sabina5156 přečtené 166

Stařec a moře 2015, Ernest Hemingway

Jeden z mých letních románků, který si dopřávám každým rokem. Nejen, že skrze stránky cítíte slané moře, teplé večery a chladný vánek na kůži...cítíte se být tak svobodný, jak to jen jde. Součástí přírody a země, po níž kráčíte. Santiago se snaží být absolutně nezávislý. Žije samotářským životem a jeho jedinou radostí jsou sporadické návštěvy Manolina, laskavého chlapce, který se starcem tráví čas protože chce, nikoli musí. Příběh je o smíření, rovnosti, soucitu a bolesti ze života i ze smrti. Je optimistický a krásně osvěžující.... celý text

Farma zvířat 2000, George Orwell (p)

Jednodušší a stručnější 1984, které se spíše než na samotnou krutost režimu zaměřuje na hlavní charaktery, které ji tvoří. Díky jasné charakteristice postav je i popis režimu jasný a úderný. Též popis prostředí a soustředění se na symboliku posouvá toto dílo do významnějších pater.... celý text

1984 2021, George Orwell (p)

Ani nevím, jakým způsobem napsat recenzi na dílo, které má tak obrovskou přidanou hodnotu a zásadní přesah. Kniha se odehrává v roce 1984, hlavní postava je zcela průměrný šroubek v obrovském stroji společnosti, který má jeden problém. Vnímá hlasitěji bzučení žárovky a nepříjemné zvuky na staré podlaze. Hlasitý let mouchy a svědivý puchýř na svých zádech. Ten nenechavý pocit nepatřičnosti se v něm zabydluje stále více a více a jeho to nutí začít si klást otázky. Jeho životní apatie se dostane do toho momentu, kdy mu je jeho vlastní osud lhostejný. Potřebuje vtěsnat vše do jednoho velkého nádechu a výdechu i za cenu, že budou poslední. Hlavní postava začne bloudit ulicemi a vzpomínat na dny plné zeleně a slunečních paprsků. Jako kritika extrémní pravice/extrémní levice je dílo velmi jasné...konstruktivní. Tyto dvě ideologie si jsou blízko natolik, že si mohou podat ruce. Primárně se ale zaměřujeme na komunismus, který je zde charakterizován velmi jasně a stručně (jinak to ani nejde). Kompletní zničení individualismu a jedinečnosti. Zavedení jednoty, jednoduchosti, jednoznačnosti a úderných hesel. Vše výše popsané nám odhaluje, jak jednoduché je hrát si s informacemi, manipulovat jimi, ovlivňovat veřejné mínění a sebrat člověku vše, co jej dělá člověkem. Nejvíce se mi z knihy líbila postava Julie, její charakteristika. Winston mi přišel protivný, naopak na konci jsem si jej velmi oblíbila.... celý text

Osvícení 1993, Stephen King

Kniha se mi nečetla příliš dobře. Necítila jsem se v ní pohodlně - nepředstavovala jsem si dění. Velkou část jsem přečetla spíše mechanicky, jistě ale mohu říct, že ty momenty, které jsem vnímala - stály za to. Strach se vrství v rytmickém tempu a čtenáři nedopřeje odpočinek. Atmosféra je hustá a některé situace jsou zcela nekomfortní. Film je vystavěn na pomalé ztrátě příčetnosti hlavní postavy. Kniha do detailu popisuje děsy, které obklopují dům - snaží se nám naznačit, že ač by v domě byla jakákoli jiná rodina, výsledek by byl vždy stejný. Oproti tomu snímek od Kubricka je založen na charakterech hlavních postav a jejich vzájemném vztahu.... celý text

