě Tarkovského v Sovětském svazu a později i jeho život v emigraci. Zároveň deníky nabízí vhled i do soukromí Tarkovského a nabízí neuhlazeně podané názory na sovětskou kinematografii, některé spisovatele, známé režiséry a celkově na kulturu, která Tarkovského celý život v dobrém i zlém obklopovala. Nejlepší jsou zápisky o natáčení filmů a pak ty, ve kterých popisuje svoji osamělost v emigraci. Jediným záporem knihy je její nepřesnost u některých poznámek a uváděných jmen (kritické zhodnocení a oprava některých nepřesností vyšly dodatečně ve Filmu a době), což by mělo napravit kritické vydání Deníku, který chystá nakladatelství Camera Obscura.... celý text
Topografie transcendentních souřadnic filmového obrazu
2002,
Vladimír Suchánek
Pro mě iniciační záležitost a doklad toho, že o filmu lze uvažovat i netradičním způsobem z pohledu vývoje náboženství (v Suchánkově pohledu především křesťanství). Někdy dost těžké čtení, ve kterém jsem se v záplavě nejrůznějších teologických a religiozních termínů dost ztrácel. Suchánek se někdy až příliš šroubovaně snaží za každou cenu dodat filmu náboženský, nebo spíš duchovní rozměr, a přesvědčit čtenáře o své pravdě množstvím mnohdy dosti kontroverzních názorů. Každopádně v rámci českého psaní o filmu je to zásadní publikace a každý, kdo se zajímá o film, by si měl přečíst alespoň pár kapitol nebo několik zajímavých rozborů filmů. Čtenář nemusí nutně souhlasit se Suchánkovými tezemi, ale četba je to i tak velmi inspirativní. Doporučuji.... celý text
Co vyznáváme? - rozhovor nad křesťanským krédem mezi E. Drewermannem a E. Biserem
2003,
Eugen Drewermann
V těchto rozhovorech jsem si uvědomil, že to co činí křesťanství pro mnohé tak nesnesitelným je jeho institucionalizace v cíkrvi. Dva významní teologové a dva pohledy na roli křesťanství a církve. Bližší je mi pohled Eugena Drewermana, který dobře ukazuje, že víra a pravé poselství křesťanství se v církvi spíše ztrácí a zatemňuje množstvím nesmyslných a přežilých dogmat. Víra je takříkajíc jinde a rozhodně nepotřebuje ke svému životu církevní ani jiné instituce ne nepodobné úřadům s množstvím vyhlášek a nařízení, které původní smysl křesťanství spíše vzdalují životu, než by se mu snažily přibližit.... celý text
Stopy spásy
2010,
Eugen Drewermann
Křesťanství, jak ho popisuje Drewerman, je křesťanství, které se snaží skrze spiritualitu a duchovno pochopit chybujícího člověka. Křesťanství jako psychoterapie. Křesťanství, které se vzdává zatemňující závislosti na církvi. Původní smysl křesťanství jako pomoc a pochopení bližního. V určitém smyslu spojení křesťanství, spirituality a hlubinné psychologie.... celý text
Život a smrt planety Země
2004,
Peter Ward
Výborná populárně naučná kniha o tom, že i naše planeta stárne a stejně jako člověk prochází různými etapami stárnutí. Naše planeta se podel autorů nachází zhruba v polovině svého předpokládaného života a přirovnávají ji k člověku okolo 40. Zajímavé jsou především kapitoly o množství biologického materiálu na zemi, který se podle autorů již nachází za zenitem a proto lze do budoucna (v milionech let) očekávat celkový pokles živých organismů na Zemi. Zajímavé jsou také někdy až apokalyptické popisy vývoje Země v horizontu desítky tisíc až stovek milionů let a sci-fi pojednání o možnosti přesunu naší planety dál od Slunce. Poutavé, zábavné a zároveň poučné čtení, při kterém si člověk uvědomí, že planeta Země (jako každý živý organismus) tady nebude věčně. Doporučuji.... celý text
