sakyvanity
přečtené 1980
Čarodějka od Jezera bohů
2022,
Julie Borlová
Ke knihám z Pointy se snažím přistupovat bez předsudků, leč některé celkem postrádají korekturu. Čarodějky se to naštěstí netýkalo - anebo jsem si toho při čtení aspoň nevšímala . Zpočátku mi chvilku trvalo se zorientovat v příběhovém světě a postavách. K hlavní hrdince Malvíně jsem si hledala cestu déle, zatímco Frederica jsem si oblíbila hned. Obecně mi v knize sedlo hodně postav - jak už anotace zmiňuje, některé postavy jsou dost nejednoznačné, což mě v knihách vážně baví. Na příběhu asi nejvíce doceňuji, že má minimum hluchých míst, plno akce a zvratů. Navíc celý fantasy svět je velmi propracovaný a originální. Trošku mi nicméně chybělo vysvětlení fungování magie, pravidla jejího používání - může se udělat xy kouzel za sebou nebo čarodějové mají limitovaný počet? Ale je pravda, že já mám ráda, když je vše jasně vysvětlené. Na konci knihy autorka vysvětluje inspiraci v renesanční Florencii, což mi přijde naprosto geniální. Jakožto milovník historie oceňuji, jak se podařilo provázat reálné události a osoby s příběhem. Možná by se mi příběh líbil ještě víc, kdybych si tuto část přečetla ještě před samotným příběhem. Takhle jsem se pak musela mentálně trošku vracet k postavám, které nedostaly tolik prostoru a já na ně stačila zapomenout. Jako poslední bych napsala, že se mi konec knihy líbil, leč mě úplně nepřekvapil. Příběh určitě doporučuji, jedná se o skvělé fantasy, které mě moc bavilo. Moje výhrady ke knize jsou spíše subjektivního rázu a věřím, že k dalším knihám autorky - a já doufám, že další budou - už výhrady mít nebudu.... celý text
Buď jako řeka
2023,
Shelley Read
U knihy mě zaujalo, že je srovnávána s úžasnou knihou "Kde zpívají raci". Volba byla tedy jasná, tímto mě kniha velmi nalákala. Jelikož jsem zvyklá spíše na oddechovější styl psaní a žánry, chvilku mi trvalo se začíst do poetického stylu psaní autorky. Nakonec ale krásu jejího psaného projevu dokážu docenit. Hlavní hrdinka Torie je neuvěřitelně silná žena a já ji v průběhu příběhu vice a více obdivovala, leč mi některá její rozhodnutí moc nešla do hlavy a věřila jsem, že by šly věci udělat i jinak, logičtěji. Autorka fenomenálně vystihla jednotlivá časová období, leč bych klidně ocenila více kulturních vsuvek - to je ale jen moje subjektivní přání, o kultuře a proměně USA napříč časem kniha samozřejmě ani být neměla. Hodně mě bavil i Victoriin vztah k přírodě a broskvoně jako takové. Nemohu si bohužel pomoct a musím vytknout, že prostřední část příběhu se mi dost táhla a dej mi připadal velmi plytký, nezáživný. Doufala jsem, že konec tento můj dojem vylepší, což se stalo tak napůl. Samotný konec jako takový se mi líbil moc, avšak asi bych chtěla pár kapitol navíc. Přišlo mi to celé takové useknuté, nedokončené. Nicméně to je opět můj subjektivní problém s otevřenými konci, které já obecně nemám ráda. Knihu určitě doporučuji, je velice silná a netradiční.... celý text