To 2016, Stephen King

Každá postava je specifická a napsaná velmi kvalitně. Jednotlivé příběhy jsou propracované a navazují na sebe. Hlavní parta je sympatická a nelze jim nefandit. Tančící klaun je děsivý využívá každého primitivního strachu k mučení svých obětí. Promyšlená hra kočky s myší. Pennywise je symbolem dospělosti, která bere iluze a ideály. Je symbolem fantazie, která nás pomalu opouští. Přízrakem, který nám poodhaluje hříchy a tajemství dospělých a odmítá nás pustit na tu stejnou cestu. Co se týče druhé části, je to o stupeň lepší a propracovanější. Především pak volba partnerů, zaměstnání sny, které naší partu provázejí celý život a neopouští je ani v dospělosti. Především stojí za zmínku problematický vztah Beverly a jejího otce, což se ukáže jako zásadní pro její budoucí život - respektive pro volbu budoucího partnera. Myslím, že ve druhé části zmizel primárně proto, že ona se vrátila k určitému "vzdoru", který v dětství prokázala a její otec také zmizel, nezemřel ale zmizel z příběhu. Kniha nám nabízí spousty momentů k přemýšlení a hledání různých teorií. Je příjemné nad hlavními hrdiny přemýšlet.... celý text

Zelená míle 2001, Stephen King

Jedna z mála knih, u které si dovolím tvrzení, že film byl emocionálně silnější než kniha. Nemyslím si ale, že to svědčí o menší kvalitě tohoto díla. Četla jsem to týden - déle než Dekameron. Nebylo to jednoduché a musela jsem se na jednotlivé postavy napojit - abych znala důvody jejich jednání. Ve filmu jsou postavy podstatně jednoznačnější (ale proto lidé čtou knihy, že). A tento příběh je obrovsky složitý, rozvíjí se nám několik příběhů a my soucítíme téměř s každým. Já ale Kinga znám, rozumím mu, vím, že zlo v jednotlivých postavách potřebuje vtěsnat ve zlo větší. Zde se mu to podařilo. Kniha je geniální.... celý text

Řbitov zviřátek 1994, Stephen King

Neuvěřitelně smutná kniha, ve které se ozývá Kingův problém, který ventiluje pomocí svých knih. Geniální vygradované dílo, které spoustu z nás naučí tomu, co znamená "smrt". King nebere ohledy na tabu dnešní doby a s bezbřehým klidem nechá zemřít malé dítě jen proto, aby z dály sledoval marné a sebedestruktivní snahy o nápravu čehosi nevratného.... celý text

Dlouhý pochod 2012, Stephen King

Nikdy jsem si nemyslela, že řeknu něco podobného. Ale jelikož jsem přečetla 38 autorských výtvorů Stephana Kinga - "jak pro tohoto spisovatele typické". Obdivuji ho především pro jeho neuvěřitelné sociologické/psychologické cítění a vzdělání. V mnoha dílech - nejen v "Dlouhém pochodu", dokázal, že se potřebuje vždy identifikovat minimálně s jednou postavou, kterou určuje (ve většině případech za hlavní). Příkladem: Bill v TO, Paul (Misery nechce zemřít)...velké množství dalších (mimo jednotlivých povídek, jsou příběhy rodiny, kde je těžko identifikovatelné, zda se identifikuje jako dítě, či jako rodič), každopádně tím chci říct, že do každého svého díla dává část sebe, což obdivuji a věřím, že pro něho je to součást terapie. Každopádně! Dostávám se k této knize. I zde vidím značnou identifikaci Stephena s hlavní postavou, téměř jakoby většina výše uvedených měla v minulosti výhru v podobě "Dlouhého pochodu", kniha je procítěná a plná empatie, neuvěřitelně čtivá a smutná. Zároveň se nám snaží dát několik nápověď o převládajícím nacismu v Americe (Hitler vyhrál válku a já posedlost Ameriky nacismem nikdy nepochopím). Nikdo to ale neřeší, ten vyšší cíl v autoritativní době, kdy člověk nerozhoduje o ničem se promítá do dlouhého pochodu. Tam, přirozeným výběrem docházíme ke svobodě nad vlastním životem a nad vlastní smrtí. Příběh začíná energicky, pokračuje energicky a graduje. Je čtivý a zajímavý, vnímající čtenář si bude pokládat otázky, při nichž bude knihu odkládat ALE - opravdu doporučuji. Má nejoblíbenější od Kinga.... celý text

Anna Boleynová 2011, Carolly Erickson

Kombinace románového příběhu a červené knihovny. Kniha klouže pouze po povrchu a čerpá z domněnek a pohádkových přání. Kostra se zakládá na historických pramenech ale zároveň v několika momentech tuto osobnost příliš idealizuje. Je dobré přistupovat ke knize jako k fikci založené na skutečných událostech...nikoli jako na knize popisující skutečnou událost, která obsahuje fikci. Zajímavé momenty z knihy jsou popisy vedlejších postav, které v období Jindřicha Tudora hrály důležitější roli, než jeho druhá manželka. Je to právě realistický popis politiky tehdejší doby, kterému bych v knize věnovala větší pozornost. Spisovatelka byla schopná různé aspekty povah spojit s jejich následnými politickými kroky - což oceňuji ale s ohledem na celkový dojem z knihy to pro ni nebylo důležité. Mnohem důležitější byla látka z nichž byla vyrobena sukně Anny. Doporučuji jako oddechový zážitek, který lze přečíst během dopoledne. Nedoporučuji jako zdroj jakýchkoli historických faktů.... celý text

Marie Antoinetta: Raná léta ve Versailles 2012, Juliet Grey

Psaná forma reklamy na AVON lady. Velké množství detailních popisů "půvabů" jednotlivých postav - samozřejmě především ženských postav. Opět, kostra příběhu založená na historických pramenech ale zbytek (nervy, svaly, krevní oběh) pouze plný domněnek a ideálů o tehdejší době. Je to kniha, která se hodí pro kohokoli, kdo si dobové Versailles představuje jako místo zalité sluncem, plné napudrovaných paruk a rozkvetlých zahrad, pro někoho, kdo se chce zabavit na celé dopoledne. Tato kniha postrádá jakékoli charakterizování tehdejší politické situaci (což je v tomto případě téměř zásadní, jelikož život této francouzské královny byl ovlivněn jen a pouze politickou situací). Neobsahuje ani popis hlubších pocitů mezi jednotlivými postavami. Hraje pouze na náladu čtenáře a na jeho touhu po jednoduchosti a povrchnosti. Kniha ale byla zábavná a opravdu se budu znovu opakovat - jako oddechové trávení času doporučuji rozhodně více, než Ulici. Minimálně kvůli dobře psanému textu a lepší slovní zásobě.... celý text

Romeo, Julie a tma 1959, Jan Otčenášek

Já jsem vždy toužila po díle, které nám zlo nacismu nepředstaví okamžitě v plné síle...ale které skrze vše dobré, co objímá tento svět začne poodhalovat i temný protipól. Čím je světlo silnější, tím je tma temnější. Pavel nenachází pravdu pouze v lásce a nenávisti, která jej obklopuje. Nachází ji i v sobě a to mnohem dřív, než vůbec měl. Kniha je krásná, citlivě psaná a v několika pasážích se zcela odpoutáme od doby, ve které se příběh odehrává. Není to ale jednoduché čtení - nyní to hodnotím jako kompliment. Kniha je schopná navázat vztah čtenáře k hlavním postavám. Emocionálně je velmi dobře vystavěná a veselá také není. Dnes ji doporučuji jako zdroj lidské sounáležitosti, kterou je potřeba trénovat pořád.... celý text

Na západní frontě klid 1967, Erich Maria Remarque (p)

Zásadně neříkám "tuto knihu by měl přečíst každý" ale...tohle dílo je určeno pro ty, kteří věří, že jsme se za celou pomalou evoluci lidského bytí někam dostali. Pro ty, kteří si myslí, že jsme mnohem chytřejší než ti, kteří zde žili v nejtemnějším středověku. Nejsme, máme v sobě stále stejné primitivní pudy, které nás v momentě existenciálního ohrožení nutí zbavit se všeho lidského. Na konci z nás zbyde pouze prázdná schránka, kterou lze vyplnit čímkoli...a nejjednodušší je výplň nenávisti, pakliže se ocitneme ve válce. Krutost a beznaděj, kterou nám spisovatel popsal je mnohem horší než to, co musely hlavní postavy zažít - z jednoho prostého důvodu. Pro nás to běžná realita není...pro ně se to stalo jejich životem - v opačném případě by vůbec nepřežil(y)(bez spoileru). Pakliže ve válce přijmeme fakt, že jsme jen zvířata - poté budeme mít mnohem větší šance. Doporučuji - přečteno jedním dechem asi desetkrát.... celý text

Rodina 2006, Mario Puzo

Zajímavý komentář od @haki34...souvislosti jsem nehledala ale aktuálně je nacházím. Já rozhodně zklamaná nebyla. Jako fanoušek dobových filmů i seriálů jsem zodpovědně sledovala seriál "Borgiové" (2011-2013), který mě okouzlil, knihu od Puza ovšem považuji ještě o stupeň lepší. Je to i z důvodu, že se seriál samozřejmě snaží diváka zaujmout a historii tak přikrášluje. Mario se o to nesnaží, je tam popsáno mnoho technických detailů, syrové reality středověku a hlavně, hlavní postavy jsou vykreslené tak uvěřitelně, že je emoční škála skutečně barevná. Respektive, že nám kniha nedává možnost uvažovat pouze v černé a bílé a jedním dechem odsoudit každého, kdo se nezachová dle očekávání. Obzvlášť jsem si oblíbila postavu Rodriga - ovšem se ale opět jedná o hlavní mužský element od jehož osobnosti se odvíjí osobnosti i všech kolem. Nic příliš překvapivého.... celý text

Franny a Zooey 1987, J. D. Salinger (p)

Přesně, jako uváděl jeden z hodnotících. Po devíti povídkách jsem neměla příliš velkou motivaci v pokračování četby od tohoto spisovatele ale dokument "rebel v žitě" mě spolehlivě přesvědčil. Kniha je neuvěřitelně čtivá, vtipná a optimistická. Dovoluji si tvrdit, že tento styl psaní, který je tolik definován právě v tomto díle, je typický pouze pro Salingera. Ale jen díky knize "Franny and Zooey" jsem schopna říci, že bych Salingerův autorský podpis poznala kdykoli, kdyby mi někdo dal byť jen dopis psaný jeho rukou. Myslím, že na rozdíl od "Kdo chytá v žitě" je zde Salinger sebevědomý a nepřizpůsobuje se očekávání - ale již píše pro sebe. Dějově to není tak zajímavé jako jeho (výše zmiňované) životní dílo, rozhodně to ale dobrá a čtivá kniha je.... celý text

Devět povídek 1971, J. D. Salinger (p)

Ze všech povídek hodnotím dvě jako nezapomenutelné a opravdu dobré. Zbývající povídky měly dle mého skutečný význam pouze pro autora. Každopádně je každá z nich pojatá velmi originálním způsobem a jsou čtivé - ačkoli jsem se do nich nebyla schopná patřičně ponořit. Co se mi na knize skutečně líbilo je dobová atmosféra, je to jedna z malá knih, kde je zachycena hutná a barevná atmosféra amerických 50 let téměř perfektním způsobem.... celý text

Kdo chytá v žitě 2010, J. D. Salinger (p)

Jednoznačně moje nejoblíbenější knížka. Několikrát jsem si připadala jako blázen vlivem občasného hlasitého smíchu na veřejnosti - právě při čtení této knihy. Rozhodně rozumím popularitě, kterou sklidila i tomu, proč je téměř kultovní (samozřejmě, že hlavní spojitostí je vražda Johna Lennona), narážím ale také na obrovskou emoční inteligenci, kterou spisovatel projevil při psaní. Jak neobyčejným způsobem zachytil stereotypy lidských charakterů a přirozeně je zachytil do svého díla. Pakliže si jednotlivé postavy, které na cestě s Holdenem poznáváme představíme v trochu odlišné životní situaci, zjistíme, že většinu z nich známe i v realitě. Některé pasáže jsou přitažené za vlasy ale především kvůli určitému vývoji hlavní postavy, kterou autor potřebuje někam dostat - tedy k patřičnému konci - což se podaří. Co je ale důležitější, s hlavní postavou zažíváme skutečné pády a první zklamání, kdy hrdina zjišťuje, že ač jsou to právě "TI" dospělí, jenž jej neustále kritizují jsou také právě těmi, kteří jsou v životě nejvíce ztracení.... celý text

Evžen Oněgin / Евгений Онегин 1999, Alexandr Sergejevič Puškin

Jedna z knih, o které mluvím vůbec nejčastěji. Evžen, ve vší své samolibosti a pocitu důležitosti, kdy jeho touhy a slabosti vítězí nad jeho morálním přesvědčením. Kdy jeho bezbřehá arogance dovoluje ubližovat druhým s takovou přezíravostí, že by si nezasloužil poznat nic než prázdné souložení bez lásky - do konce života. Oproti tomu, jemná Taťána, která, ač jí rozum i konvence carské ruské společnosti říkají, jak je bláhová a naivní, svého Evžena miluje láskou tak věrnou, že ji nezničí ani žárlivost a ani jeho pohrdání. Ale protože kniha není příběhem pro děti, který má končit prozřením a "štěstím až na věky" končí pouze zabalen vší arogancí Evženovi vlastní. Když se s vyčerpáním z nepřetržitého zklamání z okolního světa (a z jeho prázdnoty) vrací za jedinou ženou, která mu poskytla teplou náruč a pochopení, aby následně zjistil, že Taťána je ta, kdo prozřel. A tak jej nečeká nic jiného, než prázdné souložení bez lásky. A vlastně už ani to ne.... celý text

Rozmarné léto 1926, Vladislav Vančura

Kniha je jednoznačně výjimečná pouze tím, že je napsána velmi specifickým stylem. Příběh sám o sobě zajímavý není, nejsou zajímavé ani postavy. Prostředí je popsáno velmi půvabně - což je autorova silná stránka. Domnívám se, že u spisovatele je vždy zásadní vykreslení atmosféry, což se Vančurovi podařilo velmi dobře. Myslím, že podstata knihy je především o lásce autora k českému jazyku - u toho by měla ale hodnota tohoto díla i skončit. Příběh sám o sobě je přeceňován.... celý text

Anna Karenina 2008, Lev Nikolajevič Tolstoj

Není to jednoduché dílo a rozhodně nenabízí žádný prostor pro soucit s hlavními postavami. Kniha je napsaná složitým jazykem, který postrádá emoce stejně, jako popis jednotlivých charakterů. Přečetla jsem si to primárně proto, že miluji divadelní hru. Kniha nepřekvapila, věděla jsem, co mám čekat. Jedná se o rozsáhlý román, který má vypovídající hodnotu spíše o utvoření si názoru na tehdejší carské Rusko, které se vyznačovalo přepychem a středem kulturního dění - o to spíše můžeme kriticky posuzovat následné dění po roce 1914 - až do dnešní doby. Každopádně, divadelní hru doporučuji, knihu už méně.... celý text

120 dnů Sodomy 2000, Donatien Alphonse François de Sade

Kniha je v podstatě založená na lidské potřebě "být šokován", jako většina filmů v dnešní době. Neustálá potřeba probouzet v lidech primitivní pudy je základem tohoto díla. Každopádně, věřím tomu, že nebylo jednoduché napsat podobnou knihu v 18. století - v psychiatrické léčebně. Kniha je svým způsobem zlomová a boří určitá tabu. Otázka ovšem je, zda je to dobře.... celý text